Otázky obnovy pokalamitních ploch tak úměrně tomu stále nabývají na svém významu, přičemž do hry vstupuje více než kdy dříve potřeba zásadní změny druhové skladby budoucích porostů.
K tomu se připojují hlediska potřeby znovuobnovení lesního prostředí na rozsáhlých kalamitních plochách po velkoplošném rozpadu porostů jako nutnost prevence degradace lesních stanovišť (erozí apod.) a obnovení existence lesního ekosystému pro plnění celé řady mimoprodukčních funkcí.
To vše při nutnosti vnášet optimálními pěstebními technikami vhodné dřeviny cílové druhové skladby, včetně stín snášejících dřevin, a to i těch, kterým obnova v extrémních mikroklimatických podmínkách velkoplošných holin ekologicky nevyhovuje. A také těch dřevin, jejichž morfologický vývoj (a tím budoucí potenciál hodnotové produkce v následné generaci lesa) je na holé ploše dramaticky ohrožen tvorbou netvárných, zavětvených nebo sukatých kmenů.
I proto dnes narůstá význam využití přípravných porostů pionýrských dřevin, a zvláště pak břízy. I díky tomu, že na holých sečích vzniklých nahodilou těžbou smrkových porostů se často spontánně a intenzivně zmlazují pionýrské listnáče jako bříza nebo jeřáb ptačí a jejich využití jako ekologického krytu pro vnášení dřevin cílové druhové skladby je z mnoha důvodů vysoce vhodné.
Proto je nutné vnímat ekologické nároky jednotlivých druhů dřevin, a to jaké mikroklimatické podmínky jsou schopné akceptovat i jaké prostředí dokáží samy utvářet v průběhu svého růstu, zejména pro následnou obnovu jiných dřevin.
Snižování extrémních teplot lesním porostem vychází ze schopnosti stromů zachycovat a distribuovat sluneční energii v důsledku transpirace a tvorby biomasy. Transpirace se často liší mezi druhy a je silně závislá na vlhkosti půdy a celkovou výši transpirace ekosystému může ovlivnit jeho vertikální struktura, resp. počet přítomných pater.
Vlhkost půdy je však sama ovlivněna vegetací. Na suchých stanovištích vegetace přispívá ke zvyšování dostupnosti vody a na vlhkých stanovištích ji naopak snižuje. Dochází k tomu zvyšováním vsakování vody do půdy, evapotranspirací, zachycením a doplňováním podzemní vody. Například i velmi mladý porost může zvýšit vsakování vody až 67krát a snížit povrchový odtok o 78 % ve srovnání se zatravněnými plochami.
Měření porostní transpirace je nám tak schopné poskytnout důležité informace o interakcích mezi porostem, atmosférickými a půdními vlhkostními podmínkami.
Této problematice se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v článku Intenzita transpirace přípravného porostu břízy bělokoré ve srovnání se stejnorodým a stejnověkým porostem smrku ztepilého v růstové fázi tyčkovin, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2023.
Vědci ve své práci porovnávali „konvenční“ pasečný les reprezentovaný stejnorodým a stejnověkým porostem smrku ztepilého založený umělou obnovou (v roce 2006) s přípravným porostem břízy bělokoré vzniklým přirozenou obnovou v rámci sukcesního vývoje pokalamitní plochy při uplatnění dvoufázové obnovy porostu (po rozvratu porostu v roce 2007).
Pro cíle studie si vědci vybrali dvě reprezentativní plochy charakterizující oba porovnávané porostní typy, které jsou si blízké přírodními podmínkami i geografickou polohou. Tyto mladé porosty vědci srovnávali v letním období roku 2021.
Bříza bělokorá je dřevinou s vysokou ekologickou tolerancí ke stanovištním podmínkám a i díky tomu je druhem s vysokým sukcesním potenciálem. Současně je dlouhodobě uznávána jako dřevina s vysokou meliorační schopností lesního stanoviště. Stejně tak má vysokou schopnost transpirace a tím dokáže ovlivnit či upravit hydrologický režim stanovišť, na nichž roste. Bříza je však také charakteristická nižší schopností kontrolovat transpirační ztráty, což bývá dáváno do souvislosti právě s pionýrskou strategií dřevin.
Jestliže bříza je druhem, který intenzitu své transpirace kontroluje nedokonale, je naopak smrk ztepilý dřevinou, která svoji transpiraci reguluje velmi efektivně, a to snižováním transpirace v suchých obdobích s nedostatkem vody, resp. s nepříznivými vláhovými poměry.
Vědci zjistili, že průměrná denní hodnota transpirace (i celková kumulativní transpirace za celé sledované období) porostu břízy činila více než 140 % transpirace porostu smrku; a to i v situaci, kdy březový porost disponoval polovičním počtem jedinců (900 ks/ha) než porost smrkový (1800 ks/ha).
Celková kumulativní transpirace porostů za sledované období 56 dní byla u smrkové tyčkoviny 90 mm a u přípravného březového porostu 127 mm, což ukazuje, že mladý přípravný březový porost o celkově nižším hektarovém počtu jedinců transpiroval více než mladý smrkový porost o vyšším hektarovém počtu jedinců.
Rychlost transpirace, jež je považována za vhodný parametr pro hodnocení vitality, je také jedním z ukazatelů stresu suchem, který významně vitalitu ovlivňuje.
Na rozdíly zaznamenané v období sucha mezi transpirací mladých porostů břízy a smrku má pravděpodobně velký vliv rozdílná stavba kořenového systému, kdy kořeny břízy zasahují do hlubších vrstev půdy a navíc dokáží prostor rhizosféry velmi efektivně obsadit. Na rozdíl od smrku s mělkým kořenovým systémem rozvinutým do plochy a rozloženým při povrchu, který je citlivý na stres suchem a vůči dopadům globální změny klimatu.
Článek vznikl při řešení projektu TO01000345 „Plnění produkční a regulačních funkcí lesa v minulosti, současnosti a budoucnosti – co lze očekávat od lesních ekosystémů ovlivněných klimatickou změnou?“, podpořeného fondy EHP a TAČR v rámci Programu Kappa.
Článek Intenzita transpirace přípravného porostu břízy bělokoré ve srovnání se stejnorodým a stejnověkým porostem smrku ztepilého v růstové fázi tyčkovin je volně ke stažení.
řezáč
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2907412
11. prosince 2023 01:23
PRAHA (ČTK) - Česká republika i všechny členské země EU podporují snahu Ukrajiny, aby mezinárodní společenství definovalo takzvanou ekocidu, tedy škody, které způsobil válečný konflikt na životním prostředí a které by měl hradit agresor. Uvedl to ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na tiskové konferenci před odletem na klimatický summit OSN COP28 v Dubaji.
(Celý text)
Belgický soud nařídil plnit přísnější klimatické limity, Vlámové nesouhlasí
11. prosince 2023 01:08
(ČTK) - Belgický odvolací soud nařídil federální vládě a regionálním správám plnit přísnější emisní limity, než plní dosud. Belgická justice tak vyhověla desítkám tisíc lidí, kteří se podepsali pod žalobu proti nedostatečnému omezování emisí skleníkových plynů. Zatímco federální a bruselská vláda jsou s verdiktem srozuměny, vlámská ministryně životního prostředí se chce dále soudit, napsala belgická média.
(Celý text)
Rakouští vlekaři se chystají na možné protesty ekologických aktivistů
10. prosince 2023 18:54
(ČTK) - Provozovatelé lanovek v rakouských alpských střediscích, kam jezdí za zimními sporty i mnoho lidí z Česka, se chystají na možné protesty ekologických aktivistů. Informovala o tom agentura APA. Podle ní se na internetových stránkách svazu provozovatelů lanovek minulý měsíc objevilo doporučení, jak postupovat v případě blokád uspořádaných demonstranty.
(Celý text)
Obyvatelé Chvalíkovic neschválili vybudování domácích čistíren odpadních vod
10. prosince 2023 18:44
CHVALÍKOVICE (ČTK) - Obyvatelé Chvalíkovic na Opavsku v sobotním referendu neschválili vybudování domácích čistíren odpadních vod místo centrální čističky. K referendu přišlo 255 (46,4 procenta) z 549 voličů. Z nich 122, tedy 47,8 procenta, s domácími čističkami souhlasilo, 118 hlasujících (46,3 procenta) se vyjádřilo pro odpověď "ne" a šest lidí se hlasování zdrželo. Referendum tak je platné, ale není závazné. Vyplývá to z výsledků hlasování zveřejněných na obecních internetových stránkách.
(Celý text)
Jak zabránit prachovým bouřím v okolí dálnice D2? Stát si nechal zpracovat studii
10. prosince 2023 06:02
PRAHA (Ekolist) - Okolí dálnice D2 z Brna do Bratislavy je každé jaro a podzim sužované prachovými bouřemi. Prachové bouře obtěžují lidi v obcích, ale jsou nebezpečné i pro dopravu na dálnici. Státní pozemkový úřad (SPÚ) nechal zpracovat studii, která má zmapovat větrnou erozi v daném území a najít možnosti, jak prachové bouře omezit. Pomoci mají větrolamy.
(Celý text)
S údržbou ptačího parku Mnišské louky u České Lípy pomohou divocí poníci
10. prosince 2023 01:57
ČESKÁ LÍPA (ČTK) - S údržbou ptačího parku Mnišské louky u České Lípy pomohou divocí poníci. Česká společnost ornitologická (ČSO) tam tento týden vypustila první čtyři dospělé klisny exmoorských pony, celkem by jich mělo být pět. Spásat budou území zhruba pěti hektarů, jejich úkolem je potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, snížit výšku porostu, dát tak prostor ostatním rostlinám a pomoci vytvořit ideální podmínky pro ptáky i další živočichy, řekl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
(Celý text)
Mezi státy na COP28 stále panuje více rozporů než shody, uvedl šéf konference
10. prosince 2023 01:54
DUBAJ (ČTK) - Mezi státy na klimatické konferenci OSN COP28 momentálně panuje více rozporů než shody, řekl předseda tohoto setkání v Dubaji a ministr průmyslu Spojených arabských emirátů Sultán Džábi. Země vyzval, aby urychlily svou práci na vypracování finální dohody, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Studentka liberecké univerzity chce střechy továrních hal přeměnit ve farmy
10. prosince 2023 01:27
LIBEREC (ČTK) - K hydroponickému pěstování zeleniny a bylinek navrhuje studentka Tereza Nalezená z Technické univerzity v Liberci využít sluncem rozpálené střechy výrobních hal a skladů. Nápad studentky umění a architektury zvítězil v devátém ročníku soutěže Start-up TUL 2023 v konkurenci dalších 24 projektů. Letošní ročník se nesl v duchu udržitelnosti a společenské odpovědnosti, řekl ČTK mluvčí univerzity Adam Pluhař.
(Celý text)
Mladý český farmář získal cenu za robota, který kontroluje ve skleníku rajčata
10. prosince 2023 01:25
BRUSEL (ČTK) - Po skleníku jezdí více než čtyři metry vysoký robot a detailně fotí jednotlivé rostliny rajčat, kterých je přes 40 000. Jakmile narazí na škůdce či nemocný list, okamžitě informuje farmáře, a ten zasáhne. To není výjev z filmu o budoucnosti, tak to vypadá v brněnské farmě Ráječek, kterou provozuje rodina Sklenářových. Devětadvacetiletý Matěj Sklenář získal ve středu v Bruselu cenu za nejlepší digitální projekt na konferenci Evropských mladých farmářů, kterou pořádala lidovecká frakce Evropského parlamentu (EP). V konkurenci farmářů z dalších členských států zvítězil právě díky spojení zemědělství a robotiky spolu s využitím umělé inteligence (AI).
(Celý text)
Na lomu ČSA u Mostu jsou sluneční hodiny, jejichž ručičku vytvoří stín člověka
10. prosince 2023 01:18
MOST (ČTK) - Na nejvyšším místě lomu Československé armády (ČSA) nedaleko Mostu instaloval tento týden kameník s pomocí jeřábu speciální sluneční hodiny. Ručičku na nich vytvoří stín člověka, který se postaví na konkrétní místo k ciferníku. Lidé se k nim dostanou při návštěvě v rámci Uhelného safari a široká veřejnost po ukončení těžby hnědého uhlí, což bude na přelomu let 2025 až 2026. Hodiny vytesal kameník do jednoho kusu žuly, který se dnes rozlomil vejpůl.
(Celý text)
Ústecká zoo přivítala na svět čtyři mláďata geparda štíhlého
10. prosince 2023 01:10
ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Zoologická zahrada v Ústí nad Labem přivítala na svět čtyři mláďata geparda štíhlého. Letos se tak instituce připojila k šesti dalším zoo v Evropě, kde se mláďata této kočkovité šelmy také narodila. Přežívají pouze čtyři vrhy včetně ústeckého. ČTK o tom informovala mluvčí zoo Veronika Schranková.
(Celý text)
Slovenská metropole má strom Olgy Havlové, vysazen byl blízko úřadu vlády
10. prosince 2023 01:03
BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská metropole má od tohoto týdne strom Olgy Havlové. Na počest manželky bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla, která by se letos dožila 90 let, zástupci Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, slovenské prezidentské kanceláře a bratislavského magistrátu vysadili lípu v parku u úřadu slovenské vlády v centru Bratislavy.
(Celý text)
Smogová situace už v Moravskoslezském kraji není
9. prosince 2023 23:44
(ČTK) - Meteorologové dnes odpoledne odvolali smogovou situaci v aglomeraci Ostravska, Karvinska a části Frýdecko-Místecka vyhlášenou ve čtvrtek kvůli zhoršeným rozptylovým podmínkám. Smogová situace tak není už nikde v Moravskoslezském kraji, v ostatních částech regionu ji meteorologové odvolali už v pátek. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
(Celý text)
Čínský vyslanec oznámil pokrok v jednání o fosilních palivech na COP28
9. prosince 2023 17:53
DUBAJ (ČTK) - Pokrok ve složitých jednáních o fosilních palivech na konferenci OSN o změně klimatu COP28 dnes oznámil zvláštní čínský čínský vyslanec pro klimatické otázky Sie Čen-chua. Předpokládá, že vyjednávání v dalších dnech dále pokročí. Informovala o tom agentura AFP. Dohoda má podle něj zásadní význam, ale nemusí nabrat dokonalého tvaru.
(Celý text)
Aktivisté obarvili vodu v Benátkách na zeleno, kritizují postup jednání na COP28
9. prosince 2023 17:52
(ČTK) - Členové skupiny Extinction Rebellion (XR) dnes obarvili vodu v benátském Velkém kanále (Canal Grande) na zeleno v protestu proti pokračujícím jednáním na klimatické konferenci OSN COP28 v Dubaji, která označili za směšná a neúspěšná. Do kanálu nalili životnímu prostřední neškodnou fluorescentní látku. Barva se objevila i v kanálu v Miláně a řekách v Římě, Turíně a Boloni, píše agentura ANSA.
(Celý text)
Pozapomněli jsme na jednu věc, která nám může pomoci získat čas na řešení klimatické krize, upozorňuje vědkyně z Vysokého učení technického
9. prosince 2023 06:14
PRAHA (Ekolist) - Ačkoliv se v souvislosti s klimatickou krizí a vypouštěním emisí mluví nejčastěji o průmyslu, dopravě a energetice, jeden sektor byl trochu opomíjen: komunální odpad. Mezinárodní vědecký tým v časopise Science upozornil, že změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
(Celý text)
Mlž, který se ocitl na pokraji vyhynutí, se začal zase objevovat v Jadranu
9. prosince 2023 02:08
ZÁHŘEB (ČTK) - Obrovský mlž kyjovka šupinatá, který se ocitl na pokraji vyhynutí, se podle mořských biologů vrátil do vod u Chorvatska, kde jeho počty výrazně vzrostly. Tato škeble, která může dorůst až jednoho metru, začala vymírat kvůli šíření smrtícího patogenu v některých částech Středozemního moře kolem roku 2016. Podle agentury Reuters chorvatští vědci donedávna evidovali v jejich části Jadranského moře pouze deset přežívajících kyjovek šupinatých.
(Celý text)
V lužních lesích na jihu Moravy jsou tři nové přírodní památky
9. prosince 2023 01:32
(ČTK) - Tři oblasti v lužních lesích nedaleko Břeclavi jsou od prosince přírodními památkami. Dostaly názvy Kostická Čista, Týnecké Fleky a Saufang. Rozkládají se na téměř 111 hektarech, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Pijavky lékařské se vracejí na Skotskou vysočinu
9. prosince 2023 01:04
(ČTK) - Pijavka lékařská je v přírodě jedním z nejméně oblíbených lovců. Krvežíznivá a vyzbrojena třemi silnými čelistmi hladově připlouvá k vysoké zvěři, dobytku i lidem, kteří se zatoulají do jejich rybníků. Přesto se tento malý dravec stal předmětem nepravděpodobného reintrodukčního programu, který má obnovit populaci druhu v lokalitě, odkud vymizel nebo kde byl vyhuben. Program realizují ochránci přírody v malé laboratoři hluboko ve Skotské vysočině, v parku pro volně žijící živočichy, který je známý především díky medvědů ledním, kočkám divokým a vlkům, napsal list The Guardian.
(Celý text)
Farmou roku je letos Vinařství Válka z Nosislavi v okresu Brno-venkov
9. prosince 2023 01:00
(ČTK) - Vítězem letošního ročníku soutěže Farma roku je Vinařství Válka z Nosislavi z okresu Brno-venkov. Soutěž pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje drobné farmáře. Výsledky oznámila tento týden na slavnostním vyhlášení v Praze, na České zemědělské univerzitě. Na druhém místě se umístil Ranč Karpentná na Frýdecko-Místecku a na třetím místě ekologická farma ALMAKO na Bruntálsku.
(Celý text)
Farmou roku je letos Vinařství Válka z Nosislavi v okresu Brno-venkov
9. prosince 2023 01:00
(ČTK) - Vítězem letošního ročníku soutěže Farma roku je Vinařství Válka z Nosislavi z okresu Brno-venkov. Soutěž pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje drobné farmáře. Výsledky oznámila tento týden na slavnostním vyhlášení v Praze, na České zemědělské univerzitě. Na druhém místě se umístil Ranč Karpentná na Frýdecko-Místecku a na třetím místě ekologická farma ALMAKO na Bruntálsku.
(Celý text)