Řeč je samozřejmě o zalesněné lokalitě Monks Wood, která se nachází kousek od městečka Huntigdon. Vědci, zoologové a botanici tu „straší“ dobře posledních sto let. Využívali k tomu skromné zázemí zdejší terénní stanice, z níž se postupem času stala prvořadá britská výzkumná instituce. Pro svá bádání příhodně těžili z blízkosti lesa, mokřadů a také rozlehlé přírodní rezervace, která se nacházela v dotyku se zemědělsky obhospodařovanou půdou. A právě o jeden čtyřhektarový cípek této orné půdy jde. V roce 1960 si tehdejší ředitel terénní stanice Kenneteh Mellanby krátce po žních poznamenal do deníčku: „Mohlo by být zajímavé pozorovat, co se asi tak stane, když na té plošce pole nebude člověk zasahovat. Stane se znovu lesem? Jak dlouho by to asi mohlo trvat a jaké druhy by tam byly přítomné?“
Návrat divočiny. Nebo zdivočinování?
Šedesátá léta a majitel pole byly tehdy biologickým vědám nakloněny, a tak se ze zvídavého přání stala skutečnost. Na onom cípku půdy, vklíněném mezi les, rezervaci, terénní stanici a pole, se od té doby už neoralo a neselo. Člověk už tam nezasahoval. A tenhle „experiment“, zrozený víceméně bez plánu a z prosté zvědavosti, se zatím natáhl na jednašedesát let. Místo si od té doby vydobylo statut SSSI (místo speciálního vědeckého zájmu) a první pozici na žebříčku britských projektů snažících se o smysluplný návrat divočiny do krajiny. Názorně totiž demonstrovalo příklady praxe dnes tolik diskutovaného re-wildingu a přirozené (druhotné) sukcese stanovišť, v době, kdy takové myšlenky ještě nikomu v Británii na mysl netanuly.
Od pole k lesu za necelé tři generace
Monks Wood jako opravdu první bedlivě sledovaná plocha svého druhu poskytla nedocenitelné informace o časovém postupu „divočení“, o uspořádání a vývoji rostlinných společenstev, o přírodní regeneraci bývalé zemědělské půdy, odlesněné a obdělávané vlastně nepřetržitě už od časů římské kolonizace britských ostrovů. Začátek pro diváka nebyl zrovna záživný, čekalo se na transport semen prostřednictvím ptáků. V rozmezí 10-15 let pak plochu bezvýhradně ovládly trnité křoviny, ostružiny a hloh, které ji učinili skutečně neprostupnou. Tato spletitá masa ale dokázala před větrem ochránit semena jasanu, javoru. A anglického dubu, protože z jejich žaludů si tu dělaly zásobárny sojky a veverky.
Stromy se po čase dokázaly v této konkurenci prosadit, a ochrana trnitého houští je překvapivě dobře ochránila před okusem srnců, zajíců a králíků. Vzrostlé dřeviny nakonec skryly celé houštinaté území pod baldachýnem svých korun a z pole se tím definitivně stal les. Strukturálně velmi komplexní, s několika patry bylinné, křovité i stromové vegetace, s hromaděním mrtvého dřeva a vysokou diverzitou habitatů divočiny. Příležitost tu našly houby, bezobratlí, pěvci, obojživelníci, drobní i větší savci. Trvalo to 23 let, než plochu pole u Monks Wood z 86 % pokryly křoviny a mladé stromy. Tehdy také byla průměrná výška veškerých dřevin 2,1 metrů a podíl kmenů mrtvých stromů činil 8 %.
Po 53 letech od počátku experimentu činí průměrná výška porostů 13,1 metrů, a je to vizuálně po všech stránkách regulérní les. Tedy, ne obyčejný nebo snad dokonce hospodářský les, ale neregulovaný a nekontrolovaný, plný rozmanitého života. Divoký.
Může to stát miliardy, anebo chvilku počkáme?
Experiment se zdivočením pole loni oslavil šedesátileté jubileum, což je víc než příhodná doba na bilancování. Zvlášť dnes, kdy se Británie tak zoufale snaží zazelenat, a zvýšit pokryvnost svých lesů (z momentálních 8 % na 13 a víc %). Jak? Třeba vysazením pásu „od pobřeží k pobřeží“ o síle 50 milionů stromů, 80 miliony stromů ve volné krajině anebo příslibem výsadby 7000 hektarů lesa ročně až ke stavu 30 000 hektarů v roce 2025. Problém je, že těmhle ambiciózním a vládou podporovaným plánům chybí podpora odborníků. Kteří nekritizují ani tak záměr, jako spíš způsob jeho provedení. A také se nedostává peněz. Jen loni tohle zelené dobrodružství britské daňové poplatníky stálo 640 milionů liber a nebyla přitom naplněna ani ta „roční norma“ 7000 hektarů.
A právě k tomu má šedesátiletá divočina u Monks Wood co říct. Její vznik totiž nikoho nestál ani vindru. Vyrostla naprosto sama. Pravda, oné čtyřhektarové plošce vydatně pomohla těsná blízkost lesa a přírodní rezervace. Což dobré věci vůbec neškodí. Napříč britskou krajinou je totiž podobných „zdrojových území“ a fragmentů někdejších lesů dostatek. Takže k ambicióznímu zalesnění by postačilo jen kolem již existujících porostů ponechat území, kde nebude zasahovat člověk, a divočina si sem už sama najde cestu. Monks Wood dokazují, že to jde. Chce to jen trochu trpělivosti a tolerance k přírodě, jejíž návrat je dnes tolik žádaný. Britové nemusí sadit desítky milionů stromů a utrácet miliardy. Postačí jim, když nechají les šířit krajinou přirozeně.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2722695
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)