titulní strana > co píší jiní
Mnoho uhlíku pro nic? Rozvaha o klimatické konferenci v Glasgow
2. prosince 2021 07:06
BRNO () - Světoví lídři se sjeli, pronesli proslovy, naslibovali, vyfotili se a odjeli domů. S trochou zlomyslnosti lze říci, že tato věta je platná i pro kongres před šesti lety v Paříži, devíti v Dauhá nebo jedenácti v Kodani. Stalo se vůbec něco – tedy kromě těch slibů? Měřeno nejdůležitějším tvrdým ukazatelem, tedy výskytem CO2 v atmosféře, lidstvo prohrává, číslo stále roste a růst bohužel ani zřetelně nezpomaluje. K čemu tedy tyto slety jsou?

Největší úkol, který kdy před lidstvem stál

Ani v nejmenším to není nadsázka. Poprvé v historii stojí celá lidská civilizace před úkolem tohoto rozměru (nevynechává nikoho), závažnosti (obrovský dopad) a časového tlaku. Problém nikoho nevynechává, dopad je obrovský a hrozí nevratné body zlomu. Summity, které při pohledu z výšky vypadají jako „mnoho povyku pro nic“, toto bohužel ilustrují: lidstvo stojí před výzvou, která je na samotné hranici jeho technických, finančních, personálních a vlastně i politických schopností. Pokroky od summitu k summitu jsou. Nejsou ohromující, ale nejsou zanedbatelné. Konference se konají každoročně, ne vždy ale ve vrcholné sestavě.

Co hlavního přinesl Glasgow?

Jak jde čas, zpřesňují se klimatické modely a většinou docházejí k závěru, že situace je horší než se myslelo - klimatická změna má tendenci zrychovat podobně jako koule valící se ze svahu. Urgentním požadavkem tedy je zrychlení již přijatých opatření, např. dosažení neutrality dříve než zněly předchozí závazky, rychlejší odchod od uhlí a podobně. Proti tomu ale stojí realita, kdy při současném přístupu nejsme schopní splnit ani ty předchozí, měkčí cíle. K opatřením navíc není souhlas všech důležitých zemí planety.

Přesto však summit přinesl konkrétní a jasné závazky s obřím dopadem. Za nejdůležitější považuji závazek obřích finančních institucí (typicky investičních bank a pojišťoven) prioritizovat tok financí na naplňování klimatických cílů a naopak upozadění až stopnutí peněz do oblastí, které jdou proti klimatické změně.

Byť to nemusí být zřetelné z pohledu České republiky, peníze opravdu hýbou vším, světová ekonomika jede na dluh a utnutí financování znamená často konec byznysu samotného. Opatření pro klimatickou změnu budou extrémně drahá a závazek je financovat opět znamená, v opačném gardu, umožnění, aby se vůbec něco stalo. Je samozřejmé, že tyto finanční instituce to nedělají pro modré oči planety, ale vnímají to jako dobrý byznys, počítají v řadě případů se zárukami či kofinancováním z veřejných peněz a podobně.

Zároveň to neznamená, že ve financích je vše růžové: do špinavé energetiky stále tečou miliardy, a kdosi spočítal, že na tento summit se akreditovalo celkem 503 lobbistů tradiční, fosilní ekonomiky. Dinosauři se nevzdávají bez boje.

Druhým nejdůležitějším závazkem je konec uhlí. Na rozdíl od předchozích vágních slibů přišlo 18 zemí (včetně velkých těžařů jako je Polsko) s daty ukončení těžby uhlí a odstavení uhelek. Opět, je to cosi hmatatelného, ale není to dost - někteří největší uhelníci se k aktivitě nepřipojili, byť individuálně též ohlašují, že uhelná energetika skončí.

Konference též přinesla závazky stovky zemí (reprezentujících dvě třetiny světové ekonomiky a tedy i odpovídající část emisí) k dosažení klimatické neutrality. To zní působivě, nezapomeňme ale, že se jedná o velmi vzdálené sliby, umístěné někam do let 2060 až 2070. A přiznejme si, z úst politiků, jejichž horizontem je konec aktuálního volebního období, to nezní velmi přesvědčivě - slibují totiž něco, co stejně nebudou sami realizovat. Zajímavější jsou nicméně krátkodobé cíle týkají se metanu (je dobře, že se konečně i na nejvyšších úrovních začal metan brát jako skleníkový plyn vážně) a konec odlesňování - zde jsou totiž závazky už v kratším časovém horizontu, cílené na rok 2030.

Drobná práce, ale je jí spousta

Boj proti klimatické změně si lze představit jako obrácené řečiště. Tak jako velkou řeku tvoří postupně desítky a stovky malých potůčků a přítoků, i klimatická změna má stovky příčin. Pokud chceme „obrátit tok řeky“, musíme brát potůček po potůčku. Klimatickou změnu neobrátí jedno jediné velké opatření, ale tisíc malých. Každý přispěje částečkou, zlomečkem procenta, ale účinky se sčítají. Klimatický summit v tomto přinesl desítky drobnějších, ale ne malých aktivit, především ve formě fondů či finančních injekcí ze strany států, filantropů i institucí určených přímo na boj proti klimatické změně. Je to pořád málo - jsou to miliardy, potřebujeme bilióny - ale je to aspoň něco.

… nebo je to selhání?

Mnoho hlasů tvrdí, že Glasgow přinesl příliš málo. Greta Thunbergová hovoří rovnou o selhání, silně varovná slova pronášel Barack Obama: příliš málo, příliš pomalu. Má pravdu. Vyslovené sliby nejspíše zdaleka nepostačí ke splnění klimatických cílů (zastavení oteplení na + 1.5 C) a horší je, že si nejsme jistí, zda nejde bohužel jenom o sliby, ze kterých se státy budou zkoušet spíše vykroutit, porůznu je obejít či změkčit. To ostatně vidíme dobře i u nás.

Kdo má tedy pravdu? Možná přisuzujeme politikům až příliš velkou moc - je totiž vždy limitovaná celospolečenským konsensem.

- „Chcete zarazit klimatickou změnu?"

- „Chceme."

- „Ale výrazně při tom celá země, i vy všichni, zchudnete. Chcete stále?"

- „No, to nejspíš ne…"

Zde je zakopaný pes. Má-li se klimatická změna opravdu zarazit, budou potřeba investice, které celý současný Green Deal přesáhnou možná desateronásobně. Znamená to zvýšení výdajů státu, zvýšení daní a zadlužení. Současně a spolu s tímto bude nezbytné zdražení všeho, co je klimaticky negativní - energie, doprava, potraviny, prakticky veškerá výroba. Dopad bude především na chudší vrstvy obyvatelstva, který může být až tak devastující, že bude vyžadovat sociální protiopatření, tedy opět investice, opět zvyšování daní (střední a vyšší třídě), opět zadlužování. A obávám se, že k tomuto dnes není síla, vůle, odvaha.

Text vyšel původně v Hospodářských novinách 16.11. 2021, na Ekolistu publikováno se souhlasem autora a redakce.

Jiří Hlavenka

Další články:
19. ledna 2022 07:00
18. ledna 2022 07:00
17. ledna 2022 09:57
13. ledna 2022 07:00
12. ledna 2022 15:10

Online diskuse
Hongkong kvůli koronavirové nákaze utratí 2000 křečků
20. ledna 2022 00:04

HONGKONG (ČTK) - I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U 11 z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.
(Celý text)

Evropská komise strhne Polsku miliony z fondů, promeškalo čas k zaplacení pokuty za Turów
19. ledna 2022 15:13

BRUSEL (ČTK) - Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.
(Celý text)

Někteří zemědělci na protest proti nastavení dotací vyjedou na silnice
19. ledna 2022 15:12

PRAHA (ČTK) - Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyzvaly zemědělce, aby ve čtvrtek na protest proti změnám v nastavení dotací vyjeli se svou technikou na silnice v Česku. Změny v dotační politice podle organizací nespravedlivě zvýhodnily malé zemědělce. Znovu varovaly před tím, že změny mohou vést k vyšším cenám potravin, snížení pestrosti krajiny, soudním sporům a arbitrážím. Zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu to dnes uvedli na společné tiskové konferenci.
(Celý text)

ČHMÚ: Kvalita ovzduší v Česku patřila loni mezi nejlepší za deset let
19. ledna 2022 13:20

PRAHA (ČTK) - Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v ČR nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.
(Celý text)

Recidivista si za výhrůžky otrávením vody odpyká pět let, potvrdil soud
19. ledna 2022 13:19

PRAHA (ČTK) - Recidivista Marek Vadel, který z vězení hrozil otrávením pitné vody v českých městech, si odpyká dalších pět let za mřížemi. Trest ve věznici se zvýšenou ostrahou mu dnes pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Vadel se v rozeslaných dopisech snažil vyvolat dojem, že je psal člen islámské teroristické skupiny. Přiznal, že se inspiroval kriminálním seriálem Kobra 11.
(Celý text)

Na opatření proti záplavám v Česku má jít v následujících letech 62 miliard korun
19. ledna 2022 12:03

PRAHA (ČTK) - Na prevenci a ochranu před povodněmi v ohrožených oblastech v povodích Dunaje, Odry a Labe má jít do roku 2027 přes 62 miliard korun. Oproti předchozímu šestiletému období je to více než dvojnásobná částka. Vyplývá to z aktualizovaných plánů pro zvládání povodňových rizik, které ve středu projedná vláda. Mají platit do roku 2027. Materiál má ČTK k dispozici. Plány vládě předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (oba KDU-ČSL).
(Celý text)

Česko podle polské ministryně v případě dohody ohledně Túrowa stáhne žalobu
19. ledna 2022 11:50

VARŠAVA (ČTK) - Pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách řešení sporu kolem polského hnědouhelného dolu Turów, stáhne žalobu, kterou podala k Soudnímu dvoru EU. Uvedla to dnes podle agentury Reuters polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Polskie Radio 1. Podle ministryně je dohoda na dohled.


(Celý text)

Oboru Jelenice nechává Opavská lesní zavřenou. Míní, že zákon neporušuje
19. ledna 2022 11:47

VÍTKOV (ČTK) - Společnost Opavská lesní, spoluvlastník obory Jelenice na Opavsku, uvedla, že nepostupuje v rozporu se zákonem, když oboru nechává už druhým rokem uzavřenou. ČTK to řekl správní náměstek společnosti Tomáš Bittner. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a nedávno i Nejvyššího správního soudu (NSS) má být ale obora, kterou vede vyhledávaná turistická trasa, průchozí. S počínáním Opavské lesní nesouhlasí představitelé okolních obcí. Podle starosty Vítkova Pavla Smolky firma nemá jediný zákonný důvod, na jehož základě by prostor mohla uzavřít.


(Celý text)

K regulaci početních stavů vlka ve Skandinávii se letos přidá i Finsko
19. ledna 2022 06:46

PRAHA (Ekolist) - Zimní odstřely jsou už zavedenou praxí kontroly místní populace vlků ve Švédsku a Norsku. Letos se k nim přidá i Finsko, které již považuje svou vlastní populaci vlků za dostatečně stabilizovanou a spíše přerůstající možnosti stabilní krajiny. Ochránci šelem z celé Evropy se proti tomu bouří.
(Celý text)

Maďarsko podle ministra zahraničí dosáhne soběstačnosti v dodávkách elektřiny
19. ledna 2022 01:22

BUDAPEŠŤ (ČTK) - Maďarsko by díky rozšíření jaderné elektrárny Paks a investičním projektům v oblasti solární energie mělo dosáhnout soběstačnosti v dodávkách elektřiny. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při návštěvě elektrárny Paks.
(Celý text)

Zlínští vědci zkoumají, jak snížit odpad při výrobě netkaných textilií
19. ledna 2022 01:19

ZLÍN (ČTK) - Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské univerzity hledají způsob, jak snížit množství technologického odpadu při výrobě netkaných textilií a odpad znovu zpracovat. Netkané textilie se využívají například při výrobě dětských plen, geotextilií, hojně využívané jsou v jednorázových zdravotnických výrobcích, jako jsou ochranné obleky či podložky, také v respirátorech a chirurgických rouškách. Zlínští vědci zpracovávají odpad z výroby vláken.
(Celý text)

Dopravní podnik zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City na linkách 213, 154 a 124
19. ledna 2022 00:57

PRAHA (ČTK) - Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City 36 BB v městské hromadné dopravě v Praze. Elektrobus vyjel v pondělí odpoledne ze zastávky Želivského na lince 213. Vůz s alternativním pohonem bude v dalších dnech obsluhovat i linku číslo 154 a o víkendu 124. Dalších 13 vozů by mělo vyjet na konci února, sdělili zástupci DPP. Podnik je největší městskou firmou a provozuje městskou hromadnou dopravu.
(Celý text)

Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na ekologičtější provoz
19. ledna 2022 00:17

NERATOVICE (ČTK) - Neratovická Spolana zmodernizovala výrobu zemědělského hnojiva na provoz šetrnější k životnímu prostředí a zároveň s vyšší kvalitou produktu. Zvýší tím schopnost vývozu, uvedl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Investice do technologie podle něj přesáhla 25 milionů korun. Spolana patří do skupiny Orlen od roku 2016.
(Celý text)

Krajský úřad Ústeckého kraje přezkoumává integrované povolení pro skládku Celio
19. ledna 2022 00:11

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Krajský úřad Ústeckého kraje v současné chvíli vede přezkum integrovaného povolení pro skládku Celio u Litvínova na Mostecku. ČTK to řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Na skládce jsou sudy se styrenovými smolami překryté zeminou a dalším materiálem. V případě požáru hrozí vysoké riziko vznícení těchto látek, případně výbuchu sudů, uvedla.
(Celý text)

Kvůli vlně veder uhynulo v Uruguayi minulý týden za tři dny na 400 000 slepic
19. ledna 2022 00:01

MONTEVIDEO (ČTK) - V Uruguayi, kterou minulý týden sužovala rekordní vlna veder, uhynulo od čtvrtka do soboty kvůli horku na 400 000 slepic. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na sdružení chovatelů drůbeže. Podle šéfa této organizace Joaquína Fernándeze je to dosud největší úhyn slepic kvůli vedrům v zemi.
(Celý text)

Fosfor je naprosto nenahraditelný zdroj. Jednou bude cennější než ropa, říká paleoekolog Petr Pokorný
18. ledna 2022 19:55

PRAHA (Ekolist) - Fosfor je prvek, který stojí za vším živým. Nutně ho potřebujeme pro život, ale neumíme ho vyrobit. A jeho dostupné zásoby na planetě ubývají. Co to bude znamenat pro náš život a jak o nedostatku fosforu přemýšlet? Odpověď jsme hledali u paleoekologa Petra Pokorného.
(Celý text)

Biopásy v polích významně pomáhají živočichům také v zimě
18. ledna 2022 17:06

PRAHA (ČTK) - Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až 12 metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.
(Celý text)

Ovce před vlky ochránil mobilní elektrický ohradník. Důkazem je snímek z fotopasti
18. ledna 2022 16:49

JANOVICE V PODJEŠTĚDÍ (ČTK) - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) pomáhá chovatelům na Liberecku s ochranou jejich stád před vlky. Mobilní elektrický ohradník zapůjčila chovatelům z Janovic v Podještědí, jejichž stádo loni na podzim vlci napadli. V minulém týdnu ukázala fotopast několik šelem u zapůjčeného ohradníku, vlci ho ale nepřekonali a ovce zůstaly v bezpečí, informovala mluvčí agentury Karolína Šůlová.
(Celý text)

Firmy z udržitelných sektorů loni získaly rekordní objem kapitálu
18. ledna 2022 16:33

LONDÝN (ČTK) - Firmy ze sektorů považovaných za udržitelné, včetně podniků z odvětví obnovitelných zdrojů energie, si v loňském roce prostřednictvím emisí vlastního kapitálu půjčily rekordních 47,6 miliardy USD (přes jeden bilion Kč). Překonaly tak rekord z roku 2020, který činil 33,25 miliardy USD. Vyplývá to z údajů společnosti Refinitiv Eikon. K růstu přispěla hlavně rostoucí poptávka po investicích do řešení sociálních a ekologických problémů.
(Celý text)

Greenpeace: Schválit dohodu o Turówu by byla chyba, nezajistí ochranu vody
18. ledna 2022 11:03

(ČTK) - Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dole Turów podle ekologické organizace Greenpeace nezajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zásob vody pro obyvatele příhraničí. Aktivisté uvedli, že uzavření dohody by byla chyba. Požadují také, aby Česko neustupovalo polským požadavkům, například ohledně snížení kompenzací škod, které provoz dolu způsobí na českém území. Česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) dnes bude poprvé od nástupu do vedení resortu jednat o Turówu a stanovení náhrady škod s polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1646 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama