Odtušit se dá, že ne zrovna malou, ale bližší podrobnosti jsou málokde k dohledání. Americký tank vyjíždí do nebojové situace s 900 litry paliva v nádrži (může fungovat na naftu nebo s dvoukompresorovou plynovou turbínou) a pohonné hmoty spotřebovává při jízdě po zpevněném povrchu tempem 4 litrů na ujetý kilometr. Jen uvést jej do chodu z nečinné fáze, nahodit jej, si vyžádá 38 litrů paliva. Německý tank spotřebovává okolo 340 litrů paliva na 100 kilometrech asfaltu, v terénu pak kolem 530 litrů. Ruské tanky „žerou“ kolem 400 litrů na hodinu jízdního provozu, mimo terén. A tak by se asi dalo pokračovat dlouho. S tím, že těchto tzv. hlavních bojových vozidel jezdí v největších armádách světa okolo 73 000 kusů. Česká armáda, disponující v roce 2013 123 tanky, je v tom už započítaná.
Armáda není fabrika. Její emise neplatí
Tanky pochopitelně nejsou jediné mobilní prostředky, kterými armády disponují. A taková spotřeba vojenských letadel nebo lodí je oproti nim násobná. Například ze statistik amerického Ministerstva obrany lze vyčíst, že americká armáda spotřebuje za jeden jediný den všedního provozu okolo 48 000 000 litrů pohonných hmot. Za to by mohla celá Česká republika jezdit deset dní. A jaká je spotřeba paliv obřích armád z Číny nebo Ruska? To se už nedozvíte. Jde o přísně střežené státní tajemství a hrubé cifry se tu dají jen nepřesně odhadovat. Což platí i pro všechny ostatní armády členských zemích OSN, které s provozní statistikou takové okolky nedělají. Když se totiž v roce 1997 podepisoval Kjótský protokol, rámcová úmluva o snižování emisí, dokázali si zástupci armád vyhádat výjimku. Zveřejňovat přesná čísla nemusí.
A platí to stále: dle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v současnosti hlásí 46 států plus členské země EU své národní emise, ale čistě bez příspěvku bilance vlastních armád. I klimatická dohoda z Paříže roku 2015 ponechává povinnost reportovat o příspěvku armád k národním emisním bilancím jako volitelnou. Nikomu, ani OSN, tak nemusí státy hlásit, kolik paliva spotřebovávají jejich vojska a jak velké nakonec vlastně mají emise. Což otevírá značný prostor spekulacím. Podle některých kvalifikovaných odhadů se totiž všechny světové armády dohromady podílejí až na 5 % veškerých globálních antropogenních emisí. Tedy víc, než kolik činí součet veškeré emise z civilní letecké a námořní přepravy.
Můžeme tedy kritizovat letecké přepravní společnosti za to, že během jednoho transatlantického letu jejich stroje vyprodukují okolo 720–1440 kilogramů emisí. Ale už nevidíme, že jedna celodenní mise strategického bombardéru B2 vyprodukuje 251 400 kilogramů CO2, protože stroj za provozu tankuje každých 6 hodin 50 tun paliva (běžné americké stíhačky přitom „žerou“ 10x méně). A kolik takových přeletů a misí vlastně B2 realizují? To se ze strategických důvodů a nároků na utajení nemáme šanci dozvědět. Stejně tak neodhadneme, jak velký podíl mají armády světa na tom, že globální emise tu průběžně klesají a jindy nápadně rostou.
Maskováni v číslech
Do armády Spojených států se přitom kritikou emisní bilance dobře trefuje: že coby instituce má největší spotřebu paliv na světě a je druhým největším institucionálním znečišťovatelem, že kdyby byla počítána jako samostatný stát, byly by její emise v žebříčku zemí 47. v globálním pořadí (umístila by se mezi Peru a Portugalsko). Případně, že emisní bilance americké armády (včetně loďstva a letectva) jsou v součtu větší, než 140 nejméně emise produkujících států světa. Do značné míry je to ale dáno tím, že byť americká armáda nemusí podrobně o své spotřebě nebo emisní bilanci informovat, alespoň částečně tak činí. Ve zbrani má přitom víc mužů než USA například Vietnam, Severní a Jižní Korea, Indie, Čína, Rusko a Pákistán. Od nichž se podobné informace získávají těžko.
Problém s informováním o emisích armád ale mají i země, které bychom ze zatajování informací nebo účelné nedemokratičnosti na první dobrou nejspíš nepodezřívali. Například Kanada, která rozmělňuje úhrn emisí vlastního vojenského letectva tím, že je zahrnuje do statistik civilního letectva. A vojenské loďstvo připočítává k bilanci lodní přepravy. Takže kanadské lodní a letecké společnosti možná reálně vykazují pokles emisí (zatím to tak nevypadá), nicméně jim v součtu může čistý štít špinit provoz vlastní armády. Jež je v součtech a průměrech maskovaná. Kanadské řešení je přitom zrovna tak špatné jako dobré. Aspoň se k emisní bilanci vlastní armády nějak hlásí. V případě Izraele nebo Saudské Arábie, zemí s obrovským vojenským rozpočtem, to ale zatím nehrozí. Britská armáda se ukázněně přihlásila k závazku na dosažení nulových emisí, ale nevíme, z jakých čísel se na nulu budou dostávat a kdy tam budou.
Armády mají větší rozpočet, než „klima“ agenda
Hodí se přitom zmínit, že „emise jedné armády“ nespočívají jen v proježděných litrech pohonných hmot a spotřebované elektřině. Na příkladu americké armády se dá demonstrovat, že pokud započteme i dodavatelské a výrobní řetězce (tedy vše od menáže, šití uniforem, výroby zbraní a munice), budou emise americké armády ještě 5,5x větší, než je sama ochotna nyní připustit. Co z toho plyne? Naplnění snů ekologických aktivistů o světě bez emisí není možné bez naplnění snu pacifistů, o zkrocení světových armád.
Letos, během 26. konference Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Glasgow, se dost úporně řešilo, jak podpořit proměnu energetiky, inovovat průmysl, uspořit emise. Jenže se přitom znovu pozapomnělo na armády světa. Které tento rok poprvé přesáhly v globálním součtu svých rozpočtů hranici 2 bilionů dolarů. Což je sice 4x méně, než kolik globálně dáváme na zdravotnictví, ale pořád je to 4x více, než kolik investujeme třeba do opatření proti klimatickým změnám. A dost názorně to ilustruje i skutečnou povahu priorit, které světoví lídři mají.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2754398
16. dubna 2024 11:09
(ČTK) - Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. S odvoláním na americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) o tom informovala agentura AP.
(Celý text)
Kolumbijské hlavní město ochromuje sucho. Radnice zavedla přídělový systém na vodu
16. dubna 2024 11:02
BOGOTA (ČTK) - Zhruba deset milionů obyvatel kolumbijského hlavního města Bogotá čelí omezeným dodávkám vody kvůli jejímu ochromujícímu nedostatku způsobenému velkým suchem. Od čtvrtka ve městě platí přídělový systém na vodu, v pondělí vedení města navýšilo poplatky pro domácnosti, které spotřebují více než 22 metrů krychlových vody za měsíc. Městské dopravní podniky omezí mytí autobusů a starosta Carlos Fernando Galán pohrozil i pokutami za plýtvání vodou, píše agentura AP.
(Celý text)
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
16. dubna 2024 11:00
KODAŇ (ČTK) - Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády v Kodani.
(Celý text)
Věčné chemikálie: Proč jsou tak diskutované a co to znamená pro společnost, firmy a legislativu?
16. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Koncem března 2024 zaslala Evropská asociace poskytovatelů pitné vody EUREAU prezidentce Evropské komise Ursule von der Leyen otevřený dopis, ve kterém požadovala urychlený postup v procesu zakazování PFAS látek, známých jako věčné chemikálie.
(Celý text)
Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části
16. dubna 2024 01:13
OLOMOUC (ČTK) - Unikátní technologii na tepelnou rekombinaci organické hmoty, která plastový odpad či staré pneumatiky rozkládá na vodík, směsný plyn nahrazující CNG a látky využitelné v chemickém či gumárenském průmyslu, vyvinula a vyrábí ve Vlkoši na Přerovsku společnost Alternative Energy Systems. První linku firma zprovoznila ve Vlkoši, technologii už dodala také do Anglie a část zařízení i na Slovensko, řekl obchodní ředitel Alternative Energy Systems Jakub Štefanec.
(Celý text)
Dětí ze základních škol v Mostě vypustily do Bíliny stovky kilogramů ryb
16. dubna 2024 00:52
MOST (ČTK) - Několik skupin dětí z prvního stupně základních škol v Mostě včera dopoledne vypustilo zhruba 400 kilogramů ryb do kdysi velmi znečištěné řeky Bíliny. Učitelky a žáci se akce, kterou pravidelně pořádá společnost Orlen Unipetrol s rybářským svazem, zúčastnili v době školní výuky. Cílem je vrátit život do řeky a utužit vztah mladých lidí k přírodě, řekli ČTK organizátoři.
(Celý text)
Zpoždění s úpravou emisních povolenek ohrožuje investice do průmyslu, uvedl svaz
16. dubna 2024 00:11
PRAHA (ČTK) - Zpoždění se zaváděním nového systému emisních povolenek v Česku ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR, který apeloval na vládu, aby situace urychleně řešila. Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu.
(Celý text)
Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník Sosnowského
15. dubna 2024 19:14
(ČTK) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times.
(Celý text)
Ekologické dny Olomouc opět nabídnou debaty odborníků na biologii i klimatologii
15. dubna 2024 18:54
OLOMOUC (ČTK) - Problémy životního prostředí jsou hlavním tématem pro experty na biologii, ekologii či klimatologii, kteří se v tomto týdnu sjedou do Olomouce na festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jejich besedy jsou stěžejní součástí přehlídky, diváci je mohou sledovat v Divadle na cucky, v Arcidiecézním muzeu nebo v pořádajícím centru ekologických aktivit Sluňákov. Největší environmentální festival v České republice začal v Olomoucí minulý týden v pátek a potrvá do 27. dubna.
(Celý text)
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
15. dubna 2024 15:08
WASHINGTON (ČTK) - Vědci poprvé na světě vedli "konverzaci" s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.
(Celý text)
Magisterské studium na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně
15. dubna 2024 13:22
() - Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody, krajiny a životního prostředí? Rozhodujete se, kam dál po bakalářském studiu? Zveme vás na Katedru environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
(Celý text)
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
15. dubna 2024 12:38
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli riziku požárů zakázal ve svých lesích od dubna do konce října pálení klestí. Zákaz se týká pálení klestu lesními dělníky. Letos zatím podnik eviduje 19 požárů celkem na pěti hektarech lesa se škodou milion korun, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)
Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
15. dubna 2024 10:59
HODONÍN (ČTK) - Nadace Partnerství vytvoří spolu s pracovníky městského úřadu adaptační strategii Hodonína na dopady změny klimatu. Do formulace strategie, která má být hotová do roka, se zapojí i veřejnost, spolky a další místní aktéři. Dokument vyjde na 200 000 korun, hradí jej organizace Člověk v tísni, řekl mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký. Tvorba strategie je součástí přípravy posttornádového území na stále silněji dopadající projevy změny klimatu.
(Celý text)
ČEZ investoval do britského start-upu Ember zaměřeného na bezemisní dopravu
15. dubna 2024 10:32
PRAHA (ČTK) - Energetická skupina ČEZ vstoupila do britského start-upu Ember, zaměřeného na bezemisní meziměstskou dopravu. Firma provozuje elektrobusy a buduje síť dobíjecích stanic napojených primárně na obnovitelné zdroje. V investičním kole, které spoluvedl investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital, získal Ember od investorů v přepočtu 324 milionů korun na další rozvoj. V tiskové zprávě o tom informovala skupina ČEZ.
(Celý text)
Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu Jih
15. dubna 2024 10:30
PARDUBICE (ČTK) - Lipovou alej v ulici K Vápence v Pardubicích se nepodařilo zachránit. Na jejím místě vznikne přístupová cesta k budoucímu terminálu Jih, kde bude stát parkovací dům a vyústí tam lávka od vlakového nádraží. Ulici je proto potřeba zmodernizovat a rozšířit. ČTK to řekl náměstek primátora Jan Hrabal (ANO).
(Celý text)
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
15. dubna 2024 05:48
ČESKÉ BUDĚJOVICE (Ekolist) - Když jsem před pěti lety zdědil dvouhektarovou šumavskou louku, bylo mi hned jasné, co se přede mnou otevírá: možnost vlastnoručně si vyzkoušet proces obnovy kdysi bohatého ekosystému, který však v posledních čtyřiceti letech zakusil snad všechny průvodní jevy průmyslového zemědělství včetně chemizace a mechanizace.
(Celý text)
MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
15. dubna 2024 01:15
(ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.
(Celý text)
Hladík: V programu Oprav dům po babičce byla zatím vyplacena miliarda korun
15. dubna 2024 00:26
PRAHA (ČTK) - O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zájem o dotaci podle něj odpovídá předpokladům, v plánu je v blízké době mírná úprava pravidel. Lidé mohou na opravu domu získat dotaci až milion korun a výhodnou půjčku na spolufinancování.
(Celý text)
Německý ministr dopravy Wissing vystrašil řidiče slovy o zákazech jízdy
15. dubna 2024 00:12
(ČTK) - Německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP) podle agentury DPA vystrašil miliony německých řidičů slovy o možných plošných zákazech jízdy autem o víkendech. Ty by podle něj mohly být nutné, protože jen drastická opatření budou stačit k tomu, aby Německo splnilo své klimatické cíle v oblasti dopravy.
(Celý text)
Dobrovolníci uklidili z řeky Sázavy a jejích břehů přes 15 tun odpadků
14. dubna 2024 22:57
(ČTK) - Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy přes 15 tun odpadků. Do tradičního úklidu mezi Kácovem a Pikovicemi se letos zapojilo na 700 dobrovolníků. Kvůli loňským povodním bylo mezi odpadem i hodně drobnějšího odpadu na keřích, ale dobrovolníci museli uklidit i vyházený nábytek z chat. Letos byl 19. ročník akce Čistá řeka Sázava. V uplynulých 18 letech projektu se z přírody podařilo uklidit přes 400 tun odpadu a pomáhalo přes 16 000 lidí, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.
(Celý text)
Dobrovolníci uklidili z řeky Sázavy a jejích břehů přes 15 tun odpadků
14. dubna 2024 22:57
(ČTK) - Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy přes 15 tun odpadků. Do tradičního úklidu mezi Kácovem a Pikovicemi se letos zapojilo na 700 dobrovolníků. Kvůli loňským povodním bylo mezi odpadem i hodně drobnějšího odpadu na keřích, ale dobrovolníci museli uklidit i vyházený nábytek z chat. Letos byl 19. ročník akce Čistá řeka Sázava. V uplynulých 18 letech projektu se z přírody podařilo uklidit přes 400 tun odpadu a pomáhalo přes 16 000 lidí, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.
(Celý text)