titulní strana > co píší jiní
Nad úspěchem klimatické žaloby
23. června 2022 07:00
() - Městský soud v Praze vyhlásil ve středu 15. června 2022 průlomový rozsudek. V senátu složeném ze soudců Jana Kratochvíla, Štěpána Výborného a předsedkyně Karly Cháberové vyhověl našemu spolku a několika dalším žalobcům a rozhodl o nezákonnosti zásahu do našich práv nečinností státu v otázce mitigace klimatické změny. Navázal tak na obdobná recentní rozhodnutí v Německu (Neubauer et al. proti Vládě Německa), Nizozemsku (Urgenda Foundation proti Vládě Nizozemska) nebo Irsku (Friends of the Irish Environment proti Vládě Irska a ostatním). Část žaloby soud zamítl a část odmítl. Cílem tohoto blog postu je krátce seznámit zdejší právnickou komunitu s tímto pro některé překvapivým rozhodnutím v rozsahu, který odpovídá krátkém časovému rámci, v jakém byl blog post napsán. Nutno předeslat, že budu vycházet z ústně vyhlášeného výroku a jeho stručného odůvodnění (účastníci řízení požádali o ústní jednání ve věci). Písemné vyhotovení rozsudku k dispozici dosud není a jeho podrobnou analýzu ponechám jiným.

Klimatická žaloba je žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 s.ř.s.) a podali jsme ji loni v dubnu. Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní výzvy (z jiných než čistě právních důvodů). Kromě spolku Klimatická žaloba ČR, z. s., který namítal porušení práva na příznivé životní prostředí, do řízení vstoupili další typoví žalobci s ohledem na některá práva, kterých se nebezpečná změna klimatu dotýká: obec Svatý Jan pod Skalou (právo na samosprávu), dva lesníci (vlastnické právo), dva rolníci (vlastnické právo, právo na podnikání) a dále muž trpící environmentální úzkostí (právo na ochranu zdraví). Všichni namítali zásah do práva na příznivé životní prostředí, všechny fyzické osoby navíc namítaly zásahy do práva na život, právo na ochranu zdraví a právo na ochranu soukromého a rodinného života, vše plynoucí z Listiny základních práv a svobod. Z vyhlášeného rozsudku je zřejmé, že do některých z těchto práv bylo nezákonně zasaženo, ale bohužel už ne to, která to jsou. Jinými slovy, pětibodový test existence nezákonného zásahu (2 Aps 1/2005-65) tedy musel být splněn alespoň v části řízení, ačkoli žalovaní tvrdili opak.


Žalované Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy mají z kompetenčního zákona na starosti klíčové agendy týkající se změny klimatu. Žalovaná Vláda pak řídí, sjednocuje a kontroluje činnost ministerstev. Žaloba na posledně zmiňovanou ale byla zcela odmítnuta.


Městský soud v Praze rozhodl o žalobě žalobců o ochraně před nezákonným zásahem žalovaných takto:

         

1. Žaloba proti Vládě České republiky se odmítá .

2. Ve věci žaloby proti Vládě České republiky žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Důvod si čtenář asi domyslí; soud vládě přisvědčil, že v projednávané věci není správním orgánem, a tudíž nemůže mít pasivní legitimaci. A to i přesto, že žalobci se s touto námitkou vypořádávali s odkazem na judikaturu NSS (9 As 64/2010-47 ) a na odbornou literaturu. Ve stručném odůvodnění k tomu z úst předsedkyně 14. senátu Karly Cháberové nic nezaznělo, a tak nezbývá než se těšit na písemné vyhotovení. Není mi totiž jasné, jaké právní prostředky ochrany by žalobcům zbyly, pokud by žalované ústřední správní úřady vedené členy vlády zasahovaly do práv žalobců na základě usnesení Vlády, která jsou pro ně žalované závazná a kdy by tedy nemohly jednat jinak. 


Níže se budu věnovat pouze výrokům směřujícím proti čtyřem ministerstvům. Jsou to nejviditelnější části rozhodnutí. Ještě předtím, než tak udělám, chci upozornit na „temnou hmotu” rozsudku (věci, které zaujmou jen ty, kteří je tam hledají). Zaprvé, v žalobě byla shrnuta relevantní klimatická věda (část II. žaloby) podpořená odbornými posudky z University of Manchester (spoluvytvořil prof. Kevin Anderson, jeden z autorů zpráv IPCC) a think-tanku Climate Analytics. Soud jejich autoritu (na rozdíl od Ministerstva zemědělství) nijak nerozporoval a skutkový stav měl za prokázaný. 


Zadruhé, alespoň u některých žalobců musela být splněna podmínka dotčenosti, přičemž z odůvodnění podle mě plyne, že tomu tak muselo být u samotného spolku. To není v české judikatuře nic převratného, ale upevnění doktríny, podle níž mohou spolku namítat zásahy do jejich práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) i opatřeními s celostátní působností, právní jistotě jen prospěje. 


Zatřetí, během řízení bylo tématu příčinné souvislosti věnováno minimum pozornosti. Možná mě odborníci na správní právo opraví, ale téma příčinné souvislosti mezi nezákonným zásahem a zkrácením na právech subjektu (§ 82 s.ř.s.) není v české doktríně příliš rozpracováno. Mnozí jsou přitom připraveni uznat, že český stát svou pasivitou v dekarbonizaci ekonomiky porušuje své mezinárodní závazky, odmítají však, že by tím mohl jakkoli ovlivnit právní sféru žalobců. Jsou připraveni uznat, že vypuštěním 50 megatun emisí oxidu uhličitého navíc má 5 % podíl na zahlcení atmosféry 1000 megatunami oxidu uhličitého navíc globálně. Chybí nám však výpočtová metoda, jak určit, že právě těchto 5 % doplnilo kritickou masu, která spustila negativní procesy, které pak právní sféru žalobců mohou ovlivnit. A hlavně, řekne kauzální skeptik, újma na právech žalobců (např. schnoucí les) může mít desítky dalších příčin, které změna klimatu jen doplňuje. Zásahová žaloba podle této argumentace nemá šanci na úspěch.


Podrobnou analýzu tohoto argumentu citující zahraniční rozsudky, jako je Luciano Lliuya proti RWE AG, ponechám jiným, a pouze v souladu s cílem, který jsem si vytyčil, upozorním na postoj 14. senátu. Ten totiž v zásadě převzal argumenty žalobců koncentrované na straně 24 žaloby. Vědomi si urgentní potřeby řešit dopady klimatické krize na pozadí nepřekonatelné epistemologické nejistoty, žalobci implicitně navrhli fikci ekvivalence odpovědnosti za příspěvek a odpovědnosti za újmu: 


„Z hlediska právní odpovědnosti tak jednotlivé státy nejsou společnými a nerozdílnými škůdci způsobujícími dohromady jednu újmu (v takovém případě by totiž za neúčasti jednoho ze škůdců k újmě nedošlo). Naopak, jednotlivé země přispívají svým vlastním identifikovatelným podílem ke změně klimatu, což znamená, že každý ze států je odpovědný za konkrétní příspěvek ke změně klimatu, který způsobil. Jde tedy o dílčí proporcionální odpovědnost každého státu za újmu, kterou skutečně způsobuje. Z toho lze dovodit rovněž dílčí proporcionální povinnost státu přijímat mitigační opatření a zabránit nebezpečné změně klimatu.”


Stejně tak soud připustil, že „ke změně klimatu by došlo i v případě činnosti žalovaných při mitigaci a adaptaci na změnu klimatu,” ale zároveň ve stručném odůvodnění shrnul, že „kdyby žalovaní plnili své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. Nekonání je proto dílčí příčinou stávajících nepříznivých dopadů klimatické změny.” Je to podle mě velmi citlivý způsob, jak přistupovat k situacím s prvkem epistemologické nejistoty, a třeba v common law je na něm založená celá doktrína Fairchild (z Fairchild v Glenhaven Funeral Services Ltd). V českém právu má svou roli v doktríně ztráty šance (viz nález III. ÚS 3067/13). 


Městský soud v Praze se v tomto kontextu řídil obecnou právní zásadou uznávanou i zahraničními soudy, podle které se nelze odpovědnosti za vznikající újmu zprostit s odkazem na to, že ani jiné osoby (v tomto případě jiné státy) nedělají dost:


„Individuální odpovědnost smluvních států Pařížské dohody nelze odmítnout s odkazem na výši emisních příspěvků jiných států. Takový přístup by znemožnil účinnou právní ochranu v případě, že předmětný stát není z globálního hlediska významným emitentem GHG. Každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize.”


Teď už k mitigaci a adaptaci. Petit žaloby tvořily čtyři deklaratorní (I-IV) a čtyři konstitutivní výroky (V.A-V.D). Správní soud se přesné formulace petitu držet nemusí a Městský soud v Praze této možnosti zjevně využil. Pokusil jsem se výrokovou část rozdělit na pasáže, kde se návrhu vyhovuje (zelená barva), kde se mu nevyhovuje (červená barva) a kde to bez podrobného odůvodnění nesvedu říct (šedá barva). Čtenář uzná, že soud k petitu přistupoval velmi kriticky:



V části směřující proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí soud žalobu zamítl. Z ústního odůvodnění plyne, že 14. senát sice dovodil povinnost žalovaných z Pařížské dohody přijímat adaptační opatření, poukázal však na absenci dosažení určitého výsledku v určitý čas. Přestože z předchozího řízení vyplynulo, že důkazní břemeno tíží žalované, kteří musí prokázat, že témata, jako jsou zadržování vody v krajině, příjemnější městské prostředí nebo změna druhové skladby lesů dostatečně řeší, podle soudu břemeno unesli:


„Soud vycházel z toho, že v roce 2021 byl přijat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, v němž žalovaní reagovali na nedostatky dřívějšího plánu. I když nedošlo k odstranění některých následků klimatické změny, např. kůrovcová kalamita, sucho, povodně, žalovaní zvyšují své adaptační úsilí. Uvádí v život jednotlivá adaptační opatření, byť tak činí s rozdílnou mírou úspěšnosti. Z podkladů poskytnutých žalovanými je zřejmé, že nepostupují ryze formálně, ale následky klimatické změny se snaží skutečně řešit, a proto soud činnost žalovaných v této oblasti vyhodnotil jako dostatečnou.” (moje kurzíva)


Bez podrobného odůvodnění nevíme, jak si mají účastníci řízení vyložit “ryze formální postup” a naopak “skutečné řešení” následků klimatické změny. Pokud je skutečným řešením “uvádění v život opatření”, odůvodnění se přímo nedotýká námitky žalobců, že pro plnění povinnosti nestačí jen např. přijmout vyhlášku, ale zejména průběžně vyhodnocovat, jestli má vyhláška zamýšlený dopad (viz repliku žalobců na str. 13). Adaptační výrok ale tímto opustím, protože více bude možné dovodit (a prostor pro kasační stížnost zhodnotit) teprve s písemným odůvodněním.


Co se týče mitigace, musel jsem ve skutečnosti svou malou paletu obohatit ještě o žlutou barvu, která značí pasáže, ve kterých soudní verdikt sice vanul směrem, kterým žalobci požadovali, ale nevanul tak silně, jak si představovali:



Takto totiž zní výroková část rozhodnutí Městského soudu v Praze:


1. Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný.


2. Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.


Pokud si čtenář povšiml, že se Ministerstvo zemědělství záhadně objevilo mezi žalovanými s povinností mitigovat změnu klimatu (v petitu se po něm žádala jen důslednější adaptace), je velmi bystrý. Soud totiž podle mě skutečně rozhodl ultra petitum, patrně omylem, který ještě bude muset být napraven (Ministerstvo zemědělství v ten moment “vypadne” z lavice částečně neúspěšných žalovaných). Asi každý si ale musel povšimnout, že vyžlucené části ve výrocích úplně chybí. Chybí zmínka o nezbytných a přiměřených opatřeních. Místo toho mají opatření být „konkrétní”, což je velká sleva oproti petitu. Soud se neopřel ani o pojem „uhlíkového rozpočtu” (maximálního možného množství emisí vypustitelného v určitém období v souladu s cíli Pařížské dohody), ani o alternativní pojem „klimatická neutralita” (moment v čase, kdy se antropogenní emise rovnají v určité emisně účetní jednotce množství emisí, které bylo zachyceno např. vegetací nebo technologií CCS), který žalobci navrhli teprve v závěrečném návrhu, a to v návaznosti na připomínky ze strany žalovaných i členů senátu (první z pojmů totiž český právní řád nezná). Pro úplnost, takto zněl upravený petit navržený žalobci v den rozsudku: 


„Žalobci přijmou nezbytná a přiměřená opatření směřující ke snížení emisí skleníkových plynů v ČR v souladu se závazky plynoucími z čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 2 odst. 2, čl. 3 a čl. 4 odst. 3 Pařížské dohody a z čl. 6, čl. 10, čl. 11, čl. 26 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vypuštění max. 800 Mt CO2 od ledna 2021 do dosažení klimatické neutrality.”


Obsah povinnosti je podle soudu jiný, a to povinnost „snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990”. Pro žalobce je pozitivní, že aspoň zde jde o povinnost dosažení určitého výsledku, ne konání (srov. předchozí řádky k adaptaci). Tím ale silné stránky výroku končí. Pokud čtenář číslo 55 % už někdy slyšel, je to možná proto, že bylo ve veřejném prostoru často zmiňováno: jde o tzv. národní stanovený příspěvek, který EU podobně jako ostatní signatáři Pařížské dohody nahlásila sekretariátu Pařížské dohody, a to v roce 2020. Tento příspěvek je podle soudu závazný nejen pro EU ve vztahu ke kumulativním emisím členských zemí EU, ale také pro ČR, jejímž jménem EU příspěvek ohlásila („Žalovaní jsou povinni omezovat emise GHG tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55 % snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990.”). Tady je vlastně nutno dodat, že i to je bezprecedentní verdikt, pod který by se mnoho „měkčích” čtenářů Pařížské dohody nepřihlásilo. Přesto mají výroky dva závažné nedostatky, alespoň ze strany žalobců. Zaprvé, emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (without additional measures, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl. Cíl Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty co nejvíce pod 2 stupni Celsia a tento cíl nemůže být dosažen, pokud budeme např. až do roku 2038 spalovat uhlí, jako by dnes nebylo zodpovědné za významnou část emisí. Proto ten apel na uhlíkový rozpočet. Pokud může stát vypustit jen omezené množství emisí, než se spustí nekontrolovatelné klimatické procesy, je z hlediska cílů Pařížské dohody docela nepodstatné, že se po dosažení této mety začne chovat „papežštěji než papež”. Detailněji už zde do tématu klimatických opatření zasahovat nemíním, ale bylo potřeba zde tento kontext uvést, má-li vyplynout, proč je soudem nařízená povinnost z hlediska žalobců velmi problematická. Podobně závažný je ovšem i druhý nedostatek. Ve verdiktu totiž chybí časový rámec pro splnění povinností žalovaných. Aniž bych snižoval náročnost úkolu, který před žalovanými stojí, nad vykonatelností rozsudku visí jeden velký otazník. Aby bylo jasno, visel by i v případě, že by soud býval přijal návrh žalobců dát žalovaným na nápravu 6 měsíců. Stránky Jurisprudence by mohla zase na čas zaplnit diskuze o správní exekuci na státní orgány. Těžko říct, jestli má smysl diskuzi o donucení státu přestat v tvrzené „obecné exekutivní nečinnosti” (str. 18 žaloby) vůbec otevírat, když soud pokračování takového přístupu zakázal, ale vlastně žalovaným nedal šanci své jednání napravit. Do doby nabytí právní moci rozsudku to uskutečnit zjevně nelze. Má to být bez zbytečného odkladu? Jak by mohlo, když otázka toho, co je a co není „zbytečný odklad”, bylo vlastně samou podstatou sporu mezi žalobci a žalovanými?


Pokud jste dočetli až sem, musí vás klimatická litigace zajímat a zasloužíte si rozbor ještě důkladnější. Školitel mé disertace už ale žárlí a mým cílem nemohl být v tomto formátu popsat tuto problematiku v její komplexnosti. Ostatně bych to nedokázal lépe než skvělá Laura Otýpková a skvělý Pavel Černý z Frank Bold Advokáti, kteří mají text žaloby a dalších podání na svědomí. Stranou (v šedé barvě) zůstal zákon o životním prostředí nebo některé články Pařížské dohody, jejichž výklad by si zasloužil více prostoru. Zcela jsem pak vypustil taky otázku dělby moci, která (nepochybuji) mnohým čtenářům bzučí jako iritující moucha někde u temene hlavy. Své jsem k otázce dělby moci řekl, za pozornosti početné veřejnosti v soudní síni, 14. senátu přímo na Slezské. 

Text byl psán pro blog Jiné právo.

Martin Abel

Další články:
2. července 2022 07:00
1. července 2022 12:40
1. července 2022 07:00
30. června 2022 07:00
29. června 2022 07:00

Online diskuse
Želvy mohou podle vědců výrazně zpomalit proces stárnutí. Nejstarší žijící samec má 190 let
3. července 2022 01:48

(ČTK) - Mnoho druhů želv dokáže zpomalit proces stárnutí, a to dokonce výrazně. Vyplývá to z nové studie, o které napsal deník The Independent. Ačkoli všechny živé organismy stárnou a umírají, někteří živočichové podle vědců s přibývajícím věkem neztrácejí na síle.
(Celý text)

Cvikov o čápy nepřišel, pár obsadil i nové hnízdo a má tři mláďata
3. července 2022 00:47

CVIKOV (ČTK) - Obavy místních z toho, že Cvikov na Českolipsku přijde o čápy po zlikvidování původního hnízda, se nenaplnily. Pár obsadil i nově vybudované hnízdo a má tři mláďata, informoval místostarosta města Petr Vrabec.
(Celý text)

V CHKO Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý
3. července 2022 00:39

PŘÍBRAM (ČTK) - V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy se po více než 90 letech objevila vzácná orchidej bradáček srdčitý. Velké množství těchto květin našel uprostřed rašelinných smrčin v srdci středních Brd fotograf brdské přírody Karel Hutr, informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
(Celý text)

Umělá inteligence by mohla zlepšit životní podmínky v chovech kuřat. Rozliší jejich kvokání
3. července 2022 00:35

HONGKONG (ČTK) - Umělá inteligence by mohla zlepšit životní podmínky kuřat chovaných ve velkochovech tím, že by naslouchala jejich kdákání. Vyplývá to z výzkumu, o kterém napsal list The Guardian. Technologie, kterou při studii vědci testovali, správně rozlišila kvokání strádajících kuřat od ostatních zvuků ve stodole s přesností 97 procent. Podle expertů by mohla být široce dostupná do pěti let.
(Celý text)

Povodí Labe dokončilo první etapu čištění historického vodního kanálu Alba
3. července 2022 00:26

ČESTICE (ČTK) - Státní podnik Povodí Labe dokončil první etapu odstraňování nánosů z památkově chráněného umělého vodního kanálu Alba na Rychnovsku. K čištění kanálu, jehož vznik sahá do 15. století, se stavbaři vrátí letos na podzim, závěrečnou třetí etapu čištění začnou na podzim 2023. Vše by mělo být hotové v roce 2024, uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
(Celý text)

Letošní návštěvnická sezona v NP Šumava je zatím nižší než loni. Důvodem může být zdražování
3. července 2022 00:24

REJŠTEJN (ČTK) - Dosavadní letošní turistická sezona v Národním parku Šumava je slabší než loni. V západní části Šumavy byl červen návštěvnicky zhruba poloviční oproti loňskému červnu. Na vině může být podle správců parku i inflace a růst cen. Neumí odhadnout, do jaké míry se projeví na prázdninové návštěvnosti. Na návštěvníky je ale Šumava připravena, řekl ČTK ředitel Správy NP Šumava Pevel Hubený.
(Celý text)

Ve Žďárských vrších mohou lidé v létě pomoci sbírat semena bylin pro osevní směs
3. července 2022 00:21

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU/KAMENIČKY (ČTK) - Ve Žďárských vrších mohou lidé pomoci sbírat semena lučních bylin pro regionální osevní směs. Jejím vyséváním budou v kraji přibývat pestře kvetoucí trávníky, kde bude dost potravy pro hmyz. Letošní třetí sběr byl v přírodní rezervaci Volákův kopec u Kameniček na Chrudimsku, Petr Piechula ze správy CHKO tam sbíral kokrhel menší. O letních víkendech budou následovat další sběry, do kterých se může zapojit veřejnost.
(Celý text)

Návštěvníci slavností ve Velkých Pavlovicích našli meruňky i v guláši
3. července 2022 00:20

VELKÉ PAVLOVICE (ČTK) - O všestranném využití typického jihomoravského ovoce se přesvědčili návštěvníci sobotního meruňkobraní ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. Meruňky našli nejen v knedlících, ale také v guláši. Na meruňkovém dřevě se připravovala uzenina, meruňkový základ mělo i nabízené víno nebo pálenka. Do Ekocentra Trkmanka přišly stovky lidí. Program zpestřila soutěž v pojídání belešů, tedy placek z kynutého těsta.
(Celý text)

V přírodní rezervaci Bílé Potoky u Valašských Klobouk začalo kosení vzácných luk
3. července 2022 00:18

VALAŠSKÉ KLOBOUKY (ČTK) - V přírodní rezervaci Bílé Potoky u Valašských Klobouk na Zlínsku začalo kosení vzácných luk. Sešly se tam desítky dobrovolníků i ochránců přírody. Akce se koná již 42. rok. Pestrost návštěvníků se zvyšuje, přijíždějí například učitelé, sekretářky, člen baletu, vědci či podnikatelé, také rodiny s dětmi, řekl ČTK a Českému rozhlasu předseda Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách Miroslav Janík.
(Celý text)

Koně Převalského by v pražské zoo mohli návštěvníci vidět opět na jaře 2024
3. července 2022 00:04

PRAHA (ČTK) - Koně Převalského by v prostorách pražské zoologické zahrady mohli návštěvníci vidět opět na jaře 2024. Nyní je většina stáda umístěná v chovné stanici v Dolním Dobřejově. Důvodem pro stěhování koní byla plánovaná přestavba zoo v okolí lanovky. Kopytníci by se tak měli v areálu zahrady dočkat nových stájí a výběhů.
(Celý text)

Paroží má ukázat zdraví a sílu, bojovat s ním je hazard, píše The New York Times
2. července 2022 01:32

(ČTK) - Paroží jelenů, losů a srnců jsou užitečnější k předvádění síly než k boji. A přesto se k boji používají, přičemž výsledkem může být zapletení parohů a smrt - špatný konec pro oba zúčastněné, napsal list The New York Times.
(Celý text)

Izrael začne jako první na světě doplňovat jezero odsolenou vodou z moře
2. července 2022 01:27

JERUZALÉM (ČTK) - Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž začne voda proudit do Tiberiadského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Tiberiadské jezero je největší sladkovodní jezero v Izraeli a významná zásobárna vody. Podle serveru The Times of Israel se bude sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.
(Celý text)

Ornitologové zkoumají rozdíly v hlasech sýčka, může to pomoci k jejich ochraně
2. července 2022 01:18

PRAHA (ČTK) - Vědci zkoumají rozdíly v hlase sýčka obecného. Hlasový monitoring může pomoci šetrně získat záznamy o vývoji populace sýčků. Poznatky jsou nutné k účinné ochraně těchto sov, sdělily Česká společnost ornitologická (ČSO) a Akademie věd ČR (AV). Na výzkumu spolupracují experti z ČSO, AV a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JČU). Sýček patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy. V zemi žije zhruba stovka párů.
(Celý text)

Bývalý vojenský bunkr ukrývá pěstírnu čerstvé zeleniny, vyživují ji ryby
2. července 2022 01:05

OLOMOUC (ČTK) - Pěstírnu čerstvé zeleniny napojenou na chovnou stanici pstruhů a jeseterů ukrývají dvě místnosti v bývalém vojenském bunkru v Přáslavicích na Olomoucku, ve kterém společnost Flenexa plus provozuje aquaponickou farmu. Saláty a bylinky rostou bez půdy a za umělého osvětlení, živiny čerpají z cirkulující vody přiváděné z kádí s rybami. "Za rok tímto způsobem vypěstujeme zhruba 25 000 rostlin. Poptávka je obrovská, proto plánujeme aquaponické pěstování v bunkru ztrojnásobit," řekl ČTK Michal Netolický ze společnosti Flenexa plus.
(Celý text)

Ptačí park na Hodonínsku by se v budoucnu mohl rozrůst o další desítky hektarů
2. července 2022 01:02

DUBŇANY (ČTK) - Ptačí park Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku, který vytváří ornitologové, by se v budoucnu mohl rozrůst o další desítky hektarů. V současné době má přes 20 hektarů, kdy část má Česká společnost ornitologická (ČSO) zakoupenou či má k pozemkům zajištěn smluvní vztah. ČTK to řekl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
(Celý text)

Vysoká nad Labem dokončuje opravu rozhledny zničené strakapoudem
2. července 2022 00:53

VYSOKÁ NAD LABEM (ČTK) - Obec Vysoká nad Labem na Hradecku začala v červnu s opravou dřevěné rozhledny Milíř, kterou loni na jaře poničil strakapoud. Minulý týden se technici za pomoci jeřábu a dvou plošin pustili do hlavní fáze opravy, výměny dvou šestimetrových částí sloupů, které strakapoud nejvíce poškodil. Firmu na opravu rozhledny se obci podařilo najít až na čtvrtý pokus.
(Celý text)

Ústí chce pořídit další odchytové klece, osvědčily se v boji s divočáky
2. července 2022 00:50

ÚSTÍ NAD LABEM (ČTK) - Městu Ústí nad Labem se v boji s přemnoženými divokými prasaty osvědčilo používání odchytových klecí. Loni se na území města podařilo zastřelit 98 kusů zvěře, většinu právě v odchytových klecích. Město chce proto další dvě přikoupit. Novinářům to řekl primátor Petr Nedvědický (ANO).
(Celý text)

Budějovická teplárna spustí v srpnu malou fotovoltaickou elektrárnu
2. července 2022 00:15

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Budějovická teplárna montuje na střechy provozních budov v Novohradské ulici 527 solárních panelů fotovoltaické elektrárny. Její instalovaný výkon bude 233 kilowatt-peaků (kWp), což obnáší roční výrobu 220 megawatthodin elektrické energie. Elektrárnu zprovozní městská firma do konce srpna. Energii z ní spotřebuje ve výrobních provozech a pokryje část své spotřeby, jako při pohonu oběhových čerpadel horkovodní sítě. Vyplývá to z informací ve firemním zpravodaji.
(Celý text)

Lesy na Liberecku by letos mělo obohatit 70 000 buků, dubů či jedlí
2. července 2022 00:13

(ČTK) - Lesy na Liberecku by letos mělo obohatit 70 000 buků, dubů či jedlí. Jde o pokračování dlouholetého projektu Nadace Ivana Dejmala, jehož cílem je zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. Od roku 2015 bylo vysazeno v regionu přes 254 000 stromků. Projekt se letos týká 12 vlastníků lesů, převážně obcí a farností, informoval ředitel nadace Ondřej Petrovský.
(Celý text)

Žireč u Dvora Králové nad Labem bude před povodněmi chránit suchá nádrž
2. července 2022 00:03

ŽIREČ (ČTK) - Vesnici Žireč, která je součástí šestnáctitisícového Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku, bude před povodněmi chránit suchá nádrž. S jejím budováním na jaře začalo Povodí Labe. Stavba za 26,5 milionu korun by měla být hotová ve druhé polovině roku 2024, uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1745 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama