Jednou z mála zemí, která v tomto směru v Glasgow překvapila, byla Indie. Ta nečekaně ohlásila závazek ke klimatické neutralitě v roce 2070, který doprovodila i krátkodobějším cílem získávat v roce 2030 polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na rozvojovou zemi, v níž navíc žije velká část světové populace, jde o zajímavé rozhodnutí a z hlediska světového klimatu o důležitý posun. Moc dalších překvapení se ale nekonalo.
Co by mělo být vzhledem k vážnosti situace překvapivé, je spíše to, že podle Climate Action Tracker na světě stále neexistuje ani jedna země, jejíž klimatické plány by byly v souladu s cílem udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Ani jedna.
Potřebujeme konec podpory pro fosilní zdroje energie
K zastavení klimatického rozvratu potřebujeme především rychlý odchod od fosilních zdrojů energie a masivní rozvoj čistších technologií. Jako první krok v tomto procesu se logicky nabízí ukončení finanční podpory fosilních paliv. Jenom v roce 2020 se na fosilní zdroje energie mobilizovalo 423 miliard dolarů v dotacích z veřejných zdrojů, jak upozorňuje letošní zpráva UNDP.Fosilní zdroje energie se na klimatických jednáních dlouhou dobu považují za pověstného “slona v místnosti”, o kterém nikdo nemluví, ačkoli všichni vědí, že jde o hlavní problém celé situace. Letos se toto téma vůbec poprvé probojovalo až do závěrečného textu summitu. To lze považovat za povzbudivé. Téměř 200 zemí světa se konečně podepsalo pod společnou výzvu k urychlení útlumu (phase-down) výroby energie z uhlí (vyjma zdrojů využívajících technologii CCS) a k postupnému rušení neefektivních dotací na fosilní paliva. V situaci, v níž se nacházíme, je to ale málo. Formulace neobsahuje žádné konkrétní cíle ani termíny a v posledních dnech summitu bylo navíc znění značně rozmělněno.
Kromě této deklarace byly na COP26 v souvislosti s fosilním zdroji energie oznámeny ještě některé dílčí dohody, například Aliance pro odchod od ropy a fosilního plynu (tzv. BOGA) nebo pakt více než 40 zemí, které přislíbily postupně odejít od uhlí. BOGA je možné vnímat poměrně pozitivně, neboť míří přímo na samotnou produkci problematických fosilních paliv. Podepsalo jej ale pouze 10 zemí. Dokud se k tomuto paktu nepřidají i další, jeho dopady budou zcela marginální.
V rámci závazku k odchodu od uhlí se signatářské země zavázaly ukončit investice do nových uhelných elektráren doma i v zahraničí a odejít od uhlí po roce 2040, respektive 2030 v případě vyspělých ekonomik. I v tomto paktu ale zase chybějí nejvýznamnější emitenti, tedy USA a Čína. Stejně jako řada dalších dílčích závazků ohlášených na COP26 (lesy, metan atd.) jsou i tyto pakty navíc nevymahatelné.
Za smutný “fun fact” lze pak považovat to, že například Polsko podepsalo závazek k odchodu od uhlí zřejmě tak trochu omylem. Když po oznámení tohoto paktu dostalo Polsko dotaz, zda nově plánuje odejít od uhlí brzy po roce 2030, vyšlo najevo, že se tato země navzdory svému podpisu nechystá skončit s uhlím dříve než v roce 2049. Nehledě na nekonzistenci s čerstvě podepsanou dohodou jde o poměrně překvapivou “ambici” i ve vztahu k rostoucím cenám emisních povolenek... Podobně pofidérní podpisy lze zřejmě najít i pod jinými pakty. Nedůvěřivé rozpaky vzbudil například podpis Brazílie pod dohodou o ukončení deforestace. Je proto otázkou, co z těchto vznosných slibů lze brát vážně a co spíše jako manifestaci čínského přísloví “slibem nezarmoutíš”.
Z mitigačních opatření přinesl COP26 ještě řadu nových podpisů pod metanovým závazkem ohlášeným už v září 2021. Snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030 může světu ušetřit 0,2 °C globálního oteplení. A každá desetina se počítá. Ačkoli závazek opomíjí emise metanu ze zemědělství, lze jej považovat za krok dobrým směrem.
Jak ale upozorňuje například Climate Action Tracker, i při splnění všech nových slibů z Glasgow se chystáme do roku 2030 vypustit do atmosféry přinejmenším dvakrát více emisí skleníkových plynů, než si můžeme dovolit, chceme-li udržet oteplení na hranici 1,5 °C.
V tomto je Glasgow po dvou letech čekání spíše selháním. Nepřineslo globální ochotu pro rychlý odklon od fosilních zdrojů energie ani rázné ukončení fosilních dotací. Anekdoticky lze v této souvislosti zmínit i to, že například australský pavilon byl na konferenci pověstný především koncentrací zástupců fosilních firem a že “nejpočetnější delegací” letošní klimatické konference byla fosilní lobby.
Dokončení pravidel Pařížské dohody
Ačkoli mediálně nejvděčnějšími tématy klimatických summitů bývají především projevy vrcholných představitelů a představitelek, nové závazky velkých zemí nebo výše zmíněné sektorové dohody, většina práce vyjednavačů probíhá nad trochu jinými tématy a mimo záři reflektorů. Odvádějí ji lidé z národních delegací, kteří se snaží domluvit na tom, jak mezinárodní klimatické dohody uvést do praxe. Po roce 2015 jde především o to, jak v praxi zajistit naplňování stručně formulované Pařížské dohody.
Nad každým článkem Pařížské dohody tak už řadu let probíhá celoroční vyjednávání, které jednou za rok vrcholí vždy na klimatické konferenci OSN. V Glasgow se v tomto směru podařilo významně pokročit v několika oblastech. Spokojenost panovala zejména kolem tématu transparentnosti, adaptací a posun nastal i v souvislosti s tzv. článkem 6. Ten signatáře Pařížské dohody zavazuje k nastavení mezinárodního trhu s uhlíkem. Obchodování s uhlíkem by mohlo významně pomoci s mitigačními opatření. Při správném nastavení by mohlo tato opatření významně zlevnit. Při nesprávném nastavení ale hrozí například dvojí započítávání emisí. Předmětem diskuze je dlouhodobě i převádění kreditů z období před rokem 2020, do kterého platila pravidla Kjótského protokolu.
Zranitelní versus zodpovědní
Happy endu se v Glasgow nedočkala ani klimatická spravedlnost. Jednotlivé země světa vstupují do mezinárodních jednání z různých pozic. Zatímco řada zemí (nebo i fosilních firem) má na akceleraci klimatické krize lví podíl viny, na opačné straně jednacích stolů sedí státy, které emisí vypustily minimálně, zato už teď musí v důsledku klimatického rozvratu řešit drastické škody. Pro Bangladéš, Maledivy, Tuvalu nebo řadu zemí v Africe znamená už dnes klimatická krize zmařené životy, finanční náklady v řádu procent HDP ročně a existenční hrozbu. Bohaté a industrializované země proto už v Cancúnu v roce 2010 slíbily těm rozvojovým finanční zdroje na mitigační a adaptační opatření.V těchto letech by měly bohaté země přispívat těm rozvojovým částkou ve výši 100 miliard dolarů ročně. Tento řadu let starý slib se ale stále nepodařilo splnit. Peníze chybí především na adaptace. Britové si proto téma adaptací vybrali jako jednu z priorit summitu. Výsledky? Státy světa se v Glasgow písemně shodly na tom, že nedostatečného financování hluboce litují. Reálné “peníze na stole” ale stále chybí. Ani po Glasgow se splnění těchto slibů neočekává dříve než v roce 2023. Nejde jen o selhání v rovině zcela základní solidarity, jde i o opětovné zahrávání si s důvěrou těch nejzranitelnějších.
Zranitelné komunity ale neřeší jen adaptační opatření. Potápějící se ostrovní státy, vysychající oblasti, opakující se povodně, sesuvy půdy nebo klimatické hladomory… Tyto a další “ztráty a škody” budou s prohlubujícím se rozvratem klimatu stále častější a jejich nápravu (tam, kde to ještě jde) by měli zaplatit ti, kdo klimatickou krizi způsobili. Fórum zranitelných zemí, další rozvojové či malé ostrovní státy, neziskové organizace i širší klimatické hnutí proto v Glasgow společně volali po zřízení speciálního fondu právě na ztráty a škody. Návrh systematického řešení byl ale v Glasgow smeten ze stolu. Postavily se proti němu především USA a EU. Na globálním Jihu jde ale pro řadu lidí o palčivou existenční a morální otázku klimatické spravedlnosti. Na bohatém Severu je toto téma vnímáno spíše jako “pandořina skříňka”, kterou se ti, kdo na rozvratu světového klimatu dosud profitovali, úzkostlivě bojí otevřít.
Symptomatické bylo i to, že hlasy marginalizovaných zaznívaly mnohem hlasitěji mimo konferenci, konkrétně v ulicích města a na řadě paralelních akcí včetně konference People’s Summit for Climate Justice. Tu pořádala platforma COP26 Coalition, jež stála i za organizací velkých demonstrací, které summit v Glasgow doprovázely. Čtyřdenní People’s Summit byl v mnoha ohledech protikladem oficiálních zasedání. Mohl přijít kdokoli, vstup byl zdarma a diskutovalo se o tématech, která na oficiálních jednáních zapadají či jsou zcela opomíjená. Klimatická spravedlnost, spravedlivá transformace, nerůst, extraktivismus, kolonialismus, genderový rozměr klimatické krize, práva původních obyvatel... Příjemnou protiváhou stále ještě dominantně mužských setkání světových státníků tu byly naopak stoprocentně ženské panely složené z mluvčích z globálního Jihu. Pokud jste chtěli slyšet diskusi, ve které se mluvilo bez diplomatických okolků a bez nutnosti vyhovět všem včetně fosilní lobby, toto bylo místo, kde jste takovou diskusi našli.
“Ta nejinkluzivnější konference vůbec”? To vůbec!
COP26 byl málo inkluzivní, hodně pro bohaté a poměrně hodně bílý. Pro řadu lidí především z rozvojových zemí nebo z řad domorodých obyvatel byly bariéry letošní účasti příliš vysoké. Britové se rozhodli trvat na offline formě summitu i na listopadovém termínu v roce 2021, a to navzdory pokračující pandemii covidu a výhradám nejen ze strany neziskových organizací. Účast na letošní konferenci se proto pro řadu lidí, zejména z globálního Jihu, stala prakticky nedosažitelnou. K naprosto extrémním cenám ubytování v době konference přibyla řada covidových opatření a hrozba desetidenní karantény v případě, že by vám při každodenním povinném testování vyšel pozitivní výsledek. Inkluzivitu summitu probíhajícího během pandemie těžce ohrozil i covidový očkovací nacionalismus. Za neschopnost dostát slibu “nejinkluzivnějšího COPu vůbec” Britové v první den summitu ostatně právem dostali i anticenu neziskových organizací s názvem Fosílie dne.
Naděje je jinde
Jak tedy letošní summit shrnout? Schopnost téměř dvou set zemí světa shodnout se na celé řadě věcí je sice chvályhodná, ovšem na to, v jak kritické situaci se nacházíme, je to stále zoufale málo. Že bude třeba odpracovat “klima” nakonec jinde než v Glasgow dala na svém Twitteru jasně najevo například i Greta Thunberg. “K tomu, aby začali podnikat skutečné kroky k ochraně klimatu, nepotřebují lidé u moci konference, smlouvy nebo dohody. Mohou začít už dnes. Pokud se sejde dostatek lidí, přijde změna a můžeme dosáhnout téměř čehokoli. Takže místo hledání naděje - začněte ji vytvářet.”
Jitka Martínková
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2752060
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)