titulní strana > co píší jiní
Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří
29. června 2022 07:00
() - Neznám člověka, který by neměl rád les nebo aspoň neuznával jeho význam v přírodě. O jejich významu panuje vzácná shoda napříč naší společností. K lesu patří zvěř, všichni s potěšením ukazujeme dětem srnečky, které se pasou na loukách, zahlédnout jelena se vznešeným parožím je nádherný zážitek.

Obava o lesy v důsledku škod způsobených přemnožením kůrovce je široce vnímaná. V důsledku nevhodné výsadby smrkových monokultur přerostly škody v kalamitu. Rozsáhlé holiny jsou nyní znovu osazovány i s pomocí mnoha dobrovolníků. Velká pozornost je věnována druhové pestrosti zastoupení listnáčů a podpůrných dřevin, abychom chyby z minulosti neopakovali. Žádoucí a potřebné obnově lesů ale hrozí vážné nebezpečí z důvodu přemnožení zejména spárkaté zvěře, jako jsou například jeleni nebo daňci. Je důsledkem mnohaletého přehlížení nedostatků v mysliveckém hospodaření!

Podle údajů Ministerstva zemědělství překračují počty jelena evropského a daňka odpovídající stavy až 5krát, nepůvodního jelena siky až 32krát. Poslední inventarizace provedená v roce 2015 uvádí poškození 58,7 % mladých stromků. Počet spárkaté zvěře přitom stále roste. Ztráty způsobené celkovým zničením rostliny, okusem nebo otlukem se negativně projeví na výškovém přírůstu a hustotě dřevin i na jejich druhovém složení. Výzkum kontrolních ploch potvrdil zničení v průměru 15 % stromů po obnově, zejména dřevin melioračních a zpevňujících. Zničeno bylo 46 % vrb, 34 % jedle, 29 % javorů, 20 % jilmů, nepřiměřenou ztrátou přírůstu jsou z více než 50% postiženy habry a topoly (viz K. Turek a kol. Zpravodaj ochrany lesa sv. 25/2022).

Škody na lesích způsobené zvěří jsou v řádech miliard korun ročně, další škody na biodiverzitě šplhají až k desítkám miliard.

Odborníci na závažnou situaci poukazují již řadu let. Bez snížení stavu zvěře se žádoucí obnova lesů nepodaří. Několikeré pokusy o změnu podmínek hospodaření a péče o zvěř, které byly stanoveny zákonem na počátku devadesátých let minulého století, ale opakovaně ztroskotaly. Jednou z hlavních příčin nefunkčnosti zákona je oddělení a tím střet zájmů užívání společenstevních honiteb nájemci od práv a hospodaření vlastníků pozemků. Zájmem nemalého počtu nájemních uživatelů honiteb je totiž co nejvyšší počet zvěře bez ohledu na to, zda je pro ni v dané lokalitě dostatek potravy aniž by došlo k neúměrnému spásání. Vlastníci si naopak oprávněně stěžují na narůstající škody způsobené zvěří, vymahatelnost náhrad za ně je ale problematická, většinou přes zdlouhavé soudní spory. Problémem některých mysliveckých sdružení může být také vysoký věk nebo pokles členů. Na zvládání péče o zvěř pak nestačí. Žádosti nových hlásících se myslivců ale nejsou (snad z obav o loveckou konkurenci) často přijímány. Lesy ČR udělaly průzkum, kdy obeslaly 50 mysliveckých sdružení, úspěšnost byla nulová.

Jen těžko lze přistoupit na argumentaci obhájců platného zákona odůvodňující příčinu závažné situace jen ve špatné práci úředníku státní správy. Brojí především nevyužívaným oprávněním vydat na žádost vlastníka pozemku nebo orgánu ochrany přírody rozhodnutí o snížení stavů zvěře (§ 39 zákona o myslivosti), případně až zrušení chovu. Příčiny lze hledat nejen v podezření z „klientelismu“ mezi myslivci, např. pokud je úředník státní správy myslivcem. Kontrola vykonání takového rozhodnutí je totiž v praxi fakticky nereálná. Podle výkladu většiny úředníků je navíc možnost snížení stavů platí v honitbě jen pro chované druhy zvěře. Pokud je myslivci do plánu chovu a lovu nezahrnou, přestože jsou v ní přemnožené, rozhodnutí ani žádnou sankci vydat nelze. Bazálním nedostatkem funkčnosti systému je naprostá fikce výsledků sčítání stavů zvěře v honitbách, ze které jsou další zákonné povinnosti odvozovány. Vyjádření jednoho z myslivců, že o tom již dlouho přece všichni ví, ale nikdo s tím nic nedělá, mi bohužel připomíná dobu před třiceti lety. Je zde prý silné lobby, kterému současný stav vyhovuje.

Před několika týdny se na senátory obrátila skupina sedmi organizací ve vzácné dohodě vlastníků pozemků a ochránců lesa a přírody s novým návrhem novely mysliveckého zákona. Vychází, s doplněním, z vládního návrhu, který nebyl projednán v posledním třetím čtení minulého volebního období Poslanecké sněmovny. Hlavními důvody pro předložení nového návrhu je zajištění rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím honebních pozemků tak, aby nedocházelo k neúnosným škodám a byla umožněna obnova lesa, posílení práv vlastníků, omezení ilegálního lovu a posílení ochrany chráněných druhů živočichů.

Z návrhů lze považovat za velmi přínosné odvozování plánu lovu od míry poškození lesních porostů, vytvoření digitálního informačního systému myslivosti, zákaz chovu nepůvodního druhu jelena Siky mimo obory, posílení možnosti vzniku vlastnických honiteb snížením minimální výměry a zrušení možnosti dovozu upytlačených trofejí chráněných druhů ze zahraničí.

Senátní návrh novely je procesně nejdelší cestou k přijetí tolik potřebných změn zákona a bez podpory gestora oboru myslivosti - Ministerstva zemědělství - má jeho přijetí malou šanci. Novela mysliveckého zákona je v legislativním plánu vlády na rok 2023. Přitom existuje řada důvodů, aby její příprava a nesnadná debata vedoucí k převažující shodě započala mezi aktéry myslivosti, ale i širokou veřejností, bezodkladně.

Tolik potřebné změny počtu zvěře nenastanou v praxi ze dne na den, přitom v důsledku současného stavu jsou nyní průběžně znehodnocovány miliony korun vlastníků lesa, dotací z veřejných zdrojů a práce vkládané do výsadeb při obnově kalamitních holin lesa. Řešení spěchá i vůči zjištěným případům ilegálního lovu a dovozu chráněných živočichů. Nejzávažnější skutečností je ovšem v příštím roce končící třetí dekáda honitebních nájemních smluv. Jejich uzavírání podle současné právní úpravy by znamenalo riziko zachování nepříznivého stavu na další desetiletí.

Záchrana lesa je důležitá pro nás a pro naše děti. Předpokladem i s ohledem na pokračující klimatické změny to musí být les druhově pestrý, odolný. Myslivců je u nás asi 80 tisíc. Možná jsem měla štěstí ale většina z těch, se kterými jsem se setkala, si situaci uvědomuje. Chci věřit v konstruktivní jednání a vůli v co nejkratší době konečně přistoupit ke společnému přijetí řešení ve smyslu navržených změn.

Jitka Seitlová

Další články:
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59

Online diskuse
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11

OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44

PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2134 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama