„Co je na bývalém poli pozoruhodné, je to, že je zatím sukcese vegetace, tedy postupný samovolný vývoj s využitím pouze přírodních procesů, extrémně pomalá,“ vysvětluje Klára Řehounková z katedry botaniky Jihočeské univerzity.
„Zatím se zdá, že i po několika letech dochází jen k opakovanému střídání několika málo dominantních druhů typických pro časná sukcesní stadia, a plocha zůstává stále hodně otevřená. Nejlépe je asi tento rozdíl patrný, když porovnáme vývoj na opuštěném poli s jiným teplotně a srážkově podobným územím, například s Českým krasem,“ dodává Klára Řehounková. Toto srovnání umožnují výsledky detailní studie profesora Karla Pracha, který podrobně popsal samovolný vývoj vegetace na opuštěných polích během několika desítek let. Sukcese v Českém Krasu směřovala po několika letech přes jednoleté a postupně i vytrvalé druhy ke křovinatým trávníkům na suchých místech, nebo k lesu na vlhčích místech.
Zachovávat otevřený charakter lokality pomáhá nejenom pastva velkých kopytníků, ale také charakter půdy. „Ta je v některých místech chudší na živiny a místy přechází v písčiny, které hostí odlišnou vegetaci, než části bývalého pole bohatší na humus, kde dominují vysoké trávy,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Cílem obnovy luk na místě bývalého pole pomocí pastvy velkých kopytníků je ověřit v praxi nízkonákladovou metodu převodu intenzivně využívané orné půdy v přírodní biotopy podporující biodiverzitu. Aby vědci ověřili možnosti urychlení přeměny někdejšího pole, kde ještě před pár lety rostla jen kukuřice, řepka a obilí, na druhově bohaté porosty, pokosili pestré louky v okolí Milovic.
Posekaný materiál, takzvané zelené seno, pak začerstva přenesli na bývalé pole a spolu sním také semena bylin, která by se do lokality jinak dostávala obtížně nebo vůbec. Dělo se tak v rámci pečlivě navrženého experimentu. V rámci probíhajícího výzkumu je pak srovnáván vývoj plošek, kde k přenosu biomasy došlo či nikoliv. Oba typy ploch jsou navíc sledovány jak v pasené, tak nepasené části úhoru. „Na místech, kam jsme přenesli pokosený materiál, roste více druhů. A to zjevně těch, které jsme přinesli s materiálem,“ dodala Klára Řehounková.
Již nyní je úhor důležitým krajinným prvkem, kde nachází obživu řada druhů živočichů. Ačkoliv na úhoru z botanického hlediska stále převládají takzvané druhy typické pro opuštěná místa dobře zásobená živinami, jde o porosty s vysokým zastoupením nektarodárných bylin. „Najdeme zde hadinec, řepík, mák, třezalku, klinopád, bodláky, starček, mrkev, rezedu a řadu dalších druhů bylin, které poskytují vydatné zdroje nektaru pro velké množství hmyzu. Zároveň se zde vytvořila pestrá mozaika biotopů od řídkých trávníků na písčitých místech po porosty hustých vysokostébelných trávníků na místech úživnějších. Právě husté druhově chudé trávníky by zde po pár letech plošně převládly vlivem nadbytku živin z dob zemědělského využití. Ale neděje se tak. Brání tomu přítomnost velkých kopytníků, kteří pastvou postupně nadbytečné živiny odčerpávají a pestrou mozaiku biotopů udržují,“ doplnil Miloslav Jirků.
Úhor na místě bývalého pole je důležitým místem také pro ptáky zemědělské krajiny, kteří jinak z tuzemské přírody mizí. „V celé rezervaci jsou hojné křepelky i koroptve. Právě úhor patří k místům, kde se jim velmi dobře daří,“ zmínil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2822290
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00
NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54
PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)
Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)
Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47
(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)
Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25
(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28
VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)
USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30
(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)
Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49
BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)
Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28
PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)
Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40
(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)
Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30
(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)
Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30
(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)