Předchozí příspěvek má pravdu v tom, že to není nic nového pod sluncem, ale relizace má mnoho problémů a je nákladná a riskantní.
První zkušební dvojvrt v Evropě byl prov eden v Německu Neustadt-Gleve do hloubky 2250 m, vhání se slaná voda. Elektrický výkon 230 KW, tepelný výkon 10400 MW, teplota výstupní vody 120°C Roční výroba energie je 1500MWh/r. Nic moc.
Pro účinnou výrobu elektřiny je třeba teplota 300°C.
Pro vyšší výkon je třeba vrty do hloubky větší než 3000 m.
Pro elektřinu jsou v ČR využitelné dvojvrty do hloubky 5000 m. Elektrický výkon jednoho zdroje by mohl být až 4 MW, tepelný výkon 50 MW. Z uvedeného je patrné, že využitelnost je hlavně pro teplo.
Výhody: Stabilní zdroj nezávislý na počasí, nenáročný na velikost pozemku, není zdrojem skleníkových plynů.
Nevýhody: Velké pořizovací náklady, náklady na 1 stanici jsou 1 miliarda Kč, využitelnost je vázána na vhodné geologické podloží, v ČR je takových lokalit 28, severně od Labe v SZ Čechách, je nebezpečí, že se vháněná voda rozptýlí v horninách a vrt nebude fungovat a 1 miliarda je ztracena, to žádná pojišťovna není ochotna pojistit, dále spotřeba energie pro čerpání, přístup k vodě.
V ČR je vrt do hloubky 550 m u Děčína a je využíván pro teplo. Náklady 600 mil. Kč.
Pro praktickou výrobu elektřiny je to hudba budoucnosti. |