Nad klimatickou diskusí Vojtěcha Pecky a Petra Pokorného
23. dubna 2024 06:10
() - Žijeme v době, kdy každý, komu je byť jen 40 let, může vyprávět o zimách svého dětství, které byly mnohem tužší než ty dnešní. Kolik bylo sněhu za okny a kolik bývalo pod nulou. A jak se bruslilo na zamrzlých rybnících. Navíc stačí vyjet za humna a vidíme drasticky tající ledovce. To vše, amplifikováno téměř unisono hlasem vědců a klimatických odborníků, nás nutí přemýšlet o dramatické změně klimatu, kterou nyní prožíváme.
Omlouvám se, že jako osoba od plotny se nedostanu včas ke všemu, co se zrovna vaří, a tak reaguji se zpožděním na článek sociologa Mgr. Vojtěcha Pecky o klimatických omylech paleoekologa doc. Petra Pokorného PhD., který vyšel na Ekolistu (odpověď Petra Pokorného najdete zde).
Je z principu jasné, že klimatická diskuse se bude odvíjet na mnoha různých škálách. Názory se pohybují v širokém spektru od postojů Václava Klause a jemu podobných až po aktivisty blokující dopravu ve městech, lepící se k různým povrchům a ničící díla v galeriích.
Je tu i škála toho, jak moc máme změnit naše životy v rámci klimatických akcí. Na jedné straně je přesvědčení, které říká, že i pokud se oteplování odehrává, je nejlepší s tím nic nedělat a žít, jak jsme zvyklí, protože to je naše svoboda. Na druhé straně je pak názor říkající, že musíme i za cenu bolesti změnit náš způsob života, přestat používat auta, méně létat, omezit spotřebu, tzn. drasticky změnit náš způsob života, a pak máme teoretickou šanci něco s dramatickým oteplováním země udělat.
Musím říct, že mě poměrně překvapilo, s jakou razancí se Vojtěch Pecka pustil do Petra Pokorného. Taková razance je sice nehezká, ale celkem běžná v humanitních oborech, kde nám jaksi chybí „tvrdá data“. Asi nejsem jediný, kdo viděl zhádat se do krve různé sociální vědce nad vykonstruovanými termíny popisujícími náš svět. Oproti tomu v přírodních vědách jsou takové krvavé střety mnohem výjimečnější. Poměrně robustní proces verifikace výsledků v přírodních vědách sice samozřejmě přináší chybovost, zrod vědeckého poznání je velmi nejistý podnik, paradigmata se střídají a teorie se falsifikují, ale přesto stojí oproti sociálním vědám na mnohem pevnějším podkladu.
A pokud se dostanou přírodní vědci k nějakému opravdu vzdálenému a stěží ověřitelnému problému, je tu uvědomění, že například nově objevená metoda může naprosto změnit dosavadní poznání a tím změnit i zastřešující teorii. To jaksi vytváří milieu, ve kterém panuje většinová bazální slušnost.
To ovšem platí jen pokud se nezačne míchat věda s politikou, tedy v případech, kdy výzkum dostane politické konotace. Nejedná se o nic nového, děje se to stále. Jen namátkou, v devadesátých a nultých letech byla hlavním politicko-vědeckým tématem genetika a snaha o přečtení genomu, což nám mělo zajistit totální kontrolu nad organismem, včetně možnosti jej klonovat, popřípadě změnou jednotlivých genů léčit, či naopak měnit duši příslušného jedince.
Různí aktéři bili na poplach proti geneticky upraveným potravinám, proti klonování lidí, orgánů a možnosti škatulkovat populaci na základě určitých genů. Atmosféra doby byla taková, že pokud si teď necháme vzít naše plodiny a dovolíme korporacím, aby se dostaly k našim genomům, ztratíme vlastní identitu a budeme ovládnuti korporacemi, kterým jde o pouhý zisk. Následně ovšem nastal problém v podobnosti genomů mezi jednotlivými druhy. Genom šimpanze a člověka je na 99,4 % shodný, že by ten půlprocentní rozdíl způsobil tak veliké rozdíly?
Do hry vstoupila epigenetika. Zjistilo se, že genom může být téměř identický, to zásadní ale je, jak je přečten. Klonování se navíc ukázalo jako problematické. U geneticky upravených potravin se naopak žádný škodlivý vliv zatím neprokázal. Celá věc tak pomalu začínala šumět, až na bojišti veřejného prostoru vyšuměla. Zatímco pro přírodní vědy byla tato kapitola skrze Popperovskou falsifikaci teorií a Khunovské změny paradigmatu součást vývoje, politicky aktivním aktérům nejčastěji pocházejícím z humanitních oborů došlo palivo v kotli.
Když se podívám na rozhovor Vojtěcha Pecky pro Novinky.cz, popisuje se tu zlý fosilní průmysl, který svou mediální mocí brání v tom, abychom začali jednat: „Tohle dobře pochopil fosilní průmysl, a proto se vrhl na dezinformační kampaně zaměřené právě na veřejnost. Situaci se jim podařilo úplně zablokovat, takže my teď přešlapujeme na místě a musíme řešit, jestli vlastně oteplování vůbec je. To je přitom z vědeckého hlediska úplně absurdní, někde na úrovni tvrzení o placatosti Země.“ Což se nedá číst jinak, než že potřebujeme odborníky na slovo vzaté, kteří budou bojovat proti fosilnímu průmyslu a korporacím. Tím to však nekončí, problém je samozřejmě s ekonomickým růstem: „Potíž je koneckonců i to, že celý náš systém z hlediska tvoření peněz není schopný dlouhodobě fungovat bez hospodářského růstu, protože pak by se celá ta ekonomická transakce začala zadrhávat, investoři by ztratili důvod, proč vůbec někam dávat peníze.“ V závěru je vyřčena potřeba nového světového řádu: „Tohle je přesně ta chvíle, kdy je nutné začít přemýšlet nově, definovat politiku pro život v antropocénu. To musí být projekt naší generace.“ Vojtěch Pecka tak ve skutečnosti nenabízí reálná řešení jak z toho ven, ale změnu ekonomického řádu. Než něčím radikálně novým je tak spíš inkarnací generačního politicko-vědeckého diskursu doprovázejícímu kapitalismus již po mnoho desetiletí, jak jsem naznačil na genetickém případu (nezpochybňuji, že tento hlas má v každé generaci své místo a svou důležitost).
Na škálách načrtnutých na začátku naší úvahy se Vojtěch Pecka pohybuje na podobně limitních hladinách jako například Petr Hájek se svým Protiproudem, jen s opačným znamínkem. Změna klimatu je ovšem vážná věc a diskuse limitních aktérů nepomáhá nacházet reálná východiska (pokud tedy nechceme revoluci). Ba co více, pokud limitní diskutující nediskutují proti sobě, ale diskutují s někým, kdo názorově obývá méně radikální pozice, dochází k pochopitelnému, ale do značné míry nežádoucímu zadupání racionálních hlasů.
Pokud nás něco metoda vědeckého poznávání kdy naučila, je to křehkost a nesamozřejmost celého procesu, nesamozřejmost dobrých dat a netriviálnost velkých závěrů z nich plynoucích, navíc podrobeným paradigmatickým změnám. Z nejasného se stává krystalicky jasné až ve středoškolských učebnicích. Petr Pokorný se rozhodnul předkládat svůj pohled, založený na opatrném a důkladném čtení dat, veřejnosti, což rozhodně není nic jednoduchého. Asi nemusíme souhlasit se vším, co Petr Pokorný říká a dělá, určitě jsou na přizvednutí obočí clickbaitové titulky, kterými novináři uvádějí jeho rozhovory, ale je to jeden z mála veřejně činných lidí, který se pohybuje na výše uvedené názorové škále v jejich centrálních hodnotách. Paradoxně tyto pozice nám mohou nejlépe porozumět tomu, co se kolem nás děje a zároveň mají šanci poskytnout živný substrát pro řešení, která mohou reálně něco přinést a zároveň nezničit náš svět tak, jak ho známe.
V případě Petra Pokorného jde o zachování vědy v její nejsilnější, ale také nejkřehčí podobě. Nevěřím, že by měl Vojtěch Pecka nějaké zlé úmysly, ale pokud máme opravdu nějak posunout diskusi nad tématem změny klimatu, měli bychom dát hlas těm, kteří se pohybují ve středu výše předvedených škál, a to i v okamžiku, kdy jejich hlas nekonvenuje s tím naším a s rizikem, že jejich hlas bude zneužit klimaskeptiky, nebo klimatickou lobby.
Celá věc má ještě jednu rovinu. Ať se z nynějšího bodu zdá celá klimatická krize poměrně jednoznačná, nikdy nevíme, co nás čeká za zatáčkou (kdo by v roce 2018 čekal kovidová léta a následnou téměř celoevropskou válku). A pokud budeme utlačovat pluralitu relevantních hlasů, může se také jednou stát, že se kolo dějin otočí a následně bude v sázce důvěra ve vědu samotnou. Dodejme, že v současné klimatické situaci hraje vědecko-politické milieu pokerovou terminologií all-in, což může také dopadnout naprostou celospolečenskou nedůvěrou ve vědu a následným pádem vědy z osvíceneckého piedestalu. To by samozřejmě přineslo revoluci, ale asi ne takovou, jakou si kdo může přát.
Daniel Zeman
|
Další články:
3. května 2024 17:08
3. května 2024 05:59
2. května 2024 06:00
1. května 2024 06:00
30. dubna 2024 06:01
|
Online diskuse
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)
Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné
2. května 2024 21:00
Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)
Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18
(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)
Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16
PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)
Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31
(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)
Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30
(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)
Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29
WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)
Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
(
Celý text)
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Vojtěch Pecka: Klimatické omyly Petra Pokorného
Petr Pokorný: Jak je to s mými klimatickými omyly?
Vojtěch Pecka: Konečně! Skupina českých inženýrů vyřešila klimatickou krizi. Bezbolestně
Jiří Malík: Proč je léto už počátkem dubna?