Chemikálie, o kterých se v Senátu mluvilo, se nazývají perfluorované a polyfluorované sloučeniny (zkráceně PFAS, perfluorinated alkylated substances). A je jich mnoho – asi 4700. Dvě z nich (PFOS a PFOA) jsou v současnosti zakázané, protože prokazatelně ohrožují lidské zdraví (a nejen lidské) již při velmi nízkých koncentracích. Jsou spojovány se zvýšeným rizikem rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Některé PFAS snižují plodnost u žen, zvyšují riziko vysokého krevního tlaku v těhotenství, onemocnění placenty nebo nižší porodní váhy novorozenců. Mohou poškozovat imunitní a endokrinní systém nebo snižovat účinnost očkování.
Člověk je účinkům PFAS vystavován především při konzumaci kontaminované vody, ryb a mořských živočichů. Jsou odolné vůči rozkladu a zůstávají v prostředí od doby, kdy jsme je začali používat. Nemizí. Navíc se rozpouštějí do vody, a proto jsou často přítomné právě v ní, popřípadě v tělech ryb, kde se hromadí.
Přečtěte si také |
Případ pečicího papíru. Jak chemické látky (ne)otravují náš život
Jejich koncentraci v pitné vodě zkoumal tým Tomáš Cajthamla. Vybral si 32 látek ze skupiny PFAS a zjišťoval, zda je najde v kohoutkové vodě českých okresních měst. Našel. Nejvyšší koncentrace při jednom z odběrů byla ve Zlíně, kdy se pohybovala na horní hranici maximální přípustné koncentrace doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
Bezpečné limity
Limity toho, kolik chemických látek je považováno za bezpečné, jsou velmi nespolehlivým vodítkem. Stanovují se totiž pro každou jednotlivou látku zvlášť. My se ale setkáváme s celou řadou z nich. A všechny koncentrace se pak sečtou v jednom lidském těle. U PFAS je navíc stanoven pouze limit pro vodu. Jejich koncentraci v potravinách nikdo nezjišťuje. Limity se navíc určují politickým rozhodnutím a liší se zemi od země. Například v USA, kde se problémem PFAS zabývají o 20 let déle než u nás, je jejich limit téměř poloviční. Podle Martina Pivokonského z Akademie věd se dá říci, že neexistuje stoprocentně bezpečný práh pro tak problematické látky, jakými perfluorované a polyfluorované sloučeniny jsou.Proč se to děje?
Kdekoho v tuto chvíli napadne otázka, jak je možné, že se vystavujeme látkám, které mohou představovat tak velké riziko pro zdraví. Je to proto, že používáme látky, jejichž všechny účinky prostě neznáme. Zakazujeme až ty, které jsou prokazatelně nebezpečné. A proces prokazování nebezpečnosti látek je zdlouhavý. Může trvat 30 nebo 50 let, než se prokáže, že má účinky zdraví škodlivé. „Na trhu je 100 000 chemických organických látek. A máme jich dobře toxikologicky zcharakterizovaných 500. O 70 000 nevíme naprosto nic. A i když víme něco z jedné skupiny, přesto je zakazujeme po jednotlivých látkách a nehledíme na to, že ostatní jsou tomu velice podobné a mohou způsobovat stejné problémy,“ vysvětluje Cajthaml. Perfluorované a polyfluorované součeniny jsou používané od 40. let 20. století. Některé jejich vlastnosti jsou užitečné, například způsobují nepřilnavost teflonu, přidávaly se do goretexového oblečení, kdysi také do pečicího papíru. Dodnes se nacházejí v některých obalech na potraviny, které odpuzují mastnotu – sáčcích na popcorn a obalech fastfoodových řetězců. Látky PFOS a PFOA, jejichž použití je již zakázáno, se nadále přidávají do hasicích pěn – mají na to výjimku ze zákona. Proto jsou nejvíce kontaminovanými územími ty, kde se provádějí hasičská cvičení, jako letiště a armádní zóny.
Jsou nezničitelné?
Přestože v řadě výrobků se od používání perfluorovaných a polyfluorovaných látek ustupuje, zůstávají kolem nás ty, které jsme od 40. let 20. století vyrobili. Jejich přízvisko „věčné“ není náhoda – z prostředí nemizí, jen jím neustále kolují. Z tohoto pohledu je problematická například recyklace krabic na pizzu, kam se PFAS kdysi přidávaly a dnes v rámci recyklovaného papíru zůstávají v oběhu. Navíc se rozpouštějí ve vodě, kam se z jiných aplikací uvolňují. Část z nich je zachycena v čistírně odpadních vod, kde se koncentrují v čistírenském kalu. Ještě donedávna se tento kal využíval ke hnojení zemědělských polí, protože půdě dodává řadu potřebných živin. Spolu s nimi ale i toxické látky, které se v kalu zachytily, například PFAS. „Čistírenské kaly by se měly sušit a pálit,“ doporučuje Lukáš Dvořák z Technické univerzity v Liberci. „Věčné chemikálie“ jsou sice velmi odolné, ale 1 000 °C nepřežijí. „Pyrolýza je jediný způsob, jak PFAS zničit,“ potvrzuje Tomáš Cajthaml, že přece jen máme k dispozici cestu, jak se těchto chemikálií zbavit. Zároveň je třeba říci, že monitoring pitné vody zkoumal vodu, která již prošla úpravnou vody. To znamená, že tyto chemikálie prošly přes čistírnu i úpravnu vody.
Odstranit je umíme
Pokud bychom se zaměřili na jejich důsledné odstraňování, pak technologie na to jsou. Zvedly by ale náklady na čištění vody a tím pravděpodobně i její cenu. Jedním z nepopiratelných závěrů, ke kterým znalosti o perfluorovaných a polyfuorovaných sloučeninách vedou, je, že je v prostředí nechceme a měli bychom omezovat jejich využívání. Prvními kroky by mělo být jejich nahrazení ve všech výrobcích, kde to možné je: v hasicích pěnách a materiálech odpuzujících vodu a mastnotu. V Evropské unii je zákaz perfluorovaných látek tématem jednání. V prosinci 2019 poslaly vlády Nizozemí, Dánska, Švédska a Lucemburska s podporou Norska dopis, kde navrhují jednat o zákazu celé skupiny perfluorovaných látek. Evropská chemická agentura tento postup podporuje. „Některé státy a prodejci si rizika PFAS uvědomují. Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami. Evropská unie a zbytek světa by měly urychleně dánský příklad následovat,” uvádí Karolína Brabcová z Arniky, která se chemickými látkami v prostředí dlouhodobě zabývá. Senátorka Hubáčková na jednání senátní komise navrhla, že by si Česká republika mohla vzít agendu PFAS jako téma českého předsednictví v Radě EU.Přečtěte si také |
Potravinové obaly fastfoodových řetězců obsahují toxické látky, varuje studie Arniky
Podzemní vody
V monitoringu vody se ukázalo, že balené minerální vody obsahovaly PFAS méně, zřejmě proto, že se tyto látky částečně zachytily v jílovitých půdách. „Z hlediska prevence jsem se v jedné věci trošku vyděsila. V novele vodního zákona jsme připustili vypouštění odpadních vod do vod podzemních,“ upozorňuje senátorka Hubáčková, že stav, kdy jsou podzemní vody méně kontaminované, nemusí trvat dlouho. „My jsme si tady krásně řekli, jak jsou podzemní vody kvalitnější, jak jsou zdravější. A přesto čerpáme 50 % těchto vod pro průmysl na jeho technologické procesy. Protože ony jsou dokonce levnější,“ upozornila na další problém senátorka Jitka Seitlová. Ceny podzemní vody jsou poloviční ve srovnání s povrchovými, a průmysl logicky využívá nejlevnější možnou variantu. Tento stav je neudržitelný i podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly. Apeloval na senátory, aby ze svých pozic iniciovali ekonomickou novelu využívání vod. „Neustále jsme v rozporu se základní ideou vodního zákona. Když to zjednoduším, tak podzemní vody by měly být přednostně určeny pro zásobování obyvatel pitnou vodou.“Nevyvolávat paniku
Zároveň byl ale Kubala tím, kdo v průběhu jednání komise Voda – sucho upozorňoval, že v životě jsme vystavováni řadě chemických látek. A apeloval na to, aby se zprávou o výsledcích monitoringu pitné vody nevzbudila panika. Tomáš Cajthaml ale nesouhlasí s tím, že by výsledky jeho týmu měly být bagatelizovány. „Větší problém se znečištěním jsme neměli od dob DDT a PCB,“ tvrdí.
Zdeňka Kováříková
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2742065
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)