titulní strana > co píší jiní
Zklidnění Smetanova nábřeží se odkládá na neurčito aneb Bludný kruh pražské dopravy
17. ledna 2022 09:57
PRAHA () - Pokud se ještě před rokem mohlo zdát, že se podoba Smetanova nábřeží konečně začíná měnit k lepšímu, vývoj v posledních měsících opět zavdal důvod k obavám. Kvůli rekonstrukci v Divadelní ulici bylo už loni v listopadu odstraněno spojení zastávky Národní divadlo a chodníku. Na Smetanovo nábřeží se vrátily automobily v původním, nijak neregulovaném režimu.

Zeptali jsme se proto vedení města, jestli se po ukončení prací dočkáme dlouho diskutovaného a slibovaného omezení tranzitu na Smetanově nábřeží a Malé Straně. Z jejich odpovědí je bohužel zřejmé, že k tomu v tomto volebním období nedojde a změna dopravního režimu se opět odsouvá na neurčito.

Proč by byl na dopravní zklidnění nábřeží právě teď ideální čas a proč je i plánovaný stav promarněnou šancí?

Z důvodu rekonstrukce Divadelní ulice došlo k odstranění drtivé většiny úprav na Smetanově nábřeží: těch vysmívaných, jako bylo “lego” před kavárnou Slavia, i těch, co nenápadně zlepšily průjezdnost pro veřejnou dopravu, jako byl zákaz odbočení vlevo z mostu Legií. Rekonstrukce potrvá do poloviny dubna a mezitím se začne s první fází projektu přestavby Smetanova nábřeží: zřízením zastávky Karlovy lázně u Anenského trojúhelníku směrem ke Staroměstské a posunutím zastávky Národní divadlo před křižovatku. Vrátí se jednosměrnost úseku před Hollarem a jako bonus možná pro cyklisty vznikne kousek “dánského pásu”. Co ale bude dál?

Uzavřené Smetanovo nábřeží v jednom směru.
Uzavřené Smetanovo nábřeží v jednom směru.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Městské části vycouvaly

Zeptali jsme se pražského radního pro dopravu Adama Scheinherra, zda se po ukončení uzavírky Divadelní ulice počítá s regulací automobilové dopravy na nábřeží, jak bylo původně navrhováno. Průjezd po obou březích měl být povolen jen přes den a pro vozidla s možností parkovat v modré zóně Prahy 1, pro obyvatele Prahy 2 a 5 pak na “jejich“ březích. Dozvěděli jsme se ale, že se s regulací v této podobě nepočítá. Důvod, který nám radní Scheinherr v dopise uvedl, je nesouhlas dotčených městských částí.

Zadřený kompromis

Přitom ještě před rokem se zdála přestavba Smetanova nábřeží spojená s regulací průjezdu pro nerezidenty na Smetanově nábřeží a Malé Straně reálnou variantou – odsouhlaseným, byť obtížně vyjednaným kompromisem. Souhlasy si Praha 2 a Praha 5 vymínily výjimkou pro své rezidenty na příslušném břehu a Praha 1 nakonec opatrně souhlasila též. Nyní, když do voleb zbývá necelý rok, je ale opět vše jinak. Radnice se zřejmě začaly strachovat o hlasy motoristů.

Proč teď?

Přitom výrazné zklidnění teď Smetanovo nábřeží potřebuje víc než kdy jindy. Během pandemie covid-19 vzrostla nedůvěra k používání veřejné dopravy, a s tím o několik procent automobilový provoz ve městě. Stížnosti na kolony slyšíme ze všech stran. Nicméně právě v této situaci by bylo velmi krátkozraké ustoupit od (beztak nepříliš ambiciózních) plánů na regulaci automobilové dopravy v historickém centru. Alespoň dílčí omezení automobilové dopravy je jedinou cestou, která může zabránit dalšímu zahlcování centra, dalším kolonám, dalším problémům (se zpožďováním) MHD. Omezení tranzitu na nábřežích je dluhem, který se táhne od otevření tunelového komplexu Blanka. Dluhem, jehož nápravu slibovali prakticky všichni primátoři bez ohledu na politickou příslušnost, ale bez valného výsledku. Doprava v centru města se dostala do bludného kruhu, kdy je na jakákoliv opatření zároveň příliš brzy (po volbách, před dokončením všech myslitelných okruhů, před zavedením mýtného,..), nebo příliš pozdě (blíží se volby).

Jen zastávky nestačí

Přestavba tramvajových zastávek plánovaná na tento rok nepovede k výraznému snížení průjezdní kapacity pro motorovou dopravu. Vznikne sice nová zastávka, ale kolony aut zůstanou stejné a průjezdnost tramvají, které v tomto úseku nabírají zpoždění, se nezlepší. A to vůbec nehovoříme o bezpečném a pohodlném průjezdu na kole koridorem, který je pro cyklisty v Praze srovnatelně důležitý jako pro motoristy Jižní spojka. Toho bez regulace automobilů také nelze dosáhnout.

Měla by vzniknout nová zastávka Karlovy lázně ve směru od Národního divadla.
Měla by vzniknout nová zastávka Karlovy lázně ve směru od Národního divadla.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Vizualizace projektu rekonstrukce nábřeží vypadají pěkně, nicméně pokud úpravy nebudou spojeny s omezením tranzitní automobilové dopravy, bude výsledek stejně neuspokojivý jako například “Muzejní oáza”, protnutá zbytečně kolonou aut odbočujících z magistrály na Vinohradskou.

Mýtus okruhů

Aktuálně jsou kolony na Smetanově nábřeží srovnatelné se stavem před rokem 2015. To bohužel potvrzuje, že tunelový komplex Blanka neplní jako obchvat chránící centrum svou funkci. Z této 46miliardové investice nemá historické centrum Prahy žádný prospěch. Dopravní indukce veškeré úspory po pár letech zcela pohltila, nezlepšila se plynulost provozu a index TomTom byl v předcovidovém roce 2019 stejný jako rok před zprovozněním Blanky.

Potvrzuje se tak opět smutná pravda, že velké dopravní stavby v Praze neslouží ani k ochraně centra, ani k ochraně životního prostředí – ať nám to někteří politici a dopravní experti namlouvají, jak chtějí. Vznikají pouze nové kapacity silnic uvnitř města, které bez doprovodného dopravního zklidnění neslouží k ničemu jinému, než ke stále intenzivnější automobilové dopravě.

V tomto kontextu pak musíme pochybovat o tom, že pražští politici vůbec chtějí regulovat dopravu uvnitř Městského okruhu po jeho dokončení. Jeho projekční příprava a harmonogram prakticky nevyhnutelně povedou k porušení podmínek posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vyžadujících zprovoznění Městského okruhu až poté, co bude hotový celý okruh vnější a zavedeno zpoplatnění vjezdu do centra Prahy. Tomu nasvědčují i poněkud alibistické odpovědí pražských radních, kteří se k závazkům podmínek EIA příliš nehlásí a nechávají je na svých nástupcích, kteří budou Městský okruh někdy v budoucnu otevírat.

Máme šanci příště, nebo nikdy?

Doprava je přirozeně klíčové téma pro rozvoj města i pro programy politických stran, které se ucházejí o jeho vedení. Příběh (doufejme, že nikoliv osud) Smetanova nábřeží do značné míry ilustruje nešťastný postoj, který k dopravě v Praze zaujímá drtivá část místní politické reprezentace. Postoj, který je v lepším případě příliš opatrný, v horším až destruktivní, kdy obrovské investice nevedou k žádnému zlepšení. Respektive už ve střednědobém horizontu dopravu a životní prostředí ve městě naopak výrazně zhoršují.

Přitom politická odvaha, vize udržitelného rozvoje hlavního města a především schopnost tyto vize začít naplňovat jsou jedinou cestou, jak se z této situace dostat. Bez této odvahy, bez zodpovědnosti ke všem obyvatelům metropole (nikoliv jen jedné hlasité části) není možné zvrátit trend, který nevyhnutelně povede ke stále častěji kolabující dopravě a stále horšímu životnímu prostředí, nárůstu respiračních onemocnění a zhoršení kvality života. Nezbývá než doufat, že se konečně najde politický subjekt, který tuto odvahu nalezne.

Martin Šotola

Další články:
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
15. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48

BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)

Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37

PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)

Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27

(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)

Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26

BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)

Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)

Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)

Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2129 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama