V roce 2012 v odborných diskuzích o re-wildingu, tedy znovu-zdivočení přírody, zazářila „úvaha“ o možném přesunu slonů a nosorožců z Afriky do Austrálie. Masivní tlustokožci, kteří ve své prapůvodní domovině čelí pytláctví a hubení, tu teoreticky mohli v mnohem vlídnějších podmínkách simulovat přirozenou činnost zástupců dříve vyhubené megafauny, například dvoutunových vombatů. Myšlenka to byla svůdná. Jednak proto, že nabízela nový prostor pro zachování ohrožených druhů. Také přinášela na nový kontinent sice nepůvodní, ale rozhodně atraktivní druhy zvířat a hlavně, mohla v praxi posloužit jako jedno z preventivních opatření proti velkoplošným požárům. Sloni i nosorožci jsou totiž vydatní spásači i dusači, takže by tu mohli likvidovat olistěnou biomasu ve velkém, a regulovat tak v časech sucha podíl hořlavé vegetace v krajině.
Na slony myslí vědci často
Hodí se zmínit, že inspirací pro tenhle nápad byly ničivé požáry z roku 2009, kdy popelem lehlo 1 % rozlohy kontinentu. Zmíněná úvaha byla v časopise Nature zmíněna o tři léta později, kdy se už Austrálie potýkala s požáry na 5 % své rozlohy. Jenže sloni ani nosorožci se v Austrálii nakonec nezabydleli ani po loňských požárech, které zasáhly 9-11 % území. Proč? Protože to samozřejmě byla jen teorie, myšlenka, která prostě nedošla svého praktického naplnění. To ale neznamenalo, že by tím nápad na návrat pleistocenní megafauny ve světě odumřel. Od roku 2005 se, zatím neúspěšně, o naplnění snu o mnohatunových spásačích snaží ve Státech. Kde by s pomocí stovky slonů indických ze soukromých chovů v mnohahektarových ohradách rádi navraceli charakter polo-severské krajině.
Po dostatku dusačů a spásačů (nejlépe pak mamutů), coby částečného řešení tání permafrostu, vytrvale volá ruský badatel Sergej Zimov. Než se jednou jeho spolupracovníkům podaří zprostředkovat mu mamutům podobného tvora, musí si vystačit s importovanými bizony.
V roce 2016 se s návrhem na efektivní návrat divočiny, zprostředkovaným slony indickými, zvýraznili pro změnu dánští ekologové. Ti už viděli stádo slonů za prostornými ohradami nedaleko Kodaně. I z tohoto plánu ale nakonec sešlo. Všechny tyto sloní příklady, návrhy a teorie tedy mají mnoho společného. Nabízí rozšíření habitatu populacím ohrožených druhů, potenciál nákladově vyváženého re-wildingu s dalekosáhlým efektem, návrat krajiny do přírodního stavu, zlepšení welfare slonů chovaných v zajetí. A společné je jim i to, že je nikdo zatím v praxi neodzkoušel a neotestoval.
Co megafauna udělá s býložravci střední velikosti?
Harry Wells, ekolog z univerzity v Leedsu a duchovní otec projektu Space for Giants neskrývá, že se mu představa slonů, volně se pasoucích někde v Německu nebo Francii, zdá lákavá. Megaherbivoři totiž utvářeli podobu evropské krajiny po tisíce let, než je naši předci tak zdatně zregulovali. Vyhubení 80 % živočišných druhů těžších než 1 tunu v relativně krátkém časovém údobí se následně promítlo do stavu vegetace, a narušilo někdejší rovnováhu zalesněné a zatravněné stepní krajiny.
„Nicméně případný návrat megaherbivorů nemůžeme vnímat jen optikou proměny krajiny,“ vysvětluje Wells. „Zrovna tak jako žirafy nebo sloni ovlivňují svou přítomností či absencí hustotu stromů a porostů, ovlivňují tím i současně dostupnost potravy pro další, řekněme menší druhy mesoherbivorů.“
Snížená dostupnost potravy pro ostatní býložravce sice může být vnímána jako symptom návratu ekosystému do přirozenějšího, vyváženějšího stavu, ale teoreticky může přinést i k ohrožení populací těchto menších, středních herbivorů. „Což by z re-wildingu učinilo dost nežádoucí interakci, zvlášť kdyby měla vést k vyhynutí některých již ohrožených druhů býložravců,“ dodává Wells. „A protože zatím nikdo podobný experiment v Evropě, Severní Americe nebo Austrálii nevyzkoušel, musíme se spolehnout na to, co víme o chování podobných mega-druhů v jiných ekosystémech, abychom měli představu o tom, co by se od nich dalo očekávat.“ Jak to ale zjistit? Wells to spolu s kolegy vyzkoušel v Africe.
S pomocí elektrických ohradníků vytvořili v savaně několik rozsáhlých území, do nichž nemohli proniknout současní megaherbivoři, sloni ani žirafy, ale menší druhy býložravců se v nich pohybovat volně mohly. A po 12 letech existence těchto vyloučených území (a průběžného rozborů trusu jednotlivých zástupců přítomných druhů uvnitř i vně ohrad) pak vyhodnotili, které druhy býložravců preferovaly, tolerovaly anebo se vyhýbaly blízkosti megaherbivorů. Výsledek? Ukázalo se, že většina z tuctu zájmových druhů mesoherbivorů, býložravců střední velikosti (s výjimkou zeber), jednoznačně preferovala „zóny bez slonů a žiraf“.
Negativní vliv přítomnosti megaherbivorů narůstal s klesající průměrnou „výškou v kohoutku“, velikostí ostatních druhů. Menší zvířata se preferenčně zdržovala tam, kde sloni nebo žirafy k zastižení nebyli, ať už se jejich potravní nika překrývala nebo lišila. Tento experiment nepatří možná k těm nejdokonalejším, a není úplně snadné jeho africkou realitu transponovat na podmínky Francie nebo Německa. Nicméně i tak z něj podnětné závěry plynou. Třeba to, že kdybychom se pokusili navrátit/přenést slony do přírody Evropy, na sever Ameriky nebo Austrálie, dá se očekávat, že svou masivní přítomností budou vytlačovat menší druhy býložravců.
„Ať už se pokusíme navrátit dupající obry a spásače současné megafauny do jejich někdejších areálů, anebo se je pokusíme využít jako náhradu za někdejší megaherbivory, nesmíme přehlížet potenciální ekologické dopady jejich repatriace,“ shrnuje to Wells. Sloni sice mohou významně přispět k návratu evropské krajiny do přirozeného „divokého“ stavu, ale jedním z prvních projevů tohoto návratu nejspíš bude úbytek a vytlačení stávajících býložravců na samý okraj sloního areálu. A to nemusí být vždy zrovna žádoucí.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2742044
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)