ecomonitor.cz
verze pro tisk
Chci mít možnost chránit svůj majetek před kancem i vlkem, říká zemědělec a myslivec Jiří Michalisko
4. května 2021 06:54
PRAHA/JAKARTOVICE (Ekolist) - Myslivci jsou dlouhodobě vnímáni jako silná zájmová organizace. Ale co je tím mysliveckým zájmem? Už ne péče o krajinu, ale pouze lov a obchod s lovem volně žijících kanců, srnců a jelenů. Alespoň tak to vidí Jiří Michalisko, který je zároveň myslivcem i vlastníkem pozemků a zemědělcem, který se potýká se škodami, které působí přemnožená zvěř. Coby chovatel hospodářských zvířat by byl i pro možnost regulovat vlky lovem.

Jak se dnes stanu myslivcem?

Když se chcete ucházet o první lovecký lístek, tak vyplníte přihlášku, pak se naučíte formou víkendových kurzů na sedm předmětů, z kterých posléze u odborné komise složíte zkoušku z myslivosti. Patent a licenci na zkoušky uchazečů o první lovecký lístek má Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a pouze několik málo škol, které mají myslivost v předmětu výuky.

Jiří Michalisko je zemědělec v okrese Opava, kde hospodaří na cca 40 hektarech. Polovina je orná půda, další půlku tvoří louky na seno, trvalé travní porosty nebo vojtěška, část slouží jako pastviny pro ovce, kozy a krávy. Ve farmovém chovu Obora Dřemová chová i muflony. Zároveň je 25 let myslivec, který hospodaří v honitbě s výměrou 626 ha, ve spolku se čtyřmi dalšími kolegy myslivci. To formuje jeho pohled na hospodaření v krajině, na němž by podle něj měli spolupracovat vlastníci pozemků, zemědělci, myslivci i obce a místní obyvatelé.
Jiří Michalisko je zemědělec v okrese Opava, kde hospodaří na cca 40 hektarech. Polovina je orná půda, další půlku tvoří louky na seno, trvalé travní porosty nebo vojtěška, část slouží jako pastviny pro ovce, kozy a krávy. Ve farmovém chovu Obora Dřemová chová i muflony. Zároveň je 25 let myslivec, který hospodaří v honitbě s výměrou 626 ha, ve spolku se čtyřmi dalšími kolegy myslivci. To formuje jeho pohled na hospodaření v krajině, na němž by podle něj měli spolupracovat vlastníci pozemků, zemědělci, myslivci i obce a místní obyvatelé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv autora

Kromě kurzovného si ale musíte zaplatit členství v ČMMJ a povinné pojištění, přestože ještě nejste držitelkou zbrojního průkazu a zbraně. Investice, aby se člověk mohl stát myslivcem, je zhruba 40 000–100 000 Kč. To je vstupní režie, zkoušky, oblečení, koupit si nějakou loveckou pušku a zaplatit vstupní členský podíl do spolku nebo zakoupit povolenku k lovu.

Když si člověk pročte směrnice a jednací a provozní řád ČMMJ a počítá náklady, tak dojde k tomu, že musí mít připravených 100.000 Kč, když se chce stát myslivcem. Pokud vybavení nezdědil po tatínkovi nebo dědečkovi.

Ale to jsou zřejmě reálné náklady, které obnáší drahý koníček, v tom zřejmě nehraje výraznou roli ČMMJ…

To jsou reálné náklady. Ale teď si představte, že jste se nově stala myslivcem, a chcete se dostat k výkonu práva myslivosti. A přijdete do honitby, která je ovládaná třemi myslivci tvořícími výbor spolku, kteří v roce 2002–2003 stáli u transformačního procesu a honitbu si pronajali. A ti vám řeknou: na rok tě vezmeme na zkoušku za 20 000 Kč, a můžeš si střelit srnče, divočáka a lišku. A opravíš posed a uděláš to a tamto.

No a vy půjdete, a protože budete nadšená, tak divočáků střelíte pět, sedm nebo deset už za první půlrok. A ti zasloužilí myslivci vám okamžitě seberou povolenku k lovu. Protože když budete tak intenzivně lovit, na ně už nezbude. A oni by museli do lesa chodit častěji, ne jednou za měsíc naplnit mrazák. A pak už by do honitby nejezdilo tolik jejich kamarádů, kteří by si chtěli také střelit. Zvěře by bylo v lese přiměřený počet. A to komerčně myslící myslivci, kterým se naskytla možnost podnikat na účet spousty ostatních vlastníků honebních pozemků, nemohou dopustit.

Myslivost je drahý koníček. Je potřeba pořídit si pušku, myslivecký oblek, dalekohled, možná i s nočním viděním, složit zkoušku, zaplatit členský poplatek. Když něco zdědíte, je to výhra.
Myslivost je drahý koníček. Je potřeba pořídit si pušku, myslivecký oblek, dalekohled, možná i s nočním viděním, složit zkoušku, zaplatit členský poplatek. Když něco zdědíte, je to výhra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko

Mají vlastníci pozemků možnost ovlivnit, jak myslivci hospodaří?

Některým zemědělcům se podařilo svolat valnou hromadu honebního společenstva a díky nadpoloviční většině hlasů si honitbu převzít a pronajmout. Znám asi deset takových zemědělců. U nich myslivost funguje a do tří let snížili škody tím, že zadarmo rozdali povolenky k lovu. A povolenku pro další sezónu podmínili splněním plánu lovu. To je v podstatě obdoba saského modelu myslivosti, po kterém tady odborná veřejnost volá a ČMMJ se mu brání.

I státní lesy, které mají spravovat národní bohatství, tedy majetek nás všech daňových poplatníků, se saskému modelu v podstatě brání. Tvrdí, že by pro ně bylo pracné, aby revírník místo vyhledávání kůrovců po lese spravoval ještě nějakou evidenci lovu a vydával povolenky.

Hospodaří myslivci ještě jinak než jen chovem a lovem zvěře?

Zájem myslivců hospodařit ilustruje třeba to, jak čerpají peníze na tvorbu mysliveckých odváděcích políček. Ministerstvo zemědělství nabízí na takzvané nemyslivecké činnosti cca 127 milionů ročně. A vyčerpá se z ní asi 7–10 milionů. Nemám přesná čísla, ale je to zanedbatelné množství z toho, co je k dispozici.

Myslivecké odváděcí políčko by mělo být to, co myslivci obhospodařují, na co zasejí nějakou směs, která na něm zůstane i potom, co zemědělci sklidí úrodu z polí. Zvěř tak bude mít pastvu a kryt.

Myslivecké odváděcí políčko s topinamburem.
Myslivecké odváděcí políčko s topinamburem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kromě odváděcích políček se vyplatí vysadit i stromy. Pokud například zasadím dub, za 20 let mi z něj spadne tuna krmiva pro zvěř. Ale to udělá jen 5 % uživatelů honiteb. Ostatní o dobrovolnickou práci nad rámec povinností nemají zájem.

A mají myslivci pozemky, na kterých by to mohli dělat?

Místní lidi často vlastní alespoň menší pozemky, na kterých nehospodaří. Většina z nich pronajme své pozemky zemědělskému podniku a dál se o ně nestará. Nechají podnik točit tři nebo čtyři tržní plodiny jako je řepka, pšenice, kukuřice, ječmen a budou nadávat na průmyslový přístup, který zaviňuje, že je vysoká populace zvěře a že oni můžou lovit jen, co jim plány lovu dovolí.

Mě za 20 let jako vlastníka pozemků neoslovil jediný uživatel honitby, že by chtěl využít některou část mého pozemku k realizaci mysliveckého políčka nebo nějakého krmného zařízení. A to na mých pozemcích působí asi pět uživatelů honiteb.

Posed v zemědělské krajině. Pole neposkytuje moc úkrytu, ale možná si na něm zvěř najde potravu.
Posed v zemědělské krajině. Pole neposkytuje moc úkrytu, ale možná si na něm zvěř najde potravu.
Licence | Volné dílo (public domain)

Jediné žádosti jsou o umístění loveckého zařízení: posedu, žebříku, kazatelny. Od té doby jsem přesvědčen, že myslivci už nejsou myslivci, ale transformovali se v lovce, kterým jde o maximální pohyb živých terčů v krajině. A že zvěř dnes žije v na úkor ostatních – zemědělců, lesníků, a svým pobytem a stravou působí škody. A myslivci žijí z toho, že je pak střílí.

Vy jste řekl, že myslivci mohou málo lovit. Co je omezuje?

Normované stavy zvěře.

Normovaný stav zvěře ale jenom určuje maximální množství zvěře na určitém území, ne kolik se může lovit.

Když myslivci říkají, že můžou málo lovit, ve skutečnosti to znamená, že lhali v tom, kolik v honitbě mají zvěře, a proto mohou lovit jenom to, co si na jaro nalhali. Správně se má odlovit jenom přírůstek.

Srnče před sekačkou neuteče, jen se instinktivně přikrčí. Loukou je dobré projít den dva před kosením a i při seči být opatrný.
Srnče před sekačkou neuteče, jen se instinktivně přikrčí. Loukou je dobré projít den dva před kosením a i při seči být opatrný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv autora

Skutečný stav zvěře ale myslivci nesledují, jen opisují tabulku hlášení jarních kmenových stavů jako přes kopírák, už 20 let.

Do lesa v určený sčítací den nikdo nejde, takových je zase do 5 %. Jen si napíší jarní kmenový stav. A úřad jim v plánu lovu deklaruje, že by měli odlovit očekávaný přírůstek. Když myslivci zjistí, že je zvěře moc, mohou požádat o navýšení lovu. Ale nepožádají o navýšení lovu srn a srnčat. Požádají o navýšení lovu trofejové zvěře, tj. samců. Ti ale přírůstek netvoří.

Kdyby ale chtěli myslivci více lovit, tak udělají reálnější odhad počtu zvěře a přesnější sčítání. Proč se tedy zvěř nesečte přesněji?

Chyba je dána tím, že počet zvěře vykazují myslivci, kteří se zvěří hospodaří a kteří ji chtějí střílet. Kdyby sčítací stav prováděli lesníci a zemědělci, došli by k jiným číslům.

Jak do počtů lesní zvěře zasahuje vlk?

Vlk u zvěře mění hlavně chování. Divočáky odtlačí z lesních pozemků na periférii lidí, více do zemědělské krajiny. Vlci za nimi sem tam přijdou, ale uloví jen malé divočáky, proti skupině dospělých prasat si netroufnou. Ta je pro vlky stejně životu nebezpečná, jako je vlk pro ta prasata.

Prasata budou z vlka nervózní, myslivci je proto nebudou schopni lovit se setměním, jak na to byli zvyklí. Namísto toho budou prasata chodit pozdě v noci. Podobně jako v době koronaviru, kdy krajina byla plná lidí. Kdo neseděl v jednu v noci s dalekohledem s nočním viděním na posedu, tak divočáka neulovil. A ti neulovení divočáci šli všichni do říje (chrutí), všichni budou mít 4–5 selat, takže příští rok jich tady bude násobně tolik.

Je to pro myslivce jeden z argumentů proti návratu vlků? Že zvěř se chová jinak, když je vlk v lese? A že zvěř nemůžou lovit, protože je aktivní jen pozdě v noci?

Ano. Představte si, že jste nájemce honitby, kterou jste si pronajala od státních lesů. A protože budete v Beskydech, v honitbě se vám usadí smečka sedmi vlků. Vy máte standardně nastavený plán lovu, který odpovídá třiceti kusům zvěře za rok. Státním lesům platíte nájem půl milionu korun.

K lesům jsou v honitbě přičleněny i zemědělské pozemky.
K lesům jsou v honitbě přičleněny i zemědělské pozemky.
Licence | Volné dílo (public domain)

Těch půl milionu vytěžíte z těch třiceti kusů, polovina z toho je trofejová zvěř, takže seženete sponzory, ti zaplatí poplatkové povolenky k lovu. Ale najednou už těch kusů neulovíte třicet, ale deset. Protože dvacet jich strhne, zraní a usmrtí vlci, kteří se usadili ve vaší honitbě. Jak dlouho budete platit půl milionu státním lesům za nájem honitby, když v nich bude docházet k řádění chráněného živočicha?

Znamená to, že Lesy ČR kvůli vlkům nechtějí přijít o nájemce honiteb?

Dnes máme myslivost postavenou tak, že stát primárně chce mít příjem z honiteb, za státní lesy cca miliardu. Honitba státních lesů má 1000 ha, přičemž lesa je 700 ha a 300 ha z moci úřední bylo přičleněno od zemědělců.

Zemědělci jsou přičleněni za 30 korun na hektar, lesy si účtují od nájemce 300 Kč za hektar a nájemce, protože platí 300 Kč, chce mít možnost loveckého vyžití. A v honitbě chce mít co nejvíce zvěře.

Státní lesy, které patří nám, 10 milionům občanů České republiky, hospodaří s majetkem státu. Zaměstnanci státních lesů by měli podle zákona ke státnímu majetku přistupovat s péčí řádného hospodáře. A podle mě není péčí řádného hospodáře vybrat miliardu na nájmech z honiteb a vynaložit pět miliard na ochranu stromů při obnovu lesů. A parazitovat na ostatních vlastnících pozemků. To je podle mě koncepčně všechno špatně.

Jak se díváte na návratu vlků do české krajiny vy?

Krajina už je jiná, než byla před 100 lety.

Druhého prosince 1874 schwarzenberský stavitel plavebního kanálu ulovil posledního vlka na polesí Lipka u Vimperka na Šumavě. Je to určitá historická tradice, kterou se 100 let učili uchazeči o první lovecký lístek. Byla to jedna z otázek v rámci mysliveckých zvyků a tradic, jaké jsou naše historické milníky. Odlovení posledního predátora ve volné krajině milníkem je. To datum si musel každý zapamatovat a vědět, kdo to udělal, jakou zbraní. To byla událost.

Vlci mění chování zvěře. Ta je ostražitější a aktivní pozdějí v noci.
Vlci mění chování zvěře. Ta je ostražitější a aktivní pozdějí v noci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP

Jakou mám mít úctu k tradici dneska, když přijedu na farmu k přátelům na Náchodsko, stojím na pastvině a třicet metrů ode mě se na mě kouká vlčice?

A není to návrat ke stavu, že prostě myslivecké hospodaření není tolik potřeba?

Já myslím, že je. Jen se myslivci musí začít chovat ke krajině tak, jak se chovali dřív. S pokorou.

Ale samozřejmě by jim nikdo neměl upírat právo regulovat predátory. Tak jako myslivci loví lišky, tak jako po nich chceme, aby lovili divočáky a zvěř, tak by měli mít právo lovit méně ostražité vlky. Neříkám, že je mají vystřílet všechny, ale měla by být stanovena nějaká míra únosnosti.

Hnutí DUHA říká, že jakmile klesne počet volně žijící zvěře, která je jejich hlavním jídelníčkem, že se vlci přestanou rozmnožovat. Já jsem zemědělec a nikdy mě nepřesvědčíte o tom, že zvířata přestanou mít chuť se rozmnožovat v okamžiku, kdy nebudou mít k dispozici zvěř. Když pořád budou mít plné pastviny hospodářských zvířat.

Víte, co se stane, když si každý zemědělec obežene pastviny 1,5 metru vysokým ohradníkem? Nikdo z lidí krajinou neprojde. Žádná zvěř tou krajinou neprojde.

Pastvina ohrazená elektrickým ohradníkem.
Pastvina ohrazená elektrickým ohradníkem.
Licence | Volné dílo (public domain)

Já jsem majitel pozemku a já si svůj pozemek ochráním proti vlivu vlka. A jsem i majitel legální střelné zbraně a legislativa mi říká, že ve stavu krajní nouze smím použít zbraň k ochraně zdraví, života a majetku. A hospodářské zvíře je můj majetek, za který jsem zodpovědný. A přitom nesmím zastřelit vlka, který mi jde strhnout ovci.

Jaká je tedy vaše představa hospodaření v krajině?

Přál bych si, aby myslivci v souladu se zemědělci a lesníky působili v krajině bez komerčního tlaku, který dnes prosazuje ČMMJ pronajatými honitbami.

Líbí se mi model, který navrhuje poslanec Bendl, že vlastník 5 ha by měl mít právo si chránit své vlastní hektary, vlastník 50 ha by měl mít právo lovit v celé honitbě. Ale to je jak červený hadr na ČMMJ. Protože co kdyby to vlastník na svých pozemcích zredukoval, aby mu nevznikala další škoda, a na další komerční lovce už by nezbylo?

Byla myslivost vždy takové sporné téma, jaké je dnes?

Nebyla. Za posledních 20 let se myslivost naprosto odcizila původnímu odkazu. Transformací myslivosti po roce 2001 došlo v podstatě k odtržení od spolkové činnosti. Dříve byli myslivci na venkově zainteresováni do péče o krajinu formou různých brigád a výsadbou remízků na neobhospodařovaných plochách, opravou zařízení, doplňováním krmiva pro zvěř formou mysliveckých odváděcích políček.

A proč se to dnes děje málo?

Myslivci zlenivěli. A začali všechno dělat pro peníze a pro lukrativnost loveckých příležitostí.

Vytratilo se kouzlo přátelství a soudržnosti se zdravou mysliveckou závistí se z tohoto odvětví vytratilo a nahradila jej komerce.

V roce 2003 uchopilo honitby formou výběrových řízení několik málo lidí. Ti zjistili, že můžou lov poskytovat za protislužby a úplatu. Nejvíce profitovali ti, kteří si pronajali honitby státní. A tahle držba se mění málo, protože nájemní smlouvy jsou desetileté a v zákoně mají navíc zakotveno takzvané opční právo.

Když dnes do honitby, která má 2 500 ha, přijde vlastník, který ucelí pozemky o 500 ha potřebných pro honitbu, tak se stejně nemusí dostat k myslivosti. Protože jeho pozemky jsou přičleněné z moci úřední většímu vlastníkovi. Funguje pak většinový poměr. A většinový vlastník nedovolí menšinovému vlastní honitbu zřídit, přehlasuje ho o jeden hlas v rámci hektarů v honebním společenstvu. Vlastníci se často o užívání svých pozemků nezajímají a podepíší aktivním myslivcům plnou moc pro hlasování v honebním společenstvu. Pokud vlastníky pozemků trápí stav českých lesů, ať se začnou více zajímat o to, jak myslivci na jejich pozemcích hospodaří.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2697453


Online diskuse
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku
27. dubna 2024 01:08

JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)

Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)

Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00

SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)

Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14

(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)

Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)

Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12

JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)

Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů
26. dubna 2024 21:37

(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)

Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01

LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)

Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10

BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)

Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09

BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)

Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07

BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)

Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04

(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)

Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01

(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)

Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11

OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44

PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2134 | Další