ecomonitor.cz
verze pro tisk
Při velkých požárech divoká zvířata moc nehynou
21. ledna 2022 14:59
PRAHA (Ekolist) - Vombat, klokan, koala, ježura, quoll, pštros emu. A samozřejmě stovky dalších, ne až tak ikonických druhů živočichů, nejrůznějších hadů a ještěrek, ptáků a drobných savců. Právě z nich se měli rekrutovat nejčastější oběti tzv. Černého léta, série drastických požárů australské divočiny tři léta nazpět. Australští badatelé nyní informaci o dopadech požárů na místní faunu přehodnocují.

Série ničivých požárů, která v sezóně 2019-2020 zdevastovala kus kontinentu, byla rozhodně pořádnou katastrofou. Popelem nakonec lehlo 186 000 kilometrů čtverečních plameny zasaženého území. A k vylíčení obrazu škod, vyčíslených tehdy na 110 miliard australských dolarů, neodlučně patřil i velmi výmluvný obrázek tragédie upálených zvířat, typických zástupců australské fauny, jejichž ohořelá těla ležela na spáleništi. První zprávy z Nového Jižního Walesu hovořily vzestupně o 450, 800 milionech až nakonec o jedné miliardě kusů uhynulých, zaživa uhořelých živočichů.

Šťastná náhoda v neštěstí? Nic neobvyklého

Tyto odhady ovšem počítaly s tím, že každé zvíře, jehož životní cesta se protne s dráhou ohně, zahyne. Buď okamžitě, v důsledku uhoření nebo udušení, anebo velmi záhy po požáru, na následky zranění, vyhladověním, žízní, v důsledku zvýšeného rizika predace na odhalené půdě. Australští biologové to nyní na základě rozsáhlého výzkumu zpochybňují. Přesněji tedy tvrdí, že původní katastrofický odhad se rozchází s realitou o 90 %, a že drtivá většina zvířat byla schopna se s ohněm vyrovnat mnohem lépe. Jak k takovému závěru dospěli?

Zoologové Chris J. Jolly a Dale Nimmo, docenti z Univerzity Charlese Sturta, narazili na určitou neshodu s tehdy oficiálním výkladem vylíčení ztrát na zvířecích životech poté, co se pokusili dohledat volně žijící zvířata, prve pro potřeby výzkumu označená GPS obojky a vysílačkami. Prakticky počítali s tím, že označená zvířata v zóně požáru jsou už mrtvá, a výzkum na nich zahájený budou muset zopakovat od začátku, na jiných zvířatech. Jenže se ukázalo, že většina označených zvířat dál v krajině po požáru žila, bez dalších obtíží.

Tuto šťastnou anomálii si neuměli vysvětlit, a tak se pustili do pátrání v zahraniční odborné literatuře, o dopadu požárů na faunu s GPS vysílači v jiných regionech. Takových studií nebylo mnoho, vlastně jen 31, a byly vztažené především k Austrálii a severu Ameriky (a hrstka k Africe). Týkaly se jak pozorovaných následků kontrolovaného vypalování území, tak i přírodních ohňů a dalekosáhle katastrofických požárů. A zvířat nejrůznějších skupin, s tělesnou váhou od 8 gramů po skoro pětitunové slony. K čemu tato rešerše posloužila? Ukázalo se, že „štěstí“ australských zvířat po Černém létu nebylo zdaleka ojedinělé.

O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří.
O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zvířata mají s ohněm menší problém než lidé

Hned 65 % studií totiž konstatovalo nulovou přítomnost upálených zvířat a celkově minimální úhyn, zbylé jen relativně skromná čísla. Pochopitelně se našly i práce, které zmiňovaly v souvislosti s ohněm masivní vymírání. Ale ty obvykle nevycházely z nějak reprezentativních vzorků. Například čtyřicetiprocentní úmrtnost chřestýšů po požáru stepi vypadá děsivě, ale ne když ji dokládá 5 hadů (z nichž dva uhořeli). Následná statistická analýza pak potvrdila, že ohně obvykle nemají na svědomí více než 3 % zvířat a že i ty nejtužší požáry obvykle nezahubí více než 7 % živočichů.

„Ukázalo se, že zvířata jsou až překvapivě dobrá v umění neuhořet a vyhnout se ohni,“ konstatuje Jolly. „A některé druhy, zvláště ty z krajiny pravidelně ohněm formované, vyvinuly celou sérii triků, jak v plamenech přežít,“ dodává Nimmo.

O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří. Na příkladu Austrálie – když hoří z kraje naší zimy (respektive na počátku suché sezóny) – schovávají se před ohněm agamy límcové do větví stromů a jejich úmrtnost je po požáru většinou nulová. Když ale zahoří v polovině suché sezóny, stromy už tak dobrým úkrytem před plameny nejsou, a úmrtnost agam límcových se blíží 25 %. Přežijí spíš ty, které se rychle zahrabou do kupek termitišť.

Pomáhat tam, kde je třeba

Co z toho plyne? Závěrů vhodných k zamyšlení se nabízí řada. Předně je tu pozitivní poselství. A to, že ani velký oheň – megapožár formátu Černého léta - neznamená, že vše je ztraceno. Do populačních statistik jednotlivých zasažených druhů se tahle katastrofa promítla minimálně a lidé dopad ohně na divoká zvířata velmi silně přeexponovaly. A dál? Že je například zbytečné snažit se – před postupujícím ohněm – divoká zvířata zachraňovat. Je to zrovna neefektivní, jako nepotřebné. Mrhání energií i zdroji. Zvířata se o sebe dokáží postarat sama.

Určitě to ale neznamená, že by nám měly být jejich osudy lhostejné. A zvlášť v čase po požáru je třeba jednat tak, aby se mohly populace divoce žijících živočichů co nejlépe stabilizovat. Nemusí to nutně obnášet rozhazování bedýnek s mrkvemi z vrtulníků jako krmení pro klokany nebo budování napaječek, jak tomu bylo po Černém létě (i když ani Nimmo a Jolly explicitně netvrdí, že by zrovna tohle bylo špatně). Ale spíš bychom se měli snažit, aby domovská krajina nepředstavovala zbytečná rizika pro přeživší živočichy. Tedy důsledně regulovat populace koček a lišek, které se v terénu zbaveném ohněm vegetace doberou snadné kořisti.

Události australského Černého léta bohužel nejsou ojedinělé a k megapožárům teď – z nejrůznějších příčin – dochází velmi často. Vědět, že na spáleništi není mrtvo, je dobře. Ale ještě lepší je, když se přičiníme o to, aby se tu přeživším nevedlo hůře. Studie, za níž stojí zoologové Nimmo a Jolly, nám může pomoci lépe stanovit, kam napřít energii, když chceme přírodě zasažené požáry a fauně pomáhat.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2767307


Online diskuse
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40

() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43

PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)

Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20

BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)

Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2133 | Další