ecomonitor.cz
verze pro tisk
Mongolsko má lesy, ale nemá lesnickou tradici. Snažíme se jim předat tu naši, říká Richard Slabý
10. srpna 2022 10:20
PRAHA (Ekolist) - Mongolsko je obrovská země, s rozlohou 1,5 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší na světě. Země stepí, pouští a pro někoho možná trochu překvapivě i lesů. A to lesů, které trápí problém, kvůli kterému tamní lesy poblíž lidských sídel, kde se pase, nezmlazují a který v českých zemích vyřešila Marie Terezie zákazem lesní pastvy. O lesnické rozvojové pomoci v Mongolsku jsme si povídali s lesníkem Richardem Slabým, který až do své penze působil v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).

Mongolsko si člověk představí jako zemi nedozírných pustin, stepí a pouště. Ne jako místo, kde rostou lesy. Opravdu tam stromy mají?

I já jsem měl prakticky celý život představu, že Mongolsko jsou jen stepi a poušť Gobi, a v ní tak maximálně nějaké keře. V Gobi opravdu keře jsou. Jde o saxauly, které jsou pro prostředí Gobi a život v ní velmi důležité, ale o les v našem pojetí nejde, i když saxauly pokrývají přes 3 miliony hektarů rozlohy Gobi.

Lesů skutečných ale mají v Mongolsku dost.

Specialista na semenářství a pěstování stromů v lesní školce Josef Cafourek předává zkušenosti s pěstováním sazenic.
Specialista na semenářství a pěstování stromů v lesní školce Josef Cafourek předává zkušenosti s pěstováním sazenic.

Zhruba přibližně kolik – a jakých vlastně?

Podle nejnovějších údajů národní inventarizace lesů, která proběhla s pomocí mezinárodních organizací v letech 2014 – 2017, je v Mongolsku 11,3 milionu hektarů boreálního lesa. Jde o severské lesy, které také známe pod názvem „tajga“. Ta se vyskytuje pouze na severní polokouli, a je vázána na délku vegetačního období, která se pohybuje mezi 1 - 4 měsíci.

Mongolské boreální lesy tedy mají rozlohu asi 1,5x Česka. Kdo se tam o ně stará?

Veškerá lesní půda v Mongolsku byla do nedávna státní. Na lesy dohlíží stát prostřednictvím místních lesních úřadů. Hospodaření je svěřováno lesním podnikům, které smějí těžit úřadem vyznačené porosty, nebo koncesním skupinám, které smějí zpracovávat jen mrtvé dřevo.

Pokud se lesní podniky budou starat o lesy dobře, časem pronajatou půdu mohou získat do svého vlastnictví. Vzhledem k obrovským vzdálenostem a chybějící infrastruktuře jde zejména o oblasti kolem řídkého osídlení.

Zhruba 31 % lesů se nachází v chráněných územích, kde se lesnicky vůbec nehospodaří.

U nás má lesnické hospodaření dlouhou tradici, školu. Znají to i v Mongolsku?

Mongolské lesnictví rozhodně nemá takovou tradici jako má naše, středoevropské.

V minulosti, pokud někdo v Mongolsku žil v blízkosti lesů, pak si bral, co chtěl. Do lesa se zpět nic neinvestovalo. Za ruské nadvlády ve dvacátém století byly v Mongolsku zpracovávány lesní hospodářské plány obdobné těm ruským, a vznikaly pilařské provozy. Většina dřeva šla do Ruska.

Umělá obnova lesa prakticky neexistovala a vše se nechávalo na přírodních procesech. Z lesů tehdy mizela zejména vysoce ceněná borovice sibiřská a kvalitní porosty modřínu. Některé, dnes nedotčené oblasti, se dochovaly jen díky jejich nedostupnosti a obrovským vzdálenostem.

Jaký mají současní a průměrní obyvatelé Mongolska vztah ke svým lesům?

Toto je pro mne velmi těžké popsat.

Tajga na jihozápadě Mongolska.
Tajga na jihozápadě Mongolska.

Jsou stále ještě těmi hrdými potomky Čingischána, pastevečtí nomády žijícími v úctě k přírodě?

Pastevci z venkova myslí hlavně na to, jak dnes uživit svá stáda a nemají moc informací o tom, že když znemožní obnovu lesa, nebudou v budoucnu mít pastvu.

Na druhou stranu mládež vyrůstající ve městech už o životě svých rodičů, respektive spíše prarodičů, moc neví. A městské obyvatelstvo dnes jezdí do venkovského prostředí díky levným terénním ojetinám za rekreací a začíná jim „vadit“, že lesy už nejsou „krásné“.

Nejsou krásné? Jak tedy vypadají? Dá se třeba říct, jakému stavu, historické předloze, by odpovídaly u nás?

Dnešní podoba lesů v některých částech severního Mongolska ve mně opravdu evokovala představu, že takto asi vypadaly středoevropské lesy za doby Marie Terezie, a že to postupně vedlo k nařízením, že se v lesích nesmí pást dobytek, že se nesmí odvážet lesní hrabanka, že pokud vlastník lesa stromy vytěží, musí plochu obnovit… V Mongolsku jsou ale samozřejmě i krásné lesy.

Setkali jsme se mnohými lidmi, kteří nám říkali, že lesy milují, ale klidně v nich pásli svá tisícihlavá stáda. O výše popsaných problémech se stárnoucími porosty bez obnovy neměli ani tušení. Obávám se, že každodenní problémy se zajištěním pastvy odsunou budoucí problémy do pozadí…

Takže v Mongolsku probíhá konflikt mezi obnovou lesů a pastevectvím?

Počet lidí žijících ve venkovském prostředí klesá, počet chovaných zvířat naopak rapidně stoupá. V dobách socialismu bylo chováno něco kolem 13 milionů zvířat, dnes jich je údajně přes 60 milionů.

A protože tradiční oblasti pastevectví, stepi, už dnes neuživí tolik zvířat, stěhují se lidé do míst, kde jsou lesy. Tam je vždy více vody, a tím také více pastvy.

Jenže při pravidelné pastvě se les neobnovuje a časem, až staré stromy dožijí, nebudou mít následovníky. Plocha lesa se zmenší.

Pastva v lese byla u nás zakázána už za doby Marie Terezie. V Mongolsku je sice také zakázána, ale je pořád zcela běžná. Pokud se s tím nic neudělá, lesů tu bude nezvratně ubývat.

Mongolskou krajinu trápí i masivní eroze.
Mongolskou krajinu trápí i masivní eroze.

Je tak těžké začít dozírat na dodržování zákazu lesní pastvy?

Pastevectví je v Mongolsku pořád chápáno jako tradiční způsob života, byť naráží na limity lesní krajiny. Omezit pastevce je proto krajně nepopulární opatření, nikomu se do jeho prosazování v praxi nechce.

Naopak, ceněni a vyznamenáváni jsou pastevci, kteří chovají co největší stáda.

Lesy jsou tam tedy opomíjeným ekosystémem?

Ne zcela.

O lesích a jejich významu se stále více mluví. Současný prezident, Khurelsukh Ukhnaa, vyhlásil akci výsadby 1 miliardy stromů do roku 2030. Jde jistě o populistické prohlášení, ale směřující správným směrem. Každý člověk v Mongolsku dnes díky tomu ví, že stromy a lesy jsou důležité.

Jak se za takové situace do Mongolska dostali právě experti z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů?

Zní to jako pohádka, ale údajně se to stalo nějak takhle: V Darkhanu, druhém největším městě Mongolska, někdy kolem roku 2010 plánovali na univerzitě otevřít obor lesnictví. Při pohledu z okna si tamní pan ředitel – u nás by to byl rektor – řekl, že když tam Čechoslováci v 60. letech postavili perfektní cementárnu, tak by mohli být i dobrými lesníky. A oslovil v Mongolsku působí českou organizaci Člověk v tísni.

Zkušenosti z krátkého působení dvou českých lesnických expertů nakonec vedly k žádosti mongolské strany o rozsáhlejší projekt zahraniční rozvojové spolupráce. A jelikož žádost směřovala do oblasti, kterou v ČR zajišťuje výhradně Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, doporučilo Ministerstvo zemědělství České rozvojové agentuře k realizaci projektu právě tento ústav.

Jaké jsou aktuálně ty největší problémy mongolských lesů? Jen nadměrná pastva? Co třeba tající permafrost?

Mizející permafrost je jistě problémem, který ukazuje na změnu klimatu a tím následně na ohrožení stávajících ekosystémů. Touto problematikou se v Mongolsku mnoho let zabývají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří potvrdili tání permafrostu jako významný faktor způsobující odumírání lesa.

V oblasti, kde jsme působili, jsou na první pohled ale viditelné zejména škody na lesích způsobené dlouhodobou nadměrnou těžbou dřeva, lesními škůdci, požáry a pastvou.

Konkrétně v našem údolí za Sharingolem by bylo pastvy ještě dost, ale mnoho hektarů tu zničili zlatokopové. Ovce, krávy a kozy se pasou na loukách, ale i v lesích, kde ničí malé stromky.

Když si vezmu jen název vašeho projektu – Rozvoj lesů a genofondu místních ekotypů lesních dřevin v Mongolsku – nabudu snadno dojmu, že se tamní lesy nerozvíjejí, a nějakým způsobem je tam ochuzen místní genofond.

Dá se prakticky říci, že mongolské lesy starší než 50 – 60 let jsou původní. Náš projekt se snažil o to, aby se do umělé obnovy, tedy do zalesňování, nedostalo osivo nebo sazenice z dovozu, kde je neznámý původ, nebo osivo nekvalitní.

V ČR a celé EU platí poměrně přísná pravidla pro přenos osiva a prodej sazenic. Mongolské straně jsme tedy předali praktické zkušenosti z uznávání vhodných stromů a porostů pro sběr osiva, založením dvou lesních školek na obalované sazenice a založením prvního semenného sadu modřínu i know-how v oblasti získávání kvalitních sazenic nejkvalitnějšího osiva v blízké budoucnosti. Vše bylo zaměřeno výhradně na ekotypy místních dřevin.

Zakládání skleníku pro pěstování sazenic.
Zakládání skleníku pro pěstování sazenic.

Jak moc se liší know-how vašich mongolských kolegů?

Začnu krátkou, ale výstižnou příhodou. Nastávající „lesní inženýr“ míchal ve školce mykorhizu, kterou jsme přivezli z ČR, a chtěli díky ní zajistit větší ujímavost sazenic. Na otázku, zda ví, co je to mykorhiza, odpověděl, že ne. Víš, mykorhiza je určitá forma symbiózy mezi dřevinou a houbami. Víš, co to je symbióza? Nevěděl.

Úroveň studentů a absolventů je různá. Různá je i úroveň jednotlivých univerzit.

Vnímají třeba některé souvislosti odlišně, než vy? Třeba například to, že by se přírodní vlivy formující les – požáry – neměly omezit?

Oheň je v mongolských lesích na jednu stranu chápán, tak jako v boreálních lesích obecně, jako přirozená etapa jejich obnovy.

Na druhou stranu poblíž obydlených oblastí je velkým strašákem.

Oheň tu vzniká přirozeně, například při bouřkách. S dostupností divočiny terénními auty ale stoupá i počet požárů způsobených lidmi.

Osobně jsem se ale nesetkal s názorem, že oheň je „blahem“ pro obnovu lesa.

Proč jste vlastně pro realizaci projektu zvolili ten koncept „aktivních, kteří to naučí ty ostatní“?

Koncept „pomoz aktivním, oni pomohou dalším“ je naprosto logický. Jeden můj kamarád, mimochodem úspěšný podnikatel, mi vyprávěl, jak si po dálkovém studiu rozvojové pomoci „dopřál“ cestu do Afriky, kam vezli šicí stroje.

Když přijeli do velmi chudé vesnice a jeho dvě kolegyně chtěly rozdávat stroje těm nejchudším ženám, snažil se jim vysvětlit, že musí naopak najít ty „nejbohatší“ a dát dovezené stroje jim. Jsou totiž předpokladem, že stroje neskončí za pár dní někde v koutě. Ženy, které již něco dokázaly, k sobě přitáhnou další a vesnice se začne pomalu zvedat z chudoby.

Podobně jsme na základě doporučení expertů vyslaných v rámci aktivit Člověka v tísni postupovali i my. Kromě aktivit zaměřených na státní organizaci, Lesnické, výzkumné a rozvojové centrum a univerzitu v Darkhanu, jsme spolupráci spojili s družstvem Domogt Sharingol, které již mělo v oblasti lesnictví mnohá ocenění a patří mezi nejlepší místní lesní podniky. Za našeho působení tam na praxi jezdili učňové ze Suchbátaru a studenti z univerzity v Darkhanu.

Tím, že pomůžete Mongolsku vychovat vlastní lesnické experty, jim vlastně pomůžete víc, než kdybyste ve věci lesů vytrvale intervenovali sami?

Během trvání našeho čtyřletého projektu jsme viděli několik dalších mezinárodních aktivit. Většinou skončily s koncem financování.

Jeden příklad za všechny: v rozsáhlé oblasti dříve zdevastované těžbou dřeva byla založena z jihokorejských prostředků lesní školka pro pěstování obalovaných sazenic. Podobnou jsme založili v lesích za Sharingolem a na univerzitě v Darkhanu i my. Rozdíl mezi školkou produkující prostokořenné sazenice a sazenice obalované je to, že v té první se pěstují sazenice na záhonech, které se před výsadbou vyryjí. Ve školce na obalované sazenice se pěstují stromky v kontejnerech a vysazují se do lesa s balem, čímž nezažívají při výsadbě tak velký šok.

Základem korejské školky byl ale hotový substrát z Kanady. Ve chvíli, kdy skončilo financování projektu, skončila prakticky i produkce školky.

Naší strategií bylo naučit pracovníky našich školek vyrábět si substrát vlastní. Což se podařilo a po skončení projektu produkce školky dál pokračuje.

Tajga a modříny na podzim.
Tajga a modříny na podzim.

Jakou máte zpětnou vazbu o rozvojových aktivitách, které jste podpořili? Vypadá to, že by spolupráce mohla pokračovat?

Z Lesnického, výzkumného a rozvojového centra žádné zprávy nemám, stejně tak z univerzity v Darkhanu. Víme ale, že školka, kterou jsme tam vybudovali, je zapojena do výsadby 1 miliardy stromů.

S družstvem Domogt Sharingol jsme ve stálém kontaktu. Do družstva majetkově vstoupil jeden z nejbohatších lidí v zemi. Za nás školení a workshopy probíhaly v prázdném foliáku, dnes u školky stojí další dřevostavba, která slouží jako přednáškový sál.

Slavnostní jurta byla přestěhována a na jejím místě je heliport, jelikož se družstvo rozhodl navštívit prezident Khurelsukh Ukhnaa. Školka funguje a v pronajatých 3 000 ha okolních lesů probíhá těžba podle lesního hospodářského plánu, který byl během našeho projektu zpracován.

Co bude dál?

Jelikož v minulosti byly na pozemcích kde hospodaří družstvo Domogt Sharingol vytěženy prakticky všechny dospělé borovice, jedinou možností, jak v těžbě udržitelným způsobem pokračovat, je zaměřit se na břízu a snažit se o obnovu borových porostů. Bříza ale nemá příliš velké uplatnění. Jednou z mála možností je výroba dřevěného uhlí.

Z podnětu německé rozvojové agentury Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) proběhla v době našeho projektu dvě školení. Kromě prodeje klasického dřevěného uhlí vhodného na grilování, z „mouru“, který je vždy součástí produktu v procesu pálení dřevěného uhlí dnes v družstvu vyrábějí speciální mýdla. Pracovníci družstva se chopili příležitosti a projekt jim změnil život.

Vysoušení vzorků půdy v rámci pedoantrakologie. Ze vzorků půdy se následně separují vzorky uhlíků. Z uhlíků se poté složitou analýzou určuje jejich stáří a druh dřeviny.
Vysoušení vzorků půdy v rámci pedoantrakologie. Ze vzorků půdy se následně separují vzorky uhlíků. Z uhlíků se poté složitou analýzou určuje jejich stáří a druh dřeviny.

Od konce našeho projektu už uběhlo několik let, které vyplnily kromě návazného vzdělávacího projektu ČRA, související projekty kolegů z Mendelovy univerzity v Brně zaměřené především na vzdělávání vysokoškolských studentů orientovaných lesnickými směry. Během těchto projektů byl Domogt Sharingol využíván jako školící centrum. Na základě výsledků těchto projektů „české lesnické školy“, aktivnímu přístupu našeho velvyslanectví a výborné spolupráci s GIZ byly iniciovány záměry nových projektů. V loňském roce Evropská unie schválila zemědělsko-lesnický projekt „STREAM“ s rozpočtem cca 5 milionů eur. Realizátorem lesnické části projektu je GIZ, se kterým spolupracuje konsorcium 11 univerzit pod vedením Mendelovy univerzity v Brně. I pro tento projekt je Domogt Sharingol školícím centrem, protože záměrem projektu je mimo jiné ukázat místním uživatelům lesa příklady dobré lesnické praxe. Všichni věříme, že tyto větší projekty na národní úrovni pomohou nastavit směřování mongolského lesnictví správným směrem.

A ještě maličkost – to, že jste předali nějaké zkušenosti a poznatky mongolským lesníkům, mohlo být pro ně jistě podnětné. Ale přineslo to, naopak, něco i vám? Nějakou obohacující zkušenost, zážitek?

Každý rozvojový projekt přinese mnoho pro obě strany. Velmi mne překvapilo pracovní nasazení pracovníků družstva, když postupně poznali, že práce na projektu má smysl a to ještě neviděli žádné výsledky.

V Mongolsku se po společenských změnách v devadesátých letech velice zásadně obnovil vztah k duchovnímu a náboženskému životu. Osobně mne velice oslovilo, když jsem slyšel, že když se Čína ohradila proti návštěvě tibetského duchovního vůdce Dalajlamy, Mongolsko mocnému sousedovi odpovědělo, že si bude zvát, koho bude chtít... Jaký to kontrast oproti známému servilnímu dopisu čtyř našich čelních představitelů po setkání Dalajlamy s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem.

Co roste v mongolském boreálním lese

Hlavními dřevinami v lesních porostech mongolské tajgy jsou modřín sibiřský (81 %), borovice sibiřská (7 %) – druh velmi podobný limbě, kterou známe z Vysokých Tater nebo z Alp, bříza mandžuská (6 %) a naše „stará známá“ borovice lesní (5 %). Zbylé jedno procento je směs další dřevin, jako jsou topoly, vrby, jilmy.

Blíže o projektu Rozvoj lesů a genofondu místních ekotypů lesních dřevin v Mongolsku najdete na stránce: forest4mongolia. Nejlépe si čtenář udělá obrázek z videí, která jsou v sekci „Aktuality“.

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2810632


Online diskuse
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2134 | Další