Austrálie je sice nejmenší kontinent, přesto je její celková rozloha na jedinou zemi obrovská. Plochu České republiky převyšuje téměř stonásobně. Pověstné jsou zejména pouště a polopouště nacházející se ve středu a na západě kontinentu, východ je naopak značně vlhký. Setkáme se zde i s deštnými lesy, na severu tropickými, na jihu mírného pásma. Zdejší fauna a flóra je unikátní a jen velmi málo se podobá blízké indomalajské biogeografické oblasti.
Většina obyvatelných a k zemědělství využitelných ploch byla během minulých dvou století zabrána bílými přistěhovalci, kteří mimo jiné téměř vyhubili původní Austrálce a jejich zbytky vytlačili do neúrodných okrajových oblastí. I přesto v Austrálii zůstalo mnoho unikátních míst, která jsou nyní chráněna jako národní parky. Pokud si vyberete severovýchodní okraj kontinentu, můžete jich během měsíční cesty navštívit několik desítek a poznat při cestě od severu k jihu většinu ze zdejších typů prostředí. Potřebujete si k tomu půjčit automobil, což ovšem není v Austrálii žádný problém.
Mořský břeh a korálové útesy
Vhodným nástupním místem je pobřežní město Cairns v severním Queenslandu, kam se pohodlně dostanete letadlem. Město je z jedné strany obklopeno tropickým deštným pralesem, z druhé pak mořem. Většina národních parků leží ve vnitrozemí, ale blízký Velký bariérový útes je chráněn jako mořský park a je součástí světového dědictví UNESCO. Dokonce i přímo ve městě, na bahnitých náplavech v mělké zátoce, je možné pozorovat zajímavá zvířata – pelikány australské, kolpíky královské, ibisy australské, volavky bílé nebo různé druhy bahňáků. Kromě nich je za odlivu možné vidět také kraby houslaře s jedním z klepet výrazně větším a barevnějším. Pozorný návštěvník si všimne i drobných hnědých rybek, které se neostýchají pohybovat po vlhkém blátě mimo vodu – jde o známé lezce Periophthalmus argentilineatus.
Mangrovové porosty rostoucí na pobřeží nedaleko centra města tvoří nejrůznější druhy kořenovníků (Rhizophoraceae) a dalších dřevin, kterým nevadí růst v poměrně nehostinném prostředí. Vody sice mají dostatek, ale na mořském břehu je v ní značný obsah solí, které většině rostlin nesvědčí. Podobné je to s půdou, v níž zase díky zamokření chybí dostatek kyslíku; dřeviny tvořící mangrovové porosty se tomu však přizpůsobily. Husté porosty, tvořené zde zejména druhy keřovitého a nízkého stromového vzrůstu, jsou však jen velmi těžko průchozí. Návštěvník má šanci se do nich dostat po povalových chodnících a pozorovat tak změť proplétajících se kmínků, kořenů a čerstvě kořenících semenáčků.
Pro Středoevropana je ale mnohem zajímavější Velký bariérový útes, který se táhne v délce 2000 km nedaleko východního pobřeží Austrálie. Z Cairns k němu jezdí četné turistické lodě, na kterých vám ochotně zapůjčí vybavení na šnorchlování nebo potápění. Můžete tak poznat zdejší neobyčejně bohatý ekosystém z bezprostřední blízkosti. Kolem vás proplouvají desítky druhů ryb nejrůznějších velikostí, tvarů, barev a jejich kombinací a pod vámi září podobně pestří koráli a na nich žijící měkkýši, sasanky a další organismy. Máte-li štěstí, ocitnete se v blízkosti velkých mořských želv, např. karety obrovské, nebo některého z vodních hadů vodnářů. Ti jsou sice smrtelně jedovatí, ale tlamu mají uzpůsobenou k lovu ryb a člověka tak kousnout prakticky nemohou.
Tropický prales
Okolí Cairns je z velké části porostlé tropickými deštnými pralesy, které můžete navštívit např. v národních parcích Barron Gorge, Crater Lakes, Wooroonooran a v dalších. Jejich podoba se samozřejmě místo od místa liší. Ve všech se však setkáte s mohutnými stromy porostlými liánami a různými epifyty, zejména kapradinami nebo orchidejemi. Pro tyto stromy jsou typické opěrné kořeny, v mělké pralesní půdě nezbytné pro udržení stability a také tíhy na nich rostoucích rostlin. Oproti běžně zažité představě však není pohyb v interiéru primárního pralesa příliš náročný, protože v podrostu kvůli nedostatku světla mnoho rostlin neroste. I tak se zde nacházejí stovky druhů nejrůznějších rostlin, stromů, stromových kapradin, cykasů, keřů, lián i bylin. Druhová bohatost živočichů je podobná, ale potkat je v interiéru pralesa není snadné, zvláště ty velké: žijí totiž rozptýleně, nikde se příliš neshlukují. Jejich zdánlivá absence je navíc umocněna tím, že mnoho z nich žije v korunách stromů, kam je obtížné se dostat. V některých národních parcích (např. v Barron Gorge či Lamingtonu) tuto šanci máte díky tzv. canopy walkways, tedy visutým chodníčkům umístěným v korunách stromů.
Nejběžnější jsou všudypřítomní mravenci a nechybějí ani motýli, brouci či další hmyz, přesto jich tolik jako na rozkvetlé louce neuvidíte. Z obratlovců jsou hojní zejména drobní stínomilní scinkové rodu Eulamprus, kteří zde nahrazují naše ještěrky. Ze savců je možné zahlédnout vakoveverky nebo kuskusy, žijí zde také placentální hlodavci a letouni, z nichž zaujmou zvláště velcí plodožraví kaloni. Nechybějí zde ani nejrůznější ptáci, jako jsou drobní modropláštníci, lejsčíci nebo střízlíkovcovití, holubi, papoušci, kakaduové nebo rajka queenslandská.
Kromě nich najdete ve zdejších lesích několik dalších velmi zajímavých obyvatel. Největší pralesní pták z příbuzenstva pštrosů, kasuár přilbový, dorůstá výšky přes metr a půl, samci mají na modře zbarvené hlavě výraznou rohovinovou přilbu, samice jsou méně výrazné. Tito plodožraví ptáci jsou plaší a žijí v interiéru pralesa, kde samice snášejí 3–5 obrovských vajec se zelenou skořápkou, o která se však, stejně jako o vylíhlá mláďata, starají samci. Dospělí samci jsou přitom velmi nebezpeční a v případě ohrožení mohou zabít nejen psa, ale dokonce i člověka. Naneštěstí jich zde žije už jen několik málo tisíc, takže spíš než s živým ptákem se setkáte s dopravními značkami, které na ně upozorňují.
Taboni lesní, dosahující velikosti krocana, zase zaujmou způsobem inkubace vajec. Dospělí ptáci sice staví hnízdo, ale nesedí na něm. Nebylo by to ostatně ani možné, protože šířka hnízda může při výšce až metr dosáhnout v průměru i 4 metrů! Staví či spíše nahrabávají ho svýma mohutnýma nohama z nejrůznějšího materiálu, jako jsou větvičky, listí a jiné rostlinné zbytky nebo hlína. Tlením tohoto materiálu se pak uvolňuje teplo potřebné k inkubaci vajec. Těch do této obří stavby samice postupně naklade 15–27, a ačkoliv na nich nesedí, starají se se samcem o jejich další vývoj. Dospělí ptáci totiž pravidelně kontrolují zobákem, na němž mají citlivé termoreceptory, zda je teplota v hnízdě optimální. Pokud je nízká, přidají další materiál, pokud je naopak vysoká, část ho z hnízda odstraní.
Další ptačí zajímavostí jsou lemčíci, ptáci z příbuzenstva rajek, kteří jsou známí svými obřími stavbami a sbírkami nejrůznějších předmětů, pomocí kterých lákají samice. Místa, kde se předvádějí samicím, se nazývají loubí a mohou být značně velká. Někdy jde o volná prostranství, u jiných druhů o umělé přístřešky nebo tunely, které samci čistí, staví a neustále udržují a vylepšují. Na patřičném místě pak shromažďují listí, plody, semena, schránky měkkýšů, pírka, kousky mechu nebo kůry, kamínky nebo drobnosti antropogenního původu. Samec stráví budováním loubí a sbírek naprostou většinu svého života, takže o mláďata se pak musí kompletně postarat jeho partnerka.
Parky kolem potoků
Zcela jiný charakter mají národní parky umístěné na závětrné straně Velkého předělového pohoří, které se táhne podél celého východního pobřeží a odděluje vlhký východ od suché většiny kontinentu, nebo v místech, kde srážky rychle odtečou a voda zde po část roku chybí. Jde např. o Davies Creek, Paluma Range, Jourama Falls, Bowling Green Bay či Mt. Elliot, jejichž podloží je často žulové, půda kyselá a chudá na živiny a deště bývají nepravidelné. V nejvlhčích místech i zde roste les, ale častější jsou rozvolněné porosty charakteru savany s řídkým zápojem stromů. Těmi už jsou velmi často typické australské blahovičníky, běžné jsou i mohutné cykasy nebo tzv. stromová tráva (Xanthorrhoea; žlutokap) ze vzdáleného příbuzenstva chřestu. Ta vytváří nepravý kmen z odumřelých listů, vysoký i více než dva metry, který chrání růstovou růžici v případě požáru. Ty jsou v těchto místech běžné a nedochází při nich k větším škodám: stromová tráva stejně jako cykasy a blahovičníky je bez problémů přežijí. Pokud jim je ale uměle bráněno, což se v minulosti stávalo, nahromadí se větší množství suché biomasy a následný, nevyhnutelně větší požár je už může zahubit.
Nejvíce živo je v parcích blízko vody, ale také v kempech, kde můžete narazit na tabony, ale hlavně na několik druhů klokanů a dalších vačnatců, kteří se sem stahují za snadnou obživou. Potkat zde můžete třeba velké klokany rudé nebo obrovské, ale i některé z menších druhů, a to ve větším počtu než v okolní buši. Mezi ptáky zaujmou ledňáci obrovští, dytíci velcí, loriové mnohobarví nebo některý z papoušků kakadu. Z plazů jsou běžní slunomilní scinkové, ať už menší, pestře zbarvení rodu Carlia, nebo delší pruhovaní rodu Ctenotus. Narazit můžete také na agamu límcovou nebo na některého z mnoha varanů, pro něž je Austrálie centrem diverzity a kteří nezřídka dosahují i dvoumetrové délky.
Naopak hady, kterých v Austrálii žije velké množství druhů a nezřídka jsou smrtelně jedovatí, potkáte jen vzácně, protože jsou velmi plaší. Velkým překvapením jsou žáby, na něž můžete narazit i v jinak velmi suché krajině. Stačí být ve správnou chvíli za soumraku na vhodném místě a bez větší námahy objevíte 5–10 druhů hrabavek (např. Limnodynastes ornatus) a rosniček, které se zrovna nacházejí v období rozmnožování. Ve vodě můžete narazit na vodní želvy dlouhokrčky nebo na zajímavé korýše a ve větších potocích či menších řekách níže po toku pak žije i jedna z místních největších ikon – ptakopysk podivný.
Antonín Krása
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2315775
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)