ecomonitor.cz
verze pro tisk
Musíme obnovovat přírodu nejen v rezervacích, ale i na poli u Ivančic, říká Eva Volfová
2. prosince 2022 05:07
PRAHA (Ekolist) - Téměř každý se dokáže ztotožnit s myšlenkou, že přírodu je potřeba chránit. Ukazuje se však, že přírodu nestačí chránit, ale je nutné ji už i obnovovat. Na tom se shodly členské státy Evropské unie a připravily návrh nařízení o obnově přírody (EU Nature Restoration Law). O tom, jak by to mělo vypadat, na jaké těžkosti u nás obnova přírody může narazit a jak si příroda může pomoci sama, jsme si povídali s Evou Volfovou, náměstkyní ministra životního prostředí.

Po ochraně přírody se teď začíná mluvit o obnově přírody. Jaký je v tom rozdíl?

Rozdíl je hlavně v přijetí faktu, že příroda je natolik poničená, že už přestává poskytovat v dostatečné míře ekosystémové služby, není schopná efektivně reagovat na změnu klimatu, zmírňovat ji a přizpůsobovat se jí. Snášet tlaky na ni působící, alespoň ne bez pomoci.

Potřebujeme krajinu podpořit, aby tyto a další věci zvládala lépe. Nature Restoration Law je návrh evropského nařízení, které říká, že přírodu v krajině potřebujeme obnovovat.

Ochrana přírody na to upozorňovala už delší dobu. Když se péče o přírodu zredukuje na to, že někde vymezíme poměrně malou rezervaci, kde nám zbylo několik posledních orchidejí nebo motýlů, má zbytek společnosti pocit, že to stačí. A s nadsázkou, že všude jinde se může příroda ničit. A to je zrádné.

Eva Volfová absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru ochrana životního prostředí. Podnikala v oboru ochrany přírody při mapování biotopů a přípravách sítě Natura 2000. Od roku 2005 do 2021 pak jako zpracovatelka autorizovaných posudků (naturové, biologické hodnocení) a soudně znaleckých posudků, terénních průzkumů a odborných studií. Na České zemědělské univerzitě v Praze se věnuje projektům na ochranu řeky Labe. V Plzeňském kraji je odbornou poradkyní náměstka pro životní prostředí, zemědělství, regionální rozvoj a evropské záležitosti, vedoucí Expertní skupiny pro životní prostředí, členka výboru životního prostředí. Dlouhodobě spolupracuje s nevládními organizacemi (Ametyst, Česká botanická společnost, Česká společnost ornitologická). Mezi lety 2011 a 2021 se věnovala mezinárodnímu projektu Zelený pás. Od roku 2011 je soudní znalkyní v oboru ochrana přírody, specializace
Eva Volfová absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru ochrana životního prostředí. Podnikala v oboru ochrany přírody při mapování biotopů a přípravách sítě Natura 2000. Od roku 2005 do 2021 pak jako zpracovatelka autorizovaných posudků (naturové, biologické hodnocení) a soudně znaleckých posudků, terénních průzkumů a odborných studií. Na České zemědělské univerzitě v Praze se věnuje projektům na ochranu řeky Labe. V Plzeňském kraji je odbornou poradkyní náměstka pro životní prostředí, zemědělství, regionální rozvoj a evropské záležitosti, vedoucí Expertní skupiny pro životní prostředí, členka výboru životního prostředí. Dlouhodobě spolupracuje s nevládními organizacemi (Ametyst, Česká botanická společnost, Česká společnost ornitologická). Mezi lety 2011 a 2021 se věnovala mezinárodnímu projektu Zelený pás. Od roku 2011 je soudní znalkyní v oboru ochrana přírody, specializace
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V čem?

Viděli jsme, že mizí běžné druhy ptáků, motýlů. Biodiverzita se nedá „zachránit“ jen v národních parcích a rezervacích. Tam sice mohou některé druhy prosperovat, ale celkově nám přírodní rozmanitost dál ubývá. Prožíváme šesté vymírání druhů, je to v souvislosti s lidskou činností.

Zároveň se v poslední dekádě začaly častěji projevovat problémy spojené se změnou klimatu, hlavně se suchem. Například lidem začaly vysychat studny. Je to důsledek toho, jak se po dlouhá desetiletí voda odváděla z krajiny.

My jsme si krajinu přeměnili ve step, aby se v ní dařilo pšenici a smrku, a teď nám to dělá potíže.

Nařízení o obnově přírody se zaměřuje především na obnovu biotopů, revitalizaci řek, obnovu v zemědělské krajině, v lesích a v městském prostředí a na podporu opylovačů.

Takže obnova přírody se týká běžné krajiny, to znamená většího území, než na které se zaměřuje ochrana přírody? Dá se říct, že se to týká veškerého evropského území?

Dá se to tak říct.

Někdy se to interpretuje tak, že se nařízení bude uplatňovat na běžnou krajinu a chráněných území se nebude týkat. Ale i v národních parcích, chráněných krajinných oblastech i přírodních rezervacích potřebujeme posílit péči o předměty ochrany Natura 2000 nebo revitalizovat řeky.

Stejně tak má nařízení za cíl doplnit a posílit kromě směrnice o stanovištích i rámcovou směrnici o vodách, která u nás dosud není dostatečně implementována.

Nařízení o obnově přírody také zpřesní cíle pro společnou zemědělskou politiku, přinejmenším pro další strategické období. Silná vazba je i s adaptační strategií. Má se zlepšit konektivita a stav vodních toků. Cílem je obnovit v Evropě 25 000 km volně proudících řek.

A kolik kilometrů volně proudících řek máme teď?

Z celkových asi 100 tisíc kilometrů vodních toků je 22 tisíc přirozených, respektive neupravených toků. V minulosti bylo revitalizováno přibližně 400 km.

My jsme na evropskou legislativu k obnově přírody v Česku dobře připraveni, protože máme například kvalitně vymezené lokality Natura 2000. Ale zrovna k otázce obnovy říčních ekosystémů bude velká diskuze především s ministerstvem zemědělství.

Volně plynoucí úsek řeky Berounky.
Volně plynoucí úsek řeky Berounky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice

Jak to?

Velký problém je, že kompetence ohledně vody je rozdělená mezi ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, a spolupráce je složitá.

Uměla bych si představit i lepší práci podniků povodí, aby se lépe staraly o toky a celá povodí.

V nařízení se zmiňuje, že se z vodních toků budou odstraňovat bariéry. Jak si to mám představit? Budou se rušit jezy?

Ano, měly by se rušit některé jezy, a to po důkladném vyhodnocení jejich funkcí. Některé už nejsou funkční, nikdo je nevyužívá, není na nich vodní elektrárna. Takové jezy by se měly dát zrušit.

Každý členský stát má mít určitou míru volnosti ve výběru toho, které bariéry k odstranění navrhne. Inventarizace překážek na toku už existuje.

V Česku je to sice nepředstavitelné, ale jinde ve světě už se to děje. Veřejnost vnímá a oceňuje hodnotu funkční říční nivy. Je to ideální prostor pro retenci vody. Voda totiž není jenom v korytě, ale je i v jeho okolí, funguje tu systém říční krajiny.

Na čem si můžu obnovu přírody v Česku představit?

Například Plzeňský kraj koupil území o 70 hektarech, kde se vyskytovali bobři a které bylo kvůli nim zaplavené, což působilo problémy. Ale z pohledu přírody se území vyvíjelo dobrým směrem. Dnes se území říká Janovský mokřad a je vyhlášen jako přírodní rezervace. Pase se tu pratur a exmoorští poníci.

Tento typ obnovy dělá i společnost Česká krajina v Milovicích. Jak se býložravci rozmnožují, rozšiřují se na další a další oblasti. Další příklad jsou ptačí parky, v některých se také pasou zubři a koně.

Hlavní město Praha je příkladem, kde se dělají revitalizace zatrubněných nebo jinak tvrdě upravených toků. Otevírají se a vrací se zpět na povrch, například v parku Lítožnice na Rokytce.

Janovský mokřad vznikl především činností bobra evropského.
Janovský mokřad vznikl především činností bobra evropského.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Další pěkný příklad jsou projekty LIFE na ochranu přírody, kde probíhá obnova například lučních společenstev v Českém středohoří, kam se vrací pastva ovcí.

Velký projekt je Life for Mires na Šumavě, kde dochází k obnově dříve odvodněných rašelinišť. Kromě rašelinišť se na Šumavě obnovují prameniště a revitalizují toky.

Nejlepší praxe, jak se k obnově toků přistupovat, je od pramene dolů. V první řadě se stabilizuje prameniště, dříve podkopnuté buldozerem, čímž se narušily hydrogeologické struktury.

Když chceme vodní režim opravit, tak musíme začít u pramenišť. Vodu chceme zadržovat hlavně pod zemí.

Zkreslená laická představa je, že potřebujeme co nejvíce nádrží, rybníků, tůní. Ve skutečnosti pomohou spíše zavodněná prameniště, mokřady, funkční říční nivy nebo zasakovací pásy a drobné prvky členící zemědělskou krajinu.

Takže pro lepší hospodaření s vodou v krajině budeme na základě evropského nařízení obnovovat prameniště, mokřady, revitalizovat toky a třeba rušit nevyužívané jezy a odstraňovat další překážky na tocích.

Potřebujeme napravovat škody, třeba rušit meliorace. Také by se měla mnohem více využívat spontánní renaturace. Když se tok dostane do přirozenějšího tvaru, měli bychom ho tak nechat.

Dalším příkladem spontánní síly přírody je činnost bobra v obnově krajiny. Jemnou prací bobrů vznikají skvělé revitalizace. Když to porovnáme s nákladnou projekční prací a technickou revitalizací pomocí bagrů a buldozerů, bobr vyhrává jak v kvalitě, tak v ceně. Měl by vyhrát všechna výběrová řízení.

Dalším příkladem, kdy příroda pracuje zadarmo, je přirozená obnova v lesích. Ta se bohužel také stále využívá příliš málo.

Horské rašeliniště na Šumavě 5 let po revitalizaci.
Horské rašeliniště na Šumavě 5 let po revitalizaci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Bufková / NP Šumava

Ale obnova přírody se má týkat i lesů. Jaké změny přináší tam?

V lese se má sledovat stojící mrtvé dřevo, ležící mrtvé dřevo, podíl různověkých lesů, konektivita lesa, index lesních druhů ptáků a obsah organického uhlíku. To jsou všechno indikátory dané monitoringem naturových stanovišť a ukazující na míru přirozenosti lesa.

Máme u nás nějaký takový les, který by obstál?

Ano. Máme řadu evropsky významných lokalit s přirozenými lesy, třeba bučiny v Krušných horách nebo na Šumavě. Nebo třeba Křivoklátsko je hezký listnatý les, se zastoupením více lesních vegetačních stupňů s říčním kaňonem.

A máme nějaké takové lesy, které zatím nejsou chráněné?

Občas ano, ale velká část těch pěkných lesů už chráněná je, alespoň jako přírodní rezervace, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Na Plzeňsku jsou to třeba Švihovské hvozdy nebo dubohabřina Zábělá.

A jinak všechny naše lesy jsou ze zákona významným krajinným prvkem.

Mrtvé dřevo v lese vítáno!
Mrtvé dřevo v lese vítáno!
Foto | Jan Řezáč / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Mělo by se podle nařízení o obnově přírody změnit hospodaření v lesích, které zatím nejsou pod žádnou formou ochrany?

Určitě, takhle to je myšleno. České lesnictví je ale poměrně dost konzervativní. To, jak se o les má šetrně pečovat, se ví. Nehospodařit pasečně, což už je dnes v některých státech zakázáno zákonem. Mělo by se upustit od výsadby smrků, protože u nás to není v nízkých nadmořských výškách udržitelné, to je dnes už zjevné.

V některých dobře fungujících lesních závodech, například Klokočná nebo Lesní závod Křtiny, jsou osvícení lesníci a přírodě blízce už hospodaří, přestože se jedná o hospodářský les.

Plzeňský kraj má dohodu s plzeňským biskupstvím, které se zavázalo o své lesy starat přírodě bližšími způsoby. O státní lesy se stará podnik Lesy ČR, ten by měl jít v péči o lesy také příkladem, na základě zadání státu pečovat i o mimoprodukční funkce.

Může být překážkou pro prosazování nařízení o obnově přírody nový stavební zákon?

Pokud bude docházet k nějakým kolizím, mělo by se s nimi vypořádat územní plánování. Územní plány a další podobné dokumenty by měly mít jako závaznou část krajinný plán, který by uměl podchytit všechna tato témata společně. Pokud tohle není, je obtížné opatření ve větším realizovat.

Pro tvorbu funkční krajiny máme ale i jiné nástroje, například komplexní pozemkové úpravy nebo územní studii krajiny. Pomáhají nám přemýšlet o krajině celistvě. Našimi zásahy do krajiny se nemá řešit jen zadržení vody, ale i podpora biodiverzity.

Pokud se obnova přírody dostane do konfliktu s výstavbou, mělo by si s tím poradit územní plánování.
Pokud se obnova přírody dostane do konfliktu s výstavbou, mělo by si s tím poradit územní plánování.
Foto | Kralpilot / Wikimedia Commons

Příkladem z praxe může být Plzeňský kraj, kde se nám podařilo navázat spolupráci se Státním pozemkovým úřadem, Povodím Vltavy, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Regionální rozvojovou agenturou. Vznikl projekt Zdravá krajina Plzeňského kraje, který je zaměřený na revitalizaci povodí čtvrtého řádu.

O něco napřed je Pardubický kraj, kde se ve větším chystají realizace. Kraje mohou být důležitým aktérem, a to nejen v adaptaci na klima.

Kdo zajistí, aby toto závazné nařízení bylo naplňováno?

Hlavní koordinační role bude na ministerstvu životního prostředí, ale je to zcela jistě mezirezortní téma. V zemědělství, lesnictví a vodách by silným partnerem mělo být ministerstvo zemědělství, a kromě toho bychom potřebovali prohloubit spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Co se stane, když nesplníme závazné cíle v evropském nařízení?

Je to evropské nařízení, takže platí rovnou, nemusí se transponovat do českých zákonů. Když ho nebudeme plnit, hrozí například zastavení dotací.

Odpor zemědělců k nové Společné zemědělské politice byl velký. Proč by to zrovna u obnovy přírody mělo být jinak?

Dikce toho nařízení na obnovu přírody je, že to jsou sebezáchovné kroky a bez nich v krajině nepůjde dlouhodobě hospodařit. A to, že to nemůže vyřešit samotné MŽP, je zřejmé. I v jiných rezortech na koaliční úrovni je spousta lidí, kteří vnímají, jak je ochrana a obnova přírody důležitá.

Hodně se mluví o potravinové bezpečnosti. Ta závisí na kvalitě půdy, která je zde hodně poškozená. Také na opylovačích, kteří nám pomáhají. Nařízení o obnově přírody se zaměřuje i na jejich podporu, spolu s omezením používání pesticidů.

Udělat mez mezi poli je dnes obtížná záležitost. Změní se to, abychom podpořili obnovu přírody?
Udělat mez mezi poli je dnes obtížná záležitost. Změní se to, abychom podpořili obnovu přírody?
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Na druhou stranu po požáru v Národním parku České Švýcarsko se najednou opět kritizuje ponechání kůrovcového dřeva v lese. V tomto ohledu ochrana přírody na své straně veřejnost úplně nemá. Nebo to vidíte jinak?

Letos je pro ochranu přírody těžká situace. Náš resort se nechal vtlačit do defenzivy, kdy odvracíme obvinění, že v národním parku hořelo kvůli špatně nastavené ochraně přírody.

Všichni víme, že dřevo leží i v lesích mimo národní park a že v takto krizových situacích, kdy se požár šíří půdou a korunami stromů, moc nesejde na tom, kolik mrtvého dřeva v lese je. Je stále potřeba vysvětlovat, že obnovené smíšené porosty hoří méně a že v tom spočívá řešení do budoucna, zbavit se smrkových a vejmutovkových monokultur.

Požár je jednorázová událost a příroda se z něj dobře zregeneruje, v podstatě je to impuls k obnově biotopu. Zároveň se s postupující změnou klimatu může dít, že požárů bude přibývat.

Aktuálně se zpracovává vědecká studie k průběhu požáru. Předpokládáme, že smíšený porost hoří mnohem méně než jehličnatý. Na základě pozorování v terénu to vypadá, že třeba v místech, kde byly uschlé stromy, hořelo méně, a že požár se nejvíc šířil korunami smrků.

Snažím se přinášet do našeho kontextu zkušenost ze zemí, kde hoří častěji a mají k požárům nastavený dlouhodobý přístup, a to jak k péči o biotopy, tak k hašení. Takže musíme dál trpělivě vysvětlovat a ukazovat, co příroda dělá a dát jí prostor problémy řešit.

Ponechání stromů odumřelých po kůrovcové kalamitě bylo velkým tématemjak v Národním parku České Švýcarsko, tak na Šumavě. Na snímku oblast kolem Ptačího potoka.
Ponechání stromů odumřelých po kůrovcové kalamitě bylo velkým tématemjak v Národním parku České Švýcarsko, tak na Šumavě. Na snímku oblast kolem Ptačího potoka.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Bude tedy spolu s nařízením o obnově přírody i nějaká kampaň, která bude vysvětlovat, co to je, kde se bude dělat a proč?

Ano. Už teď ukazujeme příklady obnovy krajiny. Uvědomme si ale, že nařízení musí být nejprve schváleno, což čekáme během roku 2023. Pak začne dvouleté období na přípravu Nature Restoration Plan neboli národního plánu obnovy přírody. Během té doby však můžeme realizovat dříve schválené strategie, například podporovat úsilí o adaptaci na změnu klimatu.

Takže Česko teprve vybere opatření, která může v obnově přírody udělat?

Každý stát bude hledat způsob, jakým nařízení naplňovat, protože podmínky se v každé zemi liší. Někde jsou i přírodní důvody, proč některé články půjdou obtížně naplnit. Zrovna my jsme takový střed, takže nemáme bariéry, proč by nám něco nemělo jít.

Naopak můžeme být lídry díky naší silné tradici ochrany přírody i díky dobrému zvládnutí Natury 2000 a skvělé datové bázi, která nám umožní docela dobře cílit tam, kde je to potřeba.

Obnova přírody se má týkat i měst. Co se bude dít tam?

Ve městech je hlavním parametrem korunový pokryv stromů. Členský stát musí zajistit, že nedojde k poklesu zeleně ve městech do roku 2030 ve srovnání s rokem 2021, naopak má dojít k nárůstu plošné rozlohy zeleně na národní úrovni nejméně o 3 % do roku 2040 a o 5 % do roku 2050.

To by mohlo změnit přístup k odstraňování vzrostlých stromů při rekonstrukci ulic?

Doufejme.

Zeleň je u měst jediný indikátor v nařízení. Souvisí to samozřejmě s adaptační strategií a modro-zelenou infrastrukturou, které se týkají zasakování vody a toho, aby voda a stromy ve městě pomáhaly udělat příjemnější prostředí.

Vzrostlé stromy v ulici v Plzni.
Vzrostlé stromy v ulici v Plzni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SZKT

Jaké překážky mohou tomuto nařízení přijít do cesty? Co může zabránit tomu, aby se naplňovalo?

Nařízení si vyžádaly samy členské státy a dále ho podporují. Celou věc ale komplikuje energetická a ekonomická krize. Přesto věříme, že se podaří nastavit funkční motivační nástroje, které pomohou vrátit krajině kondici.

Mojí nadějí je, že na téma klimatu a biodiverzity už reagují různé skupiny, i v byznysu, který je flexibilní a dynamický. Lidé z byznysu pak dokáží vyvíjet tlak na vládu nebo zavádět opatření na ochranu životního prostředí samostatně, podporovat nevládky a instituce ochrany přírody v péči o krajinu.

I stát sám o sobě má dost důvodů se tomuto tématu věnovat, je zakotvené v programovém prohlášení vlády, ale i ve spoustě dříve schválených koncepcí.

Nejsme bezbranní, každý může ze své pozice pro krajinu něco udělat. I malá opatření se počítají. My potřebujeme vytvořit velkou síť lidí, aby se nám podařilo nastartovat pozitivní trend. O to jsem se snažila na Plzeňském kraji.

Chce to mít lídra, který má vizi, co je potřeba udělat, a pospojuje úsilí dalších hráčů. To dneska chybí. Věda už řekla vše podstatné, nyní potřebujeme konečně dělat reálná řešení v krajině.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2837341


Online diskuse
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 13:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40

() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2133 | Další