titulní strana > co píší jiní
První česká klimatická žaloba z velké části uspěla
22. června 2022 07:00
() - Dne 15. června 2022 rozhodl Městský soud v Praze o první české klimatické žalobě, a to tak, že jí z větší části vyhověl. V tomto komentáři chceme zrekapitulovat dosavadní příběh české klimažaloby (který ještě nemusí být u konce) a poukázat na to, jak soud naložil s návrhy žalobců, které části z nich vyhověl a jakým způsobem. Podotýkáme, že zde vycházíme z ústního vyhlášení rozhodnutí soudu, jehož písemné vyhotovení s podrobným odůvodněním bude k dispozici pravděpodobně až za několik týdnů. V základních informacích ohledně rozhodnutí můžeme rovněž odkázat na tiskovou zprávu spolku Klimatická žaloba, podrobně se mu pak věnuje Martin Abel na Jiném právu.

Žaloba

Tzv. klimatickou žalobu podala skupina žalobců v dubnu 2021 proti čtyřem ministerstvům (životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy) a vládě ČR kvůli jejich nedostatečné aktivitě v oblasti ochrany proti změně klimatu. Obsahu žaloby jsme se podrobněji věnovali v našem komentáři publikovaném 5. května 2021. Mezi žalobci byli spolek Klimatická žaloba, několik jednotlivců a obec Svatý Jan pod Skalou. Různost žalobců umožňuje poukázat na škálu práv, která jsou dopady klimatické změny dotčena, ale také je projevem v Česku už tradiční praxe do žalob týkajících se životního prostředí zapojovat více typů aktérů za účelem úspěšného uznání tzv. žalobní legitimace alespoň některých z nich. (V minulosti se stávalo, že environmentální žaloby podané např. pouze fyzickou osobou nebo pouze spolkem se nedostaly vůbec k meritornímu posouzení věci pro soudem neuznanou žalobní legitimaci žalobce.)

Žaloba byla podána jako tzv. žaloba proti nezákonnému zásahu podle § 82 soudního řádu správního, v níž byla namítána obecná exekutivní nečinnost v oblasti ochrany klimatu. Žalobci poukazovali na to, že stát nekoná dost pro ochranu proti dopadům klimatické změny, a to ani v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (mitigace) ani v oblasti přizpůsobování se změně klimatu (adaptace) tak, aby dostál svým klimatickým závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva – z tzv. Pařížské dohody a z evropského unijního práva. Pařížská dohoda stanoví povinnost státu a jeho orgánů usilovat o udržení nárůstu globální teploty do 1,5 °C, resp. výrazně pod hranicí 2 °C. Evropské unijní právo pak stanoví požadavky na procentní cíle snižování emisí (v současné době činí cíl EU 55% snížení emisí do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990, jak to vyplývá z tzv. evropského klimatického zákona).

Žalobci svá tvrzení založili přímo na uvedených mezinárodních a evropských dokumentech, protože ČR nemá rámcový klimatický zákon, který by vytýčil cíle (např. cíl klimatické neutrality, dlouhodobé a krátkodobé cíle snižování emisí nebo cíle adaptace) a o nějž by se žaloba mohla opírat.

Žalobci tvrdili, že popsanou nečinností stát porušuje konkrétní práva žalobců: právo na příznivé životní prostředí (u všech žalobců), právo na územní samosprávu (v případě obce), vlastnické právo a právo vykonávat hospodářskou činnost (zejména u žalobců – zemědělců a lesníků), právo na život, právo na ochranu zdraví a právo na soukromý a rodinný život (u žalobce – fyzické osoby trpící zhoršeným psychickým stavem z důvodu tzv. environmentálního žalu). Požadovali, aby Česká republika nastavila takové politiky a taková opatření, která povedou k plnění cílů Pařížské dohody a evropského práva, a to v oblasti mitigace i adaptace.

Shrnutí soudního rozhodnutí

Soudní verdikt vyhověl žalobě ve věci mitigace (k tomu viz níže), naopak nevyhověl v oblasti adaptace a v části žaloby směřované proti vládě.

Námitky žalobců vůči nedostatečné adaptaci soud zamítl jako nedůvodné a konstatoval, že adaptační opatření ministerstev jsou s ohledem na přijetí revidovaného Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu z roku 2021 dostatečná. Aktualizací adaptačního plánu ministerstva podle soudu reagovala na dřívější nedostatky a realizují, byť s různou mírou úspěšnosti, adaptační opatření; nelze jim tedy vytknout nečinnost.

Část žaloby, která byla směrována proti vládě ČR, soud odmítl z důvodu, že vláda nemá postavení správního orgánu podle soudního řádu správního, a tudíž ji nelze v tomto řízení žalovat. Po právní stránce je věc složitější, protože podle judikatury lze ve výjimečných případech uznat i vládu jako správní orgán, avšak k tomuto výkladu se soud při projednání klimatické žaloby nepřiklonil.

Vláda byla žalována celkem logicky jakožto těleso, které koordinuje a řídí činnost ministerstev, má tedy koordinovat i klimatické plány a opatření ministerstev za situace, kdy každé z nich vede jen určitou výseč klimatické agendy. Zároveň u nás neexistuje žádný speciální orgán, jenž by měl slaďovat a spravovat celou oblast ochrany klimatu. V této souvislosti je možno poukázat na to, že některé země už ustavily ministerstva, jež mají řídit celou oblast řešení dopadů klimatické změny; například Německo a Nizozemí mají ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu, Norsko má ministerstvo pro klima a životní prostředí, Rakousko má ministerstvo pro klima, životní prostředí, energetiku a mobilitu.

Zajímavé je, že ve vztahu k právu na příznivé životní prostředí chráněnému čl. 35 Listiny základních práv a svobod soud konstatoval, že „má za prokázané, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí a že právo na životní prostředí je chráněno čl. 35 Listiny základních práv a svobod“. Propojil tedy přímo stav klimatu s právem na příznivé životní prostředí. Rovněž považoval za prokázané, že klimatická změna je ve značné míře způsobena lidskou činností, v čemž odkázal na zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu IPCC.

Soud se v ústním vyhlášení rozhodnutí stručně vyjádřil rovněž k otázce příčinné souvislosti mezi nečinností správních orgánů a dopadem na individuální práva žalobců. Konstatoval, že ačkoliv by ke změně klimatu došlo, i pokud by stát své závazky plynoucí z Pařížské dohody plnil, nic to nemění na dílčí odpovědnosti každého státu, a to bez ohledu na jeho globální podíl produkovaných emisí – to znamená, že každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize, a tuto odpovědnost nelze odmítnout s poukazem na to, že jiné státy emitují více. Pokud by Česká republika své závazky plnila, změna klimatu by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny klimatu pravděpodobnější.

Závěry soudu ve věci mitigace

Ve věci mitigace dal soud žalobcům za pravdu a řekl, že žalovaná ministerstva jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 bylo docíleno jejich 55% snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990, přičemž současný plán mitigačních opatření není dostatečný. Proto je nutné přijmout dodatečná opatření tak, aby ČR směřovala reálně k plnění mezinárodních a evropských klimatických cílů, které jsou pro žalovaná ministerstva závazné.

Výroky v oblasti mitigace zněly takto:

      Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný.
      Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.

Soud v ústním vyhlášení rozhodnutí konstatoval, že žalovaní jsou povinni omezovat emise skleníkových plynů tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55% snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990. Musí mít plán přesných a úplných mitigačních opatření, směřujících k redukčnímu cíli. Zároveň má soud za to, že plán obsažený v Politice ochrany klimatu není dostatečný, což vyplývá z Vyhodnocení Politiky ochrany klimatu. Je tedy nutné přijmout dodatečná opatření tak, jak je přímo ve Vyhodnocení konstatováno. Právě v přijetí dodatečných opatření v přiměřené době je třeba spatřovat povinnost, která je uložena ministerstvům, když soud „zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců“.

Nicméně jak upozorňuje Martin Abel ve svém komentáři na Jiném právu, při formulování těchto výroků se soud odchýlil od formulace požadavků žaloby a výsledné znění je poněkud slabší, než žaloba navrhovala. Především, na rozdíl od žaloby soud nestanovil žádnou lhůtu pro splnění stanovené povinnosti (žaloba navrhovala lhůtu šesti měsíců). Za druhé, soud v rozsudku oslabil formulaci týkající se opatření – žalobci požadovali provedení „nezbytných a přiměřených“ opatření, ale soud hovoří o „konkrétních opatřeních“. Taková oslabení mohou ve výsledku vést k nižší vymahatelnosti verdiktu. V typech případů, kdy jde o povinnost směřovat k určitým cílům, o postupné kroky, ale není možné mít výsledek, který by byl okamžitě viditelný a jednoznačně zhodnotitelný, je velmi obtížné posoudit, zda orgány státu své povinnosti plní dostatečně, protože jednotlivé aspekty plnění (např. přiměřenost, včasnost, dostatečnost opatření) jsou popsány obecnými a neurčitými pojmy a je třeba je vyložit a zhodnotit.

Co můžeme očekávat dále?

Lze předpokládat, že jednotlivá ministerstva podají proti rozhodnutí Městského soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mají na to lhůtu dvou týdnů ode dne, kdy jim bude doručeno písemné vyhotovení rozsudku. Věc se tedy pravděpodobně zdrží ještě nejméně v řádu měsíců. Již nyní je ale zřejmé, a to bez ohledu na budoucí výsledek u Nejvyššího správního soudu, že v podmínkách ČR jde o průlomovou záležitost a v širším kontextu o další z řady klimatických litigací vedených proti státům, které napomáhají nejen k uspíšení a zintenzivnění klimatické akce ze strany vlád, ale také zvyšují povědomí veřejnosti o změně klimatu a otevírají veřejnou debatu. To je ostatně patrné i z toho, že verdiktu byla věnována pozornost řady velkých médií, přestože časově událost padla do doby politických událostí i poněkud křiklavějšího charakteru.

Hana Müllerová

Další články:
2. července 2022 07:00
1. července 2022 12:40
1. července 2022 07:00
30. června 2022 07:00
29. června 2022 07:00

Online diskuse
Želvy mohou podle vědců výrazně zpomalit proces stárnutí. Nejstarší žijící samec má 190 let
3. července 2022 01:48

(ČTK) - Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to z nové studie, o které napsal deník The Independent. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.
(Celý text)

Cvikov o čápy nepřišel, pár obsadil i nové hnízdo a má tři mláďata
3. července 2022 00:47

CVIKOV (ČTK) - Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata, informoval místostarosta města Petr Vrabec.
(Celý text)

V CHKO Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý
3. července 2022 00:39

PŘÍBRAM (ČTK) - V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý. Velké množství těchto květin našel uprostřed rašelinných smrčin v srdci středních Brd fotograf brdské přírody Karel Hutr, informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
(Celý text)

Umělá inteligence by mohla zlepšit životní podmínky v chovech kuřat. Rozliší jejich kvokání
3. července 2022 00:35

HONGKONG (ČTK) - Umělá inteligence by mohla zlepšit životní podmínky kuřat chovaných ve velkochovech tím, že by naslouchala jejich kdákání. Vyplývá to z výzkumu, o kterém napsal list The Guardian. Technologie, kterou při studii vědci testovali, správně rozlišila kvokání strádajících kuřat od ostatních zvuků ve stodole s přesností 97 procent. Podle expertů by mohla být široce dostupná do pěti let.
(Celý text)

Povodí Labe dokončilo první etapu čištění historického vodního kanálu Alba
3. července 2022 00:26

ČESTICE (ČTK) - Státní podnik Povodí Labe dokončil první etapu odstraňování nánosů z památkově chráněného umělého vodního kanálu Alba na Rychnovsku. K čištění kanálu, jehož vznik sahá do 15. století, se stavbaři vrátí letos na podzim, závěrečnou třetí etapu čištění začnou na podzim 2023. Vše by mělo být hotové v roce 2024, uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
(Celý text)

Letošní návštěvnická sezona v NP Šumava je zatím nižší než loni. Důvodem může být zdražování
3. července 2022 00:24

REJŠTEJN (ČTK) - Dosavadní letošní turistická sezona v Národním parku Šumava je slabší než loni. V západní části Šumavy byl červen návštěvnicky zhruba poloviční oproti loňskému červnu. Na vině může být podle správců parku i inflace a růst cen. Neumí odhadnout, do jaké míry se projeví na prázdninové návštěvnosti. Na návštěvníky je ale Šumava připravena, řekl ČTK ředitel Správy NP Šumava Pevel Hubený.
(Celý text)

Ve Žďárských vrších mohou lidé v létě pomoci sbírat semena bylin pro osevní směs
3. července 2022 00:21

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU/KAMENIČKY (ČTK) - Ve Žďárských vrších mohou lidé pomoci sbírat semena lučních bylin pro regionální osevní směs. Jejím vyséváním budou v kraji přibývat pestře kvetoucí trávníky, kde bude dost potravy pro hmyz. Letošní třetí sběr byl v přírodní rezervaci Volákův kopec u Kameniček na Chrudimsku, Petr Piechula ze správy CHKO tam sbíral kokrhel menší. O letních víkendech budou následovat další sběry, do kterých se může zapojit veřejnost.
(Celý text)

Návštěvníci slavností ve Velkých Pavlovicích našli meruňky i v guláši
3. července 2022 00:20

VELKÉ PAVLOVICE (ČTK) - O všestranném využití typického jihomoravského ovoce se přesvědčili návštěvníci sobotního meruňkobraní ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Meruňky našli nejen v knedlících, ale také v guláši. Na meruňkovém dřevě se připravovala uzenina, meruňkový základ mělo i nabízené víno nebo pálenka. Do Ekocentra Trkmanka přišly stovky lidí. Program zpestřila soutěž v pojídání belešů, tedy placek z kynutého těsta.
(Celý text)

V přírodní rezervaci Bílé Potoky u Valašských Klobouk začalo kosení vzácných luk
3. července 2022 00:18

VALAŠSKÉ KLOBOUKY (ČTK) - V přírodní rezervaci Bílé Potoky u Valašských Klobouk na Zlínsku začalo kosení vzácných luk. Sešly se tam desítky dobrovolníků i ochránců přírody. Akce se koná již 42. rok. Pestrost návštěvníků se zvyšuje, přijíždějí například učitelé, sekretářky, člen baletu, vědci či podnikatelé, také rodiny s dětmi, řekl ČTK a Českému rozhlasu předseda Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách Miroslav Janík.
(Celý text)

Koně Převalského by v pražské zoo mohli návštěvníci vidět opět na jaře 2024
3. července 2022 00:04

PRAHA (ČTK) - Koně Převalského by v prostorách pražské zoologické zahrady mohli návštěvníci vidět opět na jaře 2024. Nyní je většina stáda umístěná v chovné stanici v Dolním Dobřejově. Důvodem pro stěhování koní byla plánovaná přestavba zoo v okolí lanovky. Kopytníci by se tak měli v areálu zahrady dočkat nových stájí a výběhů.
(Celý text)

Paroží má ukázat zdraví a sílu, bojovat s ním je hazard, píše The New York Times
2. července 2022 01:32

(ČTK) - Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k boji používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt - špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.
(Celý text)

Izrael začne jako první na světě doplňovat jezero odsolenou vodou z moře
2. července 2022 01:27

JERUZALÉM (ČTK) - Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž začne voda proudit do Tiberiadského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Tiberiadské jezero je největší sladkovodní jezero v Izraeli a významná zásobárna vody. Podle serveru The Times of Israel se bude sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.
(Celý text)

Ornitologové zkoumají rozdíly v hlasech sýčka, může to pomoci k jejich ochraně
2. července 2022 01:18

PRAHA (ČTK) - Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov, sdělily Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV). Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.
(Celý text)

Bývalý vojenský bunkr ukrývá pěstírnu čerstvé zeleniny, vyživují ji ryby
2. července 2022 01:05

OLOMOUC (ČTK) - Pěstírnu čerstvé zeleniny napojenou na chovnou stanici pstruhů a jeseterů ukrývají dvě místnosti v bývalém vojenském bunkru v Přáslavicích na Olomoucku, ve kterém společnost Flenexa plus provozuje aquaponickou farmu. Saláty a bylinky rostou bez půdy a za umělého osvětlení, živiny čerpají z cirkulující vody přiváděné z kádí s rybami. "Za rok tímto způsobem vypěstujeme zhruba 25 000 rostlin. Poptávka je obrovská, proto plánujeme aquaponické pěstování v bunkru ztrojnásobit," řekl ČTK Michal Netolický ze společnosti Flenexa plus.
(Celý text)

Ptačí park na Hodonínsku by se v budoucnu mohl rozrůst o další desítky hektarů
2. července 2022 01:02

DUBŇANY (ČTK) - Ptačí park Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku, který vytváří ornitologové, by se v budoucnu mohl rozrůst o další desítky hektarů. V současné době má přes 20 hektarů, kdy část má Česká společnost ornitologická (ČSO) zakoupenou či má k pozemkům zajištěn smluvní vztah. ČTK to řekl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
(Celý text)

Vysoká nad Labem dokončuje opravu rozhledny zničené strakapoudem
2. července 2022 00:53

VYSOKÁ NAD LABEM (ČTK) - Obec Vysoká nad Labem na Hradecku začala v červnu s opravou dřevěné rozhledny Milíř, kterou loni na jaře poničil strakapoud. Minulý týden se technici za pomoci jeřábu a dvou plošin pustili do hlavní fáze opravy, výměny dvou šestimetrových částí sloupů, které strakapoud nejvíce poškodil. Firmu na opravu rozhledny se obci podařilo najít až na čtvrtý pokus.
(Celý text)

Ústí chce pořídit další odchytové klece, osvědčily se v boji s divočáky
2. července 2022 00:50

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Městu Ústí nad Labem se v boji s přemnoženými divokými prasaty osvědčilo používání odchytových klecí. Loni se na území města podařilo zastřelit 98 kusů zvěře, většinu právě v odchytových klecích. Město chce proto další dvě přikoupit. Novinářům to řekl primátor Petr Nedvědický (ANO).
(Celý text)

Budějovická teplárna spustí v srpnu malou fotovoltaickou elektrárnu
2. července 2022 00:15

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Budějovická teplárna montuje na střechy provozních budov v Novohradské ulici 527 solárních panelů fotovoltaické elektrárny. Její instalovaný výkon bude 233 kilowatt-peaků (kWp), což obnáší roční výrobu 220 megawatthodin elektrické energie. Elektrárnu zprovozní městská firma do konce srpna. Energii z ní spotřebuje ve výrobních provozech a pokryje část své spotřeby, jako při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě. Vyplývá to z informací ve firemním zpravodaji.
(Celý text)

Lesy na Liberecku by letos mělo obohatit 70 000 buků, dubů či jedlí
2. července 2022 00:13

(ČTK) - Lesy na Liberecku by letos mělo obohatit 70 000 buků, dubů či jedlí. Jde o pokračování dlouholetého projektu Nadace Ivana Dejmala, jehož cílem je zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. Od roku 2015 bylo vysazeno v regionu přes 254 000 stromků. Projekt se letos týká 12 vlastníků lesů, převážně obcí a farností, informoval ředitel nadace Ondřej Petrovský.
(Celý text)

Žireč u Dvora Králové nad Labem bude před povodněmi chránit suchá nádrž
2. července 2022 00:03

ŽIREČ (ČTK) - Vesnici Žireč, která je součástí šestnáctitisícového Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku, bude před povodněmi chránit suchá nádrž. S jejím budováním na jaře začalo Povodí Labe. Stavba za 26,5 milionu korun by měla být hotová ve druhé polovině roku 2024, uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1745 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama