Úplně první otázka, je jedno veliké proč. Proč by někdo trávil dravce? Jaký to má význam?

Proč? To opravdu vědí asi jen ti dotyční.

Řekněme, že je tu několik skupin potencionálních travičů. Navíc jsou i mezi sebou někdy propojené, jeden člověk pro trávení může mít víc motivací. Většinou se trávení děje v okolí vesnic, a tam je jeden člověk klidně zároveň myslivec, majitel slepic i chovatel holubů. A má proto pro svou nenávist vůči dravcům víc důvodů.

Psovodka Klára Hlubocká a pes Viki.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Prosím, já bych se dokázal vcítit do kůže chovatele holubů, kterému krahujec vezme šampiona-Belgičana. Ale i tak… klást otrávené nástrahy?

Když budeme spekulovat, asi nejčastěji je v námi řešených případech zastoupena skupina „nájemců a uživatelů honiteb“. Záměrně neříkám „myslivců“. To platilo v minulosti, ale dnes už se často jedná i o zámožné majitele soukromých honiteb. A tito lidé nejspíš tráví dravce i šelmy, protože tak chtějí „chránit ta svá“ zvířata. Zajíce a bažanty.

Přečtěte si také |

Poprvé v historii padl v Česku trest za trávení dravců

Další v pořadí jsou asi chovatelé ryb, kteří líčí hlavně na vydru, chovatelé drobného domácího zvířectva, kteří líčí hlavně na lišky a kuny a otrávenou návnadu hodí za barák na louku, kde to ale vezme i dravec.

Pak tu máme i zmíněné holubáře, kterým dravci berou jejich opeřence. Málo početnou skupinu pak asi tvoří preparátoři.

A nakonec to mohou být prostě šílenci, kterým je úplně jedno, co kde vlastně otráví.

A ten primární motiv podle vás tedy zní?

V naprosté většině případů se jedná o likvidaci „škodné“. Někdo prostě nechce, aby někdo jiný „ujídal“ z jeho.

Ale třeba jste s těmi spolky a zájmovými sdruženími vedle, protože je těžké traviče usvědčit...

Vedle možná, ale určitě ne daleko.

V minulosti byli myslivci vedeni přímo k tomu, že některé zvíře je užitečné a jiné ne. Je to takový starý pohled, že člověk v přírodě hospodaří. A sám vybírá, která zvířata tam nakonec patří, a která ne.

Na vyšetřování otrav volně žijících zvířat spolupracují ornitologové s Policií ČR.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Nějaký příklad pro nepamětníky?

Bylo běžné, že myslivci fasovali na národním úřadě vejce napuštěná strychninem a ty pak roznášeli na kunu a lišku, kam jen uznali za vhodné. A také jejich přetrvávající osobitý pohled na dravce – co má zahnutý zobák, musí z oblohy dolů – hovoří dost jasně. Svou nenávist vybíjeli a vybíjejí si na liškách, jezevcích. Norování, železa a další dost barbarské způsoby lovu – to vše bylo při likvidaci „škodné“ svaté. A dílem ještě pořád je, protože tyhle postupy jsou dost zažité.

A to trávení, kladení jedovatých nástrah?

Trávení je velmi jednoduchý a účinný způsob, jak odstranit cokoliv nepohodlného. A v předjaří - v době, kdy se rodí mláďata, je tlak na likvidaci predátorů vyšší.

Myslíte si tedy, že je pravděpodobné, že tihle traviči třeba jsou součástí nějaké organizované skupiny, členy nějakého spolku, nebo jsou to spíš jednotlivci?

Někdy to je činnost schvalovaná v rámci celého sdružení, někdy to dělá jednotlivec a ostatní tomu víceméně tiše přihlíží. Nechtějí si špinit ruce a kazit vzájemné vztahy. A někde s tím třeba i nesouhlasí, ale protože se bojí dotyčného, raději s tím nic nedělají.

Jinak v naprosté většině případů, co vím, je travičství neorganizované. Je to hlavně činnost jednotlivců.

Takže pro vás osoby travičů nejsou neznámé figury. Vcelku dobře tušíte, kdo by to tak asi mohl být, ale máte jen důkazní nouzi? Je to tak.

Někdy se anonymně dozvíme, že to dělá ten a ten. Problém je, že policie, aby mohla dál pracovat, potřebuje svědectví. A to je málokdo do protokolu ochoten poskytnout. Ať už z obavy o vlastní bezpečí, majetek, nebo právě kvůli vztahům.

Tím, že je to činnost prováděná ve skrytu, většinou na odlehlých, ale volně přístupných místech, se jiné důkazy shánějí dost těžko. Ale policie se snaží, hledá nové cesty a postupy, jak toto prolomit.

Problém je trochu i v našem právním systému – pachatel si dělá, co chce – ale policie při vyšetřování a dokazování musí postupovat podle zákonů, což vyšetřovatelům hodně svazuje ruce.

Za letošek máme 56 otrávených dravců, rok ještě neskončil. To už je slušná epidemie travičství, ne?

Počet ptáků letos se zdá vysoký, ale v kontextu předchozích let tolik nevybočuje. Každý rok je nejvíc případů v této době, zbytek roku už jen „paběrkujeme“. Ale kdo ví, nelze to říct s jistotou, uvidíme, jak to bude dál.

Letos je pozoruhodné, že bylo pár velkých případů s hodně otrávenými ptáky. To je si myslím i trochu náhoda… Tedy doufám.

Při pohledu do map Česka nám nejspíš před očima vyvstanou určité oblasti a regiony, kde se s otravami dravců setkáváme v posledních dekádách docela často.

Určitě jsou oblasti, kde je případů trávení zdokumentovaných víc než jinde.

Zčásti to bude určitě proto, že na ty oblasti se zaměřujeme víc. A zčásti i proto, že tam jsou ještě silní tendence dodržovat „tradice“.

Dlouhodobě je travičstvím nejvíc postižená část jižní Moravy – Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko. V minulých letech to byla hodně i část kraje Vysočina a Litoměřicko, Roudnicko, jižní Čechy.

Ale případy jsou stále zaznamenávány i ve Středočeském kraji – Benešovsko, Příbramsko…

Pes Viki je vycvičený tak, aby se nalezeného otráveného zvířete nedotkl. Ani vy se nalezeného mrtvého zvířete nedotýkejte.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Teď se ale objevují otrávení dravci i v regionech, kde to „zvykem“ zrovna nebývalo, že? Nabízí se pro to nějaké vysvětlení?

Případy se stále objevují napříč republikou a teď to bude hodně i tím, že díky působení medií veřejnost o této problematice ví. Začíná ji řešit a případy ohlásí.

Myslím si, že trávení je tu stále, ale my teď i díky tomu, že je víc lidí v přírodě, víme o více případech.

Není to, že se nalézá víc otrávených ptáků a jedovatých nástrah artefaktem toho, že prostě dobře odvádíte svou práci, a vaše terénní jednotka je prostě víc činná?

Určitě je to i důsledek toho, že díky projektu PannonEagle Life je na to prostě čas a věnujeme se tomu. Díky tomuto projektu se podstatně zvýšilo povědomí o této problematice u nás a je díky němu vidět, že travičství není u nás činnost ojedinělá a z pohledu ochrany přírody zanedbatelná.

Jakou asi tak odhadujete úspěšnost?

Nemám přesně spočítáno, kolik jsme našli loni a letos návnad, většinou jsou na místě mrtvá zvířata a nějaké zbytky, takže těžko říct, kolik toho bylo původně. Někdy ani návnadu nenajdeme, protože někteří dravci si ji z místa nálezu přenesou i několik kilometrů, někdy se jedná o sekundární otravu z jiného otráveného zvířete. Statisticky je odhadováno, že se ale dozvíme jen o 5 – 10 % všech případů.

Dá se třeba říct, že jihu Čech vévodí otravy prováděné například Furadanem, zatímco třeba na Bzenecku nebo Litoměřicku se ujal strychnin?

U nás je zatím v naprosté většině případů u návnad v přírodě zneužívaný karbofuran, ale ve světě už zaznamenávají i cílené otravy jinými látkami.

U nás byl vloni případ na Kralicku, kdy někdo trávil psy zinkfosidem. Městské návnady mívají v sobě hodně často jed na myši nebo na slimáky. Návnadou přitom může být úplně cokoliv.

„Od vzniku terénní jednotky v roce 2017 předala ČSO orgánům činným v trestním řízení 95 případů s více než 250 oběťmi.“ To je úctyhodný údaj. Jak to, že nemáme ani jednoho usvědčeného pachatele? Naše policie a soudy tyhle případy neumí vyřešit? V čem je ten hlavní zádrhel?

Nejde jen o dravce, ale i šelmy. Na snímku otrávené lišče.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Na tohle se asi budete muset zeptat jich, z mé strany by to byly jen spekulace….

Toto platilo až do čtvrtka 29. 4., kdy okresní soud ve Strakonicích uznal obžalovaného vinným ve všech bodech obžaloby, to znamená za nedovolené přechovávání jedů, týrání zvířat a nedovolené nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, konkrétně za zabití dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých. Je to první rozsudek vydaný v tomto duchu v České republice za 20 let, co se ČSO problematice ptačí kriminality věnuje. Pro všechny, kdo se na vyšetřování tohoto případu podíleli, se jedná o skvělou věc, obrovské zadostiučinění, že všechen čas a peníze, které padly na vyšetřování, nepřišly vniveč, jako tomu bylo v předchozích případech.

Usvědčit je lze třeba tak, že někdo natočí, nafotí někoho, kdo někde něco pokládá, zavolá ihned policii, ta si místo a návnadu zajistí a získá tak nezvratné důkazy, které povedou k odsouzení pachatele.

Nebo někdo podá na policii svědectví, že toto viděli, a dál budou ochotni spolupracovat a dosvědčit to u soudu.

A může s tím veřejnost nějak pomoci? Třeba svou zvýšenou pozorností, zájmem?

Veřejnost určitě může pomoci svým zájmem, policie nemá dostatek sil, aby hlídkovala i v terénu. To může udělat každý, kdo má čas a chuť.

Koneckonců lidé v přírodě působí na řadě míst i preventivně. Pokud si pachatelé nebudou jistí, že je někdo nemůže vidět, nebudou to dělat. Většina ví, že se to nesmí a ví o výši trestu, ale zatím, pokud nebude za toto někdo potrestán, se to nebudou se bát dělat.

Mimochodem, není v případě otrav dravců medializace případů poněkud dvousečnou zbraní?

Medializace případů může být dvousečná. Jednak upoutává pozornost veřejnosti, což je dobře, ale může působit záporně při vyšetřování případů. Travič se začne bát a zlikviduje důkazy…

Nicméně v některých případech je to to jediné, co můžeme udělat. Doufáme, kampaní a vyšetřováním traviče zastrašíme a on to raději přestane dělat. Možná.

Vaším pomocníkem je Viki, Chesapeake Bay retrívr. Proč volba zrovna tohohle plemena? Umí něco, co jiní neumí?

Pokud chci psa na práci do terénu, bude se mi jednat o vyhledání na velkých plochách volným navětřením, budu potřebovat práci dlouhodobou, i několik hodin denně v různém prostředí, za každého počasí, tak Chesapeake Bay retrívr je prostě ideální.

Samozřejmě je to i záležitost osobní. Mně toto plemeno učarovalo už asi před 15 lety, to jsem se ještě věnovala dobrovolné záchranařině, vyhledávání pohřešovaných osob v terénu. Od té doby jsem prostě lepší nenašla, ač mám právě díky záchranařině možnost porovnávat práci desítek plemen.

Pes Viki a otrávené káně. Široce roztažená křídla svědčí o otravě karbofuranem.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Chesapeake Bay retrívři jsou odolní, vytrvalí, přiměřeně paličatí a samostatní psi, kteří jsou opravdu schopni a ochotni pracovat za každého počasí. Mají skvělé nosy loveckých psů a ovladatelnost retrívrů.

Pokud vedete trénink dobře a po dobrém, prostě se pro vás „rozkrájí“ a budou pracovat, i když už jsou unavení a kdy už by to jiná plemena vzdala. Navíc mají vynikající srst, jsou nenároční na péči. A takhle bych mohla pokračovat v chvalozpěvech na Chesapeake Bay retrívry do nekonečna.

Jak probíhá práce v terénu?

Fungujeme hlavně ve dvou liniích. Buď jezdíme na preventivní prohlídky lokalit, které máme vytipované - podle toho, že tam třeba dravci loví a hnízdí a někdo by jim mohl chtít ublížit, anebo to jsou místa z minulých případů, která si jedeme zkontrolovat.

Druhá možnost, a to je teď na jaře běžnější, jezdíme až po ohlášení na konkrétní místo, kde někdo něco našel. V tom případě zkontroluji nález, a pokud naznám, že jde opravdu o podezření na otravu, prohledám okolí v okruhu tak půl až kilometr okolo a nálezy předávám policii.

Někdy nás volá policie, protože jsou první, komu lidé nález ohlásí. Spolupráce funguje oboustranně dobře a díky školením, které u jejich lidí probíhají, je stále lepší.

Podobně je teď snaha o školení i dalších článků, státních zástupců i samotných soudců. Cílem je jim tuto problematiku představit a sdělit jim, jak závažná je tato trestná činnost. Aby, pokud už se k nim nějaký případ dostane, měli vůbec vůli s tím správně naložit. Bohužel ne vždy se setkáme v těchto řadách s pochopením. Co je to nějaký zabitý dravec oproti vraždě….

Jestřáb nalezený v Sedlicích.

Zdroj | Česká společnost ornitologická

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2697709