- Radiožurnál získal klíčový dokument - připomínky ministerstva vnitra a tajných služeb k dokumentaci tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nedoporučují vybírat Čínu a Rusko.

- Kontrola nad kyanidy vypouštěnými v odpadních vodách se má zpřísnit. Poslanecký výbor pro životní prostředí žádá ministra Richarda Brabce (ANO), aby se zasadil o snížení limitů, po jejichž překročení musí znečišťovatelé kyanidy hlásit. Podle poslanců by se tím dalo předejít takovým katastrofám, jako je otrava téměř 40 kilometrů řeky Bečvy. K ní došlo 20. září a dosud není jasné, kdo za to může.

- Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

- Investigace DR dospěla ke třem závěrům. Za prvé: hypotéza o kontaminaci řeky z „rožnovského kanálu“ je smyšlená. Za druhé: kyanid se do řeky dostal v místě, kde je jen jeden průmyslový zdroj. Za třetí: úřady zatloukají a klamou.

- Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít?

- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

- Deset let po divokém solárním boomu se letos znovu otevírají plány na podporu fotovoltaiky. Ostrou diskusi mezi vládou a zastánci obnovitelných zdrojů provází řada otázek: Jaký má být jejich podíl na výrobě elektřiny? Jsou marginální, jak tvrdí česká vláda, nebo budoucí pilíř energetiky, jak věří Němci, Francouzi nebo Švédové? Kde jsou jejich limity? A mají vůbec plány na desítky let dopředu smysl, nebo rozhodne trh a výzkum?

PRAHA - Do konce června je otevřená již pátá veřejná soutěž na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí v programu Prostředí pro život (https://www.tacr.cz/program-prostredi-pro-zivot-vyhlaseni-5-verejne-souteze/). Pro výzkumné týmy je připraveno dalších 152 miliónů korun na 32 prioritních cílů, například právě ochrany půdy před erozí. Program vyhlašuje Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

PRAHA - Společná zemědělská politika EU (SZP) představuje více než třetinu celého evropského rozpočtu. Jako největší rozpočtová položka Unie mají přímé platby pro zemědělce vyplácené v rámci SZP obrovský vliv na strukturu zemědělské produkce a postupů v celé Evropě.

BRUSEL - Za zpoždění delší než hodinu peníze zpátky, nebo garanci náhradního spoje. I to zaručí nová pravidla, která minulý týden schválil Evropský parlament. Nový předpis dále rozšiřuje seznam případů, za které budou mít lidé nárok na občerstvení či proplacení nákladů za ubytování. Pravidla začnou platit do dvou let od vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PRAHA - Komentář Anny Kárníkové, ředitelky Hnutí DUHA, k návrhu novely stavebního zákona:

VRCHLABÍ - Vedle arkto-alpínské tundry a krkonošských lesů, jsou právě zdejší louky fenoménem, pro jehož cennost byl vyhlášen Krkonošský národní park a mnohem později Evropsky významná lokalita Krkonoše. Správa KRNAP již více jak dvacet let podporuje návrat pravidelného hospodaření na loukách. Prostředky na péči získává kombinováním tří hlavních finančních zdrojů – dvou programů Ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí. Jen v loňském roce činily prostředky v souhrnu 11 mil. Kč a podpořily péči na více jak 700 ha krkonošských luk. Péče o louky a travní porosty je dále podporována i z Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zde zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení pro Krkonoše nejvhodnějších typů zemědělských prací, sečí, pastev apod.