PRAHA (EkoList) - Poslaneckou sněmovnu čeká hlasování o dlouho očekávaném návrhu nové verze stavebního zákona, tedy přesně řečeno zákona o územním plánování a stavebním řádu. Jeho schvalování s největší pravděpodobností nebude krátké a jednoduché, protože se týká velmi širokého spektra zájmových skupin. Také z pohledu ochrany životního prostředí se jedná o jeden z nejdůležitějších předpisů. Stavební zákon je velmi úzce provázán s ochranou přírody a krajiny, ale upravuje také právo veřejnosti podílet se na procesu územního plánování.

V rámci nového zákona bude zřejmě snadnější prosadit stavby nadmístního významu, jako jsou například komunikace
Foto: Martin Mach/EkoList

Podívejme se podrobněji na část zákona věnovanou územnímu plánování. Územní plánování je (podle stávajícího zákona) činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Jinými slovy - územní plánování by tedy mělo být nepřetržitým dialogem, brát v úvahu různé aspekty pohledu na využití území a vytvářet kompromisy mezi rozdílnými tlaky.

Systém územního plánování je zakotven v legislativě. Z pohledu ochrany životního prostředí, přírody a krajiny a přístupu k rozhodování v území je nejdůležitější zabývat se závaznou územně plánovací dokumentací, jíž by podle připravovaného zákona měla být nadřazena ještě zvláštní kategorie nazvaná Politika územního rozvoje. Politika územního rozvoje je podle vládního návrhu stavebního zákona pořizována pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Mimo jiné stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují hranice jednoho kraje. Její součástí je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Současný stav (zákon 50/1976 Sb.)	Vládní návrh stavebního zákona
Územní plán velkého územního celku Zpracovává se pro vymezené území více obcí. Stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.	Zásady územního rozvoje Pořizují se pro celé území kraje a jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu, zejména pro veřejně prospěšné stavby. Jejich součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Územní plán obce Zpracovává se pro celé území obce nebo společně pro území více obcí. Stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného a současně zastavěného území obce.	Územní plán obce Zpracovává se pro celé území obce. V souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Stanoví koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.
Regulační plán Zpracovává se pro část území obce nebo pro celé území obce. Stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání.	Regulační plán V řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná zařízení. V řešené ploše nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí. Regulační plán se zpracovává z podnětu (příslušných úřadů) nebo na žádost (fyzické nebo právnické osoby, je-li součástí zásad územního rozvoje nebo územního plánu zadání regulačního plánu).

Z tabulky je patrné, že jednotlivé úrovně územně plánovací dokumentace jsou vždy nadřazeny úrovním nižším. Mimo to mají kraje povinnost uvést své zásady územního rozvoje do souladu i s následně schválenou politikou územního rozvoje a analogicky obce jsou povinny uvést své územní a regulační plány v soulad s následně schválenými krajskými zásadami územního rozvoje. Dokud toto nesplní, nebude možno rozhodovat a postupovat podle částí dokumentace, která je v rozporu s dokumentací vyšší instance. Rovněž je nutno upozornit na skutečnost, že se nebude příhlížet ke stanoviskům, námitkám a připomínkách ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při projednávání nadřazenějšího dokumentu. Pravděpodobně se v územním plánování posiluje role státní a krajské správy a omezuje se role jednotlivých obcí. Bude tak zřejmě snadnější prosadit stavby nadmístního významu, zejména tzv. veřejně prospěšné stavby, jako jsou například komunikace, protože při projednávání územně plánovací dokumentace nižšího řádu se nebude možné proti věcem, o kterých se podaří rozhodnout při vydání zásad územního rozvoje, odvolat.

Mění se také role veřejnosti a občanských sdružení v procesu územního plánování. Nově se v návrhu zákona objevuje institut Zástupce veřejnosti. Zástupce veřejnosti může být fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům nebo občanské sdružení či obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je územní plánování, podpora výstavby, ochrana životního prostředí nebo ochrana kulturního dědictví. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu, případně konceptu územně plánovací dokumentace nebo v územním řízení, nebo 2000 občanů kraje, kteří podali věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje. Zmocnění zastupce veřejnosti se dokládá prohlášením se seznamem příslušného počtu osob se jmény, adresami, daty narození a podpisy.

Jak mohou občané ovlivnit rozhodování v území - územně plánovací dokumentaci a územní řízení - v současné době (tedy podle zákona 50/1976 Sb.)?

Na úrovni zadání územně plánovací dokumentace
Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být veřejně vystaven, každý může ve stanovených lhůtách uplatnit své podněty.

Na úrovni konceptu územně plánovací dokumentace
O konceptu řešení se koná veřejné projednání. Jeho součástí je i odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Koncept musí být předem vystaven k veřejnému nahlédnutí. Každý může ve stanovené lhůtě uplatnit své připomínky. Námitky mohou ve stanovené lhůtě podat vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami vymezenými v konceptu velkého územního celku. Na základě výsledku projednání konceptu zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace.

Na úrovni návrhu územně plánovací dokumentace
Návrh musí být veřejně vystaven, každý může ve stanovené lhůtě uplatnit své připomínky. Námitky k návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku mohou podat vlastníci dotčených pozemků a staveb, případně mohou podat nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.

Při územním řízení
Účastníci územního řízení jsou kromě osob vlastnickými právy k dotčeným pozemkům a stavbám také osoby, o kterých tak stanoví zvláštní předpis (viz zákon 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny). Stavební úřad musí oznámit účastníkům nejméně 15 dnů předem místo a den ústního jednání, případně místního šetření. Námitky a připomínky mohou účastníci podat nejpozději v den ústního jednání. Úřad může od ústního jednání upustit v případě, že je pro lokalitu zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit návrh na územní rozhodnutí. V tom případě stavební úřad musí stanovit lhůtu, do které účastníci mohou podat námitky a připomínky.

Jak by mohli občané ovlivnit rozhodování v území – tedy politiku územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci a územní řízení - podle vládního návrhu zákona?

Při schvalování politiky územního rozvoje (PÚR).
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejní návrh politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Veřejnost může ve stanovené lhůtě podávat připomínky přímo zmíněnému ministerstvu. Ministerstvo připomínky veřejnosti zohlední a návrh politiky územního rozvoje upraví.

Při schvalování zásad územního rozvoje.
Návrh zásad krajský úřad vystaví k veřejnému nahlédnutí. Každý může zaslat krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí své písemné vyjádření ve lhůtě do 20 dnů ode dne zveřejnění.

Vyhodnocení těchto písemných vyjádření projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstvá práce a sociálních věcí. Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva pro místní rozvoj.

O upraveném návrhu zásad se koná veřejné projednání. Návrh zásad územního rozvoje musí být vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a zástupce veřejnosti. Připomínky může uplatnit každý. Připomínky a námitky mohou být uplatněny nejpozději při veřejném projednání, v jehož závěru dotčené orgány uplatní svá stanoviska k podaným připomínkám a námitkám. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

Pokud dojde na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, koná se opakované veřejné projednání.

Při schvalování územního plánu.
K zadání územního plánu se veřejnost nemá možnost vyjádřit. Koncept územního plánu se zpracovává pouze tehdy, stanovuje-li to zadání. O případném konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Každý může ve stanovené lhůtě uplatnit své připomínky. Námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Na základě výsledku projednání konceptu zpracuje pořizovatel návrh pokynů pro zpracování územního plánu.

Návrh územního plánu se zpracovává na základě zadání územního plánu nebo návrhu pokynů pro zpracování územního plánu. Návrh územního plánu se vystaví k veřejnému nahlédnutí. Ve stanovené lhůtě múže každý podat své písemné vyjádření. Návrh je poté upraven podle stanovisek dotčených orgánů. O upraveném návrhu se koná veřejné projednání. Námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Připomínky může uplatnit každý. Připomínky a námitky se musí podat nejpozději v den veřejného projednání, v jehož závěru k nim dotčené orgány uplatní své stanovisko. Nepřihlíží se ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje.

Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, koná se opakované veřejné projednání.

Při schvalování regulačního plánu.

K zadání regulačního plánu z podnětu může každý uplatnit ve stanovené lhůtě své požadavky. O návrhu regulačního plánu se koná veřejné projednání. Námitky a připomínky musí být podány nejpozněji v den veřejného projednání. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Návrh regulačního plánu musí být před veřejným projednáním vystaven k veřejnému nahlédnutí a zároveň dotčená plocha musí být označena tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu.

Námitky proti návrhu na vydání regulačního plánu mohou kromě osob s vlastnickými právy k dotčeným pozemkům a stavbám také zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (viz zákon 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny).

Při územním řízení (podobný postup platí také pro posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení)
Účastníky územního řízení jsou kromě osob s vlastnickými právy k dotčeným pozemkům a stavbám také osoby, o kterých tak stanoví zvláštní předpis (viz zákon 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny) a zástupce veřejnosti. Nejméně 15 dnů předem stavební úřad oznámí konání veřejné ústní jednání. Bezodkladně rovněž musí být vyvěšena na vhodném místě informace o záměru včetně jeho grafického vyjádření.

Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad veřejnosti a mohlo-li by to vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání, vyzve je stavební úřad, aby si zvolili společného zmocněnce.

Nejpozději při veřejném ústním jednání musí být uplatněny námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti. K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o nichž bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. Osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního předpisu, může v územním řízení uplatňovat námitky, pokud je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývý. Zástupce veřejnosti uplatňuje námitky v územním řízení v rozsahu svého zmocnění. V případě námitky, o které nedošlo ke shodě mezi účastníky řízení, rozhodne stavební úřad.

Hanka Hermová

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=908841