titulní strana > co píší jiní
Jednotné environmentální povolení – šance pro přírodu v řízeních podle stavebního zákona
23. listopadu 2021 08:00
() - Nejdůležitější zákony na ochranu životního prostředí v moderní podobě vznikly v ČR v 90. letech 20. století. V případě stavebních záměrů, které se dotýkají životního prostředí a které v územních a stavebních řízeních povolují stavební úřady, vytvořily ve své době jednoduchý model právní ochrany. Ten spočívá v tom, že stavební úřad musí před vydáním svého rozhodnutí dostat od dotčeného orgánu životního prostředí podkladový „papír“. Ten má dva významy. Jednak v něm dotčený orgán posuzuje přípustnost a dopady budoucí stavby na různé složky životního prostředí podle zvláštních zákonů, například na zemědělskou nebo lesní půdu, vodní poměry, ovzduší, stromy, krajinu nebo chráněné druhy rostlin či živočichů. Jednak je pro stavební úřad závazný.

To znamená, že pokud v něm dotčený orgán vyjádří nesouhlas, musí stavební úřad žádost zamítnout a stavebník se musí domáhat přezkumu u nadřízených orgánů cestou odvolání. A pokud v něm dotčený orgán vyjádří souhlas, ale stanoví podmínky k ochraně příslušné složky životního prostředí, musí stavební úřad tyto podmínky převzít do výroku povolení ke stavbě. Od vydání správního řádu v roce 2006 má podkladový „papír“ dotčeného orgánu zpravidla zjednodušenou formu tzv. závazného stanoviska. Jeho výhoda – oproti přísnější formě podkladového rozhodnutí - je v tom, že stavebník nemusí u dotčeného orgánu absolvovat samostatné správní řízení, ale dotčený orgán mu závazné stanovisko vydá zjednodušeným postupem v rámci územního či stavebního řízení, které vede stavební úřad.

V době, kdy byl tento model vymyšlen, fungoval. Ale již od počátku měl jednu slabinu. Ta je v tom, že k povolení jednoho záměru je podle řady různých zákonů z oblasti práva životního prostředí nutné větší množství různých závazných stanovisek a někdy i podkladových rozhodnutí, které k různým složkám životního prostředí vydávají různé dotčené orgány.

Takže například k povolení pokácení stromů na místě budoucí stavby je třeba závazné stanovisko od „základního“ obecního úřadu, k zásahu do významného krajinného prvku, jako je louka, remízek, mokřad či skála, je zapotřebí závazné stanovisko od pověřeného obecního úřadu, k zásahu do krajinného rázu či stavbě v záplavovém území musíte mít souhlas od obecního úřadu obce s rozšířenou působností, k zásahu do biotopu chráněných rostlin nebo živočichů je nutné povolení výjimky, které vydává krajský úřad, a k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) nad 10 ha se vyžaduje souhlas od Ministerstva životního prostředí (MŽP).

Popsaná slabina byla sice částečně zmírněna stavebním zákonem z roku 2006, který umožnil, aby jeden dotčený orgán vydal jedno „koordinované“ závazné stanovisko, které zahrnuje všechna závazná stanoviska, k jejichž samostatnému vydání by byl jinak příslušný. Ale jádro problému zůstalo pro stavby, k nimž musí vydat závazná stanoviska různé dotčené orgány.

V těchto případech vede zákonná úprava ke dvěma nepříznivým důsledkům, a to paradoxně nejen pro stavebníka, ale i pro ochranu životního prostředí. Ze stavebníka dělá tak trochu běžce na atletickém oválu a nutí ho opatřit si k žádosti o vydání povolení ke stavbě třeba 5 až 7 závazných stanovisek a někdy i podkladových rozhodnutí od několika různých dotčených orgánů životního prostředí. Z posuzování dopadů budoucí stavby na životního prostředí pak dělá formalistickou hru na krájení jednoho salámu na 5 až 7 plátků: každý dotčený orgán posoudí budoucí stavbu jen ze svého úzkého hlediska jedné či dvou složek životního prostředí, zatímco žádný dotčený orgán zpravidla neposoudí souhrnné dopady na biotopy, ekosystémy, přírodu a životní prostředí jako vzájemně propojený celek. Toto izolované posuzování je pak zcela nedostatečné u záměrů, které sice nejsou nadmíru brutální vůči žádné cenné složce životního prostředí (intenzivní), ale nepříznivě zasahují tolik chráněných hodnot najednou (extenzivní), že jsou celkově z hlediska ochrany životního prostředí objektivně nepřijatelné.

V českém modelu, v němž takové záměry posuzují v rozkrájené podobě po jednotlivých plátcích různé dotčené orgány, pak leckdy projdou, ač by projít neměly. Stavebník tak snáze prosadí výstavbu apartmánových domů, která zlikviduje 20 ha malebné přírodní krajiny, než revitalizaci potoka, jež zasahuje do biotopu modráska. Pokud se pro určitý záměr nevede proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), tolik potřebný celistvý pohled v naší současné koncepci ochrany životního prostředí v řízeních podle stavebního zákona chybí.

Je to v rozporu s podstatou ekologie jako vědy o vzájemně propojených vztazích mezi prvky živé a neživé přírody. A připomíná to předoperační vyšetření, které u jednoho pacienta provede pět specializovaných expertů, ale ani jeden všeobecný lékař, který nakonec zhodnotí celkovou zdravotní způsobilost pacienta k operaci.

Model více závazných stanovisek od různých dotčených orgánů v oblasti životního prostředí je nevhodný a vyžaduje reformu.

Advokáti Hospodářské komory, kteří napsali nový stavební zákon, vymysleli pozoruhodnou „reformu“. Rozhodli se udělat kozla zahradníkem. Dotčené orgány ve stavebních řízeních v nové zákonné úpravě prostě zrušili a jejich úředníky a působnost v oblasti životního prostředí převedli na nové státní stavební úřady v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (NSÚ). Nazvali to moderně jako „integrace agendy dotčených orgánů do státní stavební správy“.

Výhodou tohoto vynálezu je to, že v jednom stavebním řízení pro jednu stavbu bude většinu otázek životního prostředí posuzovat jeden orgán, takže celistvý pohled na přírodu by měl být zdánlivě zajištěn. Nevýhodou je ale to, že orgánem posuzujícím otázky životního prostředí bude stavební úřad a že Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo zemědělství (MZe) jako ústřední správní úřady pro oblast životního prostředí přijdou o pravomoc v odvolacích a přezkumných řízeních závazně přezkoumávat rozhodnutí stavebních úřadů o otázkách životního prostředí. Takže o vynětí půdy ze zemědělského i lesního půdního fondu, o kácení stromů a či povolování výjimek pro zásahy do biotopů chráněných rostlin a živočichů budou ve stavebních řízeních rozhodovat stavební úřady a MŽP a MZe už nebudou moci jejich případné chyby napravovat.

Model „kozel zahradníkem“ tak vyřešil napětí mezi stavebními úřady a dotčenými orgány životního prostředí ve stavebních řízeních tak, že dotčené orgány prostě zrušil a jejich agendu dal stavebním úřadům a zcela vyjmul z pravomoci MŽP a MZe. Je to určitě dobré pro stavebníky, ale katastrofa pro ochranu životního prostředí.

Nový model neznamená převahu stavebních úřadů nad dotčenými orgány životního prostředí. Je to likvidace orgánů životního prostředí. A lze to přirovnat v opačném gardu k nápadu, že by se povolování staveb převedlo do působnosti Agentury ochrany přírody a krajiny s ústřední řídící a přezkumnou pravomocí MŽP.

Model „kozel zahradníkem“ není nikde v EU. A je přesným opakem modelu, který se v evropských státech prosadil v 60. a 70. letech 20. století. Tehdy, kdy se západní země potýkaly se silně znečištěným životním prostředím, se ukázalo, že orgány se všeobecnou působností nejsou schopné v povolovacích řízeních dostatečně účinně chránit zájmy životního prostředí. Proto se začaly zřizovat rezorty ministerstev životního prostředí, které dostaly specializované řídící působnosti právě v oblasti životního prostředí. ČR se teď – v době globální krize životního prostředí – vydala cestou zpět.

Naštěstí nový stavební zákon, který přes drtivý odpor v Senátu prolezl v Poslanecké sněmovně s odřenýma ušima díky hlasům poslanců za ANO, SPD a KSČM, zatím nenabyl ve své podstatě účinnosti. Nová vládní koalice se ho chystá zásadně novelizovat. Z organizace stavební správy pravděpodobně vypadnou krajské státní stavební úřady, které měly „vytunelovat“ úředníky a působnost ze současných krajských (samosprávných) úřadů a obecních úřadů a generovat tak obrovské zřizovací a provozní náklady i úřednický aparát. Hlavní soustavu stavebních úřadů tak budou zřejmě představovat obecní úřady, krajské úřady a NSÚ (bude-li zřízen).

A ochranu životního prostředí jste řešili? Ilustrační snímek.
A ochranu životního prostředí jste řešili? Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Klíčovou otázkou ovšem bude, jak reformovat model posuzování otázek životního prostředí ve stavebních řízeních.

Vůči modelu „kozel zahradníkem“ se nabízejí dva alternativní modely.

První připravila již letos v lednu skupina poslanců pod vedením Martina Kupky (ODS) v podobě tzv. komplexního pozměňovacího návrhu (KPN) k vládnímu návrhu nového stavebního zákona. KPN předpokládal, že by se nezřizovaly krajské státní stavební úřady a že by krajským (samosprávným) úřadům i obecním úřadům, respektive jejich odborům, zůstaly zachovány jejich dosavadní působnosti, které mají při povolování stavebních záměrů jak podle stavebního zákona, tak podle zvláštních zákonů. To znamená, že by odbory výstavby obecních a krajských úřadů vedly stavební řízení a jejich odbory životního prostředí by vykonávaly působnost dotčených orgánů v oblasti životního prostředí s tím, že ústřední řídící a přezkumné pravomoci MŽP a MZe v oblasti životního prostředí i na úseku povolování staveb by zůstaly zachovány.

KPN ovšem zamýšlel, že dosavadní pravomoc dotčených orgánů vydávat závazná stanoviska k navrženým stavbám by byla nahrazena pravomocí vydávat jen (nezávazná) vyjádření. Od nezávazného vyjádření dotčeného orgánu by se mohl stavební úřad odchýlit, a tedy povolit stavbu i v případě, že by vyjádření bylo nesouhlasné. Musel by jen v odůvodnění povolení vysvětlit, z jakých důvodů se od vyjádření dotčeného orgánu odchýlil.

Model Martina Kupky a dalších je určitě lepší než model „kozel zahradníkem“. Ale celkově je nevýhodný, a to jak pro ochranu životního prostředí, tak pro ochranu zájmů stavebníka. Na jedné straně sice neruší specializované dotčené orgány životního prostředí. Ale na druhé straně zavádí zcela otevřeně právní nadřazenost stavebních úřadů nad orgány životního prostředí, a to i v otázkách, které patří do jejich působnosti. Je to tedy jen stěží model, který zajišťuje vyváženou ochranu mezi veřejným zájmem na výstavbě a veřejným zájmem na ochraně životního prostředí.

Navíc je to model, který neodstraňuje základní problém týkající se posuzování otázek životního prostředí ve stavebních řízeních, a sice problém několika podkladových „papírů“ od různých dotčených orgánů, a tím i problém „rozkrájeného“ a izolovaného posuzování. Budou-li mít podkladové „papíry“ formu vyjádření, nebudou sice pro stavební úřad závazné, takže je stavební úřad bude moci snadněji ignorovat. Ale pořád jich bude muset být pro jednu stavbu třeba 5 až 7 a „kolečko“ při jejich opatřování tak bude pořád otravné. Nemluvě o riziku následných sporů v odvolacích či soudních řízeních, v nichž odvolací orgány či soudy budou rušit vydaná povolení ke stavbě, pokud stavební úřady budou psát nedostatečně svá odůvodnění, proč nerespektovaly vyjádření dotčeného orgánu (a toto riziko je reálné, neboť stavební úřady z povahy své specializace neumí otázky životního prostředí posuzovat).

Jak tedy vymyslet rovnovážný model, který by na jedné straně zbavil stavebníka zátěže s řadou podkladových „papírů“, ale současně zajistil fér ochranu životního prostředí ve stavebních řízeních?

Tento model se nazývá jednotné environmentální povolení (JEP). Připravují ho již delší dobu legislativní experti na MŽP, ale vytěsněný ministr Brabec, natož vláda Andreje Babiše spojená se zájmy podnikatelských svazů o něj nejevili zájem.

Jeho podstata spočívá v tom, že by ve stavebním řízení pro určitý záměr posuzoval v zásadě všechny otázky životního prostředí jen jeden dotčený orgán, a to v jednom procesu a v jednom podkladovém „papíru“ – JEPu. Výhoda pro stavebníka je v tom, že tento podkladový „papír“ by zahrnoval všechna dosavadní závazná stanoviska a povolení nejen podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale i podle zákona o ochraně ZPF, lesního zákona, vodního zákona, zákona o ovzduší, popřípadě i dalších zákonů z oblasti životního prostředí, jejichž zájmů se může posuzovaný záměr dotýkat.

Stavebník by tak nemusel (ani digitálně) obíhat „kolečko“ u několika dotčených orgánů životního prostředí a shánět 5 či 7 závazných stanovisek a podkladových rozhodnutí, ale požádal by jeden příslušný orgán právě o jeden JEP. Výhoda pro ochranu životního prostředí pak spočívá v tom, že by jeden orgán posoudil celistvě všechny dopady stavby na všechny složky a hodnoty životního prostředí v jejich souvislostech. Hlavní nedostatek salámového posuzování by tím byl odstraněn.

Orgánem příslušným k vydání JEPu by byl zpravidla krajský úřad, v chráněných krajinných oblastech zřejmě Agentura ochrany přírody a krajiny a v národních parcích jejich správy.

JEP by se mohl vydávat buď ve formě závazného stanoviska, nebo podkladového rozhodnutí. Každá z těchto variant má své výhody a nevýhody.

Pokud by se JEP vydával ve formě závazného stanoviska, nevedl by krajský úřad při jeho vydání správní řízení, ale vydal by ho zjednodušenou cestou v rámci stavebního řízení. Stavebník by tak mohl získat podkladový „papír“ a na základě něho pak i povolení ke stavbě poměrně rychle. Nevyhnul by se ale riziku následného přezkumu JEPu na základě odvolání některého z účastníků stavebního řízení proti povolení stavebního úřadu. Měl by tedy rychle JEP i stavební povolení a následně by se v případném odvolacím řízení řešily spory.

Pokud by se naopak JEP vydával ve formě rozhodnutí, vedl by krajský úřad při jeho vydání samostatné správní řízení. Účastníci tohoto řízení by mohli vydaný JEP napadnout odvoláním a JEP by následně v odvolacím řízení přezkoumával nadřízený orgán, zpravidla MŽP. MŽP by ovšem rozhodlo již definitivně a stavebník by tím získal pravomocný podkladový „papír“, s nímž by pak požádal o povolení stavby.

V této variantě by bylo možné zavést pro MŽP povinnost rozhodnout o odvolání věcně, tzn. že MŽP – pokud by nemělo důvod k zamítnutí žádosti - by mohlo na základě odvolání jen JEP změnit, ale nemohlo by ho zrušit a věc vrátit zpátky krajskému úřadu k novému rozhodnutí (ledaže by JEP trpěl těžkými vadami, jako je nepřezkoumatelnost). Tím by se zabránilo riziku procesního „ping pongu“ mezi krajským úřadem a MŽP.

Nová vládní koalice je postavena v souvislosti s novelizací nového stavebního zákona před nelehký úkol. Převzala od klientelistické vlády Andreje Babiše zpackaný zákon, který je postaven na nerovnosti v ochraně zájmů výstavby na jedné straně a zájmů životního prostředí na druhé straně.

Nebude snadné tuto pokřivenou zákonnou úpravu narovnat. Ale bez vyváženého stavebního zákona nemá smysl ani uvažovat (natož mluvit) o ochraně zemědělské půdy, vody či životního prostředí vůbec.

Petr Svoboda

Další články:
5. prosince 2021 08:00
4. prosince 2021 08:00
3. prosince 2021 08:00
2. prosince 2021 07:06
1. prosince 2021 16:53

Online diskuse
Jaký les vytvářejí spontánní procesy na Šumavě?
5. prosince 2021 08:00

PRAHA (Ochrana přírody) - Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.


(Celý text)

Ukliďme svět 2021 ve velké fotogalerii
5. prosince 2021 07:53

PRAHA (Ekolist) - S blížícím se koncem roku přináší Český svaz ochránců přírody letošní výsledky kampaně „Ukliďme svět“. Ochotu lidí uklidit odpady z přírody dokumentuje velká fotogalerie.
(Celý text)

Odborníci z Brna spočítali na ostrově Sokotra ohrožené druhy stromů
5. prosince 2021 01:06

BRNO (ČTK) - Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně spočítali, kolik je na ostrově Sokotra v Indickém oceánu vzácných stromů kadidlovníků a dračinců. Tato data vědcům dosud chyběla, nyní pomohou při další ochraně ohrožených dřevin. Vědci zaznamenali 8143 stromů devíti různých druhů kadidlovníků a zhruba 80 000 dračinců. Nejstarší z nich rostou až 1000 let, informoval ČTK mluvčí univerzity Filip Vrána.
(Celý text)

Tisíce lidí po celém Srbsku protestovaly proti těžební politice vlády
5. prosince 2021 01:06

BĚLEHRAD (ČTK) - Tisíce lidí včera na mnoha místech Srbska zablokovaly silnice a mosty, aby daly najevo svůj protest proti způsobu, jakým vláda nakládá s nerostným bohatstvím země. Uvedla to agentura Reuters, podle níž lidem vadí především dva nové zákony, které podle nich umožní zahraničním firmám až příliš těžit ze srbských nerostných surovin a navíc ohrozí životní prostředí.
(Celý text)

Na Seychelách se konala regata postavená z mořského odpadu
5. prosince 2021 01:05

VICTORIA (ČTK) - Ochránci přírody působící na Seychelách se rozhodli uspořádat regatu, jejíž účastníci pluli na škunerech postavených výhradně z toho, co vyplavilo moře. Vybrat si mohli z 500 tun nasbíraného odpadu, převážně plastu, napsal The Guardian.
(Celý text)

V Hranicích funguje Re-use centrum, pro nepotřebné, ale zachovalé věci
5. prosince 2021 00:45

HRANICE (ČTK) - V Hranicích na Přerovsku se na podzim otevřelo Re-use centrum, kam mohu lidé ukládat nepotřebné, ale zachovalé věci. Jde například o kuchyňské potřeby, nábytek, sportovní potřeby či hračky a knihy, které mohou ještě někomu posloužit. Centrum najdou zájemci ve sběrném dvoře městské společnosti Ekoltes Hranice ve Zborovské ulici. Informoval o tom mluvčí radnice Petr Bakovský. Město si od otevření centra slibuje i snížení množství odpadu, které by jinak skončilo na skládce.
(Celý text)

Darujte přírodě vánoční dárek tím, že si z ní něco odnesete. Třeba pytel odpadků!
4. prosince 2021 07:42

PRAHA (Ekolist) - Blíží se Vánoce a s nimi i touha lidí obdarovat ty, které máme rádi. Ochránci přírody nyní přichází s tipem na vánoční dárek, který pomůže přírodě i nám všem. Na rozdíl od běžných zvyklostí, tento dárek nepřinesete pod stromeček, ale naopak ho od něj odnesete!
(Celý text)

Lýkožrout modřínový – nebezpečný škůdce modřínových lesů
4. prosince 2021 07:16

PRAHA (Ekolist) - Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.
(Celý text)

Vánoční stromky z Ralska ozdobí dětské domovy, školy i domy seniorů
4. prosince 2021 00:41

MIMOŇ (ČTK) - Vánoční stromky z Ralska potěší děti v dětských domovech, školách i mateřinkách a také seniory v pobytových zařízeních. Pracovníci Vojenských lesů a statků Mimoň (VLS) jim včera rozvezli 50 stromků, převážně boroviček. Tradiční předvánoční akce se letos koná popatnácté, řekl ČTK mluvčí vojenských lesů a statků Jan Sotona.
(Celý text)

V Jablonci chtějí dát druhou šanci věcem, které by jinak skončily v odpadu
4. prosince 2021 00:40

JABLONEC NAD NISOU (ČTK) - V Jablonci nad Nisou chtějí dát druhou šanci věcem, které by jinak skončily v odpadu. Ve sběrném dvoře ve Smetanově ulici plánují po Novém roce otevřít takzvané re-use centrum. Jeho provoz budou zajišťovat Severočeské komunální služby. Věci, které tam lidé odloží, si budou moci jiní koupit za symbolickou cenu a výtěžek půjde do veřejné sbírky, řekl ČTK náměstek primátora Milan Kouřil (ANO). Podobně centrum funguje od loňska třeba v Chrastavě na Liberecku.
(Celý text)

Obec Strašice na okraji CHKO Brdy měla letos velmi silnou turistickou sezonu
4. prosince 2021 00:07

STRAŠICE (ČTK) - Nová Chráněná krajinná oblast Brdy (CHKO) přinesla letos obci Strašice na Rokycansku s 2600 obyvateli výrazný příliv turistů. Návštěvnost roste až na skoro 100 000 lidí, zejména poslední dva roky během pandemie nemoci covid-19, kdy dorazilo třikrát více turistů než v běžných letech. ČTK to řekl starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Obec, která je díky blízkosti dálnice D5 dobře dostupná z Prahy i Plzně, obnovila náměstí a vybudovala nová parkoviště. To, co znamená Svatý Mořic pro Alpy, jsou Strašice pro Brdy, uvedl Hahner.
(Celý text)

V Brně na Kraví hoře vznikl park v místě vyhořelé vojenské jídelny
4. prosince 2021 00:04

BRNO (ČTK) - Park Kadetka namísto vyhořelé bývalé vojenské jídelny vznikl na Kraví hoře v Brně. Budova byla téměř 30 let nevyužívaná, uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Vybudování parku, který je na ploše více než 3000 metrů čtverečních, stálo přes devět milionů.
(Celý text)

Agrofert podal stížnost na odložení vyšetřování vysekání Pacmana v poli
3. prosince 2021 17:41

PRAHA (ČTK) - Agrofert podal stížnost ke Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje na rozhodnutí policistů, kteří odložili případ vysekání postavy Pacmana v řepkovém poli u Rovné na Litoměřicku. ČTK to za koncern sdělila Adéla Čabayová. O odložení případu informovala ve středu Česká televize, podle které se policistům nepodařilo vypátrat konkrétního pachatele. K vysekání obrazce se už dříve přihlásila skupina Ztohoven. Na pozemku hospodaří firma Agrobech z koncernu Agrofert.
(Celý text)

Armády a emise. Tajemství, o kterém se nemluví
3. prosince 2021 16:35

PRAHA (Ekolist) - Letectvo, loďstvo, obrněná vojska, artilerie, pěchota. Každá armáda je ve svých dimenzích poněkud komplikovanou organizací, placenou z peněz daňových poplatníků. Jenže na rozdíl od jiných státních institucí, na jejichž provoz pravidelně přispíváte, se většinou nedozvíte, jakou emisí bilanci zrovna vaše armáda má.
(Celý text)

Slovensko bude vyžadovat od vlastníků pozemků uhrazení nákladů na jejich sanaci
3. prosince 2021 15:29

BRATISLAVA (ČTK) - Slovensko bude vyžadovat od soukromých majitelů pozemků uhrazení nákladů, které stát vynaloží na odstraňování starých ekologických zátěží z těchto parcel. Rozhodl o tom dnes parlament, který prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové. Nová pravidla kritizoval svaz velkých zaměstnavatelů.
(Celý text)

Shell odstoupil od záměru těžit ropu u Skotska, projekt kritizují ekologičtí aktivisté
3. prosince 2021 14:29

LONDÝN (ČTK) - Britsko-nizozemský ropný gigant Royal Dutch Shell odstoupil od záměru rozvíjet kontroverzní naleziště Cambo v britské části Severního moře. Projekt kritizují ekologičtí aktivisté, kteří tlačí na to, aby se u Británie žádné další projekty na těžbu ropy už nezačínaly. Shell uvedl, že projekt za současné situace nedává ekonomický smysl, informovala agentura AP.
(Celý text)

Část odpadu z poškozené spalovny v Praze-Malešicích se vozí do spalovny u Plzně
3. prosince 2021 11:24

PRAHA (ČTK) - Spalovna odpadu v pražských Malešicích, kterou na konci října postihl požár, začala vozit malou část pražského směsného komunálního odpadu (SKO) do spalovny v Chotíkově u Plzně, kterou provozuje Plzeňská teplárenská. Požár v Malešicích částečně poškodil dvě ze čtyř spalovacích linek, které jsou odstaveny, čeká je dlouhodobá a nákladná oprava, a proto má pražská spalovna omezenou zpracovatelskou kapacitu. Jde o jednu soupravu se 30 tunami denně, řekl dnes ČTK mluvčí městské společnosti Pražské služby (PSAS) Radim Mana. Odpad by jinak putoval na skládky v okolí Prahy, v Chotíkově se z něj vyrobí elektřina a teplo.
(Celý text)

Hasiči sundávali ze stromu v zoo pandu, vyštvala ji tam rivalita samců
3. prosince 2021 11:16

OLOMOUC (ČTK) - O kuriózní zásah se postarala olomouckým hasičům panda červená, která utekla v olomoucké zoo ze svého výběhu a usídlila se ve dvanáctimetrové výšce vzrostlého stromu uprostřed výběhu kamzíků. Samec Gérard z Francie si zde azyl našel po neshodách se svým spolubydlícím. Zatímco zvíře bylo s novým domovem poměrně spokojeno, hasiči se uprchlíka pokoušeli sundat prořezáním větví či různým přesvědčováním, komfort se mu pokusili narušit i vytvořením vodní clony. Stromovou šelmu se jim nakonec podařilo dostat bezpečně dolů.
(Celý text)

Státy EU se stále marně dohadují, jak na vysoké ceny energií
3. prosince 2021 11:15

BRUSEL (ČTK) - Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy. Některé státy jako Francie či Španělsko zopakovaly na dnešním jednání unijních ministrů energetiky požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Druhá skupina zemí reprezentovaná Německem či Nizozemskem ovšem nadále odmítá v zájmu hladkého fungování trhu měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Evropská komise přislíbila, že připraví podmínky pro společné nákupy strategických rezerv plynu.
(Celý text)

Liberecký kraj a ochránci přírody žádají vyšší pokuty za ilegální těžbu v dole Turów
3. prosince 2021 01:53

PRAHA (ČTK) - Liberecký kraj žádá vyšší pokuty za ilegální těžbu uhlí v polském dole Turów u hranice s Českem a projednávání na plénu Evropského parlamentu. ČTK o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková. Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě, která bude dlouhodobě a účinně chránit české obyvatele a území před negativními vlivy těžby, jsou neúspěšná.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1621 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama