Pomoci mrakům vypršet se
V planetární atmosféře se podle odhadů nachází okolo 13 000 kilometrů krychlových vody ve formě páry. Celosvětová spotřeba sladké vody ročně je přitom zhruba okolo 4600 kilometrů krychlových. Nápad začít vodu čerpat přímo z atmosféry se tedy nabízí.
Část vody v atmosféře může být „stimulována k vypršení“ nejrůznějšími variacemi na metodu zasévání mraků (cloud seeding). Tedy obohacením atmosféry například o částečky jodidu stříbrného, které vytvoří kondenzační jádra mraků, a vyvolají srážky.
Lépe se pochopitelně modifikuje již existující oblačnost. Zjednodušeně – ze srážek o menším úhrnu se dají udělat srážky větší, z dešťových mraků se dají vyrobit mraky sněžné. Tato metoda dokáže při optimálním nastavení zvýšit úhrn srážek až o 15 %. Což může být pro úspěch zemědělské produkce zásadní. Průkopníkem těchto metod jsou dnes pevninské provincie Číny.
Není ale hned třeba pálit do mraků z kanónů. Vodu ze vzduchu můžete klidně sklízet sítěmi.
Sklízet mlhu a ranní rosu
Vodní sklizeň s pomocí „sběračů mlhy“ realizují už více než 100 let v izolovaných lokalitách Chile, Maroka nebo Jihoafrické republiky. Napjaté vertikální sítě napomáhají usazování vlhkosti a její vysrážení kondenzací. Dobře tu funguje tam, kde se nabízí otevřené úseky krajiny, vyšší nadmořská výška (podmiňující vyšší rozdíl teplot mezi dnem a nocí) a také výraznější proudění větru.
Když tuto primitivní leč funkční metodu rozvede kvalitní design, je možné dosáhnout překvapivě velké efektivity. S moderními materiály je možné dosáhnout sklizně 20 litrů vody za jediný den z každého metru čtverečního sítě. Nákladově se cena za litr vody do sítí ulovené vody ze vzduchu pohybuje okolo 2,7 korun českých. Je to velmi efektivní maloplošné řešení. Někdy je ale zapotřebí přidat na výkonu a kapacitě. A v tom pak vynikají odsolovací zařízení.
Odsolování bere i dává
Dnes jsou odpovědné – každý den – za produkci zhruba 100 milionů kubíků vody. A zásobují jí 5 % světové populace. Není náhodou, že téměř polovina (48 %) těchto zařízení funguje ve státech severní Afriky a Středního východu, na pobřeží moří.
Proces desalinace, odsolování mořské vody, ovšem není bez chybičky. Je hladový po procesní energii, a jako „odpad“ produkuje solanku. Znečišťující životní prostředí. Stávající technologie nicméně doznávají změn k lepšímu, v efektivitě i energetické úspornosti. A snižují poptávku po provozní energii až o 35 %. Až se stejně efektivně vypořádáme ze zužitkováním solanky, stane se odsolování ještě lepším zdrojem vody tam, kde je jí nedostatek.
Uzavřená poloslaná voda
Novinkou, která zatím zůstává na pomezí teorie, je zpřístupnění polo-slané vody uzavřené ve vodonosných vrstvách na mořském dně. Uzavřena v nich je už po miliony let, z dob, kdy byla hladina moře mnohem níže. Nacházejí se v relativně malých hloubkách a ve vzdálenosti menší než 100 km od pobřeží.
Vyrobit z takové brakické vody vodu sladkou by bylo možné s pomocí odsolování. Které by v tomto případě bylo nejspíš nižší položkou na účtu za energie než samo čerpání a transport vody. Odhadovaný potenciál vydatnosti zdrojů čítá něco mezi 300-500 000 km3.
Taková vodní ložiska, akvifery s brakickou vodou, se nachází i na pevnině. Prozatím stály pro svou částečnou slanost stranou zájmu, ale technologie odsolování jim dává smysl. Jsou totiž k nalezení tam, kde se jiné vody nedostává. Potenciál zdroje se globálně odhaduje na miliony kilometrů krychlových takové vody. Jímána, upravována a popíjena je momentálně v Izraeli a ve Španělsku.
Používat už použitou vodu
Dalším ze stále nedoceněných nekonvenčních zdrojů vody je její znovupoužívání, recyklace. Háček je v tom, že se pro opětovné použití nebo přímo konzumaci dá užít jen voda dokonale přečištěná a upravená.
To není problém v zemích rozvinutých (kde je čištěno okolo 70 % použité vody), ale v zemích rozvojových, kde je to často méně než 8 %. Přitom právě tam by bylo vody nejvíce zapotřebí.
Zářným příkladem úspěšného recyklace vody je třeba namibijský Windhoek, kde se 25 % přečištěné použité vody vrací zpět do potrubí jako nová pitná voda.
Zužitkovat každou kapku
Maloplošnou, tedy spíše mikroplošnou variantou, je práce se srážkovou vodou a odparem. V suchém prostředí se obvykle více než 90 % dešťové vody ztrácí odpařováním a povrchovým odtokem. Tzv. mikroodběr dešťové vody je starobylý způsob zachycování a sběru vody z relativně malé plochy povodí, obvykle ne větší 10-500 metrů čtverečních. Využívá širokou škálu technik, od sběru na střechách a v cisternách až po zemědělské a krajinné systémy, včetně obrysových hřebenů, valů, malých odtokových nádrží a pásů. Je to podpora vododržnosti půdy a krajiny, dotažená do nejúspornějších detailů.
Voda balastní i ledovcová
Nekonvenčním zdrojem může být i voda do vyprahlých oblastí dovezená. Velké nákladní lodi a plavidla s výtlakem nad 400 tun disponují vlastními odsolovacími a filtračními zařízeními, kterými upravují balastní vodu ve vyrovnávacích nádržích. Tuto vodu – 10 miliard tun, respektive 10 kilometrů krychlových – pak ročně „jen tak“ vypustí do moře. Přitom by mohla být přečerpána k využití na souši.
Dotaženo do důsledků, obří loď – až doslouží svému účelu – nemusí skončit na šrotišti. Může zakotvit v přístavu žíznivé země, a dál produkovat vodu. Ne zrovna pitnou, ale dostatečně sladkou pro použití v zemědělství.
Přečtěte si také |
Věděli jste, že hroši neumí plavat? Co to tedy ve vodě dělají?
A samozřejmě, stále živý je i nápad na transport ledovců z polárních oblastí. Stejně se jich ročně rozpustí víc, než kolik vody celý svět vypije. Zajímavým modelem je například studie proveditelnosti, spočítaná pro Jihoafrickou republiku. Ledovec by musel vážit alespoň 125 milionů tun, aby se jeho transport – včetně balení – v cíli cesty vyplatil.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2802035
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)