Patrně pro její slovanské (bulharské) jméno Kyrill máme tendenci si tuto divokou bouři trochu přivlastňovat, nicméně její původ je třeba hledat jinde. Prapočátky této meteorologické události se začaly formovat už kolem 15. ledna nad Kanadou (mezi Newfoundlandem a Labradorem), v podobě cyklóny, která se tryskovým proudem poměrně nezvykle rychle, v necelých dvou dnech, přesunula nad Atlantik a k pobřeží Velké Británie a Irska. Kam dorazila zhruba navečer 17. ledna.
Tady se ale nevybouřila a nezanikla, jak by bylo nejspíš očekávatelné. Naopak, prodělala velmi intenzivní vývoj, a v interakci s tryskovým proudem vytvořila druhou nízkotlakou formaci, navázanou na vysokotlaké formace nad jižní Evropou. Výrazný tlakový gradient pak umožnil bouři „sklouznout se“ až do středu pevninské Evropy. V poledne 18. ledna se bouře prohnala Nizozemskem a Německem, zasáhla i Česko, aby k 19. lednu odezněla přes Polsko k Baltskému moři a na sever Ruska, kde oficiálně 24. ledna konečně zaniká. A za sebou zanechává pořádnou spoušť.
Unikátní událost? Ne, jen otázka pravděpodobnosti
Kyrill nebyl až tak neobvyklý silou větru (byť hezkých pár měřených rekordů lokálně pokořil), jako tím, že si svou intenzitu a ničivost dokázal uchovat po dobu delší než 24 hodin a kvůli tomu ji dokázal přenést na skutečně velké území. Zasáhl postupně 18 států, kde způsobil škody v přepočtu za 5,2-10,4 miliard dolarů. Stal se tehdy na čas druhou nejčastější světovou příčinou řešených pojišťovacích událostí.
Smutné je hlavně to, že si vyžádal nejméně 44 - 48 lidských obětí, což mu vysloužilo tragické prvenství. Zabíjel hlavně v Německu a v Británii, ale čtyři životy si vzal i v Česku.
Jinak přinesl krátkodobé zablokování dopravy, masivní výpadky dodávek energií, regionální záplavy, několik ekologických havárií. A taky výraznou devastaci lesních porostů napříč západní a střední Evropou. Zlikvidováno bylo 45 milionů kubíků stojícího dřeva. Byla to prostě dost slušná přírodní katastrofa. Proto si otázky, jako kdy se něco takového může opakovat a jak na to příště být lépe připraveni, zdály být během odklízení škod velmi rozumné. Jenže odpovědi na ně zrovna potěšující nebyly.
Kyrill byl možná fenomenální v tom, jak dlouho dokázal působit a jak velkou plochu postupně pokryl. Jinak ale orkány až takovou mimořádností nejsou. Od ledna 2007 jsme se s nimi jen v prostoru střední Evropy setkali znovu mnohokrát: Emma, Xynthia, Aholming, Joachim, Andrea, Christian, Xaver, Niklas, Ruzica, Egon, Leiv, Herwart, Friederike, Fabbiene, Vaia, Oskar, Eberhard a předloňská Sabine jsou jména těch, které kolem nás nebo občas i přes nás proběhly. A to, že byly svým působením lokalizovanější, rozhodně neznamenalo, že by snad byly méně ničivé. Ostatně, i dost závažný Kyrill byl vlastně jen slabším odvarem bouří Lothar a Daria, které o sobě daly vědět v letech 1999 a 1990. Ty nás ale minuly. Naštěstí.
Podobné bouře, vyvolané cyklónami tlakových níží, ale nejsou nikterak unikátní. Ve Spojených státech amerických jich napočítají kolem dvacítky ročně, v jihovýchodní Asii kolem 6-7 za měsíc. Na světě se jich odehraje kolem dvou stovek ročně.
Takže hned první odpověď na otázku – jak často se něco takového může opakovat – zabolí. Ve střední Evropě se můžeme s podobnými bouřemi setkávat dvakrát i častěji do roka, s tím, že zhruba jednou za 8-10 let můžeme zažít setkání s něčím, co by se ničivostí blížilo bouři Kyrill. Je to jen otázka pravděpodobnosti a toho, kdy si vytáhneme Černého Petra.
Hurikán, uragán a tajfun. Po našem
Můžeme být vlastně jen rádi, že nežijeme na evropském pobřeží Atlantiku, kde jsou podobné události výskytem mnohem častější. Nemluvě o rovníkových tropech, kde si ke své nelibosti lidé užívají hurikánů.Je v tom vlastně nějaký rozdíl? V podstatě ne. Bouře, jako byl například Kyrill, vznikající z tlakových níží v oblasti středních zeměpisných šířek, se nazývají extratropické cyklóny. Tedy cyklóny nacházející se mimo tropy. Zatímco cyklóny v tropech, vznikající drobet odlišným meteorologickým mechanismem, se nazývají hurikány. Někdy. V rusko-francouzském jazykovém prostředí je nazývají spíš uragány, potažmo v indickém kontextu cyklony, nebo v asijském prostředí tajfuny. Silou větru jsou ale tyto jevy prakticky shodné. Což nás vede i ke slovu „orkán“, jež v případě bouře Kyrill rezonovalo všemi středoevropskými sdělovacími prostředky.
Je to název, popisný termín, který vychází z Beaufortovy stupnice rychlosti větru. Dvanáct odstupňovaných kolonek této Beaufortovy tabulky nám obvykle víc než dobře stačí pro charakterizování síly větru, od bezvětří, vánku až po vichr, vichřici. A v ne až tak častém finále i pro samotný orkán. Ten dosahuje minimální síly větru 118 km/h a jeho ničivé účinky jsou schopné pohnout i s domy. Bouře Kyrill dosahovala na necelé desetině území Česka síly větru 108-126 km/h, v nárazech přes 144 km/h a ojediněle vítr překonal i hranici 162 km/h. Celoevropským rekordem pak byl údaj naměřený na vrcholu Sněžky, kde bylo zaznamenáno 250 km/h. Sice jde o údaj z polské strany, ale je to jen přes kopec.
Škody, které si nejspíš zopakujeme
Není tedy divu, že u nás za sebou bouře Kyrill zanechala pořádnou spoušť. Milion domácností, zhruba 27 % odběratelů elektřiny, zůstalo krátkodobě bez proudu. Kvůli masivnímu narušení přenosové sítě. Společnosti ČEZ i E.ON vyhlásily stav nouze, oprava škod vyšla na cca 160 milionů korun. První týden pojišťovny přijaly hlášení o vzniku 77 000 pojistných událostí, výše odhadovaných škod se blížila 2,2 miliardám korun. Na 100 milionů vyčíslila škody Agrární komora, obnova veřejného majetku přišla na 2,5 miliardy korun. České dráhy nahlásily škody ve výši 37 milionů. V pěti krajích byl na 10 dní vyhlášen nouzový stav. A odstraňování škod se táhlo ještě několik dalších let.Čistě vyčíslením ztrát ale byly rekordmanem České lesy. Z 10 milionů kubíků dřeva, které během bouře přišly polomy a vývraty k úhoně, patřilo 6 milionů k porostům v jejich správě. Snad proto si následky orkánu tolik osobovaly, a obrázek strání kdysi smrkem zalesněných kopců, nyní plný suchých polomů a vývratů, se stal grafickým symbolem celé události.
Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. Přinesla ztráty na lidských životech i majetku, rozsáhlé škody. I když se zprvu zdála být fatální, nakonec toho změnila jen velmi málo. Přenosová soustava elektrické sítě není dnes o nic méně náchylná k výpadkům, naše domy nejsou odolnější, silnice i železnice může znovu další taková událost snadno zablokovat. A vedení Lesů ČR, ujištěné tím, že větru o síle 200 km/h stejně nic neodolá, necítilo potřebu výraznější proměny osádky obnovovaných porostů.
Kyrill nám velmi nepříjemně připomněl, že naše ekonomika a pocit relativního blahobytu jsou velmi křehké a citlivé. Zvlášť, když si příroda nějakou katastrofou náhodou postaví hlavu. Následky bouře nás v roce 2007 na chvíli probraly z letargie pohody. Velmi rychle jsme se ale vrátili zpět k tomu, co jsme dělali předtím. A nesnažili se to dělat jinak, lépe. Proto ani na další podobnou událost, která se může znovu stát – a dříve nebo později se stane - nejsme o nic lépe připraveni.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2768070
24. dubna 2024 02:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)