titulní strana > co píší jiní
Je opravdu pro Česko plynová varianta mixu lepší než jaderná?
26. července 2021 07:00
() - Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.

Nedávno vyšel rozsáhlý rozhovor o energetice s Michalem Šnobrem. Určitě je zajímavý a pro každého, kdo se zajímá o budoucnost naší energetiky, jej doporučuji k poslechnutí. S řadou jím prezentovaných názorů plně souhlasím, ovšem další jsou silně ovlivněny tím, že se jedná o zástupce spekulativních akcionářů firmy ČEZ, kteří jsou zaměřeni na rychlý osobní zisk. Jeho časové výhledy se neliší příliš od politiků, jejichž vize jsou dominantně dány volebními obdobími a prioritou je vítězství ve volbách.

Přechod od uhlí je nutnost, jeho optimální čas je otázkou

Už dlouho je jasné, že Česko bude muset odejít od uhlí, které zatím pokrývá největší část potřeb elektřiny a tepla. V dřívějších letech byl postupný útlum uhlí dominantně dán vyčerpáním zásob omezených i stanovenými limity těžby a postupným stárnutím zdrojů, které přestávaly vyhovovat stále náročnějším požadavkům na omezení emisí škodlivin. V současné době se však stále více uplatňuje ekonomický tlak způsobený zvyšujícími se cenami povolenek na emise oxidu uhličitého a politické tlaky Evropské unie na uzavírání uhelných elektráren.

S Michalem Šnobrem se shodnu i v tom, že podmínky pro obnovitelné zdroje jsou u nás omezené. Vzhledem k tomu, že nemáme větrné mořské pobřeží a nejlepší větrné podmínky jsou v ekologicky nejcennějších horských partiích, není reálný potenciál hlavně v oblasti větrných zdrojů příliš velký. Největší je u obnovitelných zdrojů v oblasti fotovoltaiky, Do vyřešení možnosti masivní akumulace jsou i v této oblasti možnosti značně omezené. Velká část náhrady uhlí se tak musí realizovat buď pomocí plynových zdrojů nebo jaderných reaktorů. Přesnější rozbor možných scénářů a rizik spojených s přechodem od uhelných zdrojů jsem popsal v dřívějším článku.

Opřít se o plyn?

Pravdou je i to, že německá Energiewende je založena na přechodu k mixu postaveném na plynových zdrojích skombinovaných s těmi obnovitelnými. Plyn zde bude mít velmi důležitou roli a významné bude i využití paroplynových bloků. To je hlavní důvod tak intenzivní snahy Německa o dokončení plynovodu NordStream II. Je také jasné, že díky tomu bude mít využívání spalování plynu v Evropské unii v podobě Německa velmi silné zastání. A na to spoléhá při prosazování výstavby paroplynových bloků u nás i Michal Šnobr.

Na druhé straně platí, že plyn není nízkoemisní zdroj. Jak konstatuje v rozhovoru i Michal Šnobr, započítávají se u plynových zdrojů jen emise uvolněné při spalování, které jsou poloviční až třetinové oproti uhelným. Jde však o čistě formální přístup Evropské unie. Reálně jsou při započtení úniků při těžbě a dopravě plynu emise skleníkových plynů u uhelných a plynových zdrojů velmi podobné. Podobá se to situaci při masivní náhradě uhlí v Evropě spalováním dřeva těženého v Americe a převáženého přes oceán. Také tato produkce elektřiny pomocí „obnovitelného“ zdroje je formálně v Evropské unii čistá. Ve skutečnosti to však je environmentální zločin. Pokud je tedy smyslem odchodu od uhlí snížení emisí skleníkových plynů a antropogenního vlivu na klima, tak jeho náhrada plynem postrádá jakýkoliv smysl.

Dalším faktorem, který je proti plynu, je dramatické zvyšování ceny emisních povolenek. Při spalování plynu je sice potřeba povolenek poloviční, ale s růstem jejich ceny roste i cena elektřiny z plynových zdrojů. U plynu se navíc dá čekat zvyšování spotřeby. A to nejen v Evropě, ale hlavně v Asii, kde je hlavně v Číně vedeno více snahou omezit škodlivé emise, které dusí města, než potlačit emise oxidu uhličitého. Dají se tak předpokládat vysoké ceny této komodity. K čemu vysoké ceny emisních povolenek a plynu vedou, vidíme třeba i nyní. Cena elektřiny se stává velmi vysokou a uhelné zdroje se stávají opět konkurenceschopnými s plynem.

Situaci, ke které vede vysoká cena emisních povolenek a plynu z cenou elektřiny je vidět na příkladu Německa, které však vytváří cenu i u nás. Poslední týden ukazuje situaci při ideálních podmínkách pro fotovoltaiku. Při víkendové malé spotřebě se sice kolem poledne mohou ceny snížit i do záporných hodnot. Ovšem v ostatním čase se pohybují mezi 70 až téměř 120 EUR/MWh. Vidíme také, že klasické zdroje (šedá barva) i v této době zajišťují velkou část potřebné produkce elektřiny v Německu. A Německo také musí část elektřiny dovážet, aby uspokojilo svou spotřebu (fialová čára) mimo polední špičky fotovoltaiky.
Situaci, ke které vede vysoká cena emisních povolenek a plynu z cenou elektřiny je vidět na příkladu Německa, které však vytváří cenu i u nás. Poslední týden ukazuje situaci při ideálních podmínkách pro fotovoltaiku. Při víkendové malé spotřebě se sice kolem poledne mohou ceny snížit i do záporných hodnot. Ovšem v ostatním čase se pohybují mezi 70 až téměř 120 EUR/MWh. Vidíme také, že klasické zdroje (šedá barva) i v této době zajišťují velkou část potřebné produkce elektřiny v Německu. A Německo také musí část elektřiny dovážet, aby uspokojilo svou spotřebu (fialová čára) mimo polední špičky fotovoltaiky.
Zdroj | Agora Energiewende

Velkou otázkou pak je, jak se Evropská unie zachová v situaci, kdy se začne ukazovat, že náhrada uhlí plynem k reálnému snížení emisí skleníkových plynů nevede. Navíc v Německu i dalších státech, které přistupují k uzavírání nízkoemisních jaderných bloků, budou i tyto nahrazovány emisními plynovými. Uvidíme, jak se veřejnost postaví k tomu, že obrovské náklady věnované na snížení emisí skleníkových plynů reálně k jejich snížení nevedou. Je tak otázka, zda se podpora Evropské unie pro plyn nezmění, podobně jako se začíná měnit její postoj k náhradě uhlí masivním spalováním dřevní hmoty.

Michal Šnobr věří tomu, že Německo plyn ubrání. Zároveň tu však jsou státy, které zůstávají u jaderné energetiky nebo mají ideálnější podmínky pro obnovitelné zdroje, jako je například Francie, Finsko, Švédsko a Slovensko, které tak nejsou na plynu pro výrobu elektřiny tak silně závislé. Změna přístupu Evropské unie k plynu tak není vyloučena. I paroplynové zdroje potřebují pár desetiletí, aby se zaplatily. V případě změny postoje Evropské unie k plynu by však mohly skončit podobně, jako tomu bylo u nedávno dokončených černouhelných elektráren v Německu. Příkladem může sloužit jedna z nejmodernějších a nejúčinnějších z nich Moorburg. Takové nákladné experimenty si může dovolit Německo, ale pro Česko by mohly být zničující.

Nebo se opřít o jádro?

Životnost jaderných zdrojů přesahuje šedesát let. Investice do vybudování současného velkého jaderného reaktoru jsou velmi velké a musí se investovat v krátkém čase a před jeho spuštěním. Velkou část ceny elektřiny tak tvoří právě cena investice. Souhlasím tak s názorem Michala Šnobra, že výstavba takto velké a dlouhodobé investice je velmi těžká bez záštity státu. Problém totiž je, že zde existuje velmi vysoké politické riziko, že budou výstavba nebo provoz jaderného bloku předčasně ukončeny. Toto riziko se dramaticky snižuje, pokud za stavbou stojí stát. Zároveň je potřeba do stavby investovat velkou sumu, která většinou vyžaduje půjčku. A cena peněz je se státní záštitou mnohem nižší, než je tomu u soukromého investora.

Jaderná elektrárna je velmi dlouhodobá investice. Cena elektřiny z ní také závisí na tom, jaká by měla být doba splácení investice. Může jít o investici státu, která je určena pro dlouhodobé zajištění energie s přiměřenou cenou pro průmysl a obyvatelstvo, případně o investici rodinné firmy, která cílí na zajištění dlouhodobých dodávek elektřiny i pro další generace vlastníků firmy. V tomto případě není vzhledem k velmi dlouhé životnosti reaktoru potřeba trvat na rychlé návratnosti investice a lze zajistit nízkou cenu produkované elektřiny.

Druhou možností je investice budovaná soukromým investorem pro rychlý zisk akcionářů. V tomto případě je vyšší cena půjčených peněz, dražší je i pojištění rizik a kratší je vyžadovaná doba návratnosti. V tomto případě je výsledná cena elektřiny poměrně vysoká. Názorně je to vidět na předpokládané ceně elektřiny z elektrárny Hinkley Point C, která je investorským finančním modelem. Příkladem státní investice je elektrárna Paks II, u ní se tak předpokládá daleko nižší cena elektřiny. Připomeňme, že u nového bloku v Dukovanech se předpokládá finanční model zaštítěný státem. V Evropské unii dominují v oblasti velkých firem společnosti vlastněné akcionáři, kteří jsou podobně jako Michal Šnobr zaměřeni na rychlý osobní zisk. I to je důvod, proč je bez státní záštity postavit jaderný blok v Evropské unii téměř nemožné.

I sám Michal Šnobr zdůrazňuje, že jim preferovaný plynový mix není nízkoemisní. Nízkoemisním zdrojem není plyn, ale je jim jádro. Je třeba navíc připomenout, že navrhovaný nový blok v Dukovanech je primárně určen pro náhradu dosluhujících dukovanských bloků. Když se podaří zajistit jejich šedesátiletý provoz, což hlavně z politických důvodů způsobených tlakem našich sousedů může být náročné, může při včasném spuštění nového bloku dojít k částečnému překryvu jejich činnosti. V každém případě by však nebylo vhodné s přípravou a realizací jeho výstavby otálet. Jinak se může stát, že nízkoemisní jádro budeme jako v Německu nahrazovat silně emisním plynem.

Velice často se ze zelených aktivit objevuje představa, že výstavba jaderných zdrojů probíhá pomalu, a proto je třeba vše zaměřit na budování obnovitelných zdrojů. V oblasti fotovoltaiky se i velké výkony dají postavit poměrně rychle, což dokumentuje i solární boom v roce 2010. Jiná situace je ovšem v oblasti větrných zdrojů. Připomeňme, že pro jaderné bloky máme dvě vybraná stavební místa Temelín a Dukovany, která mají celou řadu posouzení a povolení za sebou. Existuje také vysoká podpora výstavby místního obyvatelstva. Nic takového nemáme v oblasti větrných farem. Je možná několik větrných turbín postavit v rozumném čase, ale výkony ekvivalentní jadernému bloku se těžko postaví rychleji než on.

V Jizerkách zatím není větrných turbín příliš a jsou spíše menší, s narůstajícím počtem však bude odpor proti jejich další výstavbě narůstat. Pár větrníků je zajímavý pohled, pokud je však v turistické oblasti turbína všude, kam se podíváš, stává se to problémem.
V Jizerkách zatím není větrných turbín příliš a jsou spíše menší, s narůstajícím počtem však bude odpor proti jejich další výstavbě narůstat. Pár větrníků je zajímavý pohled, pokud je však v turistické oblasti turbína všude, kam se podíváš, stává se to problémem.
Foto | Vladimír Wagner

Jaký by mohl být optimální mix?

Pokud bychom opravdu chtěli dospět k nízkoemisnímu mixu, tak je nejefektivnější cestou kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika velmi dobře vykrývá denní špičky, zvláště, když se vhodnou orientací panelů podaří pík její výroby rozšířit. Jaderné bloky jsou pak vhodné pro pokrytí základního zatížení. To je v zimě vyšší, což se dá reflektovat vhodným rozvrhem výměny paliva a přestávek na údržbu. Pokud bychom předpokládali zhruba současnou spotřebu a její průběh, optimální jaderný výkon pro pokrytí základního zatížení je okolo 7 GWe. Dalo by se to zajistit dvěma bloky s výkonem 1,2 GWe, které by nahradily současné čtyři bloky v Dukovanech, a přidáním dvou stejných bloků ke stávajícím dvěma v Temelíně. Pokrytí denních špiček by zajistilo zhruba 4 až 5 GWp fotovoltaiky. Realistické zvýšení větrných zdrojů by mohlo umožnit jejich instalovaný výkon zhruba 1 GWp. Jen ještě připomenu, že v době, kdy budou výborné sluneční podmínky, bude mít Bavorsko velké přebytky elektřiny se slunce. V době, kdy bude hodně foukat, bude mít velké přebytky větrné elektřiny sever Německa.

Pokud by se podařilo alespoň mírně navýšit vodní, hlavně přečerpávací, elektrárny a ty na biomasu, které by se dominantně využívaly pro regulaci a přidal větší potenciál akumulace, který je realisticky dostupný, tak by se mohl silně snížit potřebný výkon, a hlavně využití fosilních zdrojů. Celkový výkon uhelných a plynových zdrojů by pak mohl klesnout pod 3GWe. Pokud by se využívaly v režimu kapacitních plateb, tak by se roční emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny u nás dramaticky snížily, pětkrát až šestkrát. Z hlediska reálných emisí skleníkových plynů by možná bylo vhodnější nenahrazovat za každou cenu uhelné bloky novými paroplynovými. Rozumnější bude je nahrazovat přímo nízkoemisními. Pokud vezmeme data o české spotřebě elektřiny a podmínky pro provoz na počasí závislých zdrojů z minulých let, tak by takový mix dokázal plně zajistit výkonovou potřebu i celkovou výrobu.

Je pravděpodobné, že přechod na elektromobilitu a elektrifikaci dalších odvětví, například zavádění tepelných čerpadel, povede ke zvýšení spotřeby elektřiny a nutnosti se s tím vyrovnat. Pokud by se podařilo ve třicátých a čtyřicátých letech zavést komerční malé modulární reaktory nebo dramatický průlom v možnostech akumulace, bylo by naopak možné odejít od fosilních zdrojů rychleji.

Krásné smíšené lesy na jizerské hřebenovce. Dejme si pozor, abychom při honbě za snižováním emisí oxidu uhličitého nenadělali větší environmentální škody než užitek.
Krásné smíšené lesy na jizerské hřebenovce. Dejme si pozor, abychom při honbě za snižováním emisí oxidu uhličitého nenadělali větší environmentální škody než užitek.
Foto | Vladimír Wagner

Závěr

Na závěr ještě poznámka k malým modulárním reaktorům. Postupné zvětšování jaderných reaktorů nebylo samoúčelné, zlepšuje to ekonomiku. Podobný proces probíhá třeba také s větrnými turbínami, jejich velikost také postupně roste. V případě vhodného finančního modelu tak vyjde velký blok levněji než odpovídající výkon v malých blocích. Zvláště, když máte vhodné stavební místo, jako je tomu v případě Dukovan a Temelína. Malé modulární reaktory mohou začít být reálně levnější, pokud se budou opravdu produkovat modulárně v dostatečně velkých sériích. Jestli ovšem první komerční malé modulární reaktory budou ve třicátých a čtyřicátých letech, tak rozběhnutí jejich sériové produkce s dostatečným počtem na to, aby se jejich ekonomické parametry projevily, nebude v takové době, abychom na ně s výstavbou nových Dukovan mohli čekat. Současná situace v cestě za malými modulárními reaktory je popsána v nedávném článku. S největší pravděpodobností nevytlačí velké reaktory III. generace, ale umožní využití jaderných zdrojů v decentralizované elektroenergetice a teplárenství.

Odložení rozhodnutí o výstavbě nového jaderného zdroje až na dobu, kdy budou k dispozici komerční modulární reaktory, by znamenalo dramatické odloženi přechodu k nízkoemisnímu mixu. Podpora realizace jednoho bloku v Dukovanech, stejně jako podpora budování fotovoltaických, větrných a dalších obnovitelných zdrojů i prvků pro akumulaci a regulaci, by měla ukázat naše schopnosti v různých oblastech a jejich reálný potenciál. Jak se to bude dařit, silně závisí na politických rozhodnutích. A v tomto směru jsem stejně jak Michal Šnobr velice skeptický k tomu, zda jsou naši politici schopni realizovat strategická rozhodnutí. Podrobněji jsem o tom nedávno psal. I já tak pochybuji, že dokáží byť jen jeden jaderný blok postavit. Nakonec tak s největší pravděpodobností skončíme u prodloužení využívání uhelných bloků a narychlo postavených paroplynových zdrojů. Jaká cesta k nízkoemisnímu mixu a k realizaci výstavby jaderných zdrojů je optimální, budeme moci porovnat u zemí, které se vydaly různou cestou. Uvidíme výsledek v Maďarsku, Finsku, Slovensku, Francii nebo Číně, kde se rozhodli využívat kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. A na druhé straně uvidíme, jak se bude dařit a k čemu povede německá Energiewende.

Rozbor současnosti a budoucnosti jaderné energetiky je zde:

Vladimír Wagner

Další články:
19. září 2021 12:00
19. září 2021 07:00
18. září 2021 16:46
18. září 2021 07:00
17. září 2021 15:38

Online diskuse
Lidstvo musí nechat 90 % světových zásob uhlí pod zemí, jinak nemá šanci naplnit Pařížskou dohodu, varují vědci
19. září 2021 06:32

PRAHA (Ekolist) - Pokud chce lidstvo naplnit závazek daný Pařížskou dohodou a zamezit globálnímu nárůstu teploty o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, musí urychleně přestat s těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. I v případě, že se tak skutečně stane, je pouze 50% šance, že teplota tuto hranici nepřesáhne. To jsou závěry nejnovější studie provedené na University College London, kterou zveřejnil žurnál Nature.
(Celý text)

V severní Itálii se vůbec poprvé vylíhla mláďata mořské želvy
19. září 2021 02:32

ŘÍM (ČTK) - Devět mláďat mořské želvy karety obecné se poprvé vylíhlo z vajíček, která jejich matka uložila do písku v severní Itálii na pobřeží Jaderského moře. Vědci tuto událost označili za výjimečnou a spekulují o tom, že může být důsledkem globálního oteplování, napsal zpravodajský server The Guardian.
(Celý text)

Dubisko valašisko tvrdé z Frýdecko-Místecka je ve finále soutěže Strom roku
19. září 2021 01:40

KOZLOVICE (ČTK) - Dub zvaný Dubisko valašisko tvrdé, který stojí na kopci Strážnice nad obcí Kozlovice na Frýdecko-Místecku, vydržel pustošivou vichřici i částečné vypálení. Jeho stáří se odhaduje na 500 let a nyní se dostal do finále soutěže Strom roku, jejíž výsledky organizátoři vyhlásí příští týden.
(Celý text)

Pomník na Litoměřicku připomíná zemědělce vyhnané komunisty
19. září 2021 01:08

KRABČICE (ČTK) - V Krabčicích na Litoměřicku byl pod horou Říp za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.
(Celý text)

V pražské zoo mohou lidé pozorovat mládě nejmenší antilopy - dikdika Kirkova
19. září 2021 01:04

PRAHA (ČTK) - V pavilonu Africký dům v pražské zoologické zahradě mohou návštěvníci pozorovat měsíc staré mládě nejmenší antilopy na světě. Dikdik Kirkův se v pražské zoo narodil vůbec poprvé, sdělila dnes ČTK mluvčí zoo Lucie Dosedělová. Zoo v Troji tyto africké sudokopytníky chová od roku 2016.
(Celý text)

Krávy jsou schopné naučit se chodit na “záchod”, zjistili vědci během experimentu
18. září 2021 07:03

PRAHA (Ekolist) - Krávy jsou schopné uvědomit si, že potřebují močit a umí tuto potřebu zadržet než dojdou na určité místo. To je výsledek experimentu provedeného vědci z novozélandské University of Auckland. Možná se tak otevírá cesta ke snížení kontaminace vody a zmírnění změny klimatu způsobené dusíkem obsaženým v kravské moči. O experimentu informuje žurnál Current Biology.
(Celý text)

Díky ptačímu útulku ve Rwandě se za čtyři roky zvýšil počet jeřábů královských ze 487 na 881
18. září 2021 01:56

KIGALI (ČTK) - Ptačí útulek Umusambi Village ve rwandské metropoli Kigali za několik let pomohl zachránit 200 majestátních jeřábů královských a dostat je ze zajetí. Jde o ohrožený druh jeřába, který je ve Rwandě ztotožňován s bohatstvím a majetkem a který lidé chovají jako mazlíčky.
(Celý text)

Grant na novou zeleň získalo 55 projektů, například veřejný ovocný sad
18. září 2021 01:40

BRNO (ČTK) - V grantové výzvě Sázíme budoucnost Nadace Partnerství na podporu podzimního sázení stromů uspělo 55 projektů, mezi nimi například i veřejný ovocný sad. Nadace mezi ně rozdělí přes 2,3 milionu korun. Peníze v říjnu a listopadu využijí na vítězné projekty dobrovolníci z neziskových organizací, školy, farnosti či radnic.
(Celý text)

V nizozemské zoo se utopila samice nosorožce, utíkala před samcem
18. září 2021 01:27

HAAG (ČTK) - V zoologické zahradě na východě Nizozemska se při útěku před samcem utopila samice nosorožce tuponosého jižního, která se s ním nechtěla pářit. Spadla do rybníku a ošetřovatelé ji nestihli zachránit. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na zoologickou zahradu Wildlands v Emmenu.
(Celý text)

Lidé si budou moci ve Starém Městě vyzkoušet výrobu zvířat z kovového odpadu
18. září 2021 01:24

STARÉ MĚSTO (ČTK) - Lidé si budou moci v neděli ve Starém Městě na Uherskohradišťsku vyzkoušet výrobu zvířat z kovového odpadu. Akce Děti, Kovozoo a Hefaistos nabídne i možnost seznámit se s prací kováře, kreativní dílničky nebo malování na dřevo a plast. Areál Kovozoo v Brněnské ulici bude pro veřejnost otevřen od 09:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

Kalifornští hasiči obalují největší stromy na světě ohnivzdorným materiálem
17. září 2021 13:57

LOS ANGELES (ČTK) - Hasiči v kalifornském národním parku Sequoia obalují sekvojovce obrovské ohnivzdornou pokrývkou. V oblasti totiž zuří lesní požáry a panují obavy, že plameny by za několik hodin mohly zasáhnout i takzvaný Obří les (Giant Forest), kde rostou jedny z nejmohutnějších stromů na světě, informuje zpravodajský web BBC.
(Celý text)

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, uvedli vědci
17. září 2021 13:41

BERLÍN (ČTK) - Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy, uvedla evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.
(Celý text)

Cenu za udržitelný rozvoj získalo více než šest projektů
17. září 2021 11:50

PRAHA (ČTK) - Ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN letos v Česku získal projekt duševní zdravovědy pro školáky, nástroj umožňující odhalit nehospodárné zakázky nebo osvěta o menstruaci v rozvojových zemích. Výsledky pátého ročníku Cen SDGs (Sustainable Development Goals - Cíle udržitelného rozvoje) vyhlásili organizátoři včera večer v Černínském paláci v Praze. Ocenění získalo šest projektů vybraných odbornou porotou.
(Celý text)

Ve Valašském Meziříčí bude Envirofest Bečva 2021, nabídne koncerty i besedy
17. září 2021 11:44

VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ (ČTK) - Ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku se rok po ekologické havárii na řece Bečvě uskuteční první ročník Envirofestu Bečva 2021. Konat se bude v sobotu 18. a neděli 19. září v areálu zámeckého parku. Nabídne koncerty, diskuse a přednášky na téma životní prostředí, přijede například Tomáš Klus, sdělil Jan Husák ze spolku Zdravá Bečva, který je hlavním organizátorem akce.
(Celý text)

O podpoře obnovitelných zdrojů bude rozhodovat vláda, schválila Sněmovna
17. září 2021 11:40

PRAHA (ČTK) - O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Rozhodla tak Sněmovna, když schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
(Celý text)

Vyšetřování kauzy Bečva nabere zpoždění, spis míří na přezkum, zjistil iROZHLAS
17. září 2021 10:38

VSETÍN (ČTK) - Vyšetřování rok staré ekologické havárie v Bečvě přezkoumá Krajské státní zastupitelství v Ostravě, zjistil server iROZHLAS.cz. Podnět na přezkum podala obhajoba, a to poté, co vsetínský státní zástupce Petr Bareš zamítl stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako nedůvodné. Žalobci tak nyní prověří především okolnosti, za kterých byla z vypouštění nebezpečných látek obviněna firma Energoaqua a její šéf Oldřich Havelka. Práce kriminalistů tak může podle serveru nabrat až dvouměsíční zpoždění.
(Celý text)

Komise k Bečvě schválila závěrečnou zprávu a požádala o mimořádnou schůzi
17. září 2021 10:33

PRAHA (ČTK) - Sněmovní komise k vyšetřování otravy řeky Bečvy schválila dnes ráno téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) o svolání mimořádné schůze. Novinářům to řekla předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM). Podle ní komise zprávu uvolní v pondělí po korekturách. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Mimořádná schůze by se podle členů komise měla sejít do konce září. Pěnčíková ve čtvrtek uvedla, že žádost o svolání zasedání dolní komory má podporu napříč politickým spektrem. Zřejmě by mohlo jí o poslední jednání Sněmovny před jejím rozpuštěním vzhledem k termínu voleb 8. a 9. října.
(Celý text)

Za pouliční lampy s úsporným LED osvětlením nám noční hmyz nepoděkuje
17. září 2021 05:40

PRAHA (Ekolist) - LED osvětlení nočních ulic je nyní v trendu. Nabízí totiž úspornější alternativu oproti sodíkovým výbojkám. To, co vnímáme jako krok šetrný k životnímu prostředí, však neblaze dopadá na noční hmyz.
(Celý text)

Faerská vláda prověří tradiční lov kytovců, lidé usmrtili nebývale mnoho delfínů
17. září 2021 01:21

KODAŇ (ČTK) - Vláda Faerských ostrovů prověří tradiční lov kytovců, při kterém místní lidé v neděli usmrtili více než 1400 delfínů bělobokých. To je oproti minulým rokům nebývale vysoký počet. Podle agentury AP tak účastníci lovu se staletou tradicí zřejmě nebyli schopni dodržet všechna pravidla, jejichž cílem je minimalizovat utrpení zvířat.
(Celý text)

V Česku je boj o zemědělskou půdu, cena stoupá, informovala univerzita
17. září 2021 01:12

BRNO (ČTK) - V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala Mendelova univerzita v Brně.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1576 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama