Česká republika se původně pokoušela zapsat pískovcová skalní města Českého ráje na seznam světového dědictví UNESCO, kde už je třeba Praha nebo Telč. Tehdejší náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko ovšem na zasedání v Číně pochopil, že na to Český ráj nemá, ale že by se v případě stažení kandidatury mohl později ucházet o statut geoparku UNESCO. Jenomže geoparky mají ve světě mnohem větší rozlohu než do třech nevelkých území rozdělená CHKO. Proto byl původní návrh pracovníků Geologického ústavu Akademie věd rozpracován a oblast, která se nakonec stala geoparkem, se směrem na východ rozšířila až k Nové Pace. Zahrnuje tak vedle notoricky známých míst, jako jsou Prachovské skály nebo Trosky, taky míň navštěvovaná místa, jako jsou Bozkovské jeskyně, údolí Jizery u Semil nebo Novopacko.
 |
|
| Besedické skály (nedaleko Malé Skály) | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Kategorie sedí
„Myslím, že kategorie geoparku Českému ráji sedí,“ říká dnes mineralog turnovského muzea Tomáš Řídkošil, jeden z lidí, kteří za kandidaturou stáli. Podle něj přišli s myšlenkou vytvoření sítě geoparků před pěti lety představitelé čtyř chráněných území z Francie, Německa, Řecka a Španělska. UNESCO se nápad zalíbil a od roku 2004 síť zaštítila svým jménem.
Při vyhlašování geoparku se přihlíží ke stovkám kritérií, k těm hlavním patří samozřejmě geologická kvalita a vzácnost území, ale taky jeho kulturní hodnoty. Posuzování jde ovšem až do takových drobností, jako je kvalita propagačních materiálů nebo množství významných vědeckých prací pořízených v oblasti. V zásadě by mělo být vybráno území, které už nějak chráněné je a které má navíc zpracovanou koncepci udržitelného rozvoje.
„Nejde o zvýšenou ochranu, je to prestižní známka, asi jako ekologicky šetrný výrobek,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Český ráj Lenka Šoltysová. UNESCO podle ní prostě upozornilo na oblast, která má velkou geologickou hodnotu. „Mohlo by to místním pomoct uvědomit si, v jak cenném území žijí.“
Mít rád kameny
Vysvětlit ale lidem, co je na geologii zajímavého, je docela obtížné. Přestože v České republice najdeme místa, která jsou chráněná především kvůli jejich geologickým kvalitám (například jeskyně), širší veřejnost oceňuje spíš krásu krajiny, případně neobvyklost nějakého útvaru – a pak samozřejmě nějaké ty stromy, kytky a zvířata. Naproti tomu o geologii skoro nikdo nic neví – mít rád jakousi vrstvu kdesi v zemi se moc nenosí. Výjimkou jsou ale právě oblasti jako okolí Kozákova nebo Novopacko. Tam se totiž vyskytují neobvyklé a krásné nerosty, třeba acháty a jaspisy. V mládí je tady hledá každý druhý. Sbírky jsou často s pýchou udržovány až do dospělosti a nejcennější kousky zdobí obývací pokoje majitelů podobně jako jinde mušle z Bulharska nebo Chorvatska. V kamenech se tu taky kdekdo vyzná a pořádají se tu pravidelné výměnné burzy.
Zvlášť v okolí Nové Paky je pak na skalkách vidět i jiná zdejší vzácnost, a sice kousky zkamenělých stromů (tzv. araukarity). Najít se dají i na polích v packém okolí, nejpříhodnější je doba těsně po jarním tání sněhu, kdy je hodně odplavována zemina. Jeden z největších araukaritů je vystaven ve vitríně vedle novopacké Klenotnice. Uvnitř této budovy je pak unikátní sbírka drahých kamenů z okolí a zajímavá expozice o geologické minulosti kraje – do hezkého muzea ale zatím přichází jen zlomek návštěvníků, kteří každoročně zaplavují CHKO Český ráj nebo severněji položené Krkonoše.
Právě značka geopark by podle Tomáše Řídkošila z turnovského muzea mohla upozornit i na další cenné lokality oblasti. Podobný účinek očekává i Jaroslava Hynková, starostka Lomnice nad Popelkou. „Udělení známky geoparku vítám. Je to příležitost, jak upozornit, že tady nejsou jen Prachovské skály a Hrubá skála.“
Vedoucí CHKO Lenka Šoltysová si od ocenění rovněž slibuje snadnější přístup k financím z evropských fondů, které by měly sloužit na opravy stezek, zlepšení informačních tabulí, ale taky k výstavbě záchytných parkovišť. Hlavním informačním centrem parku se má stát Muzeum Českého ráje v Turnově, podobně by ale měla sloužit taky menší muzea v okolí, například v Jilemnici. V plánu je rovněž vybudování pěti nových naučných stezek s geologickou tématikou. Stejně jako Tomáš Řídkošil z muzea i Lenka Šoltysová doufá, že v kraji postupně převládne rodinná turistika zaměřená na poznání.
Problémy se můžou zhoršit
Pozornost upřená na Český ráj ale může přinést zhoršení problému, který CHKO už dlouho trápí. I v odborných podkladech totiž jasně stojí, že mnohé oblasti, třeba Suché skály a Hruboskalské skalní město, jsou turismem silně poškozeny. Ruku v ruce s tím jde velký tlak na zastavění krajiny. Lidé by si nejradši postavili barák nahoře na Troskách. Napomáhá tomu i postoj majitelů pozemků. Často jim připadá, že půda zbytečně leží ladem, a proto ji radši někomu prodají k výstavbě domu. Vůbec nejhůř je ale ochranáři vnímána plánovaná výstavba čtyřproudé rychlostní silnice R35, která by oddělila severní a střední část CHKO Český ráj (víc viz níže). Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka silnice dálničního typu do tak cenného území nepatří. Teoreticky by Český ráj o členství v síti geoparků mohl dokonce přijít. Propůjčuje se totiž jen na tři roky, po jejich uplynutí se obnovuje.
 |
||
| Trosky. | ||
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
| Jak dál s R35?
Liberecký kraj v roce 2003 představil koncept územního plánu vyššího územního celku Liberecký kraj. Jeho zpracovatelé do návrhu zakreslili i čtyřproudou rychlostní silnici R35 z Jičína do Turnova v koridoru mezi Hrubou Skálou a Kozákovem. Proti tomu se ale začali bouřit obyvatelé dotčených obcí a založili několik občanských sdružení. Představa silnice dálničního typu mezi severní a střední částí CHKO Český ráj straší rovněž její správu. „Dnes je to největší hrozba krajině a přírodě Českého ráje,“ pokyvuje hlavou vedoucí CHKO Lenka Šoltysová. Ve hře je několik variant severních, které všechny vedou mezi Kozákovem a Hrubou Skálou a všechny mají procházet úzkým údolím v jižní části Turnova. Proti nim stojí tzv. jižní varianta, která by území Českého ráje obcházela z jihu a u Mnichova Hradiště by se napojila na už existující rychlostní silnici mezi Prahou a Libercem. V úvahu připadá i zachování současné dvoupruhové silnice s tím, že by se na několika místech opravila, rozšířila a postavily se obchvaty obcí. Liberecký kraj se zatím klonil spíš k jedné ze severních variant. Ze strany kraje je to pochopitelný přístup. Silnice je pro něj důležitá, a kdyby se stavěla na jeho území (což je případ severních variant, jižní varianta vede z velké části přes kraj Středočeský), může víc tlačit na její co nejrychlejší zprovoznění. Navíc může ovlivnit, které firmy budou silnici stavět. Aby zjistil, která varianta má nejmenší dopad na životní prostředí, nechal kraj celý koncept územního plánu posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí. Podle Pavla Kučírka, který tým posuzovatelů vedl, vyšla jako nejlepší jedna ze severních variant. To ovšem vyvolalo protesty u odpůrců severní trasy, které ještě zesílily poté, co zjistili, jakým způsobem tým Pavla Kučírka ke svému závěru došel. „V posudku je spousta chyb a kritéria, podle kterých se hodnotily trasy, jsou nejasná. Vypadá to, jako kdyby zpracovatel vybral variantu, která se hodila kraji,“ říká Martina Pokorná z občanského sdružení S drakem rval se Michael a opoziční zastupitelka Libereckého kraje. Podle ČTK na veřejném projednávání letos v květnu autoři studie chyby přiznali, ale odmítli, že by byl závěr účelový. Výsledky studie jako věcně nesprávné odmítlo i ministerstvo životního prostředí. Posuzovatelé totiž úsek jižní varianty mezi Mnichovým Hradištěm a Turnovem hodnotili, jako kdyby se měl teprve stavět. Jenomže auta po něm burácejí už pěkných pár let, což výsledky studie zkreslilo. MŽP taky upozornilo na „zcela nevyhovující hodnocení krajinného rázu“. Nejvíc námitek proti studii podalo město Rovensko pod Troskami, Kučírkův tým ale u velké části z nich pouze konstatuje, že se město mýlí. Chyby, na které Rovensko upozorňovalo, přitom bijí do očí. Pavel Kučírek ve vypořádání připomínek například tvrdí, že „vyšší polohy Kozákova jsou zalesněné. Nelze z nich vidět R35“. Vrchol Kozákova ovšem zalesněný není a kromě parkoviště a restaurace je na něm dokonce i rozhledna. MŽP proto nešetří kritikou autorů: „Zpracovatel by si měl být vědom skutečnosti, že nedostatečnou znalost území nelze kompenzovat autoritativní dikcí vypořádání připomínek.“ Celá dokumentace přišla Liberecký kraj na 480 tisíc Kč. Podle sdělení odboru územního plánování Libereckého kraje bude jejím dopracováním znovu pověřen Pavel Kučírek. Měl by to udělat zdarma na základě reklamačního ujednání ve smlouvě. V současné době Liberecký kraj jedná s ministerstvem životního prostředí – chce znát přesné požadavky na dopracování dokumentace. Oficiální stanovisko, která z variant R35 by se měla stavět, zatím žádné neexistuje. |
Článek je převzat z tištěného EkoListu 11/2005.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=767414
30. dubna 2024 01:02
(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)
Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)
Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03
(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)
Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24
KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)
Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)
Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43
KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)
Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05
(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)
Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53
LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)
Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50
(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)
Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02
(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)
Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53
(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)
Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37
() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)