titulní strana > co píší jiní
Zbytečná katastrofa v NP České Švýcarsko
1. srpna 2022 10:12
() - Všichni s úžasem sledujeme, jak přes obrovské nasazení stovek hasičů a velkého počtu techniky nejsme schopni uhasit požár v NP České Švýcarsko a hledáme důvody tohoto stavu. Za pár dní po bitvě bude jistě již každý čtenář generálem a sociální sítě budou plné rad, co se mělo udělat a neudělalo, a proto, ač nemám k dispozici všechny potřebné informace a vycházím jen z informací ze sdělovacích prostředků, píši narychlo tuto svou úvahu s cílem, když ne již u téhle katastrofy, tak pomoci alespoň při podobných dalších přírodních katastrofách.

Vycházím jednak ze svých letitých osobních zkušeností ze spalování dřevní hmoty (mé články o spalování biomasy na webu cz.biom mají i přes 130 000 přístupů, což je u odborného textu na nepříliš známém webu naprosto výjimečné), a též ze svých matematických znalostí (vystudoval jsem mimo jiné obor ekonomicko-matematické výpočty na Fakultě řízení Vysoké školy ekonomické v Praze a pracoval několik let i jako programátor), a proto můj úhel pohledu na tuto problematiku je zcela odlišný od zavedených způsobů hašení.

Již mnoho let marně tvrdím, že cákat vodu do ohně, pokud jí není dostatek na okamžité uhašení hořlaviny, tedy ke snížení teploty pod její zápalnou hodnotu, je nesmysl a nevede ke kýženému, ale naopak k opačnému výsledku! Vyrábíme tím totiž částečně tzv. generátorový (dřevo)plyn, tedy směs tzv. chudého plynu a vodního plynu, která je silně hořlavá:

2 C + O2 → 2 CO
C + H2O → CO + H2
popř. C + 2 H2O → CO2 + 2 H2

Naši předci to dobře věděli a za války, když nebyl benzín, tak na tento tzv. generátorový plyn u nás jezdily dokonce i automobily. Teprve později byl vytlačen nejprve jedovatým svítiplynem a pak zemním plynem (se kterým máme nyní též potíže, byť jiného rázu).

Pokud se voda stříká do požářiště v uzavřených prostorách, tedy tam, kde už kyslík vyhořel, vzniklý plyn hořet nemůže, ale když se dostane tam, kde už je kyslík (např. na začátek štoly), dojde k explozi vodíku, jako v roce 2009 těsně po důlním požáru v Bani Handlová na Slovensku, což mělo za následek zbytečnou smrt několika záchranářů. Při tom správný postup měl být, pokud záchranáři neměli dostatek vody na rychlé ochlazení a uhašení zbytku požáru, tak zásadně neměli stříkat vodu do ohniska požáru a zbytečně tak vyrábět výbušný plyn, který postupoval štolou zpět k místu, kde již byl dostatek kyslíku a explodoval a zabil je. Je smutné, že jsem tuto příčinu exploze vysvětlil i bez jakéhokoliv místního šetření na 400 km vzdálené chalupě jako první jen pár dní po katastrofě.

A podobné je to i s hašením požárů v otevřené krajině. Pokud není dostatek vody k okamžitému ochlazení hořícího lesa pod zápalnou teplotu zeleného jehličí, nemá smysl na něj stříkat vodu a vytvářet výše uvedené hořlavé plyny. Naopak je třeba si plně uvědomit, že to, co hoří, nejsou kmeny stromů (ty zůstávají i po požáru stát), ale kůra, hrabanka a především zelené jehličí v korunách stromů, prosáklé vysoce hořlavými silicemi, proto hoří především jehličnaté lesy a v létě. A pokud si uvědomíme obrovskou plochu tohoto jehličí (vztaženou na každou jehlici) a k tomu přidáme nadbytek kyslíku v podobě větru v korunách stromů, a pokud vezmeme v úvahu i samotný specifický způsob hoření biomasy, kdy po zahřátí hoří nejprve tzv. prchavé látky – plyny dlouhým plamenem (proto se jejich požár tak rychle šíří), tak jsme přes veškeré hašení bezmocní, i kdyby tam byly tisíce hasičů a stovky vrtulníků. Lze to přirovnat k situaci, kdy zapalujete krb novinovým papírem zmuchlaným do malé koule nebo naopak jen mírně zmuchlaným papírem politým podpalovačem a ani není třeba foukat do ohně ventilátorem – rozdíl je opravdu obrovský.

Takže pokud nelze zárodek požáru ihned uhasit dostatkem vody, pak místo zbytečného a chybného hašení ohniska požáru je třeba ve vzdálenosti cca 50 m po větru rychle pokácet všechny stromy do řady o šířce alespoň 20 m a prolévat tuto „hráz“ dostatkem vody, aby nevzplála. Zápalná teplota mokrého jehličí se tím podstatně zvýší, jehličí bude stlačeno na menším prostoru (tedy s menší plochou) a vzduch či vítr (tedy kyslík) nebude mít k němu dostatečný přístup, takže případné zárodky ohně se v této hrázi nebudou moci rychle šířit a bude možné je snadno uhasit a šíření ohně zastavit.

Kvalifikované rozhodnutí o tomto postupu ale musí být rychlé a přesné a pokud možno nezávislé na možném chybném úsudku lidí – jinak dojde ke katastrofě, kterou nebude již možné snadno a rychle zastavit. Proto by bylo třeba, kdyby Hasičský záchranný sbor měl k dispozici počítačový program, který by respektoval tabulky se zápalnou teplotou jehličí jak zeleného (na stromech), tak suchého (pod stromy) a především s objemem a plochou tohoto jehličí podle výšky (velikosti koruny) a druhu stromů (listnáčům takové katastrofické požáry nehrozí) a s přepočtem těchto údajů dle zasažené plochy na celkové spalné teplo v závislosti na rychlosti hoření při případném vyšším přísunu kyslíku v čase (větru). A porovnat ho s množstvím chladu z disponibilní hasební vody o dané teplotě (v zimě kolem nuly, v létě ale běžně i přes 20 °C), kterou ohříváme na 100 °C a jejího výparného tepla s přihlédnutí k aktuální teplotě vzduchu (tedy všeho toho, co ochlazuje požářiště), samozřejmě s kvalifikovaným odečtem té části vody, která se bez užitku ihned vsákne nebo odteče, a nikoliv té v potoce či v cisternách, ale té, kterou jsme schopni průběžně stříkáním ochlazovat požářiště. A pokud nám vyjde, že s daným objemem vody, resp. chlazení nejsme schopni požár okamžitě ochladit a uhasit, tak musí ihned nastoupit výše uvedená varianta s vytvořením valu z pokácených stromů a samotné ohnisko požáru nechat vyhořet, resp. hasit ho teprve až když vyhoří všechny prchavé látky, k čemuž nám bude stačit již jen zlomek původně potřebného množství vody.

Jinak nejen že nejsme schopni oheň uhasit a jen prodlužujeme dobu jeho hoření, ale navíc dochází k velmi silnému znečištění ovzduší (i okolní vody) především nedokonalým spalování biomasy při nízkých teplotách, kdy vzniká spousta škodlivých nespálených látek (především uhlíku a popelovin), které jsou strhávány párou z hasicí vody do horních vrstev ovzduší a větry pak několik dní roznášeny přes celou naši republiku, jak jsme toho byli nyní svědky. Je to stejná chyba, jako když hasiči hasí hořící auto na silnici. Protože k němu přijedou s těžkou a pomalou cisternou s 12 000 litry vody nejdříve až po čtvrthodině, kdy je už celé v plamenech, tak ho sice snadno během pár minut uhasí zlomkem přivezené vody, ale plasty, které by se při vysokých teplotách hoření rozložily na neškodné částice, tak při nízkých teplotách spalování při hašení vytvářejí jedovaté sloučeniny, které se s párou dostávají též do ovzduší, a znečištěná hasicí voda do škarpy a potoka. A o železný šrot s připečenými plasty nikdo nestojí a je ukládán na skládky, kdežto o šrot např. ze spaloven odpadu je velký zájem a je vykupován za nejvyšší ceny. Takže by bylo mnohem lepší nechat tato auta kontrolovaně za vysokých teplot vyhořet (ostatně se tak do nedávna legálně likvidovaly autovraky) a případně jen ochlazovat vozovku pod nimi. To by se ovšem musely radikálně změnit dosavadní hasební postupy a instrukce….

Z výše uvedených důvodů si myslím, že náš Hasičský záchranný sbor potřebuje spíše než několikahvězdičkové generály schopné systémové inženýry, kteří by uměli vytvořit výše uvedený počítačový program, který by dokázal během pár minut rychle spočítat možný potenciál šíření ohně v reálném čase a určil by i nejlepší způsob, jak mu s disponibilními prostředky zabránit.

Petr Měchura

Další články:
11. srpna 2022 05:49
9. srpna 2022 04:59
5. srpna 2022 06:55
4. srpna 2022 06:54
3. srpna 2022 06:30

Online diskuse
V Baltu mohou zkorodovat chemické zbraně z 2. světové války, napsal list Gazeta Wyborcza
11. srpna 2022 08:32

VARŠAVA (ČTK) - Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet 40 000 až 100 000 tun nechtěných připomínek světového konfliktu, přesné množství zbraní je však složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.
(Celý text)

Národní park v Bělověžském pralese vznikl před 90 lety. Proslulý je zejména výskytem zubra evropského
11. srpna 2022 08:00

VARŠAVA (ČTK) - Před 90 lety, 11. srpna 1932, byl v oblasti Bělověžského pralesa na území Polska a Běloruska zřízen Bělověžský národní park. Název Bělověžský se odvozuje od malé, dnes polské pohraniční vesničky Bělověže, kde sídlí správa polské části Bělověžského národního parku. Bělověžský prales je proslulý zejména výskytem zubra evropského, který byl během obou světových válek málem vyhuben. Nyní v pralese žije podle údajů správy národního parku asi 100 000 zubrů.
(Celý text)

Prahu před 20 lety zasáhly ničivé povodně. Jakou protipovodňovou ochranu má město dnes?
11. srpna 2022 04:41

PRAHA (Ekolist) - Hlavní město si v těchto dnech připomíná výročí od mohutných záplav, které se v srpnu roku 2002 metropolí prohnaly. Tehdy muselo být evakuováno téměř 50 tisíc lidí a celkové škody se vyšplhaly až ke 30 miliardám korun. Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě. Od té doby Praha dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.
(Celý text)

Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, schválil Senát
11. srpna 2022 01:32

PRAHA (ČTK) - Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Schválil to Senát v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní dostane k posouzení prezident.
(Celý text)

Správa národního parku České Švýcarsko si převezme další hašené území
11. srpna 2022 00:59

HŘENSKO (ČTK) - Hasiči v Českém Švýcarsku připravují zbylé území, které zasáhl požár, na předání správě národního parku a požárním hlídkám. Lesní porost začal v rezervaci hořet 24. července, nakonec se rozšířil na 1060 hektarů. Hasiči zasahují už jen na několik desítkách hektarů. Správa národního parku si již část plochy převzala, další část správě parku hasiči předají dnes. O jakou lokalitu půjde, rozhodne ráno velicí štáb, informovala ve středu večer mluvčí hasičů Martina Götzová.
(Celý text)

V polské řece uhynuly tuny ryb, tisk kritizuje nečinnost úřadů
11. srpna 2022 00:50

(ČTK) - V řece Odře hromadně hynou ryby, úřady zatím zkoumají vzorky vody a tvrdí, že stav řeky průběžně kontrolují, uvedla zpravodajská televize TVN 24. O úhynu začali rybáři hovořit již koncem minulého měsíce a nyní množství mrtvých ryb počítají v tunách. Ale zdroj znečištění stále není znám, upozornil list Gazeta Wyborcza. Lidé podle opozičního deníku bili na poplach už dávno, ale instituce mlčely, až řeku postihla ekologická katastrofa.
(Celý text)

Dlouhá sucha mají vážné dopady na živočichy v britských řekách
11. srpna 2022 00:47

LONDÝN (ČTK) - Dlouhotrvající období sucha mají vážné dopady na volně žijící živočichy v řekách, řekli serveru BBC News zástupci britských organizací, které se zaměřují na ochranu přírody. Vodní toky jsou podle nich již pod tlakem kvůli znečištění a využívání pro pitnou vodu, sucho tuto zátěž ještě zvyšuje.
(Celý text)

Severojaponský ostrov Hokkaidó zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně
11. srpna 2022 00:40

TOKIO (ČTK) - Sever Japonska zasáhlo v noci z úterý na středu kolem půlnoci místního času (podvečer SELČ) zemětřesení o síle 5,1 stupně, informovala agentura Reuters s odkazem na japonskou meteorologickou agenturu. Hypocentrum zemětřesení se nacházelo v oblasti Soja na severním ostrově Hokkaidó, který je druhým největším ostrovem země, v hloubce tří kilometrů.
(Celý text)

Má být 10x větší než Stromovka. Praha hledá podobu příměstského parku Soutok
10. srpna 2022 19:01

PRAHA (Ekolist) - Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.
(Celý text)

Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se podle ornitologů vyplácí
10. srpna 2022 15:12

DUBŇANY (Ekolist) - Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další.
(Celý text)

Klimatická migrace poroste, svět na to ale není plně připraven
10. srpna 2022 11:56

TIJUANA (ČTK) - Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Požáry zachvacují města v Kalifornii, stoupající hladiny moří a oceánů zaplavují ostrovní státy a sucho zhoršuje konflikty v různých částech světa, napsala agentura AP.
(Celý text)

Běluha uvázlá v Seině byla podvyživená a trpěla, veterináři ji museli utratit
10. srpna 2022 11:48

PAŘÍŽ (ČTK) - Běluha severní, která před týdnem uvázla v Seině, byla podvyživená a trpěla. Veterináři ji proto museli utratit, oznámila dnes před polednem jménem prefektury v Calvadosu veterinářka. K uhynutí kytovce došlo navzdory bezprecedentní záchranné operaci, která začala v úterý večer.
(Celý text)

Vědci popsali 139 nových druhů zvířat, včetně mravence, který hlídá housenky
10. srpna 2022 11:17

LONDÝN (ČTK) - Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Informoval o tom list The Guardian.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství by podle senátní komise mělo omezit lov laní
10. srpna 2022 11:10

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo zemědělství by podle senátní komise pro rozvoj venkova mělo omezit dobu lovu spárkaté zvěře, hlavně mláďat a samic daňků a jelenů. Komise o to požádala ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), oznámil její předseda Jiří Vosecký (SLK). Podnět ke změně vyhlášky dal Václav Chaloupek z klubu Starostů.
(Celý text)

Průzkum: Zářivky a žárovky by ekologicky vyhodila jen polovina lidí z Česka
10. srpna 2022 11:03

PRAHA (ČTK) - Jen 55 procent lidí z Česka by vysloužilé úsporné LED zářivky či wolframové žárovky doneslo do míst k tomu určených. Vyplývá to z průzkumu, o kterém informovala společnost Ekolamp. Průzkum podle ní také ukázal, že lidé jsou ochotni dojít do sběrného místa, pokud je do kilometru od jejich bydliště. Šetření se letos zúčastnilo 1204 respondentů.
(Celý text)

Fond životního prostředí loni proplatil žadatelům přes 17 miliard korun
10. srpna 2022 10:32

PRAHA (ČTK) - Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) loni proplatil žadatelům přes 17 miliard korun. Zhruba 10 miliard šlo na projekty pro zlepšení životního prostředí z evropského Operačního programu Životní prostředí 2014+ (OPŽP), více než 2,7 miliardy pak z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). SFŽP loni také kvůli novému odpadovému zákonu získal výrazně víc peněz z poplatků za odpady, vyplývá ze Zprávy o hospodaření fondu.
(Celý text)

Mongolsko má lesy, ale nemá lesnickou tradici. Snažíme se jim předat tu naši, říká Richard Slabý
10. srpna 2022 10:20

PRAHA (Ekolist) - Mongolsko je obrovská země, s rozlohou 1,5 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší na světě. Země stepí, pouští a pro někoho možná trochu překvapivě i lesů. A to lesů, které trápí problém, kvůli kterému tamní lesy poblíž lidských sídel, kde se pase, nezmlazují a který v českých zemích vyřešila Marie Terezie zákazem lesní pastvy. O lesnické rozvojové pomoci v Mongolsku jsme si povídali s lesníkem Richardem Slabým, který až do své penze působil v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).
(Celý text)

Nemocná běluha ze Seiny je na cestě kamionem do Normandie, veze se na seně
10. srpna 2022 10:12

PAŘÍŽ (ČTK) - Běluhu severní, která před týdnem zabloudila do řeky Seiny, dnes záchranný tým převáží chlazeným kamionem do Ouisterhamu v Normandii. Naložení kytovce trvalo celou noc, za úsvitu se výprava pomalým tempem vydala na severozápadní pobřeží Francie. Veterináři při prohlídce samce zjistili, že nepřijímá potravu a nefunguje mu trávení. Stav zvířete je podle nich velmi znepokojivý. O vývoji záchranné operace dnes informovala agentura AFP.
(Celý text)

Letošní sezóna byla pro sýčky obecné kritická
10. srpna 2022 08:41

PRAHA (Ekolist) - Výsledky letošní hnízdní sezóny sýčků obecných nejsou povzbudivé. Ornitologové napočítali pouze 62 mláďat u 26 párů. Toto číslo je podobné loňským součtům, což znamená, že se populaci kriticky ohrožené sovy zatím nedaří výrazně posílit a stále v Česku balancuje na hranici přežití.
(Celý text)

Botanici při průzkumu Velké kotliny našli rostliny, které považovali za vyhynulé
10. srpna 2022 02:05

(ČTK) - Odborníci objevili při nedávném mimořádném průzkumu nepřístupných skalnatých částí Velké kotliny v Jeseníkách kriticky ohroženou ostřici vláskovitou. V České republice roste pouze v Krkonoších, v Jeseníkách byla naposledy zaznamenána v roce 1951. Botanici na místě našli také silně ohrožený skalník černoplodý, jehož výskyt se zde potvrdil po více než 60 letech. ČTK to řekl botanik Radek Štencl ze Správy CHKO Jeseníky. Velká kotlina, nazývaná též Velký kotel, patří do Národní přírodní rezervace Praděd a patří mezi botanicky nejcennější lokality v ČR.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1772 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama