|
titulní strana > co píší jiní
Nebohá zvířecí mláďátka. Někdy potřebují lidskou pomoc. Někdy vůbec ne
4. května 2015 01:59
PRAHA (Ekolist) - Každý rok přijímají záchranné stanice pro živočichy tisíce nalezených zvířat. Zhruba polovinu z nich tvoří mláďata. Ne vždycky ale lidé při nalezení mláděte v přírodě zareagují správně. Podle Zuzany Pokorné ze Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy panuje mezi lidmi co se týká mláďat stále velká neznalost. Někdy by lidé malému zvířeti měli pomoci – a nepomůžou. Jindy je tomu naopak.
Iniciativa Zachraň jídlo chystá na léto projekt paběrkování. Nyní shání kontakty na zemědělce
PRAHA (Ekolist) - Nový projekt s pracovním názvem „Paběrkování“, chystá na letní měsíce letošního roku iniciativa Zachraň jídlo. Smyslem projektu je sesbírat na polích a v sadech plodiny, které by zemědělci schválně nechali na poli, protože by je z různých důvodů neprodali. Se sběrem ovoce a zeleniny mají pomoci dobrovolníci. Posbírané jídlo následně poputuje do potravinové banky, která ho rozdělí charitativním organizacím.
Z bank se stávají i poradny pro energetiku. Láká je zvyšování energetické účinnosti
PRAHA (EurActiv.cz) - Energetické úspory jsou v Evropě v kurzu, ať už jde o zvyšování účinnosti v budovách nebo v průmyslu. Jak získat dost peněz na investice, které musí v následujících letech přijít? Dotace z veřejných peněz samy nestačí a měly by hlavně lákat soukromý kapitál. Energetická účinnost zajímá i banky, protože projekty jsou výnosné a bez výrazných rizik.
Většina Čechů je pro udržitelnou spotřebu. Aut se však vzdát nechceme
PRAHA (Ekolist/ČTK) - Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.
Juraj Lukáč: Strach ze šelem je kulturní záležitost
PRAHA (Ekolist) - Rozhovor s Jurajem Lukáčem o medvědech v lese, návratu vlka do Čech, o přirozených procesech, bezzásahových územích a o vlčím máku, na který jsme si zvykli.
Kde hledat mladé přírodovědce?
() - Zlatý list je tradiční, celostátní přírodovědná soutěž, pořádaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). V letošním roce probíhá její 43. ročník. Unikátní je svým přístupem, souhrnem specifik, se kterými se u jiných oborových soutěží nesetkáme. Ač je oborová, nesoutěží v ní jednotlivci, ale šestičlenná družstva. Prověřují se tedy znalosti celého kolektivu, nejen nadaného jedince. Důraz je kladen na praktické využití znalostí, porozumění souvislostem, poznávání přírody v terénu, týmovou spolupráci a motivaci k celoroční činnosti. Soutěž má též dobrovolnou část, která nabízí zejména školním kolektivům inspiraci k pozorováním a aktivitám přímo v přírodě, v průběhu celého roku.
Jde to ekologicky i efektivně. Českému ekozemědělství stoupá produkce
PRAHA (Ekolist) - Chemií nestříkáme, ani v noci, reagují na nejrozšířenější vtip o ekozemědělství samotní čeští biofarmáři. Jejich produkce během deseti let vrostla, především u mléka a obilovin. Také legislativa a systém kontrol se postupně zpřesňuje. Zbývá jen biopotraviny ještě více zpopularizovat a vysvětlit lidem, čím je ekologické zemědělství prospěšné životnímu prostředí, zaznělo na konferenci o vývoji a trendech v ekologickém zemědělství v rámci veletrhu Biostyl.
Váháte, jestli používat látkové či papírové pleny? Tohle vám pomůže
PRAHA (Ekolist) - Tento článek píšu z pozice otce, který během čtyř let získal poměrně slušnou praxi v přebalování svých dětí. Z pozice otce, který dává přednost látkovým plenám, protože se mu příčí používat věci na jedno použití. A také z pozice otce, který si nepotřebuje dokazovat, že to jde, i když to už nejde.
Juraj Lukáč: Pokud chceme původní lesy, pak by tu měly být přesličky a stromovité plavuně
PRAHA (Ekolist) - Během své nedávné přednášky se slovenský radikální ochránce přírody Juraj Lukáč pustil do českých i slovenských notorických opravářů přírody, nešetřil ani mozkovou kapacitu otylých myslivců nebo vysvětlil propastný rozdíl mezi přirozeností a původností. Lukáč také cupoval snahy chránit druhovou rozmanitost nebo zákaz chodit v chráněných územích mimo stezky. Přečtěte si výběr nejzajímavějších myšlenek z přednášky.
Jak fragmentace krajiny ovlivňuje život zvířat
(Naše příroda) - Zkusili jste se někdy podívat na mapu České republiky? Letecký pohled na krajinu mnohdy
dává našemu chápání dějů v ní docela zajímavý rozměr. Na většině území je naše krajina
silně fragmentovaná a stejnorodé krajinné celky v ní nacházíme pouze v málo narušených
oblastech s omezeným vlivem lidské činnosti.
Ve stopách slavných krajanů - zahrajte si na objevitele s projektem Naše mokřady!
() - Náš slavný krajan Emil Holub se vydal jako první Evropan prozkoumat oblast kolem Viktoriiných vodopádů v nitru Afriky a z jeho dílny vzešla vůbec první mapa této oblasti. I v dnešní krajině, dokonce klidně uprostřed Česka, je ale stále co objevovat. Nevěříte? Co takhle dosud nezmapované a nezaznamenané mokřady? Zkuste si zahrát na nové Holuby, Náprstky, Hanzelky a Zikmundy, najděte mapu na www.nasemokrady.cz a zaznamenejte mokřad ve vašem okolí. Do pátrání můžete zapojit celou rodinu a navíc pomůžete ochraně těchto vzácných ekosystémů.
Pražská cyklojízda přilákala tisíce lidí na průjezd tunelem Blanka
PRAHA (Ekolist) - Hlavním lákadlem Velké jarní cyklojízdy v Praze byla možnost projet si na kole nedávno dostavěný, stále však nepoužívaný tunel Blanka. Je to trochu paradoxní, protože sdružení Auto*Mat, které cyklojízdy pořádá, v minulosti řešení pražské dopravy stavbou dopravních tunelů kritizovalo. Dnes prosazuje provést souběžně s otevření tunelu 50 opatření, která by měla vést ke zklidnění dopravy v centru města.
Zcela osobní hate proti kapslovým kávovarům a oslava vaření kávy bez odpadů
PRAHA (Ekolist) - Vím, vyzkoušel jsem si. Je to tak opojně pohodlné – do přístroje vhodíte kapsli, zmáčknete čudlík a za malou chvilku vás v nose pošimrá líbezná vůně lahodné kávy. Jdete si vychutnat zasloužené kafíčko a cestou hodíte do koše použitou kapsli. To je přesně ten moment, který mě na kapslových kávovarech vadí. Že se kvůli hrnku kávy smíříme s přístupem „použít a vyhodit“. I když to tak vůbec být nemusí.
Státní správa ochrany přírody se reorganizovala. Pro veřejnost se však mnoho nemění
PRAHA (Ekolist) - Přijetí zákona o státní službě vedlo i ke změnám v legislativě týkající se ochrany přírody. Nově je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) od začátku letošního roku správním úřadem a Správy chráněných krajinných oblastí vystupují jako její regionální pracoviště. Změny vedou podle agentury ke sjednocení a zefektivnění státní správy v ochraně přírody. Z pohledu běžného občana se podle tiskové mluvčí AOPK Karolíny Šůlové mnoho nezmění.
Kontrola odhalila tajnou část kožešinové farmy. Postih však nehrozí, klece byly prázdné
PRAHA (Ekolist) - Kontrola na kožešinové farmě odhalila tajný prostor s klecemi, které neodpovídají legislativě. Podle veterinářů to není možné postihnout, protože v klecích v době kontroly nebyla žádná zvířata. Podle ochránců zvířat je toto odhalení dokladem toho, že podmínky v českých chovech nejsou pro zvířata dobré a měly by se zakázat.
Běžné dámské tampóny slouží při ochraně vod. Jako levný a snadno dostupný analytický nástroj
PRAHA (Ekolist) - Laboratorní nástroje analytické chemie jsou pro stanovení kvality vody nezbytné. Jsou přesné, ale nákladné. Výzkumníci inženýrského oboru environmentálních studií na univerzitě v Sheffieldu přišli s ekonomicky atraktivním řešením. Pro jednoduché rozbory vody využívají dámské hygienické tampóny. Na základě jejich luminiscence pak zjišťují znečištění vodních zdrojů kanalizačními splašky, píše server NBCnews.
Výbor pro životní prostředí europarlamentu odhlasoval omezení pro biopaliva
PRAHA (Ekolist) - Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu v úterý schválil omezení pro biopaliva vyráběná z plodin pěstovaných na zemědělské půdě. Biopaliva takzvané první generace se podle jeho návrhu budou moci podílet v dopravě maximálně sedmi procenty.
Bez ledových ker a tučných tuleňů budou lední medvědi živořit
PRAHA (Ekolist) - Před rokem se objevila dobrá zpráva: lední medvědi se dokáží živit i potravou dostupnou na pevnině. Zdálo se, že se tím zlepšily vyhlídky na přežití této šelmy, které doslova mizí led pod nohama. Jak ale ukazuje rozsáhlý výzkum vedený americkou Geologickou službou (USGS), pevninská potravní nabídka nemůže medvědům stačit na pokrytí energetických výdajů. Bez ledových ker, respektive tučných tuleňů na nich, přežít nedokáží, píše server SpaceDaily.
Jedním z nejtoxičtějších ptáků světa je orel bělohlavý, zjistili vědci
PRAHA (Ekolist) - Okřídlený státní symbol Spojených států amerických, ikonické zpodobnění hrdého národa. Tak se Američané vyjadřují o orlu bělohlavém, který zdobí vlajky, odznaky, uniformy i mince. Jak ale ukazuje výzkum publikovaný v lednovém vydání přírodovědného žurnálu Great Lakes Research, orli bělohlaví mají ještě jeden unikát. Patří mezi druhy nejvíce promořené toxickými látkami na světě. Populace dravců z okolí Michiganu ve svých tělech nesou až padesátinásobek povolené koncentrace polybromovaných difenyletherů (PBDE).
Dešťová voda. Dříve jsme ji posílali co nejrychleji do kanálu, dnes se s ní učíme hospodařit
PRAHA (Ekolist) - Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.
Dešťová voda. Dříve jsme ji posílali co nejrychleji do kanálu, dnes se s ní učíme hospodařit
PRAHA (Ekolist) - Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.
|
Další články:
6. července 2025 05:00
5. července 2025 06:00
4. července 2025 16:50
4. července 2025 05:00
3. července 2025 13:22
|
PRAHA (Ekolist) - Lidem ve válkou zmítaných městech Ukrajiny pomáhá specifická iniciativa. Vyhledává a do země z Česka přiváží zánovní okna, která by jinak mířila k likvidaci. Díky jejich opětovnému využití na Ukrajině pomáhá nejen obnově země, ale také snižuje ekologickou stopu, kterou by znamenala výroba nových.
(Celý text)
Vzácný chřástal v Krkonoších čelí úbytku vhodných míst, jeho počty jsou nízké
7. července 2025 01:17
ŠPINDLERŮV MLÝN (ČTK) - Ornitolog Jaroslav Fišera jde najisto. Neposečenou horskou loukou si za soumraku razí cestu do míst, odkud se ozývá opakované volání typické pro jednoho z nejohroženějších ptáků krkonošské přírody, chřástala polního. Z reproduktoru, který drží, zní "crex-crex", tedy imitace volání tohoto plachého a na loukách skrytě žijícího ptáka. A chřástal odpovídá. V Krkonoších jejich počty zůstávají nízké, řekl ČTK Fišera. Důvodů je řada, ztráta vhodných stanovišť, časná senoseč, odvodňování luk nebo i nevhodné technologie hospodaření.
(Celý text)
Analytici: Nové klimatické cíle EU mohou zdražit vytápění i dopravu
7. července 2025 00:59
(ČTK) - Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
(Celý text)
Odchov želv obrovských v zoo Plzeň nevyšel, vejce nebyla oplozená
7. července 2025 00:49
PLZEŇ (ČTK) - Naděje na odchov želv obrovských v plzeňské zoologické zahradě se nenaplnily. Vejce, která loni v říjnu, v listopadu a letos v lednu nakladla samice, byla neoplozená. Přesvědčili se o tom chovatelé, kteří po výrazném překročení doby předpokládané inkubace otevřeli poslední vejce, informoval chovatel Karel Kodejš. Želvy jsou ale stále mladé, takže podle zoologů mají vzhledem k dlouhověkosti druhu ještě dost času.
(Celý text)
Odchov vzácné mihule Vladykovovy z Šumperska byl letos výrazně úspěšnější
6. července 2025 18:24
VELKÉ LOSINY (ČTK) - Odborníkům se letos podařil odchov larev mihule ukrajinské (Vladykovovy), kriticky ohroženého druhu rybovitého obratlovce z jediné známé populace tohoto druhu v Česku, z Račího potoka u Velkých Losin na Šumpersku. Získali přibližně 8350 jiker, z nichž se vylíhlo 6600 larev, což je výrazně více než v loňském roce. Zpět do Račího potoka vypustili oproti loňsku trojnásobné množství larev. Správa CHKO Jeseníky o tom informovala na svých stránkách. Cílem tohoto projektu je posílit jedinou a bohužel vymírající populaci z tohoto toku.
(Celý text)
Požáry na jihu Francie už se dál nešíří, strávily téměř 1000 hektarů vegetace
6. července 2025 18:03
(ČTK) - V jihofrancouzském departementu Hérault dostali hasiči pod kontrolu požár, který strávil 400 hektarů lesa a další vegetace. Po celý dnešek ale zůstane pod dohledem, informovala agentura AFP s odvoláním na hasiče. V sobotu hořel porost i v dalších dvou departementech na jihu Francie, v Bouches-du-Rhône a v Aude. V Bouches-du-Rhône byl požár, který spálil 100 hektarů vegetace, lokalizován už v sobotu. V Aude plameny do dneška spálily téměř 500 hektarů lesního porostu, ale už se také dál nešíří.
(Celý text)
Přírodní lokalita Červeňák bývala ve 20. letech vojenská planina pro výcvik
6. července 2025 18:01
PARDUBICE (ČTK) - Zalesněná oblast bývalého vojenského cvičiště Červeňák v Pardubicích bývala v minulém století planinou. Železniční vojsko stromy ve 20. letech kácelo, aby mělo prostor pro výcvik. Je to jediné dochované vojenské místo v Česku, které je ve městě a obklopené zástavbou. ČTK to řekl vojenský historik Ivan Fuksa.
(Celý text)
V liberecké zoo se po několika letech narodil kriticky ohrožený gibon bělolící
6. července 2025 18:00
LIBEREC (ČTK) - V liberecké zoo se po několika letech narodil vzácný gibon bělolící. Pro daný párek gibonů je to první mládě. Návštěvníci ho mohou už nyní vidět v expozici, řekla ČTK mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)
Výstava ve vsetínském zámku představuje sesuvy nejen na Valašsku
6. července 2025 17:59
VSETÍN (ČTK) - Výstava ve vsetínském zámku představuje sesuvy nejen na Valašsku. Návštěvníci se seznámí s procesy vzniku sesuvů, s jejich typy a dopady na přírodu a poznají i příběhy lidí, kteří byli těmito jevy postiženi, sdělil ČTK Jiří Koňařík, mluvčí Muzea regionu Valašsko, které zámek spravuje. Na výstavě nechybí dokumentace historických i nedávných sesuvů a také interaktivní exponáty. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, potrvá do 17. srpna.
(Celý text)
Dobrovolníci už po 28. vyráží na Týdny pro krajinu
6. července 2025 13:03
PRAHA (Ekolist) - Odstartoval další ročník letních výprav Hnutí DUHA, které se každoročně konají v oblíbených lokalitách české a moravské přírody. Cílem těchto tradičních prázdninových akcí je chránit lesy, divočinu a aktivně se podílet na obnově přírody kolem nás. Více než stovka dobrovolníků a dobrovolnic se Týdnů pro krajinu pravidelně účastní z celé republiky.
(Celý text)
Na jihu Francie propukla sezona velkých požárů, píše AFP
6. července 2025 01:55
(ČTK) - První velké požáry letní sezóny vypukly letos v departementech Bouches-du-Rhône a Hérault na jihu Francie, kde stále panuje vlna veder. Úřady byly nuceny kvůli hustému dýmu z požáru uzavřít úsek dálnice A9, uvedla agentura AFP.
(Celý text)
Správci KRNAP se začátkem letních prázdnin vyzývají k dodržování pravidel
6. července 2025 01:27
(ČTK) - Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) se začátkem letní sezony nabádají návštěvníky Krkonoš, aby vážili, kam a kdy se vydat s ohledem na extrémní návštěvnost některých lokalit. Apelují i na dodržování pravidel v národním parku. KRNAP patří s více než 12 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě.
(Celý text)
V Jižní Africe našli dosud neznámý druh žáby. Neobjevili ji vědci, ale nadšenci do obojživelníků
6. července 2025 01:22
(ČTK) - V Jihoafrické republice objevili dosud neznámý druh dešťové žáby, která má extrémně krátké nozdry a neumí skákat. Jmenuje se Breviceps batrachophiliorum a neobjevili ji vědci, ale nadšenci těchto obojživelníků, píše deník The Times.
(Celý text)
Turistům se otevřela Hřebenovka Krušné hory východ, měří 143 kilometrů
6. července 2025 01:00
LOUČNÁ POD KLÍNOVCEM (ČTK) - Turistům se otevřela dálková pěší trasa Hřebenovka Krušné hory východ. Převede zájemce od vrcholu Klínovce na hranici Ústeckého a Karlovarského kraje až po Petrovice na Ústecku, kde navazuje na trasu Českým Švýcarskem. Nově proznačený úsek měří 143 kilometrů. ČTK to řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.
(Celý text)
Na hradě Košumberk je přístupná bývalá vodárenská bašta. Ukazuje hospodaření s vodou ve středověku
6. července 2025 00:45
LUŽE (ČTK) - Město Luže na Chrudimsku dokončilo opravu bývalé vodárenské bašty na zřícenině hradu Košumberk. V interiéru vznikla malá expozice o hospodaření s vodou ve středověkém objektu. Na letní sezonu již bude turistům přístupná, řekl ČTK starosta Ladislav Peterka (Nestraníci).
(Celý text)
Bobří soutěska v Českém středohoří je kvůli odumírajícím stromům uzavřená
5. července 2025 22:43
ŽANDOV (ČTK) - Bobří soutěska v CHKO České středohoří na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje je kvůli odumírajícím stromům pro turisty uzavřená. Jejich odstraňování kolem Bobřího potoka potrvá lesníkům do září, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Ostravské zoo se podařilo rozmnožit kriticky ohrožené poláky východní
5. července 2025 21:50
OSTRAVA (ČTK) - Ostravské zoologické zahradě se podařilo rozmnožit kriticky ohrožené poláky východní, kteří v zoo obývají voliéry ptáků Tibetu a Číny. V komplexu pěti voliér jsou nejvzácnějším ptačím druhem, který je v přírodě ohrožen vyhubením, sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
Adopcí zeleně chce Jablonec nad Nisou zapojit lidi do péče o prostranství u domů
5. července 2025 21:35
JABLONEC NAD NISOU (ČTK) - Jablonec nad Nisou připravil program Adopce zeleně. Lidem, kteří o to mají zájem, chce umožnit, aby se zapojili do péče o veřejná prostranství. Cílem letošního pilotního programu je vytvořit jasná pravidla pro spolupráci města a obyvatel a umožnit zájemcům legálně a transparentně převzít péči o vybrané městské pozemky. Město bude tuto činnost koordinovat a evidovat, řekla ČTK náměstkyně primátora Lenka Opočenská (Společně pro Jablonec).
(Celý text)
V Bangkoku zadrželi Srílančana, který chtěl propašovat krajty ve spodním prádle
5. července 2025 21:01
(ČTK) - Celníci na mezinárodním letišti v Bangkoku zatkli občana Srí Lanky, který chtěl z Thajska propašovat tři malé krajty královské ve spodním prádle. Dnes to napsal web Bangkok Post. Muži, který je nyní ve vazbě, hrozí desetileté vězení nebo pokuta milion bátů (asi 647 000 Kč).
(Celý text)
Vědci z Masarykovy univerzity objevili na Islandu čtyři druhy plžů z Evropy
5. července 2025 01:13
BRNO (ČTK) - Vědci z Masarykovy univerzity (MU) při dlouhodobém výzkumu islandské přírody objevili čtyři druhy trpasličích suchozemských plžů původem z Evropy. Tyto druhy zatím na Islandu žádné průzkumy neobjevily.
(Celý text)
Vědci z Masarykovy univerzity objevili na Islandu čtyři druhy plžů z Evropy
5. července 2025 01:13
BRNO (ČTK) - Vědci z Masarykovy univerzity (MU) při dlouhodobém výzkumu islandské přírody objevili čtyři druhy trpasličích suchozemských plžů původem z Evropy. Tyto druhy zatím na Islandu žádné průzkumy neobjevily.
(Celý text)