ecomonitor.cz - článek z co píší jiní

Mnoho uhlíku pro nic? Rozvaha o klimatické konferenci v Glasgow

2. prosince 2021 07:06

BRNO () - Světoví lídři se sjeli, pronesli proslovy, naslibovali, vyfotili se a odjeli domů. S trochou zlomyslnosti lze říci, že tato věta je platná i pro kongres před šesti lety v Paříži, devíti v Dauhá nebo jedenácti v Kodani. Stalo se vůbec něco – tedy kromě těch slibů? Měřeno nejdůležitějším tvrdým ukazatelem, tedy výskytem CO2 v atmosféře, lidstvo prohrává, číslo stále roste a růst bohužel ani zřetelně nezpomaluje. K čemu tedy tyto slety jsou?

Největší úkol, který kdy před lidstvem stál

Ani v nejmenším to není nadsázka. Poprvé v historii stojí celá lidská civilizace před úkolem tohoto rozměru (nevynechává nikoho), závažnosti (obrovský dopad) a časového tlaku. Problém nikoho nevynechává, dopad je obrovský a hrozí nevratné body zlomu. Summity, které při pohledu z výšky vypadají jako „mnoho povyku pro nic“, toto bohužel ilustrují: lidstvo stojí před výzvou, která je na samotné hranici jeho technických, finančních, personálních a vlastně i politických schopností. Pokroky od summitu k summitu jsou. Nejsou ohromující, ale nejsou zanedbatelné. Konference se konají každoročně, ne vždy ale ve vrcholné sestavě.

Co hlavního přinesl Glasgow?

Jak jde čas, zpřesňují se klimatické modely a většinou docházejí k závěru, že situace je horší než se myslelo - klimatická změna má tendenci zrychovat podobně jako koule valící se ze svahu. Urgentním požadavkem tedy je zrychlení již přijatých opatření, např. dosažení neutrality dříve než zněly předchozí závazky, rychlejší odchod od uhlí a podobně. Proti tomu ale stojí realita, kdy při současném přístupu nejsme schopní splnit ani ty předchozí, měkčí cíle. K opatřením navíc není souhlas všech důležitých zemí planety.

Přesto však summit přinesl konkrétní a jasné závazky s obřím dopadem. Za nejdůležitější považuji závazek obřích finančních institucí (typicky investičních bank a pojišťoven) prioritizovat tok financí na naplňování klimatických cílů a naopak upozadění až stopnutí peněz do oblastí, které jdou proti klimatické změně.

Byť to nemusí být zřetelné z pohledu České republiky, peníze opravdu hýbou vším, světová ekonomika jede na dluh a utnutí financování znamená často konec byznysu samotného. Opatření pro klimatickou změnu budou extrémně drahá a závazek je financovat opět znamená, v opačném gardu, umožnění, aby se vůbec něco stalo. Je samozřejmé, že tyto finanční instituce to nedělají pro modré oči planety, ale vnímají to jako dobrý byznys, počítají v řadě případů se zárukami či kofinancováním z veřejných peněz a podobně.

Zároveň to neznamená, že ve financích je vše růžové: do špinavé energetiky stále tečou miliardy, a kdosi spočítal, že na tento summit se akreditovalo celkem 503 lobbistů tradiční, fosilní ekonomiky. Dinosauři se nevzdávají bez boje.

Druhým nejdůležitějším závazkem je konec uhlí. Na rozdíl od předchozích vágních slibů přišlo 18 zemí (včetně velkých těžařů jako je Polsko) s daty ukončení těžby uhlí a odstavení uhelek. Opět, je to cosi hmatatelného, ale není to dost - někteří největší uhelníci se k aktivitě nepřipojili, byť individuálně též ohlašují, že uhelná energetika skončí.

Konference též přinesla závazky stovky zemí (reprezentujících dvě třetiny světové ekonomiky a tedy i odpovídající část emisí) k dosažení klimatické neutrality. To zní působivě, nezapomeňme ale, že se jedná o velmi vzdálené sliby, umístěné někam do let 2060 až 2070. A přiznejme si, z úst politiků, jejichž horizontem je konec aktuálního volebního období, to nezní velmi přesvědčivě - slibují totiž něco, co stejně nebudou sami realizovat. Zajímavější jsou nicméně krátkodobé cíle týkají se metanu (je dobře, že se konečně i na nejvyšších úrovních začal metan brát jako skleníkový plyn vážně) a konec odlesňování - zde jsou totiž závazky už v kratším časovém horizontu, cílené na rok 2030.

Drobná práce, ale je jí spousta

Boj proti klimatické změně si lze představit jako obrácené řečiště. Tak jako velkou řeku tvoří postupně desítky a stovky malých potůčků a přítoků, i klimatická změna má stovky příčin. Pokud chceme „obrátit tok řeky“, musíme brát potůček po potůčku. Klimatickou změnu neobrátí jedno jediné velké opatření, ale tisíc malých. Každý přispěje částečkou, zlomečkem procenta, ale účinky se sčítají. Klimatický summit v tomto přinesl desítky drobnějších, ale ne malých aktivit, především ve formě fondů či finančních injekcí ze strany států, filantropů i institucí určených přímo na boj proti klimatické změně. Je to pořád málo - jsou to miliardy, potřebujeme bilióny - ale je to aspoň něco.

… nebo je to selhání?

Mnoho hlasů tvrdí, že Glasgow přinesl příliš málo. Greta Thunbergová hovoří rovnou o selhání, silně varovná slova pronášel Barack Obama: příliš málo, příliš pomalu. Má pravdu. Vyslovené sliby nejspíše zdaleka nepostačí ke splnění klimatických cílů (zastavení oteplení na + 1.5 C) a horší je, že si nejsme jistí, zda nejde bohužel jenom o sliby, ze kterých se státy budou zkoušet spíše vykroutit, porůznu je obejít či změkčit. To ostatně vidíme dobře i u nás.

Kdo má tedy pravdu? Možná přisuzujeme politikům až příliš velkou moc - je totiž vždy limitovaná celospolečenským konsensem.

- „Chcete zarazit klimatickou změnu?"

- „Chceme."

- „Ale výrazně při tom celá země, i vy všichni, zchudnete. Chcete stále?"

- „No, to nejspíš ne…"

Zde je zakopaný pes. Má-li se klimatická změna opravdu zarazit, budou potřeba investice, které celý současný Green Deal přesáhnou možná desateronásobně. Znamená to zvýšení výdajů státu, zvýšení daní a zadlužení. Současně a spolu s tímto bude nezbytné zdražení všeho, co je klimaticky negativní - energie, doprava, potraviny, prakticky veškerá výroba. Dopad bude především na chudší vrstvy obyvatelstva, který může být až tak devastující, že bude vyžadovat sociální protiopatření, tedy opět investice, opět zvyšování daní (střední a vyšší třídě), opět zadlužování. A obávám se, že k tomuto dnes není síla, vůle, odvaha.

Text vyšel původně v Hospodářských novinách 16.11. 2021, na Ekolistu publikováno se souhlasem autora a redakce.

Jiří Hlavenka

Zobrazení zprávy pro tisk

Online diskuse

Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27

PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)

Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09

KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)

V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30

TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)

V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32

(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)

Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30

ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)

Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29

PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)

Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25

PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)

Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23

HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)

Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05

(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)

Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další