ecomonitor.cz
verze pro tisk
Jaký les vytvářejí spontánní procesy na Šumavě?
5. prosince 2021 08:00
PRAHA (Ochrana přírody) - Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.

Že by Šumava byla přece jen smrková?

Posledních devět tisíc let na Šumavě vládne smrk (Carter et al., 2018; Svobodová et al., 2001). Vládl a vládne navzdory tomu, že za tuto dlouhou dobu zažil řadu disturbancí. Po svém minimu kolem přelomu letopočtu (45–55 % smrku) opět nastoupil a kolem roku 1500 se dostal zhruba na současnou úroveň. Centrální Šumava byla tehdy prakticky pustá, změna druhové skladby tedy nemohla být způsobena člověkem. Stejně tak v té době člověk nemohl ovlivnit pokles zastoupení buku a jedle (sklárny přišly později). Ještě v polovině 19. století představovaly původní pralesy významný podíl lesní půdy dnešního národního parku a i ty byly podle dobových popisů převážně smrkové (Kruml, 1964, 1968; Mayer, 2013; Ministr, 1963, 1969, 1964; Saitz, 1898).

Podmáčená smrčina na Ptačím potoce. Zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech.
Podmáčená smrčina na Ptačím potoce. Zmlazující se smrky snáze přežívají na padlých kmenech.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Biomonitoring – více než tisícovka trvalých monitorovacích ploch

Odpověď na otázku, zda se přece jen poslední dobou vládnoucí pozice smrku pod tlakem změny klimatu neotřásá, jsme hledali v porovnání druhové skladby stromového patra (všechny stromy s kmenem silnějším než 7 cm v prsní výšce) a zmlazení dřevin (všechny dřeviny od 10 cm výšky do průměru kmene 6,9 cm v prsní výšce) na trvalých monitorovacích plochách založených v rámci projektu Biomonitoring, v území, které je v Národním parku Šumava od roku 2007 ponechané přírodním procesům. Významná část tohoto území byla v době měření buď už poznamenaná velkou disturbancí (vytěžené a zalesněné paseky, porosty vyvrácené vichřicemi nebo lesy s převážně odumřelým korunovým patrem), nebo zde právě probíhalo odumírání smrků pod tlakem gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce). V národním parku se zalesňovalo s výjimkou prvních zón ochrany přírody, v nichž se nachází 54 % trvalých monitorovacích ploch. Naše výsledky by tedy mohly být ovlivněny umělými výsadbami. Ale o tom později…

Smíšený suťový les v bývalé první zóně Stožec-Medvědice.
Smíšený suťový les v bývalé první zóně Stožec-Medvědice.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Přirozené zmlazení je konzervativní (tedy smrkové)

V území sledovaném biomonitoringem představuje smrk v korunové etáži (živé stromy) 71 %, připočteme-li souše, pak 76 %. Zmlazení tento trend nekompromisně následuje, smrk má 78 %. Buk mezi vzrostlými stromy (výčetní průměr 7 cm a více) představuje necelých 9 %, ve zmlazení také 9 %. U obou druhů jsou však početnost a tím i podíl ve zmlazení ovlivněné výsadbami. V současné době najdeme na území národního parku celkem 350 milionů jedinců zmlazení (pokud vycházíme z průměrné hustoty zmlazení 6323 ks/ha a výměry lesa 55 000 ha). Zároveň víme, že od roku 1996 jsme v národním parku vysadili 15 milionů stromků. Pokud všechny vysazené stromky přežily, představují jen 4 % veškerého zmlazení.

Vývraty odhalují mělkou vrstvu půdy, ze které rostli velikáni na vrcholu Plechého.
Vývraty odhalují mělkou vrstvu půdy, ze které rostli velikáni na vrcholu Plechého.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Šíří se buk?

Měnící se klima dává tušit, že by buk měl z této změny profitovat. Měl by obsazovat vyšší a vyšší polohy a měl by se z bukových porostů šířit do okolí. Takový trend je vskutku patrný na několika málo místech Šumavy, ale v podstatě jen tam, kde je více buku už dnes, např. kolem Českých Žlebů a na svazích Smrčiny. Bučiny (míníme tím porosty s více než padesátiprocentním zastoupením buku ve stromovém patře, nikoli vymapované bučiny potenciální vegetace) představují asi 9 % rozlohy lesů v bezzásahovém území. Nejvíce jich najdeme od 800 do 1200 m n. m.

Porosty s podílem buku nad 75 % najdeme v rozsahu 950–1150 m n. m., nikoli však na celém území národního parku. Jejich výskyt je maloplošný a ostrůvkovitý. Naše měření říkají, že na silné zastoupení buku v korunové úrovni reaguje nárůstem hustoty i přirozené zmlazení buku. Hustota zmlazení buku roste s nadmořskou výškou až do 1 000 m, pak rychle klesá až k nule. Oproti smrkům buk preferuje středně sklonité svahy a vyhýbá se rovinám. Téměř chybí na pláních centrální Šumavy, ale i v inverzních údolích Křemelné či Vltavy. Tam, kde v hlavním porostu převažují buky, se sice nejčastěji zmlazují, ale i tam jsou druhou nejčastější dřevinou ve zmlazení smrky. Území s převahou buku tvoří ostrovy nebo pásy na svazích kopců. Buk se šíří od svých zdrojů do okolí, ale intenzita jeho expanze nenaznačuje, že by v nejbližší době dokázal ohrozit dominantní postavení smrku. A to ani po disturbanci větrem nebo kůrovcem. Smrk totiž na osvětlení dokáže reagovat velmi rychle a stává se silným a početným konkurentem. A to i v případě, kdy je smrkové zmlazení zpožděné za již odrostlým zmlazením buků. Tenhle jev popsal Antonín Klečka (Klečka, 1934) dokonce už před 90 lety.

Pomalu nastupující zmlazení ve vrcholové části Poledníku.
Pomalu nastupující zmlazení ve vrcholové části Poledníku.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Změní klimatická změna šumavské smrčiny v bučiny?

Probíhající klimatické změny na Šumavě dokumentuje řada měření. Výsledky z Bavorského lesa (Bernsteinová et al., 2015) dokazují zvýšený odpar při nezměněném ročním úhrnu srážek způsobený průkazným oteplováním (~ 2 °C). Na základě opakovaného vyhodnocení fytocenologických snímků byl popsán posun ve vegetaci směrem k druhům sušších stanovišť nebo k světlomilnějším druhům. Změny se však přičítají spíše snížení zápoje způsobenému vichřicemi a gradacemi lýkožrouta smrkového. Studie z Bavorského lesa předpověděla významné odumírání dominantního smrku a jedle z důvodu nárůstu letních such a zimních teplot; tyto druhy by byly postupně nahrazeny bukem. Naproti tomu v kritickém zhodnocení vegetačních změn (Martínez-Vilalta & Lloret, 2016) autoři uvádějí, že pouze v osmi z 35 případových studií bylo možné jednoznačně prokázat změnu ve vegetaci. Ve třech případech došlo ke znovuobnovení původní druhové skladby a ve zbývajících 24 případech nebylo možné jednoznačně rozhodnout, zda skutečně dojde ke změně budoucího vegetačního krytu.

Bučina na svahu Smrčiny.
Bučina na svahu Smrčiny.
Foto | Pavla Čížková / Národní park Šumava

Ten „odporný“ smrk

Navzdory tomu, že smrk je na Šumavě autochtonní dřevinou, tak jej stále někteří autoři považují za expanzivní domácí druh a také za největší hrozbu pro přirozenou lesní vegetaci. Upozorňují na skutečnost, že je obtížné identifikovat autochtonní šumavské populace smrku od těch, kterými Šumavu obohatilo lesnické hospodaření. V Bavorském lese nedávno provedli rozsáhlou genetickou studii (Opgenoorth & Heer, 2015), jejíž datový základ představuje pravděpodobně největší sadu populačně-genetických dat o smrku. Porovnávali variabilitu smrků z různých nadmořských výšek Bavorského lesa. A výsledek? Není možné geneticky odlišit horské smrky od těch nížinných. Žádná jednoznačně horská autochtonní populace smrku neexistuje! Je tu ještě jeden argument pro smrk. Aktuální dominantní postavení smrku v šumavském národním parku je v překvapivém souladu s popisy lesů uváděnými v historických průzkumech přirozených lesů z přelomu 18. a 19. století. Zdejší vysoký přirozený podíl smrku ve stromovém patře byl popsán i v průběhu 19. století a na počátku 20. století a byl doložen výzkumem pralesů v průběhu 20. století.

Potenciální vegetace má velký potenciál odchylek

Pojem potenciální přirozená vegetace označuje takovou vegetaci, která by se vytvořila v určitém území za předpokladu vyloučení jakéhokoliv dalšího zásahu člověka do přírody. Ze všech ploch, které jsme zkoumali a na nichž v aktuální vegetaci dominuje smrk, se 84 % ploch nachází uvnitř jednotek, které mají smrk uvedený buď jako jedinou, nebo jednu možnou dominantu stromového patra. Z těchto 84 % je 37 % součástí jednotky Calamagrostiovillosae-Fagetum (acidofilní horská smrková bučina), která smrk uvádí jako jednu z možných dominant (Neuhäuslová et al., 2001). Popis acidofilní horské smrkové bučiny sice připouští smrk jako dominantní dřevinu, ale ve skutečnosti s ním příliš nepočítá. Autoři v některých poznámkách zpochybňují dominantní pozici smrku i v lokalitách, kde byly na počátku 19. století popsány čisté smrkové pralesy se čtyři sta let starými smrky (Bečka, 2012). Proti předpokladům, podle kterých je konstruována potenciální přirozená vegetace, pravděpodobně působí řada významných faktorů. Nepochybně vliv mikro- a mezoklimatu, ale také historicky podmíněná dynamika lesa nebo přirozené bariéry šíření některých druhů.

Změna druhové skladby jako nesplnitelný sen?

Pořád máme pocit, že jsme schopni upravit druhovou skladbu umělými výsadbami. Chceme tím přírodě pomoci a více vykročit směrem k modelovanému druhovému zastoupení. Jak jsme výše uvedli, v krajinném měřítku umělá výsadba druhovou skladbu nezměnila. Jak je to tedy lokálně? Pokusili jsme se vliv výsadeb ověřit na třech lokalitách, o nichž máme dostatečně přesné informace o umělém zalesňování.

První z nich je území velmi rozsáhlé. Jde o bývalou rezervaci Modravské slatě, která byla v podstatě od roku 1996 ponechána bez těžby, ale s výsadbou ve druhých zónách. Víme, že zde byl na konci 90. let vysázen téměř milion stromků, převážně smrků, ale i jeřábů, buků, javorů a bříz. To představuje 1 152 kusů na hektar. O patnáct let později jsme spočetli celkovou hustotu odrůstajícího zmlazení 3 165 ks/ha. Tedy zhruba trojnásobek toho, co bylo vysazeno. Smrk měl zastoupení 94 %. Dominantní vliv přirozeného zmlazení je tady neoddiskutovatelný.

Druhým územím je paseka po nahodilé těžbě východně od jezera Laka. Zde jsme počítali zmlazení 7 let po těžbě. Dnes tady najdete průměrně 5135 jedinců zmlazení na hektar a umělá výsadba, pokud by přežila všechna, by tvořila 15 % všech jedinců. Už z toho je zřejmé, že přirozené zmlazení dominuje. Buky, jedle, olše, břízy, kleny a borovice, které ve výsadbě představovaly 47 %, ve výsledné hustotě zmlazení dosahují pouhých 5 %. Smrk má už dnes podíl 58 %.

Třetím územím je paseka u Lenory. Celková hustota zmlazení je 5900 ks/ha. Vysázeny byly buky (70 % výsadeb), jedle (28 %) a jilm horský a javor klen (dohromady 2 %). Když jsme na plochách hodnotili původ konkrétních jedinců, zjistili jsme, že podíl přirozeného zmlazení je 80 %, umělého 18 % a zmlazení, jehož původ nelze rozpoznat, 2 %. Ačkoli se sem nesázel žádný smrk, jeho hektarová hustota dosahuje hodnoty 891 ks/ha a má podíl 15 %. Na pasece se nacházejí i tři velkoplošné oplocenky různého stáří (2010, 2012 a 2019). Zdá se, že platí pravidlo, čím starší oplocenka, resp. čím delší doba od vytěžení plochy, tím větší podíl je v ní smrků. Jedle má podíl 12 % a buk 5 %. Zcela dominují dřeviny, které jsme nesázeli, např. jeřáb, který pochází pouze z přirozeného zmlazení, představuje 42 %. Dalšími dřevinami jsou vrby, osiky, břízy, borovice...

Pár otázek závěrem

Ukazuje se, že na zalesňovaných pasekách má umělá obnova podíl mezi 15 až 40 %. Pravda, nesázíme v tak vysokých hustotách, jako by tomu bylo v hospodářských lesích. Tedy kolem 3000 až 5000 sazenic na hektar. Kdybychom to tak aplikovali, pravděpodobně by umělá obnova dosáhla vyššího podílu.

Nabízí se otázka: Není to takto vlastně s většinou šumavských lesů? S těmi vytěženými a uměle zalesněnými porosty, v nichž převažuje smrk? Není právě výrazná dominance přirozené obnovy nad obnovou umělou vysvětlením oné konzervativnosti druhové skladby? Tedy neustálé převahy smrku? A možná i odolnosti druhové struktury lesa proti probíhající změně klimatu...

Seznam literatury


Bečka P. (2012): Zapomenuté pralesy. Šumava: 12–13.

Bernsteinová J., Bässler C., Zimmermann L., Langhammer J. & Beudert B. (2015): Changes in runoff in two neighbouring catchments in the Bohemian Forest related to climate and land cover changes. Journal of Hydrology and Hydromechanics 63(4): 342–352. https://doi.org/10.1515/johh-2015-0037

Carter V. A., Chiverrell R. C., Clear J. L., Kuosmanen N., Moravcová A., Svoboda M., Svobodová-Svitavská H., Van Leeuwen J. F. N., Van Der Knaap W. O. & Kuneš P. (2018): Quantitative palynology informing conservation ecology in the bohemian/bavarian forests of central europe. Frontiers in Plant Science: 1–14. https://doi.org/10.3389/fpls.2017.02268

Klečka A. (1934): Význam buku ve světle vývoje šumavských lesů. Lesnická Práce 13: 1–9. http://lmda.silvarium.cz/view/uuid:283e79ca-ea15-4a88-a762-2ad35b021d0a?page=uuid:2c732fcc-c571-11e4-8912-001b63bd97ba

Kruml F. (1964): Historický průzkum lesů pro lesní závod Boubín (LHC Boubín a Strážný) a pro školní polesí lesnické mistrovské školy ve Vimperku.

Kruml F. (1968): Historický průzkum lesů pro lesní závod Prachatice. ÚHÚL Brandýs nad Labem.

Martínez-Vilalta J. & Lloret, F. (2016): Drought-induced vegetation shifts in terrestrial ecosystems : The key role of regeneration dynamics. Global and Planetary Change 144: 94–108. https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2016.07.009

Mayer E. (2013): Popis velkého plavebního zařízení na panství krumlovském v Čechách, vydaný v roce 1831 (Beschreibung der großen Schwem-Unstalt auf der herrschaft krummau inBöhmen). In J. Štemberk (Ed.), Schwarzenberský plavební kanál, historie a současnost (pp. 5–41). Správa NP a CHKO Šumava.

Ministr J. (1963): Historický průzkum lesů jednotného hospodářského celku Kašperské Hory I. a II. (ÚHÚL Plzeň).

Ministr J. (1969): Lesy a lesníci ze světa lesních samot. Naše Šumava.

Ministr J. (1964): Rozpad posledních pralesů na Sušicku. Minulostí Západočeského Kraje III: 156–169.

Neuhäuslová Z., Buryová B., Ložek V., Majer, J., Petruš J., Prach K., Procházka F., Sádlo J., Sofron J., Soukupová L., Svobodová H., Štech M., Vokoun J., Vorel J., Wild J. & Zatloukal V. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace národního parku Šumava (Z. Neuhäuslová (ed.)).

Opgenoorth L. & Heer K. (2015): Genetische Untersuchungen zu den Fichtenbeständen des Erweiterungsgebiet Nationalpark Bayerischer Wald. Universität Marburg, Fachbereich Biologie, Fachgebiet Ökologie: 1–12.

Saitz A. (1898): Popsání velkostatku Krumlova patřícího Jeho Jasnosti knížeti Adolfu Josefovi ze Schwarzenberga se zvláštním zřetelem na jeho lesy, mimo to popis vycházky České lesnické jednoty do lesů svrchu jmenovaných v roce 1898.

Svobodová H., Reille M. & Goeury C. (2001): Past vegetation dynamics of Vltavský luh, upper Vltava river valley in the Šumava mountains, Czech Republic. Vegetation History and Archaeobotany, 10, 185–199. https://doi.org/10.1007/PL00006930

Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody.

Pavla Čížková, Pavel Hubený

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2754312


Online diskuse
Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

ČT: Státní podnik DIAMO plánuje, že propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců
27. března 2024 23:13

STRÁŽ POD RALSKEM (ČTK) - Státní podnik DIAMO Stráž pod Ralskem na Českolipsku plánuje, že letos propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců, propouštění chystá ve všech sedmi odštěpných závodech v republice, uvedla Česká televize (ČT). O práci by do konce srpna mělo přijít 430 lidí, dalších 150 neobsazených míst státní podnik zruší. V plánu je také sloučení některých závodů. Ročně by to mělo přinést úsporu 400 až 500 milionů korun, které bude možné použít na sanaci po těžbě.
(Celý text)

ČR dostane z EU dalších 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy
27. března 2024 19:21

(ČTK) - Česká republika dostane z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dotace pro Česko nyní schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun.
(Celý text)

Výborný: MZe chystá soubor opatření, který farmářům sníží administrativu
27. března 2024 19:13

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje soubor opatření, který farmářům sníží administrativu, takzvaný antibyrokratický balíček. Na dnešní schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nevylučuje to, že balíček předloží k přímému projednání v Poslanecké sněmovně. Právě na vysokou byrokratickou zátěž si čeští zemědělci, kteří letos už několikrát protestovali proti národní i evropské agrární politice, dlouhodobě stěžují.
(Celý text)

Japonsko chce do roku 2035 uvést na trh osobní letadlo nové generace
27. března 2024 13:42

(ČTK) - Japonsko uvede na trh své první osobní letadlo nové generace přibližně do roku 2035. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Kjódó. Předchozí neúspěšný vývoj prvního japonského osobního letadla vedla společnost Mitsubishi Heavy Industries. Nový stroj nebude pohánět klasické letecké palivo, zvažuje se mimo jiné vodík. Očekává se, že letecký průmysl bude pro Japonsko hnací silou růstu, z kterého bude těžit řada domácích dodavatelů komponentů.
(Celý text)

Aktivisté upozorňují na špatné podmínky chovu kuřat, která prodává Albert v ČR
27. března 2024 13:35

PRAHA (ČTK) - Obránci zvířat poukazují na špatné podmínky chovu kuřat, která do svých obchodů odebírá řetězec Albert v Česku. Přitom v Belgii a Nizozemsku podle nich prodává kuřata odchovaná v lepších podmínkách. Ve svých reklamách tak není Albert vůči spotřebitelům transparentní, řekl ČTK Radim Trojan ze spolku obránců zvířat Obraz. Na problém dnes aktivisté upozorňovali i příchozí na pražskou konferenci obchodníků a výrobců, Retail Summit. Obchodní řetězec Albert ČTK sdělil, že farma, ze které mají aktivisté záběry, zásobuje kuřaty většinu velkých obchodů v Česku. Minimální standardy požadované od dodavatelů má řetězec podle mluvčího Jiřího Marečka na webu.
(Celý text)

Koniklec v kleci. V Českém středohoří kvetou vzácné rostliny, chrání je speciální klícky
27. března 2024 12:06

PRAHA (Ekolist) - Právě v těchto dnech kvete koniklec otevřený, ale už jen na zhruba na dvacítce míst, především v severních a severozápadních Čechách. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program. V posledních desetiletích konikleců ubylo natolik, že se na některých místech chrání i jednotlivé rostliny.
(Celý text)

Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales
27. března 2024 10:32

RIO DE JANEIRO (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron a brazilská hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva oznámili v noci na dnešek SEČ nový plán investic za jednu miliardu eur (25 miliard korun) pro udržitelnost amazonského pralesa. Cílem je skloubit hospodářský rozvoj v oblasti pralesa a ochranu životního prostředí, píše agentura AFP. Lula chce výrazně snížit ničení amazonského pralesa, a proto hledá finanční podporu v zahraničí.
(Celý text)

Na Slovensku byl podle ministra zastřelen medvěd, který zranil několik lidí
27. března 2024 10:28

BRATISLAVA (ČTK) - Na Slovensku byl v úterý zastřelen medvěd, který před více než týdnem zranil několik lidí ve městě Liptovský Mikuláš. Na sociální síti to dnes napsal slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Slovenská vláda na dnešním jednání schválila návrh ústavního zákona, který má umožnit plošné odstřely medvědů pohybujících se v okolí měst a vesnic.
(Celý text)

Zastupitelé Libereckého kraje schválili dotaci z Fondu Turów pro Chrastavu
27. března 2024 10:27

LIBEREC (ČTK) - Zastupitelé Libereckého kraje dnes schválili další dotaci z Fondu Turów, peníze jsou určené pro Chrastavu. Město vybuduje 5,65 kilometru dlouhý vodovod do osady Horní Vítkov, kde jsou lidé zásobováni ze studní, 91 domovních přípojek a také dvě požární nádrže. Radnice na projekt žádala 79,6 milionu korun, částka zahrnovala i dvacetiprocentní rezervu na vícepráce, to ale výbor fondu nedoporučil, zastupitelé tak schválili dotaci 67,5 milionu korun.
(Celý text)

Jak na žádost v programu LIFE? Nenechte se odradit, když to poprvé nevyjde
27. března 2024 06:33

PRAHA (Ekolist) - Na ochranu životního prostředí v České republice proudí v rámci programu LIFE z Evropské unie desítky milionů korun.. Například Vojenské lesy a statky ČR mají projekt na LIFE Adapt Brdy, který lesníkům umožní přeměnit brdské lesy na odolnější. Z programu LIFE na to podnik získal pět milionů eur. Praktické rady o tom, jak v programu LIFE uspět, se můžete dozvědět v aktuálním vydání speciálního dotačního podcastu.
(Celý text)

K ústavní ochraně vody zněla ve sněmovním výboru kritika z opozice i z koalice
27. března 2024 01:24

PRAHA (ČTK) - K navrhované ústavní ochraně vody zaznívala ve sněmovním zemědělském výboru kritika z opozice i z koalice. Ivan Adamec (ODS) označil vládní novelu ústavy za "až hysterickou reakci" na minulá období sucha v Česku a Karel Tureček (ANO) za "jednostranné znásilnění ústavy". Poslanci debatu o předloze přerušili, téměř až do konce května k ní nyní mohou předkládat pozměňovací návrhy. Ústavní novelou se ve Sněmovně mají zabývat také ústavně-právní výbor a výbor pro životní prostředí.
(Celý text)

Poptávka po elektromobilech v ČR stoupla po spuštění dotací o desítky procent
27. března 2024 01:07

(ČTK) - Tuzemští prodejci nových aut a zprostředkovatelé finančních služeb zaznamenali v minulém týdnu v tuzemsku nárůst poptávky po elektrických vozech v řádu desítek procent. Důvodem je spuštění podpůrného a dotačního programu pro nákup elektromobilů do firem. Vyplývá to z aktuálních informací prodejců.
(Celý text)

Ministr Výborný očekává, že Evropská komise předloží další návrhy na podporu zemědělců
26. března 2024 21:01

BRUSEL (ČTK) - Český ministr zemědělství očekává, že Evropská komise přijde v blízké budoucnosti s dalšími návrhy, jak podpořit zemědělce v Evropské unii. Marek Výborný to uvedl při dnešním jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu. Ministr doufá, že současné návrhy Evropské komise v dubnu projdou i Evropským parlamentem a velmi by si přál, aby uklidnily zemědělce, kteří v posledních měsících protestovali po celé Evropě. Farmáři dnes dorazili i do Bruselu, podle belgických médií bylo v belgické metropoli asi 250 traktorů. Protestující házeli vajíčka a další předměty na policisty a zapalovali seno i pneumatiky, nejméně dva policisté utrpěli zranění.
(Celý text)

WP: Udržitelnější maso na gril? Zkuste steak ze čtyřmetrové krajty
26. března 2024 17:30

WASHINGTON (ČTK) - Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post.
(Celý text)

Klimatické změny zvyšují riziko smrti u starších osob, především žen
26. března 2024 14:41

PRAHA (ČTK) - Zvyšující se teplota vzduchu úzce souvisí s větším rizikem úmrtí ve vyšším věku. Zvláště ženy starší 85 let jsou kvůli dopadům klimatických změn ohroženy nejvíce, řekl na dnešní tiskové konferenci Klimatické koalice expert Tomáš Janoš z Masarykovy univerzity v Brně. Lékařka Klára Mašková pak poukázala na problémy s chemickými látkami v životním prostředí, které se dostávají do lidského těla a narušují endokrinní systém.
(Celý text)

Greenpeace: Evropské banky půjčily biliony korun neekologickým firmám
26. března 2024 14:21

(ČTK) - Evropské banky půjčily od roku 2015, kdy byla dojednána Pařížská dohoda o klimatu, přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 bilionu korun) neekologickým firmám. Jejich činnost podle analýzy Greenpeace a dalších nevládních organizací přitom ohrožuje lesy, savany a důležité přírodní ekosystémy.
(Celý text)

Greenpeace: Evropské banky půjčily biliony korun neekologickým firmám
26. března 2024 14:21

(ČTK) - Evropské banky půjčily od roku 2015, kdy byla dojednána Pařížská dohoda o klimatu, přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 bilionu korun) neekologickým firmám. Jejich činnost podle analýzy Greenpeace a dalších nevládních organizací přitom ohrožuje lesy, savany a důležité přírodní ekosystémy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2117 | Další