ecomonitor.cz
verze pro tisk
Ohlédnutí za energetickou krizí: co stálo za jejím vypuknutím?
3. dubna 2024 05:45
PRAHA (Ekolist) - Při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe, než v době, kdy se tyto události odehrávají. V kontextu energetické krize tak můžeme říct, že začala mnohem dříve než vpádem Ruska na území Ukrajiny. Byla navíc podpořena událostmi z let minulých.

Jedním z umocňujících faktorů bylo, mimo jiné, chování evropských účastníků energetických trhů. Z dnešního pohledu se rovněž zdá, že se ruské společnosti zřejmě připravovaly na válku několik let dopředu a energetický sektor byl jednou z jeho důležitých zbraní.

Evropská unie naopak podcenila geopolitický rozměr událostí a mocenské ambice Ruska na Ukrajině a šla vstříc vyšší závislosti na potrubních dodávkách ruského plynu. Ten do Evropy proudil z několika směrů a měl hrát stěžejní roli jakožto tranzitního paliva v transformaci energetiky EU a dosažení klimatické neutrality bloku do roku 2050.

V roce 2019 došlo k několika významným událostem, zvláště pak na trhu s plynem. Pod záštitou ruského energetického giganta, společnosti Gazprom, dokončovalo konsorcium společností projekt Nord Stream 2.

Realizace projektu byla odsouhlasena již v roce 2015. Do konsorcia společností podílejících se na projektu patřil vyjma Gazpromu také německý Uniper, rakouská OMV nebo britsko-nizozemský Royal Dutch Shell. Projekt za 11 miliard USD čelil od svého počátku silnému odporu ze strany USA, Ukrajiny a také Polska.

Roční přepravní kapacita plynovodu, jenž prakticky kopíroval trasu Nord Streamu I, měla činit 55 miliard m³. Jinak řečeno, šlo o zdvojnásobení stávající kapacity na celkových 110 miliard m³/rok.

Motivace Německa, tehdy nacházejícím se pod vedením kancléřky Angely Merkelové, pro realizaci projektu byla jasná. Plynovod Nord Stream II vedl z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa. Německo by realizací projektu získalo přístup k levnému potrubnímu plynu z Ruska, z čehož by jednak profitoval tamní průmysl a také to zapadalo do jeho klimatické politiky.

Velice ambiciózní plán na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) nešel podle plánů a nabíral zpoždění i kvůli nedostatečnému elektrickému propojení mezi severem, kde je lokalizována většina větrných elektráren, a jihem, kde je naopak nejvyšší spotřeba. Nové OZE pak primárně nahrazovaly dle plánu z roku 2011 odstavované jaderné elektrárny. Poslední jaderná elektrárna měla být odstavena v Německu v roce 2022.

Tím, že je výroba elektrické energie jaderných elektráren bezemisní, emise Německa neklesaly dle vytyčených cílů. I uhelné elektrárny měly být postupně do roku 2038 odstavovány – zdrojovou základnu proto bylo nutné urychleně řešit. Dodávky plynu o dostatečném objemu proto byly vysoce žádoucí a současně jednou z priorit Německa.

Pokládka podmořského plynovodu.
Pokládka podmořského plynovodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Plyn by navíc nebyl zatížen tranzitními poplatky jiných států – naopak mohl být při distribuci dále do Evropy zatížen německými poplatky.

Další rozměr a argument pro realizaci plynovodu, tentokrát z pohledu celé EU, byl ten, že by nemohlo dojít k opakování plynové krize z roku 2009 v rozměru, v jakém k ní tehdy došlo. Pro připomenutí – ruský Gazprom se v lednu 2009 nedohodl na plném splacení dluhu za staré dodávky a nové smlouvě s novými cenami se svými ukrajinskými protějšky. Gazprom obviňoval Ukrajinu z toho, že neoprávněně odebírala tranzitovaný plyn.

Situace vyeskalovala až k přerušení dodávek, k čemuž došlo 7. ledna 2009 a dodávky byly obnoveny znovu až 20. ledna téhož roku. Pro Evropu to byl nečekaný šok. V důsledku plné závislosti se tak mezitím musely zcela bez plynu obejít některé balkánské státy. Výrazně ovlivněny byly i další státy – mezi nimi ČR, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko.

Výše popsané by nicméně platilo v případě, pokud by Rusko bylo důvěryhodným partnerem, který nesleduje také geopolitické zájmy.

A zde nastával i mezi členskými státy EU rozkol. Jak již bylo popsáno výše, Německo mělo pro realizaci plynovodu své důvody. Opozice, mezi níž bylo nehlasitější Polsko, argumentovalo tím, že se Evropa stane nadměrně závislou na ruském plynu. Stejný názor zněl ze strany USA nebo Ukrajiny.

Ten byl kontrován tvrzením, že dotčené státy jen hájí a prosazují své zájmy – ať jde o tranzitní poplatky v případě Ukrajiny a Polska nebo o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) v případě USA.

Koncem roku 2019 navíc pozbývala platnosti tehdy aktuální smlouva o tranzitu plynu mezi Ukrajinou a Ruskem, což jen zintenzivnilo námitky proti Nord Streamu 2. Poplatky za tranzit plynu představovaly pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP, respektive přibližně 3 miliardy USD.

Tlak ze strany USA, jenž se snažilo svými silami zabránit dokončení projektu, přiměl později Německo nabídnout na tranzitních poplatcích závislé Ukrajině kompenzace. Rusko své karty využívalo umně, novou smlouvu o tranzitu uzavřelo s Ukrajinou pouze na 5 let a navíc s klesajícími objemy přepravovaného plynu. Snahy USA byly tehdy mnohými členský státy brány jako vměšování do obchodních vztahů EU.

Mezitím probíhalo na půdě EU jednání o Zelené dohodě neboli Green Dealu. V červnu roku 2019 vyzvali vedoucí představitelé EU k budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy. V prosinci pak potvrdili cíl EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.

Období pandemie onemocnění covid-19 a změny na trzích

Na přelomu let 2019/2020 došlo k postupnému nárůstu šíření covid-19 až na úroveň pandemie jdoucí ruku v ruce s restrikcemi pohybu, útlumem ekonomiky a snížením spotřeby energií.

Skokový pokles spotřeby znamenal pro komoditní trhy (řídícími se zákonem nabídky a poptávky) šok odrážející se v nízkých cenách. Vůbec nejhůře vedoucí si komoditou v roce 2020 byl zkapalněný zemní plyn (LNG).

Důvodem bylo, že se tento trh teprve rozvíjel a že nemohl cenově konkurovat potrubním dodávkám plynu s ohledem na své přepravní náklady.

Výsledkem rekordně nízkých cen bylo odložení investičních rozhodnutí u mnoha projektů týkajících se exportu LNG, zvláště pak na půdě USA. Spotové ceny plynu spadly v květnu 2020 pod 5 EUR/MWh a začalo se spekulovat o tom, zda mohou dodávky dosáhnout záporných hodnot, jako tomu bylo v té době např. u ceny americké ropy WTI.

Těsně před začátkem zimní sezóny 2020/2021 směřovala většina nákladů s LNG do Evropy, i zde však již nebylo plyn kam ukládat – zásobníky se zemním plynem byly takřka zcela naplněny.

Dokončení Nord Streamu 2, pod záštitou ruského Gazpromu, nabíralo kvůli legislativním povolením a narušení dodavatelských řetězců zpoždění. V září 2020 se očekávalo jeho dokončení v prvním pololetí 2021 – vzhledem k cenám plynu se na něj ale netlačilo.

Během zimní sezóny 2020/2021 došlo k mnoha událostem, které ve společném účinku vyšponovaly celosvětově ceny plynu na svá víceletá maxima. Došlo totiž k výpadkům produkce LNG v Austrálii či Malajsii a dalšímu omezení dodávek této komodity kvůli restrikcím na klíčových obchodních trasách na Dálném východě.

Zemního plynu proto začal být nedostatek – zvláště v Asii, kde byly ceny plynu nejvyšší, čímž Asie přilákala více tankerů s LNG. Tyto tankery přitom byly mnohdy odkloněny od své původní destinace – Evropy.

Na půdě EU nicméně počátkem roku 2020 panovala živější debata na jiné téma týkající se energetiky. Řešily se ekonomické aspekty Zelené dohody, přechodu ke klimaticky neutrálnímu a oběhovému průmyslu EU. Debaty vyústily v říjnovou debatu lídrů EU o klimatických ambicích v kratším časovém horizontu, než je rok 2050. Jednalo se o vytyčení dílčích cílů pro rok 2030 v rámci Zelené dohody.

Lídři EU vyjádřili názor, že by EU měla cíle plnit kolektivně a nákladově co nejefektivněji. V té době byla ve hře ještě varianta plnění cílů samostatně – tzn., že každá země by musela být ve výsledku do roku 2050 klimaticky neutrální.

Evropská rada následně 10. až 11. prosince potvrdila závazný cíl EU spočívající ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % vůči roku 1990.

Musíme snížit emise skleníkových plynů. Na snímku planeta Země z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
Musíme snížit emise skleníkových plynů. Na snímku planeta Země z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Podstatný nárůst cen přišel již v roce 2021

Ceny zemního plynu se během května 2021 pohybovaly po zimě, které byla chladná a dlouhá, nad 30 EUR/MWh. Stav evropských zásobníků byl na úrovni pouhých 30 % naplněnosti a blížil se rekordně nízkým úrovním.

S ohledem na růst ceny plynu se opětovně začaly na trhu s elektrickou energií prosazovat ve větší míře uhelné elektrárny. Jejich provoz je emisně náročnější než v případě elektráren plynových. Velmi zjednodušeně lze uvést, že výrobou 1 MWh elektřiny je v případě hnědouhelných elektráren vypuštěna 1 tuna CO₂, v případě plynových elektráren to může být polovina. Samozřejmě zde záleží na účinnosti dané elektrárny – hodnoty mají určité rozpětí.

Tím, že se na trhu objevovaly častěji uhelné elektrárny, k čemuž docházelo i v důsledku znovuoživování evropských ekonomik po covid-19 a větší potřebě energií, zvyšovaly se vypouštěné emise CO₂ do ovzduší.

Za každou vypuštěnou tunu CO₂ musí společnosti spadající pod systém emisních povolenek (EU ETS) odevzdat jednu emisní povolenku. Zde opět zafungoval zákon nabídky a poptávky a došlo k růstu ceny emisní povolenky.

Počátkem května 2021 dosáhla cena povolenky EUA na svá tehdejší maxima – 50 EUR/t. Cena emisní povolenky byla vyjma výše zmíněného podpořena také tlakem na dekarbonizaci EU a odsouhlasením závazných cílů pro rok 2030 v prosinci 2020. Velkoobchodní cena elektřiny a také cena elektřiny pro odběratele proto rostla.

Obchodníci stále počítali s tím, že v průběhu roku bude zprovozněn Nord Steam 2 a trh do určité míry zachovával klid – měl rovněž v čerstvé paměti loňský rok, kdy jej bylo takové množství, že jej nebylo už kam ukládat.

Technicky byl Nord Stream 2 dokončen a připraven k provozu v září 2021. V Německu ale stále běžel proces certifikace posuzující mj. soulad s evropským právem a dopad na bezpečnost dodávek plynu do Evropy a plynovod nemohl být uveden do komerčního provozu.

Bohemia Energy. Sázka na otevřenou pozici nevyšla.
Bohemia Energy. Sázka na otevřenou pozici nevyšla.

Plyn se v říjnu 2021 poté, co rok nazpět atakoval rekordně nízké cenové úrovně okolo 5 EUR/MWh a spekulovalo se o jeho možných záporných hodnotách, dostal až na dvanácti násobek ceny, tedy nad 60 EUR/MWh.

A v ČR si tyto ceny vybraly svou oběť v podobě krachu největšího alternativního dodavatele energií – Bohemia Energy. Ten dodával elektřinu přes 600 tis. odběratelům a dalším 300. tis. odběratelům plynu. Krach přišel v době, kdy byly ceny energií rekordně vysoko – přechod tak velkého množství odběratelů dále umocnil tlak na růst cen.

Strategie takzvané „otevřené pozice“, tedy nakupování elektřiny pro své zákazníky na poslední chvíli, se nyní Bohemia Energy nevyplatila.

Zpátky ale k plynovodu Nord Stream 2 – německé regulační úřady v druhé polovině roku 2021 odolávaly velkému tlaku veřejnosti a politiků o urychlení procesu či udělení výjimky, která byla nezbytná k zahájení provozu, v důsledku vysokých cen plynu a na to navázaných cen elektřiny.

Gazprom přitom dodával v průběhu roku 2021 do Evropy podstatně méně plynu než roky předešlé neovlivněné pandemií.

V roce 2019 dodal Gazprom do Evropy a Turecka (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) přibližně 199 miliard m³ (i v předchozích letech byla tato hodnota obvyklá), v roce 2020 silně ovlivněného pandemií to bylo 175 miliard m³ a v roce 2021 tyto dodávky prakticky zopakoval a dodal 177 miliard m³, čímž zaostal za svým plánem.

Tržní podíl Ruska na evropském trhu se zemním plynem tehdy činil okolo 35 %. I to následně přispělo k nedostatku zemního plynu v Evropě.

Rusko opakovaně ujišťovalo, že je připraveno dodávky plynu do Evropy navýšit, jak již bylo zmíněno, a to skrze Nord Stream 2. Tím by poklesly ceny energií a krize byla zažehnána. Ke konci roku 2021 už nicméně začaly do veřejného prostoru prosakovat informace o možném útoku Ruska na Ukrajinu.

EU posléze obrátila svůj názor na komerční uvedení plynovodu do provozu a politická podpora pro Nord Stream 2 se postupně vytrácela.

Energetická, nebo spíše plynová, krize proto začínala nabírat zcela nových rozměrů.

Daniel Grecman

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2938606


Online diskuse
USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad i soustava tůní
21. dubna 2024 00:45

VYŠKOV (ČTK) - Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad a také soustava tůní, město chce zvýšit schopnost území zadržovat vodu a vytvořit nový biotop pro živočichy a rostliny. Město o tom informovalo na svém webu. V lokalitě mezi dálničním přivaděčem a rybníkem Kačencem už jeden biotop vznikl předloni.
(Celý text)

Na veletrhu Konopex v Ostravě se bude hovořit o využití konopí v medicíně
21. dubna 2024 00:39

OSTRAVA (ČTK) - O využití konopí v medicíně i o jeho legalizaci se bude hovořit na veletrhu Konopex, který se příští týden uskuteční v Trojhalí Karolina v Ostravě. Představí se na něm více než 100 vystavovatelů a v přednáškovém programu vystoupí 40 hostů, mezi nimiž budou například vědci či terapeuti. Sedmý ročník veletrhu se bude konat v novém a třikrát větším výstavním prostoru než dosud, sdělila za pořadatele Andrea Vojkovská.
(Celý text)

Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední léta
21. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Jihočeští hygienici letos zaznamenali nejvyšší počet případů lymeské boreliózy za poslední léta. Nemoc přenášenou klíšťaty evidovali u 87 lidí. Je to o 23 více než ve stejném období loni, informovala ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
(Celý text)

Vodohospodáři museli přestěhovat tři mraveniště kvůli stavbě nového vodojemu v Bílovci
21. dubna 2024 00:33

BÍLOVEC (ČTK) - Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) začala v Bravinném, místní části Bílovce na Novojičínsku, stavět nový vodojem. Stavba přijde téměř na 21 milionů korun a hotova bude příští rok. Vodohospodáři kvůli ní museli přestěhovat tři mraveniště chráněného druhu. ČTK to sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
(Celý text)

Na jarní Floře Olomouc bude v expozici bonsají k vidění tis starý 500 let
21. dubna 2024 00:17

OLOMOUC (ČTK) - Tis starý více než 500 let bude k vidění v expozici bonsají, která bude v druhé polovině příštího týdne součástí jarní etapy mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc. Novinářům to řekla ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Areál Výstaviště Flora nedaleko centra Olomouce ožije výstavou květin od čtvrtka 25. dubna do neděle 28. dubna. Součástí jarní etapy Flory Olomouc budou zahradnické trhy, několik gastrozón a doprovodný program. Na jarní Floru dorazí do Olomouce tři stovky prodejců a vystavovatelů.
(Celý text)

Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, bude na škole
20. dubna 2024 23:37

PŘEROV (ČTK) - Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, půjde o Základní školu U Tenisu. Zelená vegetace na ní poroste v kontejnerech, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Stavbaři začnou pracovat v červenci a do konce října by měla být střecha hotová. Náklady budou 6,2 milionu korun. Na rekonstrukci město požádalo stát o dotaci, která může činit až 85 procent nákladů.
(Celý text)

Francouzská policie rozbila síť obchodníků s chráněnými druhy
20. dubna 2024 18:43

(ČTK) - Síť obchodníků s chráněnými živočišnými druhy rozbila francouzská policie, která při zátahu zabavila mimo jiné i tarantule či tisícovku pavouků snovaček jedovatých známých jako černá vdova, informovala agentura AFP.
(Celý text)

Do Canal Grande v Benátkách vylili aktivisté zelenou a červenou barvu
20. dubna 2024 18:21

(ČTK) - Hlavní benátský kanál Canal Grande se včera odpoledne zbarvil do červených a zelených odstínů. Italská policie předpokládá, že se jedná o akci klimatických aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), napsala agentura APA.
(Celý text)

Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
20. dubna 2024 15:27

PRAHA (Ekolist) - Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
(Celý text)

Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2131 | Další