Pomoci mrakům vypršet se
V planetární atmosféře se podle odhadů nachází okolo 13 000 kilometrů krychlových vody ve formě páry. Celosvětová spotřeba sladké vody ročně je přitom zhruba okolo 4600 kilometrů krychlových. Nápad začít vodu čerpat přímo z atmosféry se tedy nabízí.
Část vody v atmosféře může být „stimulována k vypršení“ nejrůznějšími variacemi na metodu zasévání mraků (cloud seeding). Tedy obohacením atmosféry například o částečky jodidu stříbrného, které vytvoří kondenzační jádra mraků, a vyvolají srážky.
Lépe se pochopitelně modifikuje již existující oblačnost. Zjednodušeně – ze srážek o menším úhrnu se dají udělat srážky větší, z dešťových mraků se dají vyrobit mraky sněžné. Tato metoda dokáže při optimálním nastavení zvýšit úhrn srážek až o 15 %. Což může být pro úspěch zemědělské produkce zásadní. Průkopníkem těchto metod jsou dnes pevninské provincie Číny.
Není ale hned třeba pálit do mraků z kanónů. Vodu ze vzduchu můžete klidně sklízet sítěmi.
Sklízet mlhu a ranní rosu
Vodní sklizeň s pomocí „sběračů mlhy“ realizují už více než 100 let v izolovaných lokalitách Chile, Maroka nebo Jihoafrické republiky. Napjaté vertikální sítě napomáhají usazování vlhkosti a její vysrážení kondenzací. Dobře tu funguje tam, kde se nabízí otevřené úseky krajiny, vyšší nadmořská výška (podmiňující vyšší rozdíl teplot mezi dnem a nocí) a také výraznější proudění větru.
Když tuto primitivní leč funkční metodu rozvede kvalitní design, je možné dosáhnout překvapivě velké efektivity. S moderními materiály je možné dosáhnout sklizně 20 litrů vody za jediný den z každého metru čtverečního sítě. Nákladově se cena za litr vody do sítí ulovené vody ze vzduchu pohybuje okolo 2,7 korun českých. Je to velmi efektivní maloplošné řešení. Někdy je ale zapotřebí přidat na výkonu a kapacitě. A v tom pak vynikají odsolovací zařízení.
Odsolování bere i dává
Dnes jsou odpovědné – každý den – za produkci zhruba 100 milionů kubíků vody. A zásobují jí 5 % světové populace. Není náhodou, že téměř polovina (48 %) těchto zařízení funguje ve státech severní Afriky a Středního východu, na pobřeží moří.
Proces desalinace, odsolování mořské vody, ovšem není bez chybičky. Je hladový po procesní energii, a jako „odpad“ produkuje solanku. Znečišťující životní prostředí. Stávající technologie nicméně doznávají změn k lepšímu, v efektivitě i energetické úspornosti. A snižují poptávku po provozní energii až o 35 %. Až se stejně efektivně vypořádáme ze zužitkováním solanky, stane se odsolování ještě lepším zdrojem vody tam, kde je jí nedostatek.
Uzavřená poloslaná voda
Novinkou, která zatím zůstává na pomezí teorie, je zpřístupnění polo-slané vody uzavřené ve vodonosných vrstvách na mořském dně. Uzavřena v nich je už po miliony let, z dob, kdy byla hladina moře mnohem níže. Nacházejí se v relativně malých hloubkách a ve vzdálenosti menší než 100 km od pobřeží.
Vyrobit z takové brakické vody vodu sladkou by bylo možné s pomocí odsolování. Které by v tomto případě bylo nejspíš nižší položkou na účtu za energie než samo čerpání a transport vody. Odhadovaný potenciál vydatnosti zdrojů čítá něco mezi 300-500 000 km3.
Taková vodní ložiska, akvifery s brakickou vodou, se nachází i na pevnině. Prozatím stály pro svou částečnou slanost stranou zájmu, ale technologie odsolování jim dává smysl. Jsou totiž k nalezení tam, kde se jiné vody nedostává. Potenciál zdroje se globálně odhaduje na miliony kilometrů krychlových takové vody. Jímána, upravována a popíjena je momentálně v Izraeli a ve Španělsku.
Používat už použitou vodu
Dalším ze stále nedoceněných nekonvenčních zdrojů vody je její znovupoužívání, recyklace. Háček je v tom, že se pro opětovné použití nebo přímo konzumaci dá užít jen voda dokonale přečištěná a upravená.
To není problém v zemích rozvinutých (kde je čištěno okolo 70 % použité vody), ale v zemích rozvojových, kde je to často méně než 8 %. Přitom právě tam by bylo vody nejvíce zapotřebí.
Zářným příkladem úspěšného recyklace vody je třeba namibijský Windhoek, kde se 25 % přečištěné použité vody vrací zpět do potrubí jako nová pitná voda.
Zužitkovat každou kapku
Maloplošnou, tedy spíše mikroplošnou variantou, je práce se srážkovou vodou a odparem. V suchém prostředí se obvykle více než 90 % dešťové vody ztrácí odpařováním a povrchovým odtokem. Tzv. mikroodběr dešťové vody je starobylý způsob zachycování a sběru vody z relativně malé plochy povodí, obvykle ne větší 10-500 metrů čtverečních. Využívá širokou škálu technik, od sběru na střechách a v cisternách až po zemědělské a krajinné systémy, včetně obrysových hřebenů, valů, malých odtokových nádrží a pásů. Je to podpora vododržnosti půdy a krajiny, dotažená do nejúspornějších detailů.
Voda balastní i ledovcová
Nekonvenčním zdrojem může být i voda do vyprahlých oblastí dovezená. Velké nákladní lodi a plavidla s výtlakem nad 400 tun disponují vlastními odsolovacími a filtračními zařízeními, kterými upravují balastní vodu ve vyrovnávacích nádržích. Tuto vodu – 10 miliard tun, respektive 10 kilometrů krychlových – pak ročně „jen tak“ vypustí do moře. Přitom by mohla být přečerpána k využití na souši.
Dotaženo do důsledků, obří loď – až doslouží svému účelu – nemusí skončit na šrotišti. Může zakotvit v přístavu žíznivé země, a dál produkovat vodu. Ne zrovna pitnou, ale dostatečně sladkou pro použití v zemědělství.
Přečtěte si také |
Věděli jste, že hroši neumí plavat? Co to tedy ve vodě dělají?
A samozřejmě, stále živý je i nápad na transport ledovců z polárních oblastí. Stejně se jich ročně rozpustí víc, než kolik vody celý svět vypije. Zajímavým modelem je například studie proveditelnosti, spočítaná pro Jihoafrickou republiku. Ledovec by musel vážit alespoň 125 milionů tun, aby se jeho transport – včetně balení – v cíli cesty vyplatil.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2802035
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)