"Kůrovcová kalamita představuje obrovskou zátěž a destabilizaci celého sektoru, ale na druhé straně i určitou příležitost pro urychlení změn, které jsou v oblasti lesního hospodářství nutné," uvádí ředitel VÚLHM Vít Šrámek jeden z důvodů pro pořádání tohoto setkání.
Místo nebylo vybráno náhodně, Kraj Vysočina byl a je epicentrem kůrovcové kalamity v České republice a jeho hlavní město tak bylo vhodným místem k tomu o kalamitě nejen hovořit, ale v rámci exkurze ji i zažít na vlastní kůži.
Zatímco až donedávna nastupovaly kalamity podkorního hmyzu jako reakce na nedostatečně rychlé zpracování dřeva z větrných kalamit, v řadě zemí je současná vlna spojována spíše s klimatickými jevy, zejména se suchem v letech 2015 a 2018. Je více než zřejmá spojitost počátku, výše či rozsahu kalamity se zvyšujícími se průměrnými teplotami a obdobími nedostatku srážek.
Z hlediska vytěženého objemu napadeného dříví vrcholila kalamita ve středoevropských zemích v letech 2018-2019. Za rok 2021 se těžby již snižují ve všech zemích včetně České republiky. Účastníci konference se však shodují, že nutně nemusí jít o konec kůrovcové kalamity.
Kůrovcový základ je stále mnohonásobně vysoký (v tisících procent) oproti standardní situaci. Zejména pokud by se opakovala horká a suchá vegetační období jako v letech 2015 či 2018, může dojít k rychlému nástupu škod. Zřetelně patrný je geografický posun kalamity – často i proto, že v nejvíce postižených oblastech se vyskytují již jen zbytky dospělých porostů smrku na citlivých stanovištích. V České republice je takto kalamita utlumena na severní Moravě a ve Slezsku, na Českomoravské vrchovině se přesouvá z jihovýchodu na severozápad, vysoce ohrožena je oblast severních, jihovýchodních i středních Čech.
Ve druhé části konference vědci hodnotili dopady velkoplošných kůrovcových holin na parametry životního prostředí. Rozvoj kůrovcových holin zcela mění charakter krajiny, ovlivňuje tedy i biodiverzitu a výskyt živočišných i rostlinných druhů, přičemž některým vyhovuje a jiným ne. Celkový efekt je závislý jak na velikosti holin, tak na množství a formě ponechaného mrtvého dřeva.
Rozsáhlé plochy holin s kompletně vyvezeným dřevem mají na biodiverzitu negativní vliv. Půdní vlhkost se na holých sečích zvyšuje. V řadě případů to vede k výraznému zamokření, které komplikuje obnovu lesa, k riziku rychlejších odtoků vody pří přívalových srážkách a jarním tání sněhu i ke snížené kvalitě vody odtékající do zdrojů (vyšší obsahy nitrátů a organických látek). V citlivých oblastech se rovněž zvyšuje riziko sesuvů půdy.
Změny chemismu vody postižených povodích vznikají v souvislosti se zrychleným rozkladem humusové vrstvy a jsou významně ovlivněny narůstající vegetací i tím, zda je v povodích ponecháno mrtvé dřevo. Humusová vrstva i těžební zbytky obsahují významné množství živin. Proto vědci doporučují je v co nejvyšší míře na vytěžených plochách ponechávat.
Samostatnou otázkou je, jaké lesy by měly být na kůrovcových holinách obnoveny. Měly by být schopny adaptace na probíhající změnu klimatu, měly by zajišťovat vysokou biodiverzitu a v neposlední řadě by měly být i zdrojem kvalitního dřeva.
Lesní hospodářství ve střední Evropě se opírá o 4 – 5 hlavních lesních dřevin, které v hospodářských lesích zcela dominují a pro které je obvykle i odpovídající zásoba reprodukčního materiálu. Toto spektrum je nutné zásadně rozšířit.
V Německu například odborníci zpracovali doporučení pro posílení podílu již osvědčených dřevin, jako je třešeň, dub červený, akát, jedle obrovská, douglaska, modřín, osika, olše ale i provenienční testování zatím málo prozkoumaných dřevin jako je habr, javor mléč, jeřáb břek, dub pýřitý, jedle Nordmanova, buk východní, líska turecká či cedr.
Kromě testování je dalším úkolem katalogizace těchto dřevin pro vhodné stanovištní podmínky a zajištění dostatku reprodukčního materiálu odpovídajících proveniencí. Čeští vědci představili nové provenienční plochy, které založili na severní Moravě v oblasti Vítkova pro testování introdukovaných dřevin potenciálně odolných vůči suchu. Na plochách bylo vysazeno celkem 28 druhů introdukovaných dřevin na ploše 6,6 ha.
V probíhající kůrovcové kalamitě však také nelze zapomenout na záchranu cenných populací smrku ztepilého. V této souvislosti byla připomenuta úspěšná záchrana cenných populací této dřeviny z oblasti Krušných hor při imisní kalamitě ve 2. polovině 20. století a jejich současný návrat na původní stanoviště.
Obnovu lesních porostů na velkoplošných holosečích může výrazně zjednodušit použití pionýrských dřevin. U nás již máme dobré zkušenosti s úspěšným použitím břízy jako přípravné dřeviny na holinách po orkánu Kyril s doporučením pro výchovné zásahy a podsadby březových porostů. Bříza může být využita i jako dřevina s významnou produkcí v relativně nízkém věku.
Odborníci se shoduji, že významně limitující pro obnovu lesů s pestrým druhovým složením jsou neúměrně vysoké stavy zvěře. Početní nárůst jednotlivých druhů spárkaté zvěře u nás za posledních 30 let se pohybuje ve stovkách procent a to včetně nepůvodních druhů jako je jelen sika, daněk či muflon. S nárůstem holých ploch lze očekávat další výrazný nárůst početnosti zvěře (zlepšení krytu, zvýšení úživnosti) i extrémní vliv na složení a odrůstání obnovovaných porostů.
V rámci programu byla připravena exkurze, organizovaná ve spolupráci s lesní správou Telč a s oblastním ředitelstvím LČR s. p. v Jihlavě. Účastníci konference se seznámili s poloprovozními pokusnými výsadbami na velkoplošných holinách revíru Zlatomlýn.
Na plochách je ve spolupráci s VÚLHM použito široké spektrum přípravných i cílových dřevin s využitím umělé i přirozené obnovy. Vědci zde testují různé hustoty výsadby, ochranu oplocením i plastovými chrániči. Perspektivní je například výsadba poloodrostků třešně ptačí v kombinaci s břízou, která vedla již po dvou letech prakticky k zajištění porostu, bude mít také významnou produkci v relativně krátkém časovém horizontu a to při nižších obnovních nákladech, než při výsadbě cílových listnatých dřevin.
Poslední zastávkou byla Heraltická úpravny vody, která odebírá podpovrchovou vodu z okolních lesních pramenišť a je významným zdrojem vody pro Třebíč a některé okolní obce. Sucho v roce 2018 snížilo její kapacitu na 60 %. V důsledku kůrovcové kalamity a odlesnění došlo k zásadnímu zhoršení kvality vody, která má výrazně vyšší zákal a nárazově vysoké obsahy dusičnanů. Kvalita i množství odebírané vody navíc vykazuje daleko výraznější výkyvy, než tomu bylo před napadením a smýcením okolních porostů.
Ředitel VÚLHM Vít Šrámek uzavírá: „Konference přinesla zajímavou možnost výměny informací o průběhu kůrovcové kalamity a možnostech vhodné obnovy lesních porostů, což je problém, který je současně řešen ve většině zemí střední Evropy. Posílení vzájemné informovanosti a koordinace postupů mohou vést k větší efektivitě zvládání současné nepříznivé situace. Je pravděpodobné, že obdobné setkání se bude po dvou až třech letech opakovat, ať již u nás, či v některé ze sousedních zemí. Pro další akci bychom rádi dosáhli i vyšší účasti lesníků z praxe, vlastníků a správců lesních majetků.“
Jan řezáč
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2802235
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)