PRAHA (Ekolist) - Zateplit, vyměnit okna, dát na střechu soláry. To je pár rychlých tipů, jak šetřit finance i klima při vytápění domu. Tyto možnosti jsou ale mnohem omezenější, pokud bydlíte v domě pod památkovou ochranou. Jaké úpravy jsou přijatelné tam?

Úspora energií versus památková ochrana

„Kážeme vodu a pijeme víno. Učíme veřejnost, že základem všeho je nízkoenergetický standard, ideálně pasivní. Ale sami fungujeme v extrémně neúsporném režimu,“ popisuje Lenka Skoupá rozpor, v jakém se nachází pražské středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr. To sídlí v Hostivaři v areálu historického, památkově chráněného statku. A s památkovou ochranou se pojí řada omezení.

„Budovy nelze zateplit, špaletová okna a dveře jsou značně ‚prodyšné‘. A tak je energetický štítek budov G,“ popisuje Skoupá s tím, že písmeno G energetického štítku značí budovu mimořádně nehospodárnou.

Středisko environmentální výchovy Toulcův dvůr sídlí v historické zemědělské usedlosti.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Toulcův dvůr

„V kancelářích a učebnách se musí topit, protože na to jsou hygienické normy. Výsledkem je, že náklady na vytápění jsou opravdu vysoké,“ popisuje Lenka Skoupá kontext toho, když ekocentrum sídlí v památkově chráněné budově.

Frustrace z neúspornosti se u uživatelů památkově chráněných objektů prohloubila spolu s energetickou krizí vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině. Když nejde snížit energetickou náročnost staré budovy, chtěli si v ekocentru pomoci tím, že by se na střechu chlévu nainstalovaly fotovoltaické panely, které by mohly snížit náklady. To ale také neprošlo. V památkové zóně Stará Hostivař není možné mít na střeše fotovoltaické panely, a to ani na střeše chléva.

Pro uživatele Toulcova dvora jde nepochybně o omezující podmínky. Proč na nich stát prostřednictvím památkářů trvá? Snahou je chránit identitu místa, jehož hodnota je z velké části spjatá s harmonickou podobou historické architektury.

„Podstatou architektonického dědictví je, že je jiné než současné novostavby – nejen podobou a tvaroslovím, ale i použitými materiály a konstrukcemi,“ říká mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.

„Moderní technologie jsou vyvíjeny pro současnou stavební produkci. Osazení vzduchotěsných okenních výplní předpokládá nucené větrání, tj. vzduchotechniku. Instalace vzduchotechnických rozvodů v historických stavbách je z více důvodů těžko myslitelná, ale bez nuceného větrání má osazení vzduchotěsných oken nepříznivé zdravotní důsledky,“ vysvětluje Blanka Černá obecné stanovisko Národního památkového ústavu k moderním úpravám památkově chráněných domů.

„Z naznačených důvodů proto v případě architektonického dědictví nelze očekávat řešení, která jsou adekvátní pro novostavby,“ dodává Černá.

Památkově chráněná území chtějí uchovat historicky hodnotné části sídel nebo krajiny podobně jako chráníme některé zachovalé části přírody. Jejich hodnota není jen pro turismus. A podobně jako v přírodě chráníme biologickou rozmanitost, i v urbanismu a architektuře stojí za to uchovat si určitou diverzitu. Historické budovy a části sídel jsou pro společnost nepochybně cenné, i když ocenit jejich hodnotu při pohledu na náklady za vytápění může být náročné.

Toulcův dvůr, v pozadí panorama panelových domů.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Znamená to tedy, že památkově chráněné budovy jsou nedotknutelné? Musí se prostě zakonzervovat a neměnit? Nikoli.

Při prohlášení budovy za kulturní památku se definují její hodnoty a podle nich se určuje jejich ochrana. Jinak se chrání gotický kostel s původní výmalbou a jinak obytný dům v památkové zóně. Posouzení hodnot by mělo být individuální podle památkové hodnoty a zachovalosti.

A podobně individuálně se mají posuzovat i možné opravy a úpravy památek. Pokud například chcete v památkově chráněném domě vyměnit původní špaletová okna, budou památkáři posuzovat jejich zachovalost a možnost jejich opravy, případně to, jaká nová okna by se dala místo neopravitelných starých.

Každopádně všechny úpravy, které chcete dělat, musíte konzultovat s úřady. Povinností je podat si žádost o závazné stanovisko na odbor památkové péče na městském úřadě. A tamní úředníci se pro radu obrátí na odborníky z Národního památkového ústavu. Památkáři napíší k vašemu záměru odborné stanovisko. To sice není závazné, ale úředník na městském úřadě ho musí vzít v úvahu.

A právě úředník na městském úřadě pak rozhodne, zda je výměna vašich špaletových oken z hlediska památkové ochrany přípustná. Pokud ano, stanoví se podmínky, za kterých lze výměnu oken provést. Pravděpodobně budete muset respektovat, že vám bude určen materiál a možná i tvar oken, tj. může se po vás například chtít, aby okna byla ze dřeva a měla původní dělení rámu. Vždy záleží na individuálním posouzení a na hodnotách, kterou taková okna ve vašem domě mají.

Příklady modernizovaných památek

Není to tak, že všechny energeticky úsporné úpravy památek by byly nepřípustné. Pár z nich považuje památkové péče i za nekonfliktní.

Blanka Černá z NPÚ uvádí jako příklady takových nekonfliktních úprav fotovoltaickou elektrárnu na ploché střeše památkově chráněné Elektrárny Přelouč nebo obnovu budovy bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu v Ostravě, jejíž součástí bylo i vložení dvojskel do zachovaných a repasovaných původních okenních rámů.

Fotovoltaická elektrárna na střeše vodní elektrárny Přelouč.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ČEZ

Pak jsou úpravy přípustné, o kterých ale není tak snadné říci, že by byly z pohledu památkového ústavu nekonfliktní. Příkladem je fotovoltaická elektrárna na střeše Národního divadla v Praze. Dnes je sice uznávanou realizací, ale nevznikala bez problémů.

„Systém fotovotaických panelů integrovaných do hydroizolační folie nebyl pracovníky památkové péče nejprve povolen, kolegové uspěli až díky odvolání na Ministerstvo kultury, které realizaci fotovoltaické elektrárny posvětilo,“ uvedl k projektu mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

A protože tlak na skloubení památek s obnovitelnými zdroji energie roste, vydal Národní památkový ústav v listopadu 2022 metodickou příručku Fotovoltaika v památkové péči. Ta sice nemění zažitý zamítavý přístup, ale pojmenovává podmínky, za kterých je možné fotovoltaiku akceptovat, ale je to první krok k diskuzi. Jejím cílem je sjednotit postup v rozhodování, který se může lišit podle osobností jednotlivých památkářů.

Solární elektrárna na střeše Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jelikož se budova nachází na okraji památkové zóny, na žádost památkové péče se snížoval úhel sklonu fotovoltaických panelů, aby rámová konstrukce působila méně rušivě. Svou roli v tom hrál i výhled z hradní pevnosti Špilberk.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook Masarykovy univerzity

Jaké doporučení má tedy památkový ústav pro památkově chráněné objekty, jejichž majitelé hledají radu pro energeticky úspornější fungování?

„Možnosti úprav památkově chráněných staveb jsou z podstaty věci omezené, ale stavby, u kterých ‚nelze nic‘, jsou výjimkou. Obvykle nějaké možnosti existují,“ odpovídá za NPÚ Blanka Černá.

„Aktuálně se potenciální možností do budoucna zdají komunitní projekty fotovoltaických elektráren, protože nemusí být v místě spotřeby a umožňují tak účast na produkci ekologické energie i vlastníkům omezeným památkovou ochranou svých nemovitostí,“ nabízí řešení Blanka Černá.

Pohled jinam

Přístup k památkám se liší i v rámci Evropské unie. Na opačném pólu vztahu památek a OZE se loni ocitla Belgie, když před začátkem loňské zimy umožnila instalovat fotovoltaické systémy na všechny památkově chráněné budovy s výjimkou těch spadajících pod UNESCO. Podmínkou je, že všechny změny musí být vratné a na budově se nesmí nic poškodit. Rozhodnutí mělo pomoci ulevit nákladům souvisejícím s energetickou krizí.

Historická fasáda budovy Tour and Taxis se solárními panely na střeše.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | wlerooy / Depositphotos

Bylo by tedy možné v nějakých případech povolit umístění fotovoltaických panelů na památkách dočasně i u nás?

„To je věcí individuálního posouzení konkrétní situace. Ale spíše ne. Možné negativní dopady fotovoltaických zařízení na budovách se netýkají pouze vzhledu, ale i fyzických zásahů, nebo v případě dochovaných zvlášť hodnotných krovů požárního rizika,“ odpověděl na dotaz Ekolistu NPÚ.

Památkáři se také obávají toho, že jedno problematické řešení otvírá cestu k dalším problematickým řešením u jiných objektů.

Proč to tedy ve Flandrech jde a u nás nikoli?

Někteří kritici z toho viní zastaralý zákon o státní památkové péči, který pochází z roku 1987. Jenže pokud si ho pročtete, zjistíte, že v něm problém není. Zákon stanovuje mantinely ochrany hodnot. Konkrétní posouzení nechává na památkářích. Finální rozhodnutí vždy vydává městský úředník, který může a nemusí respektovat odborné posouzení památkové péče.

Různé země zastávají v památkové péči různý přístup. Někde stačí splnit formální vzhled a neřeší se tolik autenticita materiálů. Česká památková péče je nastavena spíše konzervativně a ke změnám přistupuje s nedůvěrou.

„Památkově chráněná území, krajinné zóny a historické zahrady a parky zaujímají cca 2,3 % rozlohy České republiky. Ztráty, které by vznikly poškozením architektonického dědictví, nejsou úměrné možným ziskům,“ argumentuje Národní památkový úřad prostřednictvím své mluvčí.

Přečtěte si také |

Jsme tu od toho, aby se fotovoltaika dostala na pražské střechy kam to jen půjde, říká Jaroslav Klusák

Pokud ale přístup plateb a zisků rozšíříme na 40 000 nemovitých kulturních památek, které v Česku jsou, je otázka, zda řada z nich nezůstává ve špatném stavu kvůli vysokým nárokům na péči o ně a malým přínosům z jejich užívání. Jednou ze strategií jejich vlastníků může být nechat objekt zchátrat do havarijního stavu, pak jej zbořit a následně postavit dům nový, už bez omezení památkové ochrany.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2864598

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43

PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)

Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20

BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)

Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02

PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)

Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13

() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)

Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)

Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40

(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)

Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33

OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)

První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08

() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)