verze pro tisk
Čeká nás druhá vlna elektrifikace
11. října 2021 07:00
() - Lidstvo spotřebovává nepředstavitelný množství energie a většinu si bere z fosilních paliv. Elektřina sama o sobě není zdroj energie, ale médium, které se skvěle přepravuje a manipuluje, v místě spotřeby je čisté a umožňuje využití energie na mnoho kvalit a způsobů. Proto je velmi pravděpodobné, že na straně spotřeby energie bude elektřina hrát klíčovou roli. Na přelomu 19. a 20. století u nás proběhla masová elektrifikace, teď nás čeká druhá vlna. Co si půjde představit, poběží na elektřinu – doprava, průmysl, vytápění – spotřebu rozeberu podrobněji v samostatných postech. Tenhle bude o tom, kde tu elektřinu vyrobit.
Elektřina se bude vždy vyrábět z mixu různých zdrojů, protože spoléhat jen na jeden jediný není bezpečné. Dominovat v mixu budou obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) podle oblasti – fotovoltaika (jižní Evropa), vítr (Severní moře), voda (hornaté oblasti s řekami), koncentrovaná sluneční elektrárna (zrcadla namířená na věž, Afrika a horké oblasti), bioplyn (ze zemědělských, rostlinných a živočišných zbytků) a syntetický plyn (metan vyrobený z vodíku). Voda a plyny budou pokrývat špičky a výkyvy, ostatní zdroje budou plnit základní zatížení. Jádro necháme dožít, ale nevěřím, že se budou stavět další bloky, z ekonomických důvodů, viz níže.
Jsme zvyklí na obří elektrárenské zdroje koncentrované na jedno místo (uhelné doly v severních Čechách, jaderné elektrárny), odkud se pak rozvádí elektřina po drátech na místa spotřeby. Trochu to tak bude i nadále, protože se budou stavět velké fotovoltaické a větrné parky na místech bývalých dolů (i na jezerech), uhelných výsypek, na chemicky znehodnocené půdě a různých brownfieldech. Zároveň ale přibude velké množství malých zdrojů na střechách průmyslových hal, parkovištích, obytných domech. Veliký potenciál je i v agrifotovoltaice – panely na svislých nebo vysokých konstrukcích, mezi a pod kterými bude nerušeně (a efektivněji, synergicky) probíhat zemědělská činnost. Skoro každá stavba bude vyrábět elektřinu. Některé shluky výroben (čtvrť, obec) budou vytvářet komunitní energetické ostrovy s vlastním řízením a akumulací. Výroba a spotřeba si budou blízko.
Spotřeba bude flexibilní – kompresor v ledničce, elektrický bojler nebo elektromobil v zásuvce nemusí fungovat, kdykoliv chtějí, ale stačí jim přepnout se do módu spotřeby, když bude zrovna levné elektřiny v síti dost. Akumulaci poskytnou baterie a elektrolyzéry. Když bude potřeba elektřinu ve špičkách dodat, použijeme ony baterie a elektrárny na syntetické plyny. Ale spíš se bude víc vyrábět a přebytky budou pohánět elektrolyzéry a vyrábět zelený vodík, pro který bude spousta užití.
Co to bude stát? Elektroenergetika je velikánské odvětví, do kterého tečou a vždy tekly investice v řádu desítek miliard ročně, velké částky jsou zde normální. Poslední dobou se ale moc neinvestuje, protože emisní povolenky vysílají signál, že do fosilních zdrojů to nedává smysl – pokud tušíte, že cena povolenky bude dále růst, asi si dvakrát rozmyslíte koupi nového uhelného kotle za miliardy. Naopak se rozjíždí velké investice do OZE – tyto zdroje výrazně zlevnily (FVE od roku 2009 třeba o 80 %!) a od letošního roku máme k dispozici desítky miliard Kč ročně v novém Modernizačním fondu na OZE a akumulaci; do roku 2030 se elektřina skoro úplně dekarbonizuje. Nerozhoduje o tom Uhelná komise, ale fakt, že do fosilních zdrojů se investovat nevyplatí a na OZE máme obrovské dotační zdroje. Nebojte se, ze „solárního boomu“ jsme se poučili, takže Modernizační fond poskytuje jen investiční dotaci, která cenu elektřiny neovlivňuje. Stavět se smí jen na brownfieldech nebo formou šetrné agrivoltaiky. Modernizační fond je evropský nástroj financovaný z emisních povolenek.
A kolik budu za elektřinu platit? Těžko říct. Koukněte na obrázky: první ukazuje, z čeho se skládá cena elektřiny. Výrobní cena elektřiny je ta silová; to je cena, kterou dostane výrobce. Cena silovky se tvoří na burze. Víc jak polovina ceny, kterou každý platíme, je ale dána regulátorem.
Z čeho se skládá cena elektrické energie
Na druhém obrázku je znázorněný tzv. merit order, neboli zdroje elektřiny seřazené podle provozních nákladů. V síti je vždy jen tolik elektřiny, kolik se jí spotřebuje, a jako první se pochopitelně odebírají ty nejlevnější zdroje – OZE a jádro. Postupně se kupuje od dražších a dražších zdrojů, než nasytíme poptávku po elektřině. Poslední („závěrná“) elektrárna, která naplní síť, určí cenu za veškerou silovku. Na obrázku je i znázorněná situace, že v síti přibudou nové OZE, které vytěsní dražší zdroje z merit orderu a tím silovka zlevňuje. Zlevní ovšem jenom silovka – náklady na akumulaci budou patrně růst, protože flexibilní elektřina je drahá (baterie, plyny, vodíkové články). Silovka bude zlevňovat, flexibilita zdražovat. Oba efekty jdou tedy proti sobě a výsledek neumím odhadnout.
Zdroje elektřiny seřazené podle provozních nákladů
Představte si ale roli jádra – je to velmi neflexibilní zdroj, protože blok za stovky miliard nestavíte, abyste ho provozovali třeba na 60 %, ten pojede na plný kotel furt. Naopak v případě, že po elektřině poptávka nebude, by výrobce z jádra musel PLATIT někomu, kdo jeho proud odebere. Jádro má velmi vysoké investiční náklady a s klesající silovkou i klesající výnosy.
Dostavba Dukovan bude čistě politické rozhodnutí, ale ekonomicky to nemá smysl. A pozor, ten zákon o jeho financování je napsaný tak, že tu investici budou splácet pouze odběratelé s nízkým jističem – tím si těžký průmysl pojistil, že jádro nezaplatí on, ale domácnosti. Dostavba Dukovan je tak záruka, že elektřina pro spotřebitele NEZLEVNÍ.
A závěrem připomínám vysvětlení, co se s elektřinou děje v posledních dnech – silovka zdražila skoro desetinásobně a celá Evropa dává dohromady nástroje na ochranu zranitelných odběratelů. Za tenhle skok může vysoká poptávka kvůli oživení ekonomik po pandemii a hlavně rychle rostoucí cena plynu. Nemůže za to Green Deal, jak nám opakují skoro všichni čeští politici. Naopak si představme, že bychom tu měli Green Deal už před pěti lety – spotřebovávali bychom méně elektřiny, měli bychom více obnovitelných zdrojů a flexibility a nebyli bychom tak zranitelní a závislí na dovozu paliv ze zemí, které snižují dodávky, jak se jim zachce.
Co může udělat systém
Stát už má spuštěné dotace na FVE, teď by je měl rozšířit i na ostatní OZE. O komunitní energetiku a agrifotovoltaiku je velký zájem, ale stát nemá pro tyto aplikace připravenou legislativu. Je to fakt trapný a měl by s tím pohnout – peníze jsou, investoři jsou, ale zákon není. Taky musí stát umožnit nové a flexibilní distribuční tarify elektřiny. Dál by měl stát zajistit rozvoj přenosové a distribuční soustavy, která dnes představuje další překážku pro připojování nových OZE. Stát se musí připravit na velké investice do vodíku – musí připravit legislativu, dotační programy, pravidla veřejné podpory, podpořit technologie spotřebovávající vodík, infrastrukturu, školit techniky a hasiče…
Co můžete udělat vy
Pokud bydlíte v domě a máte vhodnou střechu nebo se chystáte stavět, zvažte pořízení FVE, popř. nějaké formy akumulace (do baterie nebo do bojleru). Pamatujte, že přijde velká vlna elektrifikace. FVE na bytových domech jsou trochu složitější, ale ne nemožné.
OZE na obytných domech podporuje Zelená úsporám. Pokud jste podnikatel a chcete si vyrábět elektřinu z OZE pro vlastní spotřebu, pro vás je program OPTAK. Pokud jste veřejná budova (škola, úřad), podpoří vás OPŽP. Na všechno ostatní je tu Modernizační fond.
Přejděte na tarif se 100 % obnovitelnou elektřinou. Nabízí ho několik distributorů, sám mám zkušenost s Nano Energies, PRE a ČEZ. Rozdíl v ceně jsem nepoznal, je malý. Fyzicky se k vám sice nedostanou elektrony od větrný turbíny, ale aspoň se vaše peníze nedostanou k výrobcům z fosilních zdrojů a podpoříte ty zelené!
Jan Tůma
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2739498
Online diskuse
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Co je to agrovoltaika?