V průběhu posledních 50 let a 14 různých misí jsme k druhé nejmenší planetě naší soustavy vyslali 18 různých objektů, z nichž část zanechala na Marsu otisk v podobě odpadu. Odpad pochází hlavně ze tří zdrojů: použitého vybavení, vysloužilých a havarovaných sond. Při každém pokusu o přistání je totiž sonda vybavena padáky, ochrannými štíty a dalšími prvky, které mají zaručit relativně hladké přistání. Ať už se to povede či nikoliv, zůstanou na Marsu ležet.
Na Marsu jako doma
Na Marsu ještě nikdy nestanula noha člověka z planety Země, ale i tak naše pozemská civilizace už dokázala „zaneřádit“ povrch cizí a miliony kilometrů vzdálené planety 7119 kilogramy odpadu. Lidé se smyslem pro pokročilou techniku, kosmická měřítka a fandové vesmírných dobrodružství se nad takovou environmentální výtkou mohou jen pousmát. Mají pravdu – těch 7 tun zavlečeného odpadu je skutečně jen zrnkem písku v poušti. Navíc jinak zatím realizovat přistání sondy udělat nejde. Jenže právě v tom se velmi názorně zrcadlí pochybná logika, která nás na Zemi nutí občas popřemýšlet o stěhování na jinou planetu.
Naši Zemi jsme totiž skrze zatím nedokonalé leč momentálně ty jediné dostupné technologie, a také skrze poztrácená zrnka odpadů, jež se naakumulovala v pouště plné veteše, přiblížili stavu řekněme snížené obyvatelnosti. Tak nějak už víme, co jsme na Zemi neudělali dobře. A když je nám dána teoretická možnost restartu na jiné planetě? Začínáme přesně těmi samými, už známými chybami. Zanášíme svůj odpad někam, kde to nejde vidět, a předem s neochvějnou jistotou usuzujeme, že to později nebude na škodu.
Se stejně neprůstřelnou argumentací jsme přitom na Zemi nasypali stovky milionů tun plastového odpadu do oceánů, a ještě teď – když už víme, jakou neplechu dělají mikroplasty v životním prostředí – tam ročně dalších 11 milionů tun přihazujeme (a marně krčíme rameny nad tím, že do dvaceti let to bude 3x tolik). Nekonečnost vesmíru je pro běžného smrtelníka nepředstavitelná. Ale to donedávna platilo i o měřítcích oceánů. A jak hezky jsme je dokázali za pár století zdevastovat, znečistit, zanést odpady, přelovit, zbavit mangrovů a podmořských zahrad korálových útesů!
Lidský faktor je vždycky chyba
Mnohamiliardový účet za odhazování odpadků nám přitom může vystavit sama Rudá planeta. Trosky sond a fragmenty jejich prvků, „rozfoukané“ v 2-5 kilometrových okruzích kolem míst někdejších přistání, už nyní představují komplikaci pro přistání dalších sond.
Souhra nešťastných náhod může vyústit v to, že solární panely čerstvé přistáté sondy budou poškozeny úlomky z roveru Preservance, Vikingu 2 či Marsu 6 nebo že se kola robotického vozítka zamotají do přistávací sítě Sojoruneru či Beaglu. Počet lokací k příhodnému přistání není na Marsu nekonečný, a už teď si tam vlastními odpadky komplikujeme budoucí práci. Mise za přistáním na Mars může skončit „chybou lidského faktoru“, jehož příčina by se datovala k pohozeným odpadkům třeba století nazpět.
I když vesmír nezná hranice, na Marsu je to s lidmi vlastně stejné jako na Zemi. Mars přitom není ojedinělým selháním, které vyplývá z až absurdní nedostupnosti této lokality.
Jediná přirozená družice naší planety, Měsíc, si bezprostřední pozornosti lidí užíval naposledy před 50 lety. Tehdy tu, 11. prosince 1972, při misi Apolla 17, stanula lidská noha. Nicméně za předchozí dekádu objevitelských dobrodružství se na povrchu Měsíce nastřádalo 226,7 tun odpadu. Je až k neuvěření, čeho je lidstvo schopné – transformovat vize a sny předchozích generací, vytvořit z nich inspiraci pro vědecký základ k řešení a nakonec vymyslet technologii k jejich naplnění. Před šedesáti lety jsme poprvé byli na Měsíci! Dokázali jsme to! Ale jediné, co jsme tam po sobě zanechali, jsou naše odpadky.
Velká krusta oběžné dráhy
A pokud jde o naše bezprostřední okolí? Střípky a kusy vybavení, odštěpků kovů a barev, nádrží a nefunkčních satelitů na oběžné dráze naší planety se už teď dají počítat na statisíce. K lednu 2019 na oběžné dráze kolem Země nacházelo více než 128 milionů kusů kosmického smetí menších než 1 cm, asi 900 000 kusů smetí o velikosti 1-10 cm a asi 34 000 kusů větších než 10 cm.
Srážky s takovými úlomky se už staly nebezpečím pro kosmické lodě. I ty nejmenší kousky odpadu mohou působit škody na solárních panelech, teleskopech nebo kolizemi vychylovat z dráhy satelity. Romantická představa o plavbě do vesmíru tak začíná v praxi vypadat stejně jako všední ráno rybáře uprostřed Velké pacifické plastové krusty. Dobře víme o řešeních, která by nám mohla pomoci s plasty v oceánech, a tušíme o řešeních, která by mohla pomoci „uklidit“ oběžnou dráhu planety. Ale proč by to někdo dělal? Přijde nám to nákladné, pracné a - vzhledem k rozlehlosti oceánů a vesmíru – zbytečné.
Vesmír (stejně jako oceány) patří všem, a tak nikdo osobně necítí povinnost v něm po sobě uklízet. Fenomén, známý jako tragédie obecní pastviny, tak zjevně není svou platností připoutaný zemskou tíží jen k naší planetě. Bereme si ho do vesmíru s sebou.
Signálem, že by tomu tak nemuselo být napořád, je Prohlášení kosmického průmyslu o odpadech. Cílem je povzbudit celou vesmírnou komunitu k „minimalizaci a prevenci – pokud je to možné – jakéhokoliv nově vznikajícího odpadu". Podstatnou součástí tohoto ujednání je dohoda mezi klíčovými figurami budoucích cest do vesmíru – společností jako Airbus, Planet, Astra, Inmarsat a Astroscale – že by neměly být podnikány žádné procesní kroky, které by záměrně vytvářely trosky.
Přečtěte si také |
Kolem Země krouží tisíce vesmírných trosek. Do úklidu se vrhají Švýcaři
Tyto společnosti také vyzývají k větší spolupráci při snižování produkce kosmického odpadu, k větší transparentnosti mezi provozovateli, k pokračování práce na urychlení vývoje technologií a postupů pro likvidaci vysloužilých kosmických lodí a pro odstraňování stávajícího odpadu, který se již nachází na oběžné dráze. Zvládli jsme přistání lidské posádky na Měsíci i sond na Marsu, protože k tomu byla vůle. Otázkou tedy zůstává, nakolik se podaří takové prohlášení převést v činy, a jestli nám nebude chybět odhodlání k tomu, abychom po sobě ve vesmíru začali uklízet.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2823273
20. dubna 2024 05:44
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)