PRAHA (Ekolist) - Čtrnáctidenní vyjednávání o nové klimatické dohodě přineslo sice formální shodu na dalším snižování skleníkových plynů, státy se ale ke konkrétním cílům nezavázaly. V zásadě se téměř dvě stovky zemí dohodly na tom, že se po roce 2015 dohodnou na právně závazné smlouvě. A to je podle environmentálních organizací málo.

Hlavním úspěchem je předběžná dohoda na budoucí smlouvě, která bude platit pro všechny členy Rámcové dohody o klimatických změnách (UNFCC). Ta by měla donutit i dnešní největší znečišťovatele, aby začali emise skleníkových plynů snižovat. Tím by se odstranila největší slabina dnešního Kjótského protokolu, který zavazuje k omezování jen některé průmyslové země, ale nijak neomezuje rozvojové země.

V tom se ukazuje, jak smlouva z Kjóta neodpovídá dnešní realitě, nebo jak se svět za patnáct let proměnil. Čína předběhla USA v roli největšího producenta oxidu uhličitého, na třetím místě je Indie. Nová smlouva by měla mít podle durbanské dohody právní rámec, nicméně platit bude až od roku 2020. Samotná dohoda by neměla vzniknout později než v roce 2015. „Věřím, že to čeho jsme dnes dosáhli v Durbanu, bude hrát hlavní roli v záchraně zítřka,“ prohlásila Maite Nkoana-Mashabane, ministryně zahraničních vztahů Jihoafrické republiky, která durbanské konferenci OSN předsedala.

Druhé období

Důležitým krokem je i formální shoda na pokračování stávajícího Kjótského protokolu. "Strategie Evropské unie fungovala," prohlásila komisařka pro klimatickou akci Connie Hedegaardová s tím, že právě EU se snažila prosadit víc, než jen potvrzení předchozích konferencí z Cancúnu a Bali. Podle ní nemůže fungovat další kjótské období bez dohody na budoucí smlouvě závazné pro všechny. „Zatímco Kjóto rozděluje svět na dvě části, potřebujeme systém, který bude počítat s dnešním světem, kde jsou státy vzájemně propojené a na sobě závislé,“ dodala. Evropská unie na konferenci prosazovala co nejsilnější závazek na ochranu klimatu, spojila se proto do koalice se sdružením nejméně rozvinutých států a aliancí ostrovních zemí.

Stále platná dohoda o omezování skleníkových plynů, vyprší na konci příštího roku. Státy se v Durbanu dohodly, že platnost prodlouží o druhé závazné období. To začne v ledna 2013 a bude trvat do konce roku 2017. Jaké budou ale cíle pro druhé období se země teprve domluví a to do konce roku 2012. Jednotlivé země musí své návrhy předložit do začátku května příštího roku, může jít jak o snížení emisí, tak o závazek nepřekročit určitou úroveň.

Spokojená je také Indie, která do závěrečného textu prosadila princip budoucí smlouvy pro všechny státy, kterým by se měl stát "protokol, nebo jiný právní nástroj či jednotné řešení s právní silou".

Také Čína dohodu přivítala, ale zároveň obvinila bohaté státy za malý pokrok při ochraně klimatu. "V rozvinutých zemích chybí politická vůle snížit emise a poskytnout na pomoc rozvojovým zemí finance a technologie," citovala ČTK čínského zástupce Sie Čen-chua. Na jednání v Kataru příští rok bude podle něj Peking očekávat od průmyslových zemí politickou serióznost při přípravě druhé fáze Kjótského protokolu. Rezervovaně přivítaly dohodu USA. „Je to velmi důležitý balíček. Nikomu z nás se nelíbí všechno, co obsahuje. Věřte mi, je toho hodně, z čeho USA nejsou zrovna nadšené,“ citovala USA Today hlavního amerického vyjednavače Toda Sterna.

Dva roky zpoždění

Podle environmentálních organizací naopak není žádný důvod k oslavám, konference prý nepřinesla žádný posun. Podle Greenpeace se v Durbanu jen potvrdilo to, co se domluvilo v Kodani. Namísto pokroku prý dohoda znamená dva roky zpoždění. Například klimatický fond (viz přehled hlavních bodů dohody v boxíku), který má přinést 100 miliard dolarů chudým zemím, vznikl již v Kodani. Ale stejně jako přede dvěma lety ani dnes nikdo neví, kde se do něj vezmou peníze.

Podle aktivistů nejsou výsledky důvodem k radosti

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ainhoa Goma/Oxfam / Flickr.com

„Smutná zpráva je, že uspěly státy, které chtějí blokovat účinnou ochranu klimatu,“ říká Kumi Naidoo, výkonný ředitel Greenpeace International. Myslí tím zejména USA, kterým se prý podařilo do schválených textů vtěsnat formuli, díky které bude možné se z budoucích závazků vyvléct. Problém je ale i příliš vzdálená platnost budoucí smlouvy. „Kvůli shodě na roku 2020 nám nezbývá téměř žádný prostor pro větší snižování emisí v rámci tohoto desetiletí,“ říká Naidoo.

Summit nesplnil očekávání ani podle českých aktivistů. Podle nich sice Evropská unie a některé další státy slíbily závazky pro druhé období Kjóta, nicméně zatím se nic neví o jejich přesné výši. „Summit otevřel cestu k dohodě umožňující přijmout každé zemi OSN svůj právně závazný díl zodpovědnosti, v mnoha ohledech však zůstal stát na prahu skutečně ambiciózních opatření na ochranu klimatu,“ komentuje výsledky Jan Doležal z Glopolisu.

Podle něj Evropská unie plně nevyužila svých možností, pochvalu si ale zaslouží - navzdory vnitřním ekonomickým a politickým problémům dokázala hrát konstruktivní roli a umožnila vytvoření koalice států, která prosazoval silný závazek. „Ukazuje se, že důležitý demokratický proces mezinárodního klimatického vyjednávání je velmi zranitelný vůči zemím, jako jsou Spojené státy či Kanada, které k neúspěchu summitu v Durbanu významně přispěly.“

Přehled hlavních dohodnutých bodů:

PRODLOUŽENÍ KJÓTSKÉHO PROTOKOLU: Dohoda prodlužuje platnost Kjótského protokolu, jehož první fáze snížení emisí se uskutečňuje od roku 2008 do konce roku 2012. Druhé závazné období bude od ledna 2013 do konce roku 2017.

PRÁVNÍ FORMA: Delegáti se dohodli na začátku rozhovorů o nové právně závazné smlouvě, která by měla být připravena do roku 2015 a měla by vstoupit v platnost do roku 2020. Konkrétnější podoba tohoto dokumentu bude teprve vznikat.

Proces jejího vzniku by měl "zvýšit ambice" v úsilí o redukci emisí skleníkových plynů. Delegáti se dohodli na pracovním plánu, který odstranil disproporci mezi současnými závazky zemí na snížení emisí do roku 2010 a cílem udržet proces změny klimatu pod hodnotou dvou stupňů Celsia.

TRANSPARENTNOST: Durbanský balíček obsahuje nová opatření k většímu zprůhlednění akcí, které podnikají rozvojové i vyspělé země ke snížení svých emisí. To je klíčový požadavek pro budování důvěry mezi zúčastněnými stranami.

FINANCE: Rozhovory v Durbanu představují pokrok ve vytvoření Zeleného klimatického fondu, z kterého by mělo být do roku 2020 poskytnuto až 100 miliard dolarů chudším státům. Zatím ale není příliš jasno kolem zdrojů financí fondu. Návrh z minulého týdne, podle něhož měly peníze plynout z poplatků za emise produkované mezinárodní dopravou, ve finálním znění textu neuspěl.

NOVÉ TRŽNÍ MECHANISMY: Byla odsouhlasena definice nových tržních mechanismů v rámci nástupnické smlouvy Kjótského protokolu s tím, že pravidla pro tyto mechanismy by měla být vypracována do příštího roku. Tyto mechanismy by měly pomoci rozvíjejícím se ekonomikám snižovat emise při co nejnižších nákladech. EU požaduje, aby jakákoli podoba těchto mechanismů byla zakotvena v mezinárodním právu. Nyní se bude pracovat na jejich systému s cílem předložit doporučení na summitu v Kataru koncem roku 2012.

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ UHLÍKU (CCS): Kjótský projekt odměňuje vlády či společnosti, které investují do projektů čisté energie v rozvojových zemích, takzvanými emisními povolenkami, s nimiž mohu obchodovat a prodávat je se ziskem.

Nová pravidla nutí developery těchto projektů odevzdat pět procent z hodnoty emisních povolenek do rezervy, která by jim byla vyplacena až poté, co by bylo prokázáno, že ani po 20 letech neuniká z podzemních skladišť žádný oxid uhličitý.

SNÍŽENÍ EMISÍ Z ODLESŇOVÁNÍ A ZNEHODNOCOVÁNÍ LESŮ: Delegáti souhlasili se zvážením soukromého financování a tržních mechanismů jako možností financování programu redukce emisí z odlesňování a znehodnocování lesů. To by uvolnilo cestu miliardám dolarů soukromých investorů do této sféry. Detaily tohoto plánu budou projednávány během příštího roku.

Zdroj: ČTK

hch

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2319912

PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)

Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30

PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)

Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57

KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)

Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51

PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)

Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)

MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14

(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)

V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)

ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01

(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)

Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné
2. května 2024 21:00

Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)

Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18

(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)

Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16

PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)

Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31

(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)

Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30

(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)

Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29

WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)

Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17

BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)

Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54

BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)

Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49

(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)

V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25

(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.

Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17

(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)

Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17

(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)