ecomonitor.cz
verze pro tisk
Každý kilometr nově postavené dálnice nám dláždí cestu do klimatického pekla
13. listopadu 2023 06:15
() - Doprava má čím dál horší environmentální dopady. Jaké se nabízejí politiky pro udržitelnost v dopravě?

Emise skleníkových plynů z dopravního sektoru v Česku prudce rostou, od roku 1993 se zvýšily o 80 %, což je v příkrém rozporu s důrazným poklesem emisí, který je nutný pro zastavení změny klimatu.

Snaha dopravovat se udržitelně je téma, které už nyní do velké míry ovlivňuje to, jak vypadají dopravní prostředky, plány i infrastruktura. Kvůli snaze o udržitelnost se zavádí emisní normy nebo elektromobilita, plánuje se výstavba různých nových infrastrukturních projektů. Míříme však na špatnými prostředky na špatné cíle. Představa o dosažení udržitelnosti v dopravě se míjí s aktuální společensko-vědeckou debatou o udržitelnosti v dopravě. Staré paradigma spoléhá na nové technologie, představu udržitelného rozvoje a zeleného růstu, tedy plánu na zachování ekonomického růstu, zvyšování výroby a spotřeby zároveň s poklesem zátěže životního prostředí.

Toto pojetí čelí vizi a argumentům nerůstu. Podle tohoto směru uvažování se pro dosažení environmentální cílů neobejdeme bez snížení materiální spotřeby a výroby. To s sebou nese i nutnost zabývat se nerovnostmi, aby nebylo ohroženo naplňování potřeb lidí. Nerůst předkládá pádné argumenty, podle metastudií není možné, aby ekonomika rostla a zároveň se snižovali negativní environmentální dopady.

Limity současné ekonomiky postavené na růstu lze ilustrovat i případech z dopravního sektoru. Zatímco efektivita motorů neustále stoupá, emise skleníkových plynů i spotřeba energie se paradoxně pořád zvyšuje. Jezdíme čím dál většími auty s vyšší spotřebou a stoupá počet jízd autem. V roce 1993 v průměru člověk najel autem 4700 kilometrů ročně, před pár lety už to bylo 7000 kilometrů za rok. Nemožnost dekarbonizace dopravy v současném růstovém paradigmatu na svých modelech ukazuje i studie vědců z Univerzity ve Valladolidu.

I domněle udržitelná individuální elektromobilita ztrácí v růstovém ekonomickém systému smysl. Z materiálního hlediska je zátěží i výroba elektromobilů a infrastruktury pro ně, potřeba lithia nebo mědi, ale i dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Ani obnovitelné zdroje, jejichž elektřinou by ideálně elektromobily byly poháněny nejsou perpetuum mobile, mají svoje environmentální nároky na prostor, těžbu vzácných kovů nebo výrobu sebe samých, zákonitě i zde existují environmentální limity. I kdyby se podařilo vyměnit všechna auta za elektromobily, ale pořád by se zvyšoval počet vozidel a počet ujetých kilometrů, environmentální dopady automobilové dopravy budou nadále stoupat. Nehledě na aktuální nebezpečí, že elektromobily budou jen zvyšovat stávající počet vozidel místo toho aby nahrazovaly auta s fosilním pohonem.

popisek

Nová infrastruktura zvyšuje mobilitu

Pokud tady přijmeme nerůstový pohled na mobilitu, k jakým konkrétním politikám v dopravní oblasti by to mohlo vést? V souvislosti se zvyšováním mobility se nabízí zastavení výstavby nové dopravní infrastruktury. Čím více postavíme infrastruktury, tím více dopravy to vyvolá kvůli dopravní indukci. Tím, že se zkrátí se vzdálenosti a dojezdové časy se bude zákonitě více cestovat a přepravovat. Nedává smysl stavět další infrastrukturu pro dopravní prostředky s největším environmentálním negativním dopadem na počet přepravených lidí a nákladu jako jsou letecká a automobilová doprava, tedy rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště. Může to znít odvážně, ale přesně taková opatření spojená s výše uvedenými argumenty byla přijata nedaleko od nás, Rakousko se rozhodlo nestavět několik dalších dálnic z environmentálních důvodů. Obdobná diskuze se před několika měsíci odehrála v německé vládní koalici. Wales zavedl moratorium na novou silniční infrastrukturu.

Mimo všeobecně známého dopadu stavby nové infrastruktury na lokální ekosystémy, a na zvýšení mobility existují i další málo debatované environmentální efekty stavby nové infrastruktury. Tyto projekty vyžadují přísun materiálu a zdrojů, které je nutné vytěžit a zpracovat. Podle Institutu pro cirkulární ekonomiku například ve stavebnictví v Česku do několika let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, což by v případě zachování výstavby infrastruktury vyžadovalo rozšiřování a otvírání nových lomů, štěrkoven či pískoven. Nezanedbatelné množství emisí skleníkových plynů přímo vytváří i výroba cementu, i v Česku se cementárny nacházejí mezi největšími znečišťovateli.

EIA - současné opatření, které má hodnotit environmentální dopad nové infrastruktury, nefunguje. Nezohledňuje aspekt vyvolané dopravní indukce a spotřeby a úpravy materiálů a v ohledu posouzení širšího vlivu stavby na životní prostředí. Místo toho aby řešil, zda stavbu povolit a jaké budou efekty jejího používání, například zmiňované zvýšení mobility nebo nutnost těžby zdrojů, určuje pouze podmínky, za jakých lze stavbu realizovat. V drtivé většině případů pomíjí možnost nestavět vůbec.

Nabíledni je námitka, jestli zvyšování mobility neznamená zvyšování kvality života. Obhájci nerůstu v podobném tématu - zvyšování materiální a energetické spotřeby, které je tak zdánlivě spojené se zlepšováním života - namítají, že od určité úrovně už další zvyšování materiální spotřeby nepřináší zvýšení kvality života. Nemůže toto platit i dopravě, ve smyslu, že další zvyšování mobility od určité hranice už nepřináší významné zvýšení osobní spokojenosti? Navíc, proč se nesoustředit spíš na uspokojení potřeb než na zvyšování mobility? Značná část mobility může být vyvolaná jen tím, že je nezbytná v dané situaci, například nutnost dojíždět do zaměstnání kvůli nedostatku pracovních nabídek v místě, kde člověk bydlí a sama o sobě kvalitu života nezvyšuje. Stejně dobře může tato potřeba uspokojena podporou pracovních míst v dané lokalitě. Otazníkem v této souvislosti je i do jaké míry kvalitu života zvyšuje nárůst nákladní dopravy, třeba nákup jablka z Nového Zélandu oproti jablku z Česka.

Nelze opomenout také sociální aspekt mobility. Různí lidé mají různou možnost mobility, nedává smysl snižovat dostupnost mobility těm, kdo ji mají nízkou již nyní, spíše se soustředit na omezení dalšího zvyšování mobility těch, kdo ji mají již teď vysokou. Navíc větší možnost mobility a menší nutnost mobility nutně nejsou v rozporu, vedle sebe může existovat kvalitní a levná veřejná doprava a zároveň dostupné služby a zaměstnání ve všech sídlech, tak aby častá doprava mezi nimi nebyla nutná.

Dražší benzín, levnější vlaky

Zásadní opomíjený faktor ovlivňující dopravu a její environmentální dopad jsou také náklady na přepravu. Autem jezdíme jednoduše čím dál více také proto, že je to čím dál levnější. Relativní cena pohonných hmot klesá. Zatímco se zvyšují platy i celková cenová hladina, cena benzínu a nafty zůstává v dlouhodobém měřítku stále stejně nízká. Zatímco průměrná mzda v Česku za posledních deset let vystoupala z 25 na 40 tisíc, cena benzínu se v tomto období pohybovala stále okolo 36 korun za litr. To motivuje k využívání častějšímu využívání automobilové dopravy, delšímu dojíždění do zaměstnání nebo související se stěhování se do čím dál vzdálenějších místo od center měst a s tím související růst mobility. Mimo to existují ještě další daňové výjimky pro naftu, nebo výjimka ze zdanění pro letecké palivo. Cena pohonných hmot je přitom jednoduše ovlivnitelná veřejnou politikou, může se zdanit více a k tomu adekvátně omezit zdanění v jiných oblastech.

Samostatný problém v rámci automobilové dopravy pak představují SUV, které tvoří už více než polovinu prodeje nových aut, přitom výrazně více škodí životnímu prostředí a jsou podstatně nebezpečnější než běžné automobility, často aniž by přitom jejich uživatelé využívaly jejich sportovní nebo užitkové vlastnosti, kvůli kterým se oficiálně vyrábějí. Namístě jsou proto jejich systematická daňové nebo jiná legislativní omezení, jako například zákaz jejich vjezdu do center měst, která atraktivitu SUV omezí.

Z environmentálního pohledu nutné omezení automobilové dopravy se samozřejmě musí vypořádat se sociálními dopady, tak aby nedopadlo na nejchudší a ještě nezvýšilo nerovnost. Může se doprovodit třeba nižším zdaněním práce nebo progresivním zdaněním. Součást řešení by měla být i větší dostupnost veřejné dopravy. V tomto ohledu jsou opět inspirativní zkušenosti od německojazyčných sousedů, Německo i Rakousko zavedli dlouhodobé výhodné jízdné pro veřejnou dopravu. Celoroční “Klimaticket” v Rakousku umožňuje používat veškerou veřejnou dopravu za přibližně 3 eura na den. Měsíční Deutschlandticket umožňující používání veškeré veřejné dopravy mimo rychlovlaky je v přepočtu na den ještě levnější. V kontrastu k tomu ceny hromadné dopravy v České republice neustále rostou, naposledy vláda v rámci daňové reformy oznámila zvýšení zdanění jízdného na veřejnou dopravu, tedy zcela protichůdný krok ve snaze o udržitelnou mobilitu.

Menší dostupnost automobilové a letecké dopravy je zároveň nutnou podmínkou k tomu, aby výhodné jízdenky na veřejnou dopravu pouze nezvýšily mobilitu, ale opravdu vedly ke změně způsobu přepravování. Kritika výhodných německých a rakouských jízdenek na veřejnou dopravu poukazuje na možný nedostatek financí na udržování infrastruktury pro železnice nebo městskou hromadnou dopravu, kvůli vyčerpání rozpočtu pro dotování jízdenek. To přitom může mít jednoduché systémové řešení, financovat údržbu veřejné infrastruktury ze zdanění škodlivějších způsobů dopravy, například ceny pohonných hmot pro automobilovou nebo leteckou dopravu.

Omezení automobilové dopravy také vyvolává otázky o jeho důsledcích na ekonomiku závislou na automobilovém průmyslu, jako je například ta česká. Podobně jako při odchodu od uhlí je třeba se koncepčně zabývat transformací tohoto sektoru a předcházet nezaměstnanosti, rekvalifikacemi nebo třeba zkrácením pracovní doby. To ale zapadá do nutnosti širší spravedlivé transformace ekonomiky založené na růstu směrem k udržitelnosti. V současnosti je bohužel část zaměstnanosti neudržitelná hned ze dvou hledisek, existuje v rámci neudržitelného odvětví, a zároveň vyžaduje neudržitelné dojíždění. Budoucí strategie směřování ekonomiky musí zohledňovat obě tyto kritéria. Nerůstová opatření jako zdanění energie a materiálů a naopak nižší zdanění práce ale jdou přesně ve směru podpory vzniku udržitelné zaměstnanosti. Na transformaci by také měli mít co největší vliv přímo zaměstnanci, například skrze odbory.

Mimo nezanedbatelných výzev mají však environmentálně nutná opatření také vedlejší benefity. Například větší bezpečnost při omezení automobilové dopravy a to jak pro samotné automobilisty, kteří mají násobně větší pravděpodobnost smrtelného úrazu na počet ujetých kilometrů oproti železniční nebo autobusové dopravě, ale také větší bezpečnost pro pěší nebo cyklisty, kteří jsou auty ohrožováni. Individuální auta také zabírají více prostoru než ostatní druhy dopravy, takže benefit při jejich omezení může spočívat i ve vyšší kvalitě veřejného prostoru.

Vedle hlavních způsobů dopravy je také důležité nezapomenout na podceňované možnosti. Veřejná debata pomíjí možnou dopravní roli kol a elektrokol mimo centra měst. Přitom zmiňované relevantní scénáře možnosti dosažení dekarbonizace v dopravě do velké míry spoléhají právě na tyto způsoby. I tady existují inspirativní politiky, řecká vláda třeba dotuje nákup elektrokol do výše 800 eur nebo 40 % ceny elektrokola.

Potřebujeme systémová opatření

Současné pojetí udržitelnosti v dopravě se zkrátka míjí s účinkem a spoléhá na slepé uličky, například idealizovanou elektromobilitu. Pomíjí přitom zásadní systémové mechanismy, které stojí za růstem environmentální škod způsobených dopravou. Pokud chceme opravdu zastavit změnu klimatu a vyhnout se dalším environmentálním problémům měli bychom zavádět důsledné dopravní politiky mířící na správné cíle. Zastavit stavbu nové dopravní infrastruktury pro automobilovou a leteckou dopravu, která vyvolává další růst mobility, a adekvátně tyto druhy dopravy zdanit. Doprovodit to větší dostupností veřejné dopravy a aktivně řešit sociální dopady takové transformace.

Áron Tkadleček

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2905611


Online diskuse
Z lodě poškozené jemenskými rebely unikla ropa, skvrna má téměř 30 kilometrů
24. února 2024 13:49

(ČTK) - Z nákladní lodě Rubymar, kterou v neděli v úžině Báb al-Mandab vážně poškodil útok jemenských povstalců, unikla ropa. Skvrna má délku téměř 30 kilometrů. Navíc je na palubě přes 41 000 tun hnojiv, které by mohly uniknout do Rudého moře. Na X o tom v noci na dnešek informovalo regionální velitelství americké armády CENTCOM, které hovoří o ekologické katastrofě.


(Celý text)

Desítky francouzských farmářů předčasně vnikly na zemědělský veletrh v Paříži
24. února 2024 13:45

PAŘÍŽ (ČTK) - Desítky rozzlobených francouzských zemědělců dnes předčasně vtrhly do areálu zemědělského veletrhu v Paříži, kam jen chvíli poté dorazil prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura AFP, podle které na místě ráno panovala napjatá atmosféra.
(Celý text)

Je modřín opadavý v Nízkém Jeseníku opravdu jesenický?
24. února 2024 06:18

PRAHA (Ekolist) - Modřín opadavý je dřevinou velmi známou, unikátní a významnou jak z pohledu biologického, tak ekonomického. Přesto je stále obestřen mnoha nevyřešenými otázkami. Jeho přirozený výskyt na území České republiky (ČR), který byl dlouho předpokládán v Nízkém Jeseníku a okolí na základě lesnického historického výzkumu, definitivně nezávisle potvrdili vědci až pomocí molekulárně genetických metod.
(Celý text)

Velké kočky umí rozlišovat známé hlasy od neznámých, zjistila studie
24. února 2024 01:00

(ČTK) - Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. S odkazem na studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti, to napsal server listu The Guardian.
(Celý text)

Fiala: Vláda problémy zemědělců řeší i v EU, například omezení byrokracie
24. února 2024 00:59

PRAHA (ČTK) - Vláda problémy zemědělců bere vážně a pracuje na jejich řešení, a to i v rámci Evropské unie. Premiér Petr Fiala (ODS) tak během své návštěvy rodinné farmy Hole ve Velkých Přílepech u Prahy reagoval na protesty českých zemědělců vůči politice EU. Česko podle něj usiluje na evropské úrovni o snížení zbytečné byrokracie pro farmáře nebo o omezení kontrol.Tento týden Evropská komise následně představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí.
(Celý text)

V Gloucestershiru se otevřela nejmodernější vertikální farma v Británii
24. února 2024 00:59

(ČTK) - V anglickém Gloucestershiru se otevřela dosud nejmodernější vertikální farma v Británii, napsal web stanice BBC. Salátové listy nebo bylinky v ní rostou třikrát rychleji než ve venkovních podmínkách.
(Celý text)

Lesy ČR plánují zvýšení investic do cest a vodních staveb na 1,6 miliardy korun
24. února 2024 00:55

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos plánuje zvýšení investic do oprav a obnovy lesních cest a do vodohospodářských staveb o sedm procent na 1,61 miliardy korun. Z toho do obnovy lesních cest, které jsou zničené po mimořádných těžbách kůrovcové kalamity, by mělo jít rekordních 1,22 miliardy korun. Lesy ČR spravují asi polovinu lesů v ČR.
(Celý text)

Liberecká zoo získala do chovu pár vzácných supů afrických, jinde v ČR nejsou
24. února 2024 00:35

LIBEREC (ČTK) - Liberecká zoo získala pár vzácných supů afrických. Patří mezi jedny z nejohroženějších dravců na světě a momentálně je nechová žádná jiná zoo v Česku, informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
(Celý text)

Ústí nad Orlicí obnovuje Vlčí studánku, místo vzniklo ve 40. letech
24. února 2024 00:21

ÚSTÍ NAD ORLICÍ (ČTK) - Přibližně do konce března bude nepřístupná lokalita Vlčí studánka v lesích u Ústí nad Orlicí. Odpočinkové místo tam vzniklo ve 40. letech minulého století. Správa městských lesů tam aktuálně těží dřevo, potom obnoví cesty a studánku.
(Celý text)

Bohumín založil dva lesíky se 170 stromy, vznikly díky náhradní výsadbě
24. února 2024 00:20

BOHUMÍN (ČTK) - Bohumín na Karvinsku založil dva lesíky, které vznikly díky náhradní výsadbě za kácení v průmyslovém areálu jednoho z tamních podniků. V Budovatelské ulici a u rybníku Suchý stav tak přibylo 170 stromů. Jsou mezi nimi duby, lípy a jilmy, sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
(Celý text)

Soukromí lesníci podporují návrh zákona o myslivosti se snížením výměry honiteb
23. února 2024 18:00

PELHŘIMOV (ČTK) - Soukromí vlastníci lesů podporují ministerský návrh zákona o myslivosti se snížením minimální výměry honiteb z 500 na 250 hektarů. Podle lesníků to umožní redukovat stavy zvěře a tím i škody, které působí v lesích. Podporují také připravenou novelu zákona o lesích. Oba zákony spolu souvisejí a bez jednoho nebude dobře fungovat druhý, uvedl předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký.
(Celý text)

Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky
23. února 2024 17:58

(ČTK) - Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky obecné. Zvířata mohl někdo otrávit, jasno by do případu měla vnést expertiza. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z týrání zvířat, pytláctví a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, řekl ČTK policejní mluvčí Pavel Truxa. Na případ upozornil server příbram.cz.
(Celý text)

MZe: Některé dotace budou nově vypláceny na hektar, odpadne byrokracie
23. února 2024 17:49

(ČTK) - Dotace na biologickou ochranu plodin či produkci a zpracování vysokojakostních brambor budou nově vypláceny formou sazby na hektar plodin nebo kilogram brambor. Zemědělci tak už nebudou muset předkládat dokumenty, které by nárok na dotaci potvrzovaly, informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Tyto dotace jsou financovány z národních zdrojů. Změny podle MZe již platí.
(Celý text)

Zubří kulový blesk. Velká výměna zvířat pomůže zvýšit genetickou pestrost chovů
23. února 2024 17:46

PRAHA (Ekolist) - Převozem dvou zubřích býků z bývalého vojenského prostoru Milovice ve středních Čechách do obory Židlov v Libereckém kraji začala včera rozsáhlá výměna a převozy zubrů v českých chovech. Jejich výsledkem bude genetické oživení dvou nejvýznamnějších chovů zubrů v Česku a založení nového chovného stáda na Lipně. Akce se týká celkem čtyř krajů. Informuje o tom Česká krajina.
(Celý text)

Indonéští aktivisté žalují Japonsko kvůli vypouštění upravené radioaktivní vody
23. února 2024 10:51

JAKARTA (ČTK) - Skupina indonéských ekologických aktivistů a ochránců lidských práv podala ve čtvrtek žalobu na Japonsko. Požaduje, aby Japonci přestali s vypouštěním upravené a rozředěné radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó a připomněla, že s vypouštěním se začalo už loni v létě.
(Celý text)

iROZHLAS: Unijní soud snížil ČR pokutu za chyby v zemědělských dotacích
23. února 2024 10:24

PRAHA (ČTK) - Soudní dvůr Evropské unie snížil zhruba o 470 milionů korun více než miliardovou pokutu, kterou Evropská komise uložila českému ministerstvu zemědělství za chyby v zemědělských dotacích po kontrole v roce 2017. O rozhodnutí tribunálu dnes informoval web iROZHLAS.cz. I přes snížení sankce se ministerstvo hodlá pokutě bránit podáním kasační stížnosti.
(Celý text)

Prodejce módy Zalando přestane používat zavádějící etikety o udržitelnosti
23. února 2024 09:59

(ČTK) - Německý internetový prodejce textilu Zalando se zavázal, že ze svého webu odstraní zavádějící etikety a symboly udržitelnosti. Ve čtvrtek to na svém webu uvedla Evropská komise (EK). Od 15. dubna 2024 se tak u nabízených výrobků již nebudou objevovat symboly, jako jsou listy nebo stromy.
(Celý text)

Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
23. února 2024 06:19

PRAHA (Ekolist) - Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, které figurují v červeném seznamu. Výsledky ze 45 lokalit v České republice zveřejnili pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny ve studii, právě vydané ve vědeckém časopisu Forest Ecology and Management.
(Celý text)

Cíle Zelené dohody v zemědělství je třeba rozložit v čase, míní ministr Výborný
23. února 2024 01:26

PRAHA (ČTK) - Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.
(Celý text)

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
23. února 2024 00:55

(ČTK) - Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
23. února 2024 00:55

(ČTK) - Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2098 | Další