Fotografie kácení a odvozu dřeva z první zóny v lokalitě nad a pod Ponovou loukou původně zveřejnil Jan Rovenský, známý svým angažmá v ekologické organizaci Greenpeace, na svém facebookovém profilu a redakce Ekolistu si je od něj vyžádala. Jan Rovenský jako soukromá osoba podal kvůli těžbě podnět na Českou inspekci životního prostředí. Podle inspekce je ale vše v pořádku a správa parku postupovala správně. „Na předmětných lokalitách nedošlo k porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a nebyly shledány oprávněné důvody pro zahájení správního řízení,“ sdělila Ekolistu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová.
I podle správy parku je všechno v pořádku. „Na této těžbě rozhodně není nic brutálního,“ říká mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. Nicméně dodává, že každá těžba a odvoz v prvé fázi nepůsobí oku lahodně. Zásahy v lesních porostech ale probíhají v souladu s Plánem péče a lesním hospodářským plánem a správa má vládní výjimku ze zákona. Jde o přípravu území na bezzásahovost, která by měla nastat v roce 2016. Těžba má odstranit geograficky nepůvodní dřeviny a snížit podíl smrku, což uvolní území pro přirozené zmlazení buku a dalších dřevin. Někde bude pravděpodobně dosazována jedle. „Těžba probíhá citlivě, sice za použití techniky, ale v souladu s vládní výjimkou,“ shrnuje Awwadová.
Použití mechanizace probíhá podle ČIŽP tak, aby docházelo k co nejmenším škodám a narušování půdního krytu. Pokud k poškození půdního povrchu erozními rýhami dojde, musí se po provedení díla uvést terén do původního stavu. „Po ukončení všech těžebních činností provede oddělení ochrany lesa ČIŽP kontrolu, zda byly splněny všechny aspekty vyplývající ze smlouvy o dílo,“ dodává Ivana Awwadová.
V prvních zónách parku se zasahuje tak, aby rozšiřování bezzásahových území ctilo logický postup od jádra národního parku směrem k jeho okrajům. Mají se tak sjednotit turistické zonace, tedy plocha I., II. a III. zóny, se zonací managementovou. „Tomu tak dnes bohužel není,“ říká Salov. Pro představu, v době vzniku parku bylo možné v zóně A - území bez managementových zásahů, ponechat pouze 2 % lesních porostů. Dnes je to zhruba 5 %. V horizontu 10 let to má být zhruba 20 %. Konečným cílem, kterého bude reálné dosáhnout teprve po několika desetiletích, je bezzásahovost na více než 90 % území národního parku.
Odvoz a prodej
Těžkou techniku, včetně harvestorů, použili lesníci k vyvezení pokáceného dřeva z prvních zón. „Správa sice má výjimky k použití intenzivních technologií za účelem managementových zásahů, což ale podle mého skromného soudu vyvážení dřeva za účelem dalšího prodeje prostě není,“ reaguje Jan Rovenský. Připomíná, že například na Šumavě je vyvážení dřeva z druhých zón kvůli půdním podmínkám zakázáno. A ty jsou prý v Českém Švýcarsku mnohdy ještě extrémnější.
„Není důvod si myslet, že odvoz dřeva není součástí managementového zásahu,“ kontruje Salov. Důvodem pro odvoz dřeva není nic jiného než obava z množení škůdců, zejména kůrovce. Odvoz pokáceného dřeva navíc požaduje lesní zákon.
Jiná možnost, než odvést kmeny, je odkornění všech stromů, což je mnohonásobně dražší. „Pokud bychom odkorňování zvolili jako jedinou možnou variantu, zcela bychom zablokovali převod porostů do režimu prvních zón, jak požaduje zákon o parku České Švýcarsko,“ vysvětluje Salov. Odkorňuje se jen v nedostupném terénu, případně na místech, kde by mohly vzniknout nevratné škody na přírodním prostředí.
Proto se správa rozhodla pro odvoz a následný prodej dřeva. „Je třeba podotknout, že příjem z prodeje je přímým příjmem státního rozpočtu, správa národního parku s těmito penězi hospodařit nemůže,“ dodává Salov. Navíc kácené dřevo z první zóny je prý stejně jako z druhé zóny. V obou případech jde totiž o dřeviny vysazené člověkem zhruba ve stejné době a růstové podmínky jsou na území celého národního parku obdobné.
Podle Rovenského jde právě do značné míry o peníze, park prý musí ročně odvést 20 miliónů korun do státního rozpočtu. „Peníze nelze získávat za cenu poškozování nejpřísněji chráněných částí parku vyvážecími soupravami. To vše v místech, kde turista nesmí slézt ze značky, aniž by riskoval pokutu,“ dodává Rovenský.
Povinné odvody ve výši 20 milionů ročně jsou parku skutečně stanoveny. "V současné době to však určitě není motivace k těžbám v první zóně," dodává Salov. Podle něj by požadovanou částku pokrylo dřevo těžené v II. zóně. Správa by prý ročně mohla bychom teoreticky vytěžit až 50 000 kubíků ročně, realita se však pohybuje kolem 25 000.
Podle Jana Rovenského se z prvních zón dělá továrna na dřevo. „Pokácené vejmutovky, modříny a smrky by měly zůstat ležet, nejen kvůli hrozící erozi, ale i kvůli obhajitelnosti ochrany přírody před širší veřejností,“ říká. Podle něj prostě nejde vysvětlit turistům, proč nesmí chodit ani po lesních cestách v místech, kde se prohánějí vyvážecí soupravy a náklaďáky.
Podle parku ale není zákonem dané omezení turistického ruchu v I. zónách až tak rozporuplnou otázkou. Lesnické zásahy mají totiž jednorázový lokální charakter, případně určitou periodicitu rozloženou do několika let. Zásahy jsou časově omezené a v budoucnu zcela ustanou. Naopak turistický ruch má charakter trvalý a trendy jeho vývoje nenaznačují, že by v budoucnu poklesl. „Věříme však, že 80 % volně přístupné rozlohy národního parku turistům poskytne dostatečný prostor pro rekreační vyžití,“ říká Salov.
Geograficky nepůvodní
Proč se vlastně v okolí Ponovy louky kácí? Přirozeným společenstvem je zde jedlobukový porost, ale dosud tu roste geograficky nepůvodní modřín a smrk. „Pokud bychom nezasahovali proti modřínu, dopustili bychom na území národního parku rozšiřování nepůvodního druhu, což je v rozporu se základními ochrannými podmínkami národních parků,“ vysvětluje Salov.
A pokud by správa nesnižovala zastoupení smrku v zájmu vývoje směrem k "přirozenému lesnímu ekosystému, odpovídajícímu růstovým podmínkám s maximálním omezením lidských zásahů," nenaplňovala by povinnost zákona o parku České Švýcarsko.
„Pokud má být cílem parku ukazovat přírodu takovou, jaká pravděpodobně byla před příchodem člověka, je logické že vejmutovky a většina smrků musí pryč,“ souhlasí s těžbou David Číp, předseda ČSOP Jaro Jaroměř. Navíc z hlediska biodiverzity jsou porosty smrku na nepřirozených stanovištích o dost chudší na živočichy a rostliny, než porosty původních druhů dřevin. „Kulturních smrčin máme jako smetí, pěkných bučin naopak jako šafránu,“ dodává.
Logika zásahů počítá s postupným převodem hospodářsky založených lesů do bezzásahového režimu. Zároveň ale nesmí dojít k plošnému rozpadu, tedy odumření těchto porostů, následovaném případně invazí nepůvodních dřevin.
Plošné odumření lesa by území Českého Švýcarska nezažilo poprvé. Stalo se tak například v roce 1923, během tzv. mniškové kalamity. V té době odumřely jehličnaté lesy na rozloze zhruba 60 % dnešního národního parku. „Lidé se příliš nepoučili a na holých plochách založili opět smrkové monokultury, které dnes dorůstají věku, kdy by v běžném hospodářském lese nastal čas sklizně,“ vysvětluje Salov. V případě, že by správa nezasáhla, bylo by prý opakování kalamity velice reálné.
V lesích probíhá výběrová těžba, při které nevznikají velké holiny a díky které se má zachovat mateční porost. Lépe se pak daří bukům, či případně dalším listnatým stromům. Místo se dělá i jedlím, které se do Českého Švýcarska vrací v rámci reintrodukčního programu.
V budoucnu by se měly lesy zařazené do kategorie A stát bezzásahovým územím, kde nebudou prováděny žádné zásahy. Výjimkou bude například hašení lesních požárů či základní údržba sítě cest. V porostech zařazených do kategorie B2, označovaných jako území bez plánovaných zásahů, bude prováděn monitoring a zasahovat se bude pouze v případě výskytu lýkožrouta.
Pratur a tarpan
David Číp upozorňuje na další pohled na lesní těžbu. Použití těžké techniky je z hlediska porostu či lesní půdy méně šetrná metoda, než ruční kácení a stahování dřeva třeba koněm. Nicméně z hlediska biodiverzity může být "pěkně" rozsekaná lesní cesta i pozitivní věcí. „Jen to nesmí být příliš často a všude,“ říká Číp.
Podle něj zapomínáme, že i v nejzachovalejších částech parku dnes chybí velcí savci. Před příchodem člověka přitom velká zvířata byla přirozenou součástí lesa. „Nemyslím šelmy, ale zubry, pratury, losy a tarpany,“ vyjmenovává Číp. Vliv velkých kopytníků na les nebyl pravděpodobně zanedbatelný. Stádo praturů či zubrů dokázalo svými kopyty pěkně "rozrýt" kyprou lesní zem. Čím pestřejší je přírodní prostředí, tím více živočichů a rostlin ho může obývat. „Zkrátka když do lesa vjede harvestor, nemusí to být pokaždé pro přírodu holá katastrofa,“ říká Číp. Živočichům je totiž jedno, zda lesní cestu rozryl harvestor, nebo stádo praturů. „Z tohoto důvodu bych proto z občasného použití těžké techniky v NP žádnou velkou vědu nedělal, tím spíše má-li být území převedeno do bezzásahového režimu,“ hodnotí Číp.
Nicméně podle Čípa by pokaždé správa měla zhodnotit, zda skutečně k použití techniky dojít musí, nebo zda existují jiné možnosti. A zda jsou reálné finančně.
Hugo Charvát
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2319706
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)