Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“
27. července 2021 07:00
() - Už více než čtyři týdny uplynuly od veřejností poměrně dost sledované „kauzy“ čapího hnízda v Oseku u Rokycan, kde čapí matka téměř dva týdny „týrala“ své nejmladší mládě, které nakonec její útoky nepřežilo. Velkou vlnu kritiky a rozhořčení vyvolala zejména absolutní nečinnost Záchranné stanice v Rokycanech, jejíž vedoucí Pavel Moulis opakovaně odmítl zasáhnout a mládě z hnízda odebrat, a celou situaci popisoval jako „přirozený proces“, do kterého se „nezasahuje“.
Po dlouhé a bolestivé smrti mláděte kritika veřejnosti pochopitelně ještě zesílila a k situaci se nakonec vyjádřil i záchranář Karel Makoň, tentokrát ze Záchranné stanice Plzeň, který se v až překvapivě arogantním a útočném vyjádření na Facebooku postavil za svého kolegu Pavla Moulise, opět s tím, že jde o „přirozený vývoj“, a současně se označil za toho, kdo o „nezásahu“ rozhodl.
To nicméně situaci nijak neuklidnilo a zejména agresivní tón celého vyjádření (s celkem 14 vykřičníky) rozdmýchal další kolo kritiky, ať už na internetu nebo ve veřejném prostoru a v médiích. Přičemž na jedné straně stojí lidé s poměrně pochopitelnou otázkou, proč záchranáři nezasáhli; a na straně druhé stojí rezolutní stanovisko pánů Moulise a Makoně, že „nebyl důvod“, a že to byla „příroda“.
Chronologie událostí a tiskové zprávy
Pojďme se nejprve na celou situaci podívat od začátku. Vše začalo zhruba v polovině června, kdy čapí matka začala své (v té době) nejmenší mládě napadat. Své úplně nejmladší mládě již několik dní před tím „vyhodila“ z hnízda – což čápi bohužel dělají; nicméně od cca 14. června začala napadat i druhé nejmladší mládě; a protože v hnízdě byla umístěna webkamera, lidé se tak, poměrně logicky, začali ptát, jestli je takové chování v pořádku a jestli záchranáři nějak nezasáhnou.
Ti se nicméně rozhodli vyčkávat. „Všechna čtyři mláďata na hnízdě jsou vitální, ve výborném výživném stavu a kondici, bez známek poranění, poškození či handicapu,“ uvedli záchranáři v první tiskové zprávě ze soboty 19. června nazvané „Čapí problém v Oseku sledujeme, ale zatím nezasáhneme“; kde pan Moulis, jak už název napovídá, uvedl, že situaci „sledují“, ale pravděpodobně zasahovat nebudou, protože čápům „věří“ – přičemž kritika, že je čapí matka na jedno mládě agresivní a napadá ho, mu připadá přehnaná – viz „Sice připouštíme, že situace není úplně ideální, že samice jistě nějaké problémy má, ale řada pozorovatelů má příliš velkou fantazii. Věřte nám, jako my věříme čápům“.
Agresivita čapí matky nicméně pokračovala a čápice z hnízda dokonce „vyháněla“ i samce. Situace byla průběžně diskutována i v různých „čapích“ a ornitologických skupinách na Facebooku a klíčové události jsou k dispozici i v detailu hnízda na stránkách České ornitologické společnosti. Čáp bílý totiž patří mezi zvláště chráněné živočichy a mj. i díky mediálně známému a oblíbenému hnízdu v Mladých Bukách je sledování čapích hnízd velmi populární. Řada lidí se proto průběžně obracela jak na záchranné stanice v Rokycanech a v Plzni, tak i na záchranáře, zvěrolékaře a další odborníky po celé republice. Pan Moulis nicméně všechny nabídky pomoci (od jiných stanic, skupin či jednotlivců) odmítal.
„Život v přírodě se nemůže řídit podle nás. Fungují zde sice tvrdé a pro nás možná kruté zákonitosti přírodní selekce, ale člověk nemá právo do nich zasahovat,“ uvedl k tomu v reakci na pokračující kritiku ve své druhé tiskové zprávě ze středy 23. června s názvem „Čapí problém v Oseku na Rokycansku pokračuje“; tentokrát už bez jakýchkoliv poznámek o tom, že čápům „věří“. Útoky na mládě nakonec vyeskalovaly ve dnech 25. a 26. června, kdy matka mládě nakonec zabila.
Zbytečné utrpení vs. „taková je příroda“
Argumentace Pavla Moulise a Karla Makoně se opírá v podstatě o jediný „argument“ v několika různých variacích – že „taková je příroda“, dění v hnízdě bylo „přirozený proces“, „příroda je krutá“, „do přírody a přirozených procesů se nezasahuje“ atd. – a když se to lidem nelíbí, ať se na to nedívají.
Nicméně nic z toho, obávám se, není tak docela „argument“; natož tak absolutní a „neprůstřelný“, jak si oba pánové pravděpodobně myslí. Protože ačkoliv přírodu skutečně můžeme označit jako „krutou“, platí v ní zákon silnějšího a dokonce jsou v ní „zabíjena“ i mláďata; nic to, podle mého názoru, nemění na skutečnosti, že prací a „posláním“ záchranářů je i taková zvířata – pokud o nich vědí – zachránit.
Samozřejmě, že ne všechny; a samozřejmě, že ne za každou cenu; nikdo soudný asi nebude chtít například narušovat potravní řetězec a „tahat“ žáby hadům z tlamy nebo brát kočkám ulovené myši; ale pokud už člověk na nějaké zraněné či handicapované zvíře narazí (stejně jako např. na topícího se člověka), měl by se buď sám pokusit o záchranu, nebo zavolat pomoc – u člověka lékaře; u zvířete záchrannou stanici. Určitě ale není řešením „nedívat se na to“ nebo si říct „taková je příroda“.
Nemluvě o tom, že pod „přírodu“ skutečně nelze „schovat“ úplně všechno. Jak už jsem zmínil, čápice se zbavila celkem dvou mláďat, přičemž to první vyhodila z hnízda – a mládě se tak zabilo pádem na zem. To je u čápů skutečně poměrně přirozené chování a v zásadě se mu nedá ani nijak zabránit; ale především je to „eliminace“ rychlá. Oproti tomu své druhé mládě týrala s přestávkami cca 10 dnů, což rozhodně – ani podle některých nezávislých ornitologů – „normální“ a „přirozené“ není.
Nicméně i kdyby to „normální“ a „přirozené“ bylo, opět se vracíme na začátek celé této argumentace kruhem – tedy že i tak záchranáři zasáhnout měli, protože to je zkrátka jejich práce. O dotyčném „zvířeti v nouzi“ věděli, lidé je na to (opakovaně) upozorňovali – ale i tak neudělali nic.
Záchranné stanice – mohou, musí, nemusí?
Jak už jsem nastínil, argumentace „taková je příroda“ je podle mého názoru jen pouhou výmluvou, která by měla „zakrýt“ či „omluvit“ v podstatě jakékoliv rozhodnutí nebo případně i profesní či osobní pochybení. Pokud bychom totiž skutečně „neměli právo zasahovat do přirozených procesů“, pak by záchranné stanice ani vůbec nemusely existovat; ale ony existují – a ať se to např. panu Makoňovi líbí nebo ne, jejich hlavním smyslem a cílem skutečně je „zachraňovat zvířata“.
Pan Makoň například ve svém nedávném rozhovoru hovořil o tom, že „většina záchranných stanic se realizuje a stojí na třech základních pilířích: osvětě a vzdělávání veřejnosti, na druhové ochraně a na vlastním provozu záchranných stanic“, přičemž pro ně v DES OP (Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva) je „provozování záchranné stanice živočichů až ta poslední věc“ a klíčová je pro ně osvěta.
Nicméně činnost záchranných stanic a náplň jejich „práce“ nezávisí na přáních a preferencích pana Makoně; činnost záchranných stanic je v první řadě definována zákonem; konkrétně zákonem č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, který v § 3 definuje záchranné stanice jako zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti „zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě“.
Nehovoří se tam o osvětě nebo vzdělávání, dokonce ani o tom, že by se měla primárně zachraňovat jen zvířata „zraněná“ člověkem či lidskou činností (např. ptáci zamotaní do vlasců, mláďata, na která sáhne člověk, zvířata napadená psem atd.); ale hovoří se tam obecně o všech živočiších – a upřímně řečeno, čapí mládě, které je téměř dva týdny brutálně napadáno vlastní matkou definici „živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě“ imho poměrně jednoznačně splňuje.
Nemluvě o tom, že „zajišťování chodu a akceschopnosti záchranné stanice živočichů“ je hlavní činností spolku DES OP i podle jejich vlastních stanov – přičemž v rámci této činnosti zabezpečují „odchyt, převzetí, veterinární vyšetření i ošetření všech poraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů, včetně jejich následné léčby a návratu zpět do volné přírody“.
Netroufám si hádat, jestli pan Makoň nezná relevantní zákony či stanovy svého vlastního spolku; nebo jestli ten zákon a stanovy zná, ale i tak má z nějakého důvodu pocit, že si „svou“ záchrannou stanici může řídit, jak chce; ale obávám se, že tomu tak není, ani když to napíše s mnoha vykřičníky na Facebook, do rozhovoru nebo do tiskové zprávy.
Jak už asi z předchozího textu vyplývá, osobně se domnívám, že záchranáři, ať už ze záchranné stanice v Rokycanech, nebo ze záchranné stanice v Plzni, zasáhnout měli a „týrané“ mládě měli z hnízda odebrat. Nejen proto, že by to bylo „správné“ či „etické“ (ať už to nazveme jakkoliv „vznešeně“), ale protože to je zkrátka jejich práce; a podle všeho i ze zákona vyplývající povinnost.
Současně si také myslím, že je už nejvyšší čas, aby ve veřejném prostoru zazněl i jiný názor, než který prezentují výše uvedení pánové – a že se o to snaží poměrně aktivně; protože článků na téma „taková je příroda“ a „nebohé záchranáře kritizují zlí laici na Facebooku“ už vyšla celá řada – v Plzeňské Drbně, na Nově, na Primě, v Blesku či v Deníku – jako by si snad nebyli tak docela jistí a měli potřebu se neustále obhajovat – bohužel jen ale stále stejnými argumenty, o kterých jsem zde již hovořil.
Příslovečnou třešničkou na dortu je pak kromě již zmiňovaného vyjádření ze začátku července, kde se pan Makoň rozčiloval, kde někteří pisatelé „berou tu drzost“ se k danému tématu „vůbec vyjadřovat“, mj. i nedávná tisková zpráva DES OP, kde se pan Makoň opět neudržel a i v rámci „oficiální“ tiskové zprávy označil a onálepkoval své kritiky jako „skupinku zarputilých hysteriků“. Inu, názor na to, která strana je ve své komunikaci arogantnější a „hysteričtější“ si, myslím, může udělat každý sám.
Já osobně doufám, že „kauza“ v Oseku poslouží přinejmenším k otevření veřejné i odborné diskuse nejen o konkrétním „utýraném“ čápovi, ale i obecně o tom, jaké mají záchranné stanice a záchranáři vlastně povinnosti (tedy nejen to, co si sami „nastaví“), kdo za jejich aktivity (či naopak záměrnou neaktivitu) nese odpovědnost, jak by měly například komunikovat s veřejností atd.
To už jsou ale samozřejmě otázky ani ne tak do Facebookových diskusí a „tiskových zpráv“; ale spíše pro Ministerstvo životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí, Státní veterinární správu, Českou ornitologickou společnost, Agenturu ochrany přírody a krajiny a další organizace a orgány státní správy, které, doufejme, celou situaci důkladně prošetří.
Snad nám tedy celá tato situace ve finále alespoň na některé výše uvedené otázky přinese odpovědi a současně s nimi i větší transparentnost. A možná i o něco slušnější a smysluplnější komunikaci.
Následující video zachycuje osud čapího mláděte. Pokud vám nedělá dobře pohled na utrpení zvířat, video si nepouštějte.
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)
BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)
PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)
(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)
BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)
JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)
PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)
PRAHA (ČTK) - Úlohou státu při rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu, v programu Doprava s dotacemi z EU je pro ní připraveno šest miliard Kč. Z toho pět miliard korun bude směřovat na budování dobíjecích míst a jedna miliarda na vodíkové plnicí stanice. Na konferenci s názvem Green Deal s rozumem to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
(Celý text)
STŘEZIMÍŘ (ČTK) - Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského určených pro první transport do Kazachstánu. Do středoasijské země odletí na začátku června čtyři z nich. Koně nyní žijí v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
(Celý text)
LIBEREC (ČTK) - Úspěšného výsledku se po roce dočkala Botanická zahrada v Liberci u stoletého žlutokapu šedého, který museli zahradníci loni na jaře ručně opylit. Z obtížně pěstovatelné rostliny, jež má na výšku skoro šest metrů, se jim podařilo sebrat letos na jaře několik desítek semen, informoval Jan Mikulička.
(Celý text)
(ČTK) - Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
(Celý text)
PARDUBICE (ČTK) - Arboretum se vzácnými dřevinami na sídlišti Dukla v Pardubicích bude mít nového správce. Městský obvod předá péči o něj Službám města Pardubic. Změna je na popud veřejnosti, která si stěžovala, podle nich se obvod nestará dostatečně. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
(Celý text)
NOVÝ BOR (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. Stěhování je naplánované až do června, nový domov najdou chránění mravenci v lese, řekla ČTK mluvčí radnice Radmila Pokorná. Podobné stěhování už ve městě zažili dvakrát.
(Celý text)
NOVÝ BOR (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. Stěhování je naplánované až do června, nový domov najdou chránění mravenci v lese, řekla ČTK mluvčí radnice Radmila Pokorná. Podobné stěhování už ve městě zažili dvakrát.
(Celý text)
Karel Makoň: Odpověď Janu Rylichovi ke kauze čapího mláděte v Oseku