V průběhu posledních 50 let a 14 různých misí jsme k druhé nejmenší planetě naší soustavy vyslali 18 různých objektů, z nichž část zanechala na Marsu otisk v podobě odpadu. Odpad pochází hlavně ze tří zdrojů: použitého vybavení, vysloužilých a havarovaných sond. Při každém pokusu o přistání je totiž sonda vybavena padáky, ochrannými štíty a dalšími prvky, které mají zaručit relativně hladké přistání. Ať už se to povede či nikoliv, zůstanou na Marsu ležet.
Na Marsu jako doma
Na Marsu ještě nikdy nestanula noha člověka z planety Země, ale i tak naše pozemská civilizace už dokázala „zaneřádit“ povrch cizí a miliony kilometrů vzdálené planety 7119 kilogramy odpadu. Lidé se smyslem pro pokročilou techniku, kosmická měřítka a fandové vesmírných dobrodružství se nad takovou environmentální výtkou mohou jen pousmát. Mají pravdu – těch 7 tun zavlečeného odpadu je skutečně jen zrnkem písku v poušti. Navíc jinak zatím realizovat přistání sondy udělat nejde. Jenže právě v tom se velmi názorně zrcadlí pochybná logika, která nás na Zemi nutí občas popřemýšlet o stěhování na jinou planetu.
Naši Zemi jsme totiž skrze zatím nedokonalé leč momentálně ty jediné dostupné technologie, a také skrze poztrácená zrnka odpadů, jež se naakumulovala v pouště plné veteše, přiblížili stavu řekněme snížené obyvatelnosti. Tak nějak už víme, co jsme na Zemi neudělali dobře. A když je nám dána teoretická možnost restartu na jiné planetě? Začínáme přesně těmi samými, už známými chybami. Zanášíme svůj odpad někam, kde to nejde vidět, a předem s neochvějnou jistotou usuzujeme, že to později nebude na škodu.
Se stejně neprůstřelnou argumentací jsme přitom na Zemi nasypali stovky milionů tun plastového odpadu do oceánů, a ještě teď – když už víme, jakou neplechu dělají mikroplasty v životním prostředí – tam ročně dalších 11 milionů tun přihazujeme (a marně krčíme rameny nad tím, že do dvaceti let to bude 3x tolik). Nekonečnost vesmíru je pro běžného smrtelníka nepředstavitelná. Ale to donedávna platilo i o měřítcích oceánů. A jak hezky jsme je dokázali za pár století zdevastovat, znečistit, zanést odpady, přelovit, zbavit mangrovů a podmořských zahrad korálových útesů!
Lidský faktor je vždycky chyba
Mnohamiliardový účet za odhazování odpadků nám přitom může vystavit sama Rudá planeta. Trosky sond a fragmenty jejich prvků, „rozfoukané“ v 2-5 kilometrových okruzích kolem míst někdejších přistání, už nyní představují komplikaci pro přistání dalších sond.
Souhra nešťastných náhod může vyústit v to, že solární panely čerstvé přistáté sondy budou poškozeny úlomky z roveru Preservance, Vikingu 2 či Marsu 6 nebo že se kola robotického vozítka zamotají do přistávací sítě Sojoruneru či Beaglu. Počet lokací k příhodnému přistání není na Marsu nekonečný, a už teď si tam vlastními odpadky komplikujeme budoucí práci. Mise za přistáním na Mars může skončit „chybou lidského faktoru“, jehož příčina by se datovala k pohozeným odpadkům třeba století nazpět.
I když vesmír nezná hranice, na Marsu je to s lidmi vlastně stejné jako na Zemi. Mars přitom není ojedinělým selháním, které vyplývá z až absurdní nedostupnosti této lokality.
Jediná přirozená družice naší planety, Měsíc, si bezprostřední pozornosti lidí užíval naposledy před 50 lety. Tehdy tu, 11. prosince 1972, při misi Apolla 17, stanula lidská noha. Nicméně za předchozí dekádu objevitelských dobrodružství se na povrchu Měsíce nastřádalo 226,7 tun odpadu. Je až k neuvěření, čeho je lidstvo schopné – transformovat vize a sny předchozích generací, vytvořit z nich inspiraci pro vědecký základ k řešení a nakonec vymyslet technologii k jejich naplnění. Před šedesáti lety jsme poprvé byli na Měsíci! Dokázali jsme to! Ale jediné, co jsme tam po sobě zanechali, jsou naše odpadky.
Velká krusta oběžné dráhy
A pokud jde o naše bezprostřední okolí? Střípky a kusy vybavení, odštěpků kovů a barev, nádrží a nefunkčních satelitů na oběžné dráze naší planety se už teď dají počítat na statisíce. K lednu 2019 na oběžné dráze kolem Země nacházelo více než 128 milionů kusů kosmického smetí menších než 1 cm, asi 900 000 kusů smetí o velikosti 1-10 cm a asi 34 000 kusů větších než 10 cm.
Srážky s takovými úlomky se už staly nebezpečím pro kosmické lodě. I ty nejmenší kousky odpadu mohou působit škody na solárních panelech, teleskopech nebo kolizemi vychylovat z dráhy satelity. Romantická představa o plavbě do vesmíru tak začíná v praxi vypadat stejně jako všední ráno rybáře uprostřed Velké pacifické plastové krusty. Dobře víme o řešeních, která by nám mohla pomoci s plasty v oceánech, a tušíme o řešeních, která by mohla pomoci „uklidit“ oběžnou dráhu planety. Ale proč by to někdo dělal? Přijde nám to nákladné, pracné a - vzhledem k rozlehlosti oceánů a vesmíru – zbytečné.
Vesmír (stejně jako oceány) patří všem, a tak nikdo osobně necítí povinnost v něm po sobě uklízet. Fenomén, známý jako tragédie obecní pastviny, tak zjevně není svou platností připoutaný zemskou tíží jen k naší planetě. Bereme si ho do vesmíru s sebou.
Signálem, že by tomu tak nemuselo být napořád, je Prohlášení kosmického průmyslu o odpadech. Cílem je povzbudit celou vesmírnou komunitu k „minimalizaci a prevenci – pokud je to možné – jakéhokoliv nově vznikajícího odpadu". Podstatnou součástí tohoto ujednání je dohoda mezi klíčovými figurami budoucích cest do vesmíru – společností jako Airbus, Planet, Astra, Inmarsat a Astroscale – že by neměly být podnikány žádné procesní kroky, které by záměrně vytvářely trosky.
Přečtěte si také |
Kolem Země krouží tisíce vesmírných trosek. Do úklidu se vrhají Švýcaři
Tyto společnosti také vyzývají k větší spolupráci při snižování produkce kosmického odpadu, k větší transparentnosti mezi provozovateli, k pokračování práce na urychlení vývoje technologií a postupů pro likvidaci vysloužilých kosmických lodí a pro odstraňování stávajícího odpadu, který se již nachází na oběžné dráze. Zvládli jsme přistání lidské posádky na Měsíci i sond na Marsu, protože k tomu byla vůle. Otázkou tedy zůstává, nakolik se podaří takové prohlášení převést v činy, a jestli nám nebude chybět odhodlání k tomu, abychom po sobě ve vesmíru začali uklízet.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2823273
26. dubna 2024 21:37
(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)
Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01
LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10
BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)
Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09
BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07
BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)
Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)