titulní strana > co píší jiní
COP26 v Glasgow jako festival slibů - nových, recyklovaných, i těch opět nesplněných
24. listopadu 2021 08:00
() - Jak hodnotit letošní klimatickou konferenci OSN v Glasgow? To značně závisí na očekáváních, která jste do summitu vkládali. Pokud někdo čekal skokový posun světa na bezpečnou cestu k oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, bude zklamán. Ani na summit COP26, prezentovaný jako “poslední šance pro záchranu světa”, totiž jednotlivé země světa nezvládly přivézt dostatečně ambiciózní klimatické závazky. Výsledkem Glasgow je proto svět mířící k oteplení o 2,4 °C. Kde chybí řešení, přišly alespoň nové přísliby. Naději má představovat především “domácí úkol”, který si země světa z Glasgow odvezly, a to předložit dostatečně ambiciózní cíle alespoň do příště. S rychle se krátícím časem bychom ale potřebovali už něco mnohem hmatatelnějšího.

Jednou z mála zemí, která v tomto směru v Glasgow překvapila, byla Indie. Ta nečekaně ohlásila závazek ke klimatické neutralitě v roce 2070, který doprovodila i krátkodobějším cílem získávat v roce 2030 polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Na rozvojovou zemi, v níž navíc žije velká část světové populace, jde o zajímavé rozhodnutí a z hlediska světového klimatu o důležitý posun. Moc dalších překvapení se ale nekonalo.

Co by mělo být vzhledem k vážnosti situace překvapivé, je spíše to, že podle Climate Action Tracker na světě stále neexistuje ani jedna země, jejíž klimatické plány by byly v souladu s cílem udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Ani jedna.

Potřebujeme konec podpory pro fosilní zdroje energie

K zastavení klimatického rozvratu potřebujeme především rychlý odchod od fosilních zdrojů energie a masivní rozvoj čistších technologií. Jako první krok v tomto procesu se logicky nabízí ukončení finanční podpory fosilních paliv. Jenom v roce 2020 se na fosilní zdroje energie mobilizovalo 423 miliard dolarů v dotacích z veřejných zdrojů, jak upozorňuje letošní zpráva UNDP.

Fosilní zdroje energie se na klimatických jednáních dlouhou dobu považují za pověstného “slona v místnosti”, o kterém nikdo nemluví, ačkoli všichni vědí, že jde o hlavní problém celé situace. Letos se toto téma vůbec poprvé probojovalo až do závěrečného textu summitu. To lze považovat za povzbudivé. Téměř 200 zemí světa se konečně podepsalo pod společnou výzvu k urychlení útlumu (phase-down) výroby energie z uhlí (vyjma zdrojů využívajících technologii CCS) a k postupnému rušení neefektivních dotací na fosilní paliva. V situaci, v níž se nacházíme, je to ale málo. Formulace neobsahuje žádné konkrétní cíle ani termíny a v posledních dnech summitu bylo navíc znění značně rozmělněno.

Urychlete útlum uhlí (na snímku uhelný důl ve Wyiomingu, USA)
Urychlete útlum uhlí (na snímku uhelný důl ve Wyiomingu, USA)

Kromě této deklarace byly na COP26 v souvislosti s fosilním zdroji energie oznámeny ještě některé dílčí dohody, například Aliance pro odchod od ropy a fosilního plynu (tzv. BOGA) nebo pakt více než 40 zemí, které přislíbily postupně odejít od uhlí. BOGA je možné vnímat poměrně pozitivně, neboť míří přímo na samotnou produkci problematických fosilních paliv. Podepsalo jej ale pouze 10 zemí. Dokud se k tomuto paktu nepřidají i další, jeho dopady budou zcela marginální.

V rámci závazku k odchodu od uhlí se signatářské země zavázaly ukončit investice do nových uhelných elektráren doma i v zahraničí a odejít od uhlí po roce 2040, respektive 2030 v případě vyspělých ekonomik. I v tomto paktu ale zase chybějí nejvýznamnější emitenti, tedy USA a Čína. Stejně jako řada dalších dílčích závazků ohlášených na COP26 (lesy, metan atd.) jsou i tyto pakty navíc nevymahatelné.

Za smutný “fun fact” lze pak považovat to, že například Polsko podepsalo závazek k odchodu od uhlí zřejmě tak trochu omylem. Když po oznámení tohoto paktu dostalo Polsko dotaz, zda nově plánuje odejít od uhlí brzy po roce 2030, vyšlo najevo, že se tato země navzdory svému podpisu nechystá skončit s uhlím dříve než v roce 2049. Nehledě na nekonzistenci s čerstvě podepsanou dohodou jde o poměrně překvapivou “ambici” i ve vztahu k rostoucím cenám emisních povolenek... Podobně pofidérní podpisy lze zřejmě najít i pod jinými pakty. Nedůvěřivé rozpaky vzbudil například podpis Brazílie pod dohodou o ukončení deforestace. Je proto otázkou, co z těchto vznosných slibů lze brát vážně a co spíše jako manifestaci čínského přísloví “slibem nezarmoutíš”.

My jsme se zavázali k odchodu od uhlí? Tak to byl asi omyl... (polský premiér Mateusz Morawiecki na konferenci COP26)
My jsme se zavázali k odchodu od uhlí? Tak to byl asi omyl... (polský premiér Mateusz Morawiecki na konferenci COP26)

Z mitigačních opatření přinesl COP26 ještě řadu nových podpisů pod metanovým závazkem ohlášeným už v září 2021. Snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030 může světu ušetřit 0,2 °C globálního oteplení. A každá desetina se počítá. Ačkoli závazek opomíjí emise metanu ze zemědělství, lze jej považovat za krok dobrým směrem.

Jak ale upozorňuje například Climate Action Tracker, i při splnění všech nových slibů z Glasgow se chystáme do roku 2030 vypustit do atmosféry přinejmenším dvakrát více emisí skleníkových plynů, než si můžeme dovolit, chceme-li udržet oteplení na hranici 1,5 °C.

V tomto je Glasgow po dvou letech čekání spíše selháním. Nepřineslo globální ochotu pro rychlý odklon od fosilních zdrojů energie ani rázné ukončení fosilních dotací. Anekdoticky lze v této souvislosti zmínit i to, že například australský pavilon byl na konferenci pověstný především koncentrací zástupců fosilních firem a že “nejpočetnější delegací” letošní klimatické konference byla fosilní lobby.

Dokončení pravidel Pařížské dohody

Ačkoli mediálně nejvděčnějšími tématy klimatických summitů bývají především projevy vrcholných představitelů a představitelek, nové závazky velkých zemí nebo výše zmíněné sektorové dohody, většina práce vyjednavačů probíhá nad trochu jinými tématy a mimo záři reflektorů. Odvádějí ji lidé z národních delegací, kteří se snaží domluvit na tom, jak mezinárodní klimatické dohody uvést do praxe. Po roce 2015 jde především o to, jak v praxi zajistit naplňování stručně formulované Pařížské dohody.

Nad každým článkem Pařížské dohody tak už řadu let probíhá celoroční vyjednávání, které jednou za rok vrcholí vždy na klimatické konferenci OSN. V Glasgow se v tomto směru podařilo významně pokročit v několika oblastech. Spokojenost panovala zejména kolem tématu transparentnosti, adaptací a posun nastal i v souvislosti s tzv. článkem 6. Ten signatáře Pařížské dohody zavazuje k nastavení mezinárodního trhu s uhlíkem. Obchodování s uhlíkem by mohlo významně pomoci s mitigačními opatření. Při správném nastavení by mohlo tato opatření významně zlevnit. Při nesprávném nastavení ale hrozí například dvojí započítávání emisí. Předmětem diskuze je dlouhodobě i převádění kreditů z období před rokem 2020, do kterého platila pravidla Kjótského protokolu.

Zranitelní versus zodpovědní

Happy endu se v Glasgow nedočkala ani klimatická spravedlnost. Jednotlivé země světa vstupují do mezinárodních jednání z různých pozic. Zatímco řada zemí (nebo i fosilních firem) má na akceleraci klimatické krize lví podíl viny, na opačné straně jednacích stolů sedí státy, které emisí vypustily minimálně, zato už teď musí v důsledku klimatického rozvratu řešit drastické škody. Pro Bangladéš, Maledivy, Tuvalu nebo řadu zemí v Africe znamená už dnes klimatická krize zmařené životy, finanční náklady v řádu procent HDP ročně a existenční hrozbu. Bohaté a industrializované země proto už v Cancúnu v roce 2010 slíbily těm rozvojovým finanční zdroje na mitigační a adaptační opatření.

V těchto letech by měly bohaté země přispívat těm rozvojovým částkou ve výši 100 miliard dolarů ročně. Tento řadu let starý slib se ale stále nepodařilo splnit. Peníze chybí především na adaptace. Britové si proto téma adaptací vybrali jako jednu z priorit summitu. Výsledky? Státy světa se v Glasgow písemně shodly na tom, že nedostatečného financování hluboce litují. Reálné “peníze na stole” ale stále chybí. Ani po Glasgow se splnění těchto slibů neočekává dříve než v roce 2023. Nejde jen o selhání v rovině zcela základní solidarity, jde i o opětovné zahrávání si s důvěrou těch nejzranitelnějších.

Na shromáždění před radnicí v Glasgow se sešlo 4 000 lidí, kteří požadovali větší úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.
Na shromáždění před radnicí v Glasgow se sešlo 4 000 lidí, kteří požadovali větší úsilí o snížení emisí skleníkových plynů.

Zranitelné komunity ale neřeší jen adaptační opatření. Potápějící se ostrovní státy, vysychající oblasti, opakující se povodně, sesuvy půdy nebo klimatické hladomory… Tyto a další “ztráty a škody” budou s prohlubujícím se rozvratem klimatu stále častější a jejich nápravu (tam, kde to ještě jde) by měli zaplatit ti, kdo klimatickou krizi způsobili. Fórum zranitelných zemí, další rozvojové či malé ostrovní státy, neziskové organizace i širší klimatické hnutí proto v Glasgow společně volali po zřízení speciálního fondu právě na ztráty a škody. Návrh systematického řešení byl ale v Glasgow smeten ze stolu. Postavily se proti němu především USA a EU. Na globálním Jihu jde ale pro řadu lidí o palčivou existenční a morální otázku klimatické spravedlnosti. Na bohatém Severu je toto téma vnímáno spíše jako “pandořina skříňka”, kterou se ti, kdo na rozvratu světového klimatu dosud profitovali, úzkostlivě bojí otevřít.

Symptomatické bylo i to, že hlasy marginalizovaných zaznívaly mnohem hlasitěji mimo konferenci, konkrétně v ulicích města a na řadě paralelních akcí včetně konference People’s Summit for Climate Justice. Tu pořádala platforma COP26 Coalition, jež stála i za organizací velkých demonstrací, které summit v Glasgow doprovázely. Čtyřdenní People’s Summit byl v mnoha ohledech protikladem oficiálních zasedání. Mohl přijít kdokoli, vstup byl zdarma a diskutovalo se o tématech, která na oficiálních jednáních zapadají či jsou zcela opomíjená. Klimatická spravedlnost, spravedlivá transformace, nerůst, extraktivismus, kolonialismus, genderový rozměr klimatické krize, práva původních obyvatel... Příjemnou protiváhou stále ještě dominantně mužských setkání světových státníků tu byly naopak stoprocentně ženské panely složené z mluvčích z globálního Jihu. Pokud jste chtěli slyšet diskusi, ve které se mluvilo bez diplomatických okolků a bez nutnosti vyhovět všem včetně fosilní lobby, toto bylo místo, kde jste takovou diskusi našli.

“Ta nejinkluzivnější konference vůbec”? To vůbec!

COP26 byl málo inkluzivní, hodně pro bohaté a poměrně hodně bílý. Pro řadu lidí především z rozvojových zemí nebo z řad domorodých obyvatel byly bariéry letošní účasti příliš vysoké. Britové se rozhodli trvat na offline formě summitu i na listopadovém termínu v roce 2021, a to navzdory pokračující pandemii covidu a výhradám nejen ze strany neziskových organizací. Účast na letošní konferenci se proto pro řadu lidí, zejména z globálního Jihu, stala prakticky nedosažitelnou. K naprosto extrémním cenám ubytování v době konference přibyla řada covidových opatření a hrozba desetidenní karantény v případě, že by vám při každodenním povinném testování vyšel pozitivní výsledek. Inkluzivitu summitu probíhajícího během pandemie těžce ohrozil i covidový očkovací nacionalismus. Za neschopnost dostát slibu “nejinkluzivnějšího COPu vůbec” Britové v první den summitu ostatně právem dostali i anticenu neziskových organizací s názvem Fosílie dne.
Justice Climatique - People’s Summit for Climate Justice.
Justice Climatique - People’s Summit for Climate Justice.

Naděje je jinde

Jak tedy letošní summit shrnout? Schopnost téměř dvou set zemí světa shodnout se na celé řadě věcí je sice chvályhodná, ovšem na to, v jak kritické situaci se nacházíme, je to stále zoufale málo. Že bude třeba odpracovat “klima” nakonec jinde než v Glasgow dala na svém Twitteru jasně najevo například i Greta Thunberg. “K tomu, aby začali podnikat skutečné kroky k ochraně klimatu, nepotřebují lidé u moci konference, smlouvy nebo dohody. Mohou začít už dnes. Pokud se sejde dostatek lidí, přijde změna a můžeme dosáhnout téměř čehokoli. Takže místo hledání naděje - začněte ji vytvářet.”

Jitka Martínková

Další články:
5. prosince 2021 08:00
4. prosince 2021 08:00
3. prosince 2021 08:00
2. prosince 2021 07:06
1. prosince 2021 16:53

Online diskuse
Jaký les vytvářejí spontánní procesy na Šumavě?
5. prosince 2021 08:00

PRAHA (Ochrana přírody) - Ale kůrovec zde své stopy, i když v menší míře, zanechával stále, stejně jako řada orkánů. Výsledkem je, že čtvrtinu bezzásahového území národního parku (k roku 2019 cca 18 000 ha) tvořily porosty s odumřelými stromy. Na bezlesí a rašeliniště připadlo zhruba 22 % a zbývajících 53 % na různě staré porosty s převahou smrku. Svět rozlehlých smrkových chrámů s vysokým sloupovím kmenů se na části území rychle změnil.


(Celý text)

Ukliďme svět 2021 ve velké fotogalerii
5. prosince 2021 07:53

PRAHA (Ekolist) - S blížícím se koncem roku přináší Český svaz ochránců přírody letošní výsledky kampaně „Ukliďme svět“. Ochotu lidí uklidit odpady z přírody dokumentuje velká fotogalerie.
(Celý text)

Odborníci z Brna spočítali na ostrově Sokotra ohrožené druhy stromů
5. prosince 2021 01:06

BRNO (ČTK) - Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně spočítali, kolik je na ostrově Sokotra v Indickém oceánu vzácných stromů kadidlovníků a dračinců. Tato data vědcům dosud chyběla, nyní pomohou při další ochraně ohrožených dřevin. Vědci zaznamenali 8143 stromů devíti různých druhů kadidlovníků a zhruba 80 000 dračinců. Nejstarší z nich rostou až 1000 let, informoval ČTK mluvčí univerzity Filip Vrána.
(Celý text)

Tisíce lidí po celém Srbsku protestovaly proti těžební politice vlády
5. prosince 2021 01:06

BĚLEHRAD (ČTK) - Tisíce lidí včera na mnoha místech Srbska zablokovaly silnice a mosty, aby daly najevo svůj protest proti způsobu, jakým vláda nakládá s nerostným bohatstvím země. Uvedla to agentura Reuters, podle níž lidem vadí především dva nové zákony, které podle nich umožní zahraničním firmám až příliš těžit ze srbských nerostných surovin a navíc ohrozí životní prostředí.
(Celý text)

Na Seychelách se konala regata postavená z mořského odpadu
5. prosince 2021 01:05

VICTORIA (ČTK) - Ochránci přírody působící na Seychelách se rozhodli uspořádat regatu, jejíž účastníci pluli na škunerech postavených výhradně z toho, co vyplavilo moře. Vybrat si mohli z 500 tun nasbíraného odpadu, převážně plastu, napsal The Guardian.
(Celý text)

V Hranicích funguje Re-use centrum, pro nepotřebné, ale zachovalé věci
5. prosince 2021 00:45

HRANICE (ČTK) - V Hranicích na Přerovsku se na podzim otevřelo Re-use centrum, kam mohu lidé ukládat nepotřebné, ale zachovalé věci. Jde například o kuchyňské potřeby, nábytek, sportovní potřeby či hračky a knihy, které mohou ještě někomu posloužit. Centrum najdou zájemci ve sběrném dvoře městské společnosti Ekoltes Hranice ve Zborovské ulici. Informoval o tom mluvčí radnice Petr Bakovský. Město si od otevření centra slibuje i snížení množství odpadu, které by jinak skončilo na skládce.
(Celý text)

Darujte přírodě vánoční dárek tím, že si z ní něco odnesete. Třeba pytel odpadků!
4. prosince 2021 07:42

PRAHA (Ekolist) - Blíží se Vánoce a s nimi i touha lidí obdarovat ty, které máme rádi. Ochránci přírody nyní přichází s tipem na vánoční dárek, který pomůže přírodě i nám všem. Na rozdíl od běžných zvyklostí, tento dárek nepřinesete pod stromeček, ale naopak ho od něj odnesete!
(Celý text)

Lýkožrout modřínový – nebezpečný škůdce modřínových lesů
4. prosince 2021 07:16

PRAHA (Ekolist) - Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.
(Celý text)

Vánoční stromky z Ralska ozdobí dětské domovy, školy i domy seniorů
4. prosince 2021 00:41

MIMOŇ (ČTK) - Vánoční stromky z Ralska potěší děti v dětských domovech, školách i mateřinkách a také seniory v pobytových zařízeních. Pracovníci Vojenských lesů a statků Mimoň (VLS) jim včera rozvezli 50 stromků, převážně boroviček. Tradiční předvánoční akce se letos koná popatnácté, řekl ČTK mluvčí vojenských lesů a statků Jan Sotona.
(Celý text)

V Jablonci chtějí dát druhou šanci věcem, které by jinak skončily v odpadu
4. prosince 2021 00:40

JABLONEC NAD NISOU (ČTK) - V Jablonci nad Nisou chtějí dát druhou šanci věcem, které by jinak skončily v odpadu. Ve sběrném dvoře ve Smetanově ulici plánují po Novém roce otevřít takzvané re-use centrum. Jeho provoz budou zajišťovat Severočeské komunální služby. Věci, které tam lidé odloží, si budou moci jiní koupit za symbolickou cenu a výtěžek půjde do veřejné sbírky, řekl ČTK náměstek primátora Milan Kouřil (ANO). Podobně centrum funguje od loňska třeba v Chrastavě na Liberecku.
(Celý text)

Obec Strašice na okraji CHKO Brdy měla letos velmi silnou turistickou sezonu
4. prosince 2021 00:07

STRAŠICE (ČTK) - Nová Chráněná krajinná oblast Brdy (CHKO) přinesla letos obci Strašice na Rokycansku s 2600 obyvateli výrazný příliv turistů. Návštěvnost roste až na skoro 100 000 lidí, zejména poslední dva roky během pandemie nemoci covid-19, kdy dorazilo třikrát více turistů než v běžných letech. ČTK to řekl starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Obec, která je díky blízkosti dálnice D5 dobře dostupná z Prahy i Plzně, obnovila náměstí a vybudovala nová parkoviště. To, co znamená Svatý Mořic pro Alpy, jsou Strašice pro Brdy, uvedl Hahner.
(Celý text)

V Brně na Kraví hoře vznikl park v místě vyhořelé vojenské jídelny
4. prosince 2021 00:04

BRNO (ČTK) - Park Kadetka namísto vyhořelé bývalé vojenské jídelny vznikl na Kraví hoře v Brně. Budova byla téměř 30 let nevyužívaná, uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS). Vybudování parku, který je na ploše více než 3000 metrů čtverečních, stálo přes devět milionů.
(Celý text)

Agrofert podal stížnost na odložení vyšetřování vysekání Pacmana v poli
3. prosince 2021 17:41

PRAHA (ČTK) - Agrofert podal stížnost ke Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje na rozhodnutí policistů, kteří odložili případ vysekání postavy Pacmana v řepkovém poli u Rovné na Litoměřicku. ČTK to za koncern sdělila Adéla Čabayová. O odložení případu informovala ve středu Česká televize, podle které se policistům nepodařilo vypátrat konkrétního pachatele. K vysekání obrazce se už dříve přihlásila skupina Ztohoven. Na pozemku hospodaří firma Agrobech z koncernu Agrofert.
(Celý text)

Armády a emise. Tajemství, o kterém se nemluví
3. prosince 2021 16:35

PRAHA (Ekolist) - Letectvo, loďstvo, obrněná vojska, artilerie, pěchota. Každá armáda je ve svých dimenzích poněkud komplikovanou organizací, placenou z peněz daňových poplatníků. Jenže na rozdíl od jiných státních institucí, na jejichž provoz pravidelně přispíváte, se většinou nedozvíte, jakou emisí bilanci zrovna vaše armáda má.
(Celý text)

Slovensko bude vyžadovat od vlastníků pozemků uhrazení nákladů na jejich sanaci
3. prosince 2021 15:29

BRATISLAVA (ČTK) - Slovensko bude vyžadovat od soukromých majitelů pozemků uhrazení nákladů, které stát vynaloží na odstraňování starých ekologických zátěží z těchto parcel. Rozhodl o tom dnes parlament, který prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové. Nová pravidla kritizoval svaz velkých zaměstnavatelů.
(Celý text)

Shell odstoupil od záměru těžit ropu u Skotska, projekt kritizují ekologičtí aktivisté
3. prosince 2021 14:29

LONDÝN (ČTK) - Britsko-nizozemský ropný gigant Royal Dutch Shell odstoupil od záměru rozvíjet kontroverzní naleziště Cambo v britské části Severního moře. Projekt kritizují ekologičtí aktivisté, kteří tlačí na to, aby se u Británie žádné další projekty na těžbu ropy už nezačínaly. Shell uvedl, že projekt za současné situace nedává ekonomický smysl, informovala agentura AP.
(Celý text)

Část odpadu z poškozené spalovny v Praze-Malešicích se vozí do spalovny u Plzně
3. prosince 2021 11:24

PRAHA (ČTK) - Spalovna odpadu v pražských Malešicích, kterou na konci října postihl požár, začala vozit malou část pražského směsného komunálního odpadu (SKO) do spalovny v Chotíkově u Plzně, kterou provozuje Plzeňská teplárenská. Požár v Malešicích částečně poškodil dvě ze čtyř spalovacích linek, které jsou odstaveny, čeká je dlouhodobá a nákladná oprava, a proto má pražská spalovna omezenou zpracovatelskou kapacitu. Jde o jednu soupravu se 30 tunami denně, řekl dnes ČTK mluvčí městské společnosti Pražské služby (PSAS) Radim Mana. Odpad by jinak putoval na skládky v okolí Prahy, v Chotíkově se z něj vyrobí elektřina a teplo.
(Celý text)

Hasiči sundávali ze stromu v zoo pandu, vyštvala ji tam rivalita samců
3. prosince 2021 11:16

OLOMOUC (ČTK) - O kuriózní zásah se postarala olomouckým hasičům panda červená, která utekla v olomoucké zoo ze svého výběhu a usídlila se ve dvanáctimetrové výšce vzrostlého stromu uprostřed výběhu kamzíků. Samec Gérard z Francie si zde azyl našel po neshodách se svým spolubydlícím. Zatímco zvíře bylo s novým domovem poměrně spokojeno, hasiči se uprchlíka pokoušeli sundat prořezáním větví či různým přesvědčováním, komfort se mu pokusili narušit i vytvořením vodní clony. Stromovou šelmu se jim nakonec podařilo dostat bezpečně dolů.
(Celý text)

Státy EU se stále marně dohadují, jak na vysoké ceny energií
3. prosince 2021 11:15

BRUSEL (ČTK) - Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy. Některé státy jako Francie či Španělsko zopakovaly na dnešním jednání unijních ministrů energetiky požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Druhá skupina zemí reprezentovaná Německem či Nizozemskem ovšem nadále odmítá v zájmu hladkého fungování trhu měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Evropská komise přislíbila, že připraví podmínky pro společné nákupy strategických rezerv plynu.
(Celý text)

Liberecký kraj a ochránci přírody žádají vyšší pokuty za ilegální těžbu v dole Turów
3. prosince 2021 01:53

PRAHA (ČTK) - Liberecký kraj žádá vyšší pokuty za ilegální těžbu uhlí v polském dole Turów u hranice s Českem a projednávání na plénu Evropského parlamentu. ČTK o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková. Podle vedení kraje se situace nezměnila, dopady činnosti polského dolu na české území jsou prokazatelné a dvouletá jednání s Polskem o dohodě, která bude dlouhodobě a účinně chránit české obyvatele a území před negativními vlivy těžby, jsou neúspěšná.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1621 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama