titulní strana > co píší jiní
Struska ze spaloven do náspů a zasypů – pravda, půl pravdy a lež
2. dubna 2021 07:00
() - Poté, co Arnika zveřejnila kritiku návrhu nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady za to, že zmírňuje limity pro použití strusky ze spaloven odpadů v náspech silnic a zásypech pro základy dalších staveb, se strhla vyhrocená debata. Kritizujeme vyhlášku za to, že upouští od dostatečně přísné kontroly toxicity popela a strusky ze spaloven se zavádějícím odůvodněním, že jde o naplnění oběhového hospodářství. Použití spalovnové strusky na stavbách je ale jednosměrná, lineární cesta umožňující vstup toxických látek do životního prostředí a s oběhovým hospodářstvím neboli cirkulární ekonomikou má pramálo společného. V článcích, zveřejněných Ekolistem, nás Ministerstvo životního prostředí a autoři odborných podkladů pro přípravu vyhlášky obvinili ze lži. Pokusím se celý problém rozebrat podrobněji a reagovat také na některá tvrzení zástupců Ministerstva životního prostředí a také pánů Michala Šyce a Jiřího Hykše (Šyc a Hykš 2021), kterým Ekolist zveřejnil poměrně dlouhý komentář.

Základem celé diskuse by měl být text, jak je v nové vyhlášce navržen. Je z něj totiž patrné, jaká pravidla jsou pro strusku stanovená. Uvádím ho proto v příloze spolu s tabulkou srovnávající limity pro výluhy škodlivin nastavené pro strusku a pro jiné odpady. Je z nich patrné, že limity pro výluh ze strusky jsou daleko mírnější a v Arnice si myslíme, že jsou nastavené tak, aby struska co možná nejčastěji prošla již tak chabou kontrolou a ocitla se ve stavbách ve volné krajině. Pro strusku také oproti jiným odpadům nejsou stanovené limity pro obsah polyaromatických uhlovodíků, sumární obsah těžkých kovů v sušině, anebo testy ekotoxicity. Přesto se MŽP a pánové Šyc a Hykš tváří, že struska bude testům ekotoxicity podléhat i nadále. Ptám se, proč by je spalovny dělaly, když nebudou muset? V tomto světle je zajímavý fakt, že například směs popele, strusky a popílku z liberecké spalovny odpadů v nezávisle udělaném testu ekotoxicity v roce 2006 neprošla (Košařová 2006), zatímco v testech zadávaných spalovnou prošla.

Michal Šyc a Jiří Hykš ve svém příspěvku často říkají jen polovinu pravdy. Ve svém článku například uvedli evropské země, které využívají strusku a popel mimo skládky. Podle jimi citovaného zdroje je ovšem také řada zemí, kde je využití strusky a popela sice povoleno, ale prakticky se nevyužívá, konkrétně například v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Litvě, Maďarsku a dalších. V Norsku dokonce povoleno není (Blasenbauer, Huber a další 2020). A v zemích, kde využití strusky a popela je povoleno, jsou často nastavena přísnější pravidla, než jaká navrhuje nová vyhláška Ministerstva životního prostředí připravená podle Šyce a Hykše. Využití popele a strusky u nás povolovala i stará vyhláška upřesňující nakládání s odpady. Ale nestanovila pro ně méně přísná pravidla, než pro jiné odpady. A právě tato výjimečnost je jádrem naší kritiky nové vyhlášky. Výjimek pro znečišťovatele jsme si v minulosti užili dost.

Zastánci využití strusky ze spaloven podtrhují úspory docílené využitím vytříděných kovů z ní. Vyzdvihují rovněž fakt, že do zařízení na třídění kovů ze strusky musí spalovny investovat stovky milionů korun. Přínosem má být pak vytřídění až 3500 tun neželezných kovů, především hliníku, ročně. Zkusme se podívat právě na hliník, jehož vytěžení ze strusky spaloven podtrhuje i Šycem a Hykšem citovaný článek hodnotící využití strusky v inženýrských stavbách jako nejlepší variantu (Allegrini, Valenbo a další 2015). Jde hlavně o energetickou úsporu zpětným využitím hliníku a roční snížení emisí CO2 o více než 30 tisíc tun. Takové úspoře nelze, než zatleskat. Ale nedá se jí dosáhnout i jinak, bez přepálení hliníkových odpadů ve spalovně?

Velkou část hliníku v komunálním odpad nejspíš tvoří nápojové plechovky. Lucie Müllerová, mluvčí společnosti Eko-Kom, která se v Česku stará o sběr obalů pro Hospodářské noviny prohlásila: „Dle našeho kvalifikovaného odhadu bylo v roce 2017 na český trh uvedeno asi 8900 tun nápojových plechovek“ (Zenkner 2019). Co takhle ty stamiliony namísto do spaloven investovat do systému zálohování a zpětného výkupu nápojových plechovek? Takové systémy mají vysokou účinnost, takže by nám to mohlo přinést stejnou, ne-li vyšší úsporu kovů, aniž bychom je prohnaly spalovnou a část z nich ztratili v emisích do ovzduší. Anebo ještě lépe, část nápojů vrátit do vratného skla, snížíme spotřebu hliníku a pivo ze skla stejně chutná lépe, ne?

Vychytávání kovů ze strusky a jejich vracení do hutí má ještě jeden aspekt, na který zatím žádná ze studií nepamatovala. Jsou jím příměsi látek nachytaných v procesu spalování na kovy, které mohou v případě chlorovaných a bromovaných sloučenin zvyšovat toxicitu už tak problémové druhotné výroby kovů. Druhotná výroba hliníku je sice energeticky méně náročná, zato patří stejně jako spalovny odpadů k velkým zdrojům toxických dioxinů. A kovový šrot vytříděný ze spalovnové strusky k tomu může jen přispět.

Tím jsme se dostali k dalšímu diskutovanému aspektu, toxickým látkám ve strusce. Vedle klasicky sledovaných těžkých kovů a solí, které tvoří ve strusce významný problém, jsou tady i látky, které se do ní dostávají až v posledních letech v důsledku spalování odpadu s bromovanými zpomalovači hoření. K problematickým látkám ve strusce tak přibyly samotné zpomalovače hoření, které spalovna nedokáže rozložit, a pak bromované dioxiny srovnatelně toxické s dioxiny chlorovanými. Na tento argument reagovali Šyc a Hykš konstatováním, že „koncentrace bromu v odpadu a tím i ve spalinách či produktech spalování je řádově nižší než koncentrace chloru.“ Na pomoc si vzali studii z Tchajwanu z roku 2007, kde bylo zjištěno, že emise bromovaných dioxinů do ovzduší byly na úrovni do 1 % emisí chlorovaných dioxinů (Wang a Chang-Chien 2007). Ve své dedukci pak pokračují: „Obsah chlorovaných dioxinů je pak v rámci strusky pravidelně sledován. Jedná se tedy opět o účelové tvrzení v kontrastu proti stávajícím znalostem.“ Chci jen připomenout: Ve zprávě Arniky netvrdíme, že bromované dioxiny jsou ve vyšších koncentracích v kouři ze spaloven. Celá diskuse je přece o strusce a popelu, ne o emisích do ovzduší! Které tvrzení je tady účelové?

O strusce a popelu jiná studie z Tchajwanu z roku 2010 říká, že v nich končí 97% bromovaných dioxinů vycházejících ze spalovny komunálních odpadů a rovněž upozorňuje na povážlivě vysokou koncentraci bromovaných zpomalovačů hoření PBDE, jejichž obsah ve strusce a popelu může komplikovat případné využití tohoto odpadu vzhledem k možné kontaminaci životního prostředí (Wang, Hsi a další 2010). V České republice však není ani jedna laboratoř, která měří bromované dioxiny. Ostatně jako ve značné části evropských zemí s výjimkou Německa, Velké Británie, Švédska a možná jednoho či dvou dalších států. Ne, že by to naše laboratoře nedokázaly, ale o zjišťování látek, pro které neexistují limity, není zájem.

Ministerstvo životního prostředí také v odpovědi Ekolistu uvedlo: „Všechny čtyři ZEVO (pozn. red.: zařízení na energetické využití odpadu, lidově spalovny odpadů) v ČR mají platné osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností, v rámci kterého je pravidelně sledována i ekotoxicita. Struska ze ZEVO není ekotoxická, takže se jedná o lživé tvrzení ze strany Arniky.“

Testy ekotoxicity musela struska stejně jako jiné odpady podstoupit podle dříve platné vyhlášky. Ta nová od této povinnosti pro strusku upouští. Testy ekotoxicity jsou v ní povinné pro jiné odpady, pro strusku nikoliv. Ekotoxicita ověřená ve vzorcích odebraných a změřených nezávislými odborníky by mohla do určité míry nahradit chybějící analýzy jiných látek.

Podívejme se ještě na jedno tvrzení zastánců spaloven a použití strusky, podle nichž: „… zvýšená recyklace (myšleno odpadů) … sebou logicky nese i nárůst energetického využití odpadů. Státy ze špice evropského žebříčku jako Německo, Rakousko, Švédsko a Dánsko, vykazují při dosažení 50–66 % recyklace komunálních odpadů současně 32–50 % na energetické zpracování odpadů“ (Šyc a Hykš 2021). Budeme-li za špičku považovat maximální míru recyklace a kompostování odpadů, pak musíme toto konstatování na základě dat z Eurostatu upravit na to, že při dosažení 47 – 67% recyklace evropské státy současně mají 10 až 53% energetického využití, tedy spalování odpadů (viz tabulku níže). Jinými slovy, recyklace nemusí jít ruku v ruce s energetickým využitím. Navíc státy jako Rakousko, Nizozemí, Belgie, Dánsko, Lucembursko, Švédsko, Finsko a Estonsko budou muset část své kapacity spaloven zavřít, aby měly prostor dosáhnout požadované úrovně 65% recyklace komunálních odpadů. Anebo budou jejich kapacitu využívat pro odpad dovezený ze zahraničí. Estonsko s tím bude mít velký problém, protože jeho hlavní město je závislé na zásobování teplem z velké spalovny odpadů.

Skladba nakládání s odpady ve státech s nadprůměrnou recyklací odpadů ve srovnání s průměrem v EU. Údaje jsou v procentech.
Skladba nakládání s odpady ve státech s nadprůměrnou recyklací odpadů ve srovnání s průměrem v EU. Údaje jsou v procentech.
Zdroj | Eurostat 2018

Celý problém nastavení legislativy pro nakládání se struskou by měli posoudit skutečně nezávislí odborníci, kteří nemají tak blízko ke spalovnářské lobby jako pánové Šyc a Hykš. Jimi navržená pravidla a provedený výzkum neprošly žádnou širší diskusí a veřejnou oponenturou. Nespalujme, recyklujme #sodvahou.

Reference:
Allegrini, E., C. Vadenbo, A. Boldrin and T. F. Astrup (2015). "Life cycle assessment of resource recovery from municipal solid waste incineration bottom ash." Journal of Environmental Management 151: 132-143.
Blasenbauer, D., F. Huber, J. Lederer, M. J. Quina, D. Blanc-Biscarat, A. Bogush, E. Bontempi, J. Blondeau, J. M. Chimenos, H. Dahlbo, J. Fagerqvist, J. Giro-Paloma, O. Hjelmar, J. Hyks, J. Keaney, M. Lupsea-Toader, C. J. O'Caollai, K. Orupold, T. Pajak, F. G. Simon, L. Svecova, M. Syc, R. Ulvang, K. Vaajasaari, J. Van Caneghem, A. van Zomeren, S. Vasarevicius, K. Wegner and J. Fellner (2020). "Legal situation and current practice of waste incineration bottom ash utilisation in Europe." Waste Manag 102: 868-883.
Košařová, G. (2006). Posouzení vlastností směsi škváry a popílku ze spalovny odpadů TERMIZO a.s. dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. https://arnika.org/soubory/dokumenty/odpady/spalovny/Liberec/GKosarova_posudek.pdf Šyc, M. a J. Hykš (2021) "Využití strusky ze spalování komunálních odpadů jako ve vyspělé Evropě“ https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-syc-a-jiri-hyks-nova-vyhlaska-o-podrobnostech-nakladani-s-odpady-muze-umoznit-vyuziti-strusky-ze-spalovani ."
Wang, L.-C., H.-C. Hsi, Y.-F. Wang, S.-L. Lin and G.-P. Chang-Chien (2010). "Distribution of polybrominated diphenyl ethers (PBDEs) and polybrominated dibenzo-p-dioxins and dibenzofurans (PBDD/Fs) in municipal solid waste incinerators." Environmental Pollution 158(5): 1595-1602.
Wang, L.-C. and G.-P. Chang-Chien (2007). "Characterizing the Emissions of Polybrominated Dibenzo-p-dioxins and Dibenzofurans from Municipal and Industrial Waste Incinerators." Environ Sci Technol 41(4): 1159-1165.
Zenkner, P. (2019). Hliníkový svět: Plechovek se ročně vyrobí na 200 miliard, stamiliony pochází z Česka. Mnohem zásadnější je ale tento materiál pro průmysl. Hospodářské noviny https://archiv.ihned.cz/c1-66498150-hlinikovy-svet-plechovek-se-rocne-vyrobi-na-200-miliard-stamiliony-pochazi-z-ceska-mnohem-zasadnejsi-je-ale-tento-material-pro-prumysl

Příloha:

Text návrhu vyhlášky a srovnávací tabulka pro limity výluhů škodlivin

Text návrhu nové vyhlášky v §7 říká:

Podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání
(1) Struska ze spalování ostatního odpadu zahrnutá pod katalogové číslo 19 01 12 může být použita k zasypávání pokud

a) prošla procesem zpracování, jehož součástí je vytřídění železných a neželezných kovů a dále objemová stabilizace pomocí zrání trvající alespoň 28 dnů,
b) obsah škodlivin ve výluhu nepřekračuje nejvýše přípustné hodnoty uvedené v bodě 1 v příloze č. 6 k této vyhlášce,
c) splňuje technické požadavky vymezené v bodě 2 v příloze č. 6 k této vyhlášce,
d) bude použita ke stavebním účelům uvedeným v tabulce v bodě 3 v příloze č. 6 k této vyhlášce za podmínek uvedených v této tabulce,
e) technická vrstva obsahující odpad je alespoň 1 m nad maximální výškou hladiny podzemní vody,
f) vzdálenost místa využití od studny nebo jímacího vrtu určeného k zásobování vodou domácností je nejméně 30 metrů;
g) nebude použita v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně6), v ochranných pásmech léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod I. a II. Stupně7), ve zvláště chráněných územích, v územích soustavy Natura 2000 nebo v záplavových územích.

(2) Zvláštní požadavky na vzorkování pro účely ověření vhodnosti strusky pro zasypávání jsou vymezeny v bodě 4 v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Tabulka: Rozdíl mezi limity nastavenými v příloze č. 6 nové vyhlášky pro strusku a v příloze č. 5 pro jiné odpady porovnává tabulka níže.

Jindřich Petrlík

Další články:
12. dubna 2021 07:00
11. dubna 2021 07:00
9. dubna 2021 04:56
8. dubna 2021 07:00
7. dubna 2021 12:22

Online diskuse
Evropští zákonodárci i představitelé z byznysu vyzvaly USA k snížení emisí
13. dubna 2021 17:40

BRUSEL/WASHINGTON (ČTK) - Desítky evropských zákonodárců i zástupců průmyslu a obchodu prostřednictvím otevřeného dopisu vyzvaly USA, aby snížily produkci skleníkových plynu o 50 procent v porovnání s rokem 2005, informuje agentura AP. Výzva přichází před klimatickým summitem, na němž bude příští týden americký prezident Joe Biden jednat se světovými lídry.
(Celý text)

Soud v Liberci zmírnil Berouskovi podmínku v kauze nelegálního zabíjení tygrů
13. dubna 2021 17:30

LIBEREC (ČTK) - Odvolací krajský soud v Liberci zmírnil trest Ludvíku Berouskovi v kauze nelegálního zabíjení tygrů a obchodu s částmi jejich těl. Potrestal ho 18 měsíci se zkušební dobou na tři roky a zrušil peněžitý trest. Původně mu byla uložena dvouletá podmínka se čtyřletým odkladem a povinnost zaplatit 338 000 korun. Jde o souhrnný trest, neboť u jiného soudu byl Berousek potrestán zabavením nekolkovaných cigaret, které se u něj našly.
(Celý text)

Návštěvníci jsou pro zvířata v liberecké zoo zatím vítanou atrakcí
13. dubna 2021 17:22

LIBEREC (ČTK) - Návrat návštěvníků je pro zvířata v liberecké zoo vítanou atrakcí. Lidí i kvůli zimnímu počasí ale zatím nechodí hodně, za dva dny přišly řádově stovky. ČTK to sdělil ředitel nejstarší zoo v zemi David Nejedlo.
(Celý text)

Ochrana zemědělské půdy před výstavbou zůstává jen na papíře, upozorňuje Zemědělský svaz
13. dubna 2021 16:08

PRAHA (Ekolist) - Zemědělský svaz ČR upozorňuje na nedostatečnou ochranu zemědělské půdy před jinými veřejnými zájmy. Jako příklad uvedl na dnešní tiskové konferenci výstavbu vysokorychlostní tratě Praha – Brno, jejíž koridor by podle zástupců svazu mohl být zabrat pozemky o výměře až 3300 ha.
(Celý text)

V nádrži Švihov právě vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých u nás
13. dubna 2021 14:04

PRAHA (Ekolist) - Zajímavý přírodní jev je možné pozorovat v těchto dnech na vodárenské nádrži Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy. U hlavního přítoku do nádrže se shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice. Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), kteří mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a pozorují takřka v přímém přenosu jejich chování.
(Celý text)

Je chov domácích mazlíčků, psů a koček, „eko“?
13. dubna 2021 14:00

PRAHA (Ekolist) - Láska ke zvířatům, péče o pejska nebo kočku, vztah k životnímu prostředí, domýšlení důsledků vlastních činů. Tyto čtyři množiny se jen zřídka prolínají, a když k tomu dojde, je z toho jen trápení.
(Celý text)

Greenpeace vyzvala Ústecký kraj, aby řešil kácení lesů v Krušných horách
13. dubna 2021 14:00

HORNÍ JIŘETÍN (ČTK) - Ekologická organizace Greenpeace vyzvala Ústecký kraj a ministerstvo životního prostředí, aby začaly řešit kácení lesů v Krušných horách v blízkosti Horního Jiřetína na Mostecku. Organizace požaduje vytvoření chráněného území, v němž nebude možné zasahovat. ČTK o tom informoval Lukáš Hrábek z Greenpeace. Les podle ekologů vlastní společnost I. H. Farm, která je spojená s finančníkem Pavlem Tykačem. Z informací, které ČTK zaslal krajský úřad, vyplývá, že se s vyhlášením požadovaného území počítá, úřad chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. Pokud se smlouva neuzavře, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.
(Celý text)

KDU-ČSL chce opět jednat o zřízení vyšetřovací komise k havárii na Bečvě
13. dubna 2021 13:20

PRAHA (ČTK) - KDU-ČSL chce na schůzi Poslanecké sněmovny opět usilovat o to, aby se dokončilo projednání bodu ke zřízení vyšetřovací komise k ekologické havárii na Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli tomu, že původce otravy Bečvy kyanidem není ani po více než půl roce vyšetřování znám. Znalec Jiří Klicpera, který má vypracovat pro policii posudek, opakovaně požádal o delší lhůtu.
(Celý text)

Čeští vědci se podíleli na přípravě protilátek na klíšťovou encefalitidu
13. dubna 2021 12:09

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, připravil účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Fungují jako okamžitá prevence i jako lék. Protilátky získali lékaři od lidí, kteří encefalitidu prodělali a měli největší imunitní odezvu. ČTK to řekla mluvčí českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.
(Celý text)

Soud v Liberci se začal zabývat kauzou nelegálního zabíjení tygrů
13. dubna 2021 12:05

LIBEREC (ČTK) - Odvolací soud v Liberci se začal zabývat kauzou nelegálního zabíjení tygrů a obchodu s částmi jejich těl. Nevyhověl novému obhájci obžalovaného Miloše Hrozínka, jenž žádal i odročení, aby se mohl seznámit se spisem. V kauze se posuzují tři úhyny tygrů z chovu provozovatele zooparků u Prahy a Doks na Českolipsku Ludvíka Berouska, který je také obžalován. Hrozínek i Berousek vinu odmítají a požadují zrušení trestu, který jim uložil okresní soud.
(Celý text)

Japonská vláda se rozhodla vypustit vodu z Fukušimy do moře
13. dubna 2021 09:25

TOKIO (ČTK) - aponská vláda dnes rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna cunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga. Úřady došly k závěru, že krok nebude mít přílišné negativní dopady na životní prostředí. S tím však nesouhlasí některé nevládní organizace či místní rybáři. Nelibost nad japonským rozhodnutím již vyjádřily také například Jižní Korea a Čína, oznámení Tokia naopak podpořil Washington. Krok schvaluje také český Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
(Celý text)

Havlíček: Dopady Zelené dohody vyčíslí nová vládní komise po vzoru té uhelné
13. dubna 2021 01:17

PRAHA (ČTK) - Dopady Zelené dohody na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé. Po pondělním jednání tripartity to řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v ČR dosáhnout deseti bilionů korun. Zelená dohoda je plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí.
(Celý text)

Krajský úřad Ústeckého kraje dal výjimku z emisních limitů elektrárně Počerady
13. dubna 2021 01:08

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Krajský úřad Ústeckého kraje udělil elektrárně Počerady výjimku z nových evropských emisních limitů. Částečná a časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a vyprší po čtyřech letech. Provozovatel Vršanská uhelná připravuje kompletní ekologizaci za miliardy korun. ČTK o tom dnes informovala Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev-en Energy, do které Vršanská uhelná patří. Ekologické organizaci se proti rozhodnutí chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí, požadují zrušení výjimky.
(Celý text)

V Brně začal systematický sběr bioodpadu, hnědé popelnice postupně přibudou po celém městě
13. dubna 2021 00:35

BRNO (ČTK) - Obyvatelé brněnské městské části Slatina mohou od pondělí vyhazovat zbytky ze zeleniny a ovoce, čajové sáčky či kávovou sedlinu do hnědých popelnic. Městská svozová společnost SAKO jich tam navezla 43, čímž ve městě začal systematický sběr biologického odpadu. Popelnice postupně přibudou po celém městě. Kromě Slatiny v Černovicích, Líšni a Brně-jihu. V pátek návoz skončí v Židenicích, Vinohradech a Brně-středu, řekl předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder (KDU-ČSL).
(Celý text)

Zastupitelstvo Vážan nad Litavou rozhodlo o koupi pozemku se skládkou
13. dubna 2021 00:15

VÁŽANY NAD LITAVOU (ČTK) - Zastupitelé Vážan nad Litavou minulý týden rozhodli o koupi pozemku s nelegální skládkou vesměs stavební suti, která je v katastru obce, a to za 6,9 milionu korun. ČTK to řekl starosta obce Václav Matyáš. O pozemku pod skládkou v minulosti rozhodoval soud. V lokalitě by v budoucnu mohly vzniknout třeba sjezdy pro bicykly.
(Celý text)

Chceme chráněnou krajinnou oblast Krušné hory, říká část politiků v Ústeckém kraji
12. dubna 2021 12:50

ÚSTÍ NAD LABEM (Ekolist) - Politické uskupení Spojenci pro kraj chce, aby vláda vyhlásila chráněnou krajinnou oblast Krušné hory. Slibují si od toho, že potřebný rozvoj turistické infrastruktury bude udržitelný a nezničí jedinečného genia loci Krušnohoří.
(Celý text)

Zelení navrhují zastupitelstvu vyhlásit referendum o osudu javoru stříbrného v Praze 1
12. dubna 2021 12:49

PRAHA (Ekolist) - Zelení navrhli na program zastupitelstva městské části Praha 1 vyhlášení místního referenda o osudu javoru stříbrného, jehož zachování již v petici podpořilo svými podpisy přes 4 200 lidí. Schůze zastupitelstva MČ Praha 1 se koná v úterý 13. dubna od 10:00 na Žofíně. Místní referendum jako nejlepší způsob zjištění názorů občanů již dříve veřejně zmiňoval starosta Petr Hejma.
(Celý text)

NKÚ: Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo třeba
12. dubna 2021 11:42

PRAHA (ČTK) - Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí 2014–2020 (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v letech 2017 až 2020. Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny loňského roku šlo na tyto projekty 3,5 miliardy korun. Podle kontrolorů je tak možné, že se ČR nepodaří u energetické účinnosti budov dosáhnout cíle stanoveného EU. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR s interpretací některých závěrů z provedené kontroly zásadně nesouhlasí.
(Celý text)

Petice požaduje přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050
12. dubna 2021 11:40

PRAHA (ČTK) - Přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050 požaduje po vládě petice, která bude předmětem veřejného slyšení v Senátu. Signatáři petice vyzvali vládu a Parlament, aby se zasadily o snižování emisí skleníkových plynů a obnovu české půdy a krajiny. Vláda by kvůli tomu měla podle nich přepracovat dokumenty o ochraně klimatu a Státní energetickou koncepci.
(Celý text)

Hasiči likvidovali rozsáhlý požár lesního porostu po pálení klestí u Nezdenic
12. dubna 2021 11:37

ZLÍN (ČTK) - Hasiči v neděli odpoledne bojovali s rozsáhlým požárem lesního porostu po pálení klestí u obce Nezdenice na Uherskohradišťsku. Oheň zasáhl plochu 400 metrů délky a 200 metrů šířky, uvedl mluvčí hasičů Roman Žemlička. Zasahovalo osm jednotek. Hasiči ve Zlínském kraji také odstraňovali několik následků silného větru, nejdříve zejména na Vsetínsku, poté také na Zlínsku.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1480 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama