Patrně pro její slovanské (bulharské) jméno Kyrill máme tendenci si tuto divokou bouři trochu přivlastňovat, nicméně její původ je třeba hledat jinde. Prapočátky této meteorologické události se začaly formovat už kolem 15. ledna nad Kanadou (mezi Newfoundlandem a Labradorem), v podobě cyklóny, která se tryskovým proudem poměrně nezvykle rychle, v necelých dvou dnech, přesunula nad Atlantik a k pobřeží Velké Británie a Irska. Kam dorazila zhruba navečer 17. ledna.
Tady se ale nevybouřila a nezanikla, jak by bylo nejspíš očekávatelné. Naopak, prodělala velmi intenzivní vývoj, a v interakci s tryskovým proudem vytvořila druhou nízkotlakou formaci, navázanou na vysokotlaké formace nad jižní Evropou. Výrazný tlakový gradient pak umožnil bouři „sklouznout se“ až do středu pevninské Evropy. V poledne 18. ledna se bouře prohnala Nizozemskem a Německem, zasáhla i Česko, aby k 19. lednu odezněla přes Polsko k Baltskému moři a na sever Ruska, kde oficiálně 24. ledna konečně zaniká. A za sebou zanechává pořádnou spoušť.
Unikátní událost? Ne, jen otázka pravděpodobnosti
Kyrill nebyl až tak neobvyklý silou větru (byť hezkých pár měřených rekordů lokálně pokořil), jako tím, že si svou intenzitu a ničivost dokázal uchovat po dobu delší než 24 hodin a kvůli tomu ji dokázal přenést na skutečně velké území. Zasáhl postupně 18 států, kde způsobil škody v přepočtu za 5,2-10,4 miliard dolarů. Stal se tehdy na čas druhou nejčastější světovou příčinou řešených pojišťovacích událostí.
Smutné je hlavně to, že si vyžádal nejméně 44 - 48 lidských obětí, což mu vysloužilo tragické prvenství. Zabíjel hlavně v Německu a v Británii, ale čtyři životy si vzal i v Česku.
Jinak přinesl krátkodobé zablokování dopravy, masivní výpadky dodávek energií, regionální záplavy, několik ekologických havárií. A taky výraznou devastaci lesních porostů napříč západní a střední Evropou. Zlikvidováno bylo 45 milionů kubíků stojícího dřeva. Byla to prostě dost slušná přírodní katastrofa. Proto si otázky, jako kdy se něco takového může opakovat a jak na to příště být lépe připraveni, zdály být během odklízení škod velmi rozumné. Jenže odpovědi na ně zrovna potěšující nebyly.
Kyrill byl možná fenomenální v tom, jak dlouho dokázal působit a jak velkou plochu postupně pokryl. Jinak ale orkány až takovou mimořádností nejsou. Od ledna 2007 jsme se s nimi jen v prostoru střední Evropy setkali znovu mnohokrát: Emma, Xynthia, Aholming, Joachim, Andrea, Christian, Xaver, Niklas, Ruzica, Egon, Leiv, Herwart, Friederike, Fabbiene, Vaia, Oskar, Eberhard a předloňská Sabine jsou jména těch, které kolem nás nebo občas i přes nás proběhly. A to, že byly svým působením lokalizovanější, rozhodně neznamenalo, že by snad byly méně ničivé. Ostatně, i dost závažný Kyrill byl vlastně jen slabším odvarem bouří Lothar a Daria, které o sobě daly vědět v letech 1999 a 1990. Ty nás ale minuly. Naštěstí.
Podobné bouře, vyvolané cyklónami tlakových níží, ale nejsou nikterak unikátní. Ve Spojených státech amerických jich napočítají kolem dvacítky ročně, v jihovýchodní Asii kolem 6-7 za měsíc. Na světě se jich odehraje kolem dvou stovek ročně.
Takže hned první odpověď na otázku – jak často se něco takového může opakovat – zabolí. Ve střední Evropě se můžeme s podobnými bouřemi setkávat dvakrát i častěji do roka, s tím, že zhruba jednou za 8-10 let můžeme zažít setkání s něčím, co by se ničivostí blížilo bouři Kyrill. Je to jen otázka pravděpodobnosti a toho, kdy si vytáhneme Černého Petra.
Hurikán, uragán a tajfun. Po našem
Můžeme být vlastně jen rádi, že nežijeme na evropském pobřeží Atlantiku, kde jsou podobné události výskytem mnohem častější. Nemluvě o rovníkových tropech, kde si ke své nelibosti lidé užívají hurikánů.Je v tom vlastně nějaký rozdíl? V podstatě ne. Bouře, jako byl například Kyrill, vznikající z tlakových níží v oblasti středních zeměpisných šířek, se nazývají extratropické cyklóny. Tedy cyklóny nacházející se mimo tropy. Zatímco cyklóny v tropech, vznikající drobet odlišným meteorologickým mechanismem, se nazývají hurikány. Někdy. V rusko-francouzském jazykovém prostředí je nazývají spíš uragány, potažmo v indickém kontextu cyklony, nebo v asijském prostředí tajfuny. Silou větru jsou ale tyto jevy prakticky shodné. Což nás vede i ke slovu „orkán“, jež v případě bouře Kyrill rezonovalo všemi středoevropskými sdělovacími prostředky.
Je to název, popisný termín, který vychází z Beaufortovy stupnice rychlosti větru. Dvanáct odstupňovaných kolonek této Beaufortovy tabulky nám obvykle víc než dobře stačí pro charakterizování síly větru, od bezvětří, vánku až po vichr, vichřici. A v ne až tak častém finále i pro samotný orkán. Ten dosahuje minimální síly větru 118 km/h a jeho ničivé účinky jsou schopné pohnout i s domy. Bouře Kyrill dosahovala na necelé desetině území Česka síly větru 108-126 km/h, v nárazech přes 144 km/h a ojediněle vítr překonal i hranici 162 km/h. Celoevropským rekordem pak byl údaj naměřený na vrcholu Sněžky, kde bylo zaznamenáno 250 km/h. Sice jde o údaj z polské strany, ale je to jen přes kopec.
Škody, které si nejspíš zopakujeme
Není tedy divu, že u nás za sebou bouře Kyrill zanechala pořádnou spoušť. Milion domácností, zhruba 27 % odběratelů elektřiny, zůstalo krátkodobě bez proudu. Kvůli masivnímu narušení přenosové sítě. Společnosti ČEZ i E.ON vyhlásily stav nouze, oprava škod vyšla na cca 160 milionů korun. První týden pojišťovny přijaly hlášení o vzniku 77 000 pojistných událostí, výše odhadovaných škod se blížila 2,2 miliardám korun. Na 100 milionů vyčíslila škody Agrární komora, obnova veřejného majetku přišla na 2,5 miliardy korun. České dráhy nahlásily škody ve výši 37 milionů. V pěti krajích byl na 10 dní vyhlášen nouzový stav. A odstraňování škod se táhlo ještě několik dalších let.Čistě vyčíslením ztrát ale byly rekordmanem České lesy. Z 10 milionů kubíků dřeva, které během bouře přišly polomy a vývraty k úhoně, patřilo 6 milionů k porostům v jejich správě. Snad proto si následky orkánu tolik osobovaly, a obrázek strání kdysi smrkem zalesněných kopců, nyní plný suchých polomů a vývratů, se stal grafickým symbolem celé události.
Je to už 15 let, co se Evropou přehnala bouře Kyrill. Přinesla ztráty na lidských životech i majetku, rozsáhlé škody. I když se zprvu zdála být fatální, nakonec toho změnila jen velmi málo. Přenosová soustava elektrické sítě není dnes o nic méně náchylná k výpadkům, naše domy nejsou odolnější, silnice i železnice může znovu další taková událost snadno zablokovat. A vedení Lesů ČR, ujištěné tím, že větru o síle 200 km/h stejně nic neodolá, necítilo potřebu výraznější proměny osádky obnovovaných porostů.
Kyrill nám velmi nepříjemně připomněl, že naše ekonomika a pocit relativního blahobytu jsou velmi křehké a citlivé. Zvlášť, když si příroda nějakou katastrofou náhodou postaví hlavu. Následky bouře nás v roce 2007 na chvíli probraly z letargie pohody. Velmi rychle jsme se ale vrátili zpět k tomu, co jsme dělali předtím. A nesnažili se to dělat jinak, lépe. Proto ani na další podobnou událost, která se může znovu stát – a dříve nebo později se stane - nejsme o nic lépe připraveni.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2768070
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)