Ještě v roce 2008 se cena solárního panelu pro koncového zákazníka pohybovala kolem 5 euro (150 Kč) za 1 Wp špičkového výkonu, od té doby ceny razantně klesly. V letech 2009 a 2010 klesly o necelých 20 % ročně, v roce 2011 dokonce skoro o 30 %. Začátkem roku 2012 tak bylo možné stejný panel pořídit za 2 eura (50 Kč) a v současné době je to již méně než 40 Kč, při započtení množstevních slev se můžeme dostat až pod 35 Kč za 1 Wp. To právě vedlo k nechvalně známému solárnímu boomu, protože garantované výkupní ceny klesaly jen o 5 % ročně.
Jakmile byly uvolněny zákonné podmínky, začaly výkupní ceny rychle dohánět ceny panelů. A podle všeho je příští rok zcela předeženou. Zatímco elektrárna uvedená do provozu v roce 2010 stále dostává cca 12 Kč za kWh, elektrárny připojené v letech 2011 a 2012 dostanou (podle velikosti 4-6 Kč). Na rok 2013 jsou zelené bonusy stanoveny ve výši 2040 Kč za MWh, tedy cca 2 Kč za kWh.
Modelová situace: Vyplatí se malá solární elektrárna?
Kolik tedy dnes stojí malá solární elektrárna, kterou si můžeme umístit na střechu? Představme si střešní instalaci o výkonu 5 kWp (kWp – ideální špičkový výkon, který elektrárna vyrábí při plném slunci). Srovnáním cen českých dodavatelů zjistíme, že samotné panely pořídíme cca za 175 000 Kč. K tomu je nutno připočíst náklady na zapojení, elektroniku, konstrukci k připevnění na střechu (ta sama o sobě vyjde na 20 – 30 000 Kč), dopravu a hlavně zapojení a práci techniků. Tedy realistický odhad ceny za 5 kWp elektrárnu je 250 000 Kč vč. DPH. Mimochodem ještě před dvěma lety byla cena dvojnásobná.
Za zmínku stojí, že zatímco ceny fotovoltaických panelů prudce klesají, ceny potřebné elektroniky stagnují či dokonce mírně rostou. V této kalkulaci také vůbec nepočítáme s náklady na administrativu a připojení do sítě, ty jsou jedinečné případ od případu.
Kolik taková elektrárna vyrobí elektřiny? Při ideální orientaci střechy (tj. sklon cca 35°, otočení na jih…) bylo změřeno, že elektrárna o instalovaném výkonu 5 kWp vyrobí v českých podmínkách za rok cca 5,3 MWh elektřiny (na jižní Moravě 6, na severu Čech 5, na většině území kolem 5,3 MWh).
Naše modelová elektrárna využívá systém tzv. zelených bonusů, takže získává dotace i na elektřinu pro vlastní spotřebu (druhou možností jsou garantované výkupní ceny, které ale nelze uplatnit na vlastní spotřebu a vyplatí se tak jen pro velké solární parky). Pokud byla elektrárna uvedena do provozu v roce 2012, dostane zelený bonus 5,3 Kč za kWh, ročně tedy vydělá 5300 x 5,3 = 28 090 Kč.
Protože osvobození od daně bylo zrušeno, musíme jej zdanit. Základ daně vypočítáme pomocí tzv. výdajového paušálu, tedy 60 % z čistého zisku (lze samozřejmě odečítat i skutečné výdaje, výsledek je podobný). Základ daně je 16 854 Kč, ten zdaníme 15 % daní z příjmu (pro firmy 19 %). Na daních zaplatíme 2 528 Kč ročně. Pojistné na zdravotní pojištění 1 140 Kč, sociální pojistné se u takto malého vedlejšího příjmu neplatí (jiná je situace, pokud elektrárna hlavním zdrojem příjmů, tam je pojistné vyšší). Po zdanění nám tedy zbude roční příjem 24 424 Kč.
Jaká bude úspora elektřiny v domácnosti?
Předpokládejme, že elektrárna pokryje část spotřeby domácnosti (průměrná spotřeba na 4-člennou domácnost je 6 MWh za rok), do zisků tedy můžeme započíst i úsporu elektřiny. Průměrná domácnost zaplatí za elektřinu asi 24 000 Kč ročně. Ale elektrárna samozřejmě funguje jen ve dne, v noci musí domácnost stále kupovat proud ze sítě. Elektrárna tak (i když výkon na to teoreticky má) pokryje jen 60 % spotřeby. K výnosu tedy připočítejme 14 400 Kč úspor a máme výnos 38 824 Kč ročně.
Při pořizovací ceně elektrárny 250 000 Kč tak vychází, že (za ideálních podmínek) bude návratnost investice 6,5 roku.
Fotovoltaika 2013: Jak to bude příští rok?
Jakmile máme obecný výpočet, můžeme modelovat různé situace:
V roce 2013 má zelený bonus klesnout na 2,46 Kč za kWh. Za stejných podmínek se návratnost prodlouží na 9,7 roku.
V druhé polovině roku 2013 má bonus klesnout až na 2,04 Kč. Návratnost se tím prodlouží na 10,5 roku.
A konečně pro větší elektrárny (nad 5 kWh) bude zelený bonus od července 2013 1,48 Kč za kWh. Tím se návratnost prodlouží na 12 let.
Tato čísla samozřejmě představují ideální stav. Reálná návratnost může být mnohem delší a především, je zde značné riziko: Za 12 let se může změnit politická situace, mohou stoupnout daně a samozřejmě nemůžeme v tak dlouhém horizontu ani odhadovat vývoj cen energie. K tomu se připočítává končící životnost panelů, které po 12 letech ztratí více než desetinu svého výkonu a tento pokles je navíc v dalším čase stále citelnější. Může přijít přírodní pohroma, která panely poškodí (pojištění samozřejmě celý projekt prodražuje).
Návratnost malé solární elektrárny se zelenými bonusy 2,04 Kč/kWh
| Cena instalace (Kč): | 250 000 |
| Roční výroba (kWh): | 5 300 |
| Zelený bonus (Kč/kWh): | 2,004 |
| Roční čistý zisk (Kč): | 10 621,20 |
| Základ daně (Kč): | 6 372,72 |
| Zdravotní pojištění (Kč): | 430,16 |
| Daň (Kč): | 955,91 |
| Zisk po zdanění a poj. (Kč): | 9 235,13 |
| Roční úspora elektřiny (Kč): | 14 400,00 |
| Celkový roční výnos (Kč): | 23 635,13 |
| Návratnost (roky): | 10,58 |
Uvažujeme-li jen výkupní ceny, bude i příští rok investice do solárních panelů zajímavá. Když ale započítáme všechny vedlejší náklady a rizika, dojdeme k závěru, že to platí jen za zcela ideálních podmínek. A ty bohužel existují jen na papíře.
Chcete ušetřit? Můžete zkusit kalkulačku cen elektřiny serveru Sfinance.cz
Martin Archalous
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2368491
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)