titulní strana > co píší jiní
Odborný komentář k postupu hasičů, využívání počítačových modelů lesních požárů a vytváření proluk
5. srpna 2022 06:55
() - Na následujících řádcích uvedeme na pravou míru několik předpokladů, které Petr Měchura ve svém komentáři chybně uvádí, pravděpodobně kvůli tomu, že má, jak sám uvádí, informace pouze ze sdělovacích prostředků.

V první řadě je zapotřebí říci, že lesní požár nelze srovnávat s experimenty nebo průmyslovou výrobou dřevního plynu, která probíhá v řízených, velmi dobře specifikovaných podmínkách, tak, jak to uvádí autor článku.

Co se vývinu hořlavých plynů týče, není možné srovnávat uzavřený prostor dolu s otevřenou krajinou. Je samozřejmě pravdou, že jedním z hlavních produktů požáru je oxid uhelnatý, tedy jedovatý a také výbušný plyn. Když dojde k akumulaci tohoto plynu v uzavřeném prostoru a následně je do tohoto prostoru nějakým způsobem dopraven další kyslík, dojde k explozivnímu hoření, taktéž známému jako backdraft.

Zároveň je známým faktem, že se voda při pokusu o hašení látek hořících při velmi vysokých teplotách (2000°C a více) může rozkládat na vodík a kyslík a vytvořit výbušnou směs. Tyto případy však mohou nastat při požáru lehkých kovů nebo například při havárii vysoké pece a úniku surového železa, nikoliv při požáru lesa.

Návrh počítačového programu, který by podpořil rozhodovací procesy velitele zásahu při požárech lesa, není novou myšlenkou. Více či méně sofistikované výpočetní programy pro simulaci rozvoje požáru samozřejmě již řadu let existují a jsou využívány, jak v oblasti požární prevence, tak i v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů. Pro požáry lesů můžeme zmínit například Wildland Urban Interface Fire Dynamics Simulator (WFDS).

Nasazení těchto programů v první fázi rozvoje požáru však v současné době není reálné ze dvou důvodů. Každý matematický model je právě tak přesný, jak přesné jsou vstupní informace. Ty zpravidla v počátku zásahu zcela jasné nejsou a v případě požáru v otevřené krajině se také dynamicky mění.

Aby se velitel zásahu dostal ke správnému výpočtu, musel by model neustále doplňovat a aktualizovat. S tím souvisí fakt, že software, který by bylo možno použít přímo na místě zásahu, musí poskytovat výsledky ve velmi krátkém, téměř reálném čase. V takovém případě ale software musí být silně zjednodušený a výrazně se snižuje jeho prediktivní hodnota. Běžně používané, validované modely požáru vyžadují dobu výpočtu v řádu hodin či dnů a nadstandardně výkonný hardware. Na vyvinutí počítačového softwaru, který autor zmiňuje, intenzivně pracuje vědecká komunita v celosvětovém měřítku, zejména pak v zemích, kde jsou lesní požáry běžné.

Na základě výstupu uvedeného programu by se dle autora článku měl konkrétní velitel zásahu rozhodnout, zda zasáhnout přímo v ohnisku požáru nebo vytvářet takzvané proluky. To je ale činnost, kterou každý velitel zásahu dělá automaticky u všech zásahů dle svých zkušeností. Na základě svého zhodnocení, zda dostupné síly a prostředky ke zdolání požáru stačí či nikoliv, rozhoduje o provedení tzv. požární obrany nebo požárního útoku.

Což je také případ lesního požáru v Hřensku, kdy v prvních dnech byla organizována takzvaná požární obrana, tedy prolévání tzv. fronty (tedy vnějšího okraje) požáru v místech, kde hrozilo bezprostřední ohrožení majetku a života osob. Tedy například u obcí Hřensko nebo Mezní Louka. Zároveň byla vytipována místa vhodná pro vytváření proluk a na místo byla povolána i těžká technika lesníků na pomoc s vytvořením právě těchto proluk.

Až v pozdější fázi požáru (cca týden od ohlášení vzniku) bylo rozhodnuto o přechodu do tzv. požárního útoku, a to v době, kdy se na místě podařilo shromáždit dostatek sil a prostředků.

Použití proluk silně závisí na terénu a povětrnostních podmínkách. V případě požáru vzrostlých stromů a jiného vysokého porostu ve větrných podmínkách je známo, že k přeskokům požáru může prostřednictvím hořících polétavých částic docházet i do vzdálenosti stovek metrů. Spoléhat se tedy pouze na použití proluk bez přímého ochlazování požáru a snižování jeho intenzity není možné. Modelem lze v nejlepším případě předpovědět směr, kterým lze šíření požáru očekávat na základě typu porostu, terénu a síly větru, ale není možné určit velikost proluky v reálném čase.

Václav Vystrčil

Další články:
11. srpna 2022 05:49
9. srpna 2022 04:59
5. srpna 2022 06:55
4. srpna 2022 06:54
3. srpna 2022 06:30

Online diskuse
V Baltu mohou zkorodovat chemické zbraně z 2. světové války, napsal list Gazeta Wyborcza
11. srpna 2022 08:32

VARŠAVA (ČTK) - Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet 40 000 až 100 000 tun nechtěných připomínek světového konfliktu, přesné množství zbraní je však složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.
(Celý text)

Národní park v Bělověžském pralese vznikl před 90 lety. Proslulý je zejména výskytem zubra evropského
11. srpna 2022 08:00

VARŠAVA (ČTK) - Před 90 lety, 11. srpna 1932, byl v oblasti Bělověžského pralesa na území Polska a Běloruska zřízen Bělověžský národní park. Název Bělověžský se odvozuje od malé, dnes polské pohraniční vesničky Bělověže, kde sídlí správa polské části Bělověžského národního parku. Bělověžský prales je proslulý zejména výskytem zubra evropského, který byl během obou světových válek málem vyhuben. Nyní v pralese žije podle údajů správy národního parku asi 100 000 zubrů.
(Celý text)

Prahu před 20 lety zasáhly ničivé povodně. Jakou protipovodňovou ochranu má město dnes?
11. srpna 2022 04:41

PRAHA (Ekolist) - Hlavní město si v těchto dnech připomíná výročí od mohutných záplav, které se v srpnu roku 2002 metropolí prohnaly. Tehdy muselo být evakuováno téměř 50 tisíc lidí a celkové škody se vyšplhaly až ke 30 miliardám korun. Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě. Od té doby Praha dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.
(Celý text)

Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, schválil Senát
11. srpna 2022 01:32

PRAHA (ČTK) - Česko zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Schválil to Senát v zákoně o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Normu, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní dostane k posouzení prezident.
(Celý text)

Správa národního parku České Švýcarsko si převezme další hašené území
11. srpna 2022 00:59

HŘENSKO (ČTK) - Hasiči v Českém Švýcarsku připravují zbylé území, které zasáhl požár, na předání správě národního parku a požárním hlídkám. Lesní porost začal v rezervaci hořet 24. července, nakonec se rozšířil na 1060 hektarů. Hasiči zasahují už jen na několik desítkách hektarů. Správa národního parku si již část plochy převzala, další část správě parku hasiči předají dnes. O jakou lokalitu půjde, rozhodne ráno velicí štáb, informovala ve středu večer mluvčí hasičů Martina Götzová.
(Celý text)

V polské řece uhynuly tuny ryb, tisk kritizuje nečinnost úřadů
11. srpna 2022 00:50

(ČTK) - V řece Odře hromadně hynou ryby, úřady zatím zkoumají vzorky vody a tvrdí, že stav řeky průběžně kontrolují, uvedla zpravodajská televize TVN 24. O úhynu začali rybáři hovořit již koncem minulého měsíce a nyní množství mrtvých ryb počítají v tunách. Ale zdroj znečištění stále není znám, upozornil list Gazeta Wyborcza. Lidé podle opozičního deníku bili na poplach už dávno, ale instituce mlčely, až řeku postihla ekologická katastrofa.
(Celý text)

Dlouhá sucha mají vážné dopady na živočichy v britských řekách
11. srpna 2022 00:47

LONDÝN (ČTK) - Dlouhotrvající období sucha mají vážné dopady na volně žijící živočichy v řekách, řekli serveru BBC News zástupci britských organizací, které se zaměřují na ochranu přírody. Vodní toky jsou podle nich již pod tlakem kvůli znečištění a využívání pro pitnou vodu, sucho tuto zátěž ještě zvyšuje.
(Celý text)

Severojaponský ostrov Hokkaidó zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně
11. srpna 2022 00:40

TOKIO (ČTK) - Sever Japonska zasáhlo v noci z úterý na středu kolem půlnoci místního času (podvečer SELČ) zemětřesení o síle 5,1 stupně, informovala agentura Reuters s odkazem na japonskou meteorologickou agenturu. Hypocentrum zemětřesení se nacházelo v oblasti Soja na severním ostrově Hokkaidó, který je druhým největším ostrovem země, v hloubce tří kilometrů.
(Celý text)

Má být 10x větší než Stromovka. Praha hledá podobu příměstského parku Soutok
10. srpna 2022 19:01

PRAHA (Ekolist) - Říční krajina na soutoku Berounky a Vltavy v Praze představuje obrovský přírodní potenciál. Území o rozloze přes 1000 hektarů však nemá jasnou krajinářskou koncepci a pravidla rozvoje. Institut plánování a rozvoje (IPR) tak vyhlásil mezinárodní krajinářsko-urbanistickou soutěž o návrh příměstského parku Soutok. Jejím cílem je vybrat tým zpracovatelů, který dokáže navrhnout budoucí podobu této říční krajiny a její dlouhodobý rozvoj formou příměstského parku.
(Celý text)

Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se podle ornitologů vyplácí
10. srpna 2022 15:12

DUBŇANY (Ekolist) - Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další.
(Celý text)

Klimatická migrace poroste, svět na to ale není plně připraven
10. srpna 2022 11:56

TIJUANA (ČTK) - Zhoršující se klimatické podmínky připravily o domov už miliony lidí. Požáry zachvacují města v Kalifornii, stoupající hladiny moří a oceánů zaplavují ostrovní státy a sucho zhoršuje konflikty v různých částech světa, napsala agentura AP.
(Celý text)

Běluha uvázlá v Seině byla podvyživená a trpěla, veterináři ji museli utratit
10. srpna 2022 11:48

PAŘÍŽ (ČTK) - Běluha severní, která před týdnem uvázla v Seině, byla podvyživená a trpěla. Veterináři ji proto museli utratit, oznámila dnes před polednem jménem prefektury v Calvadosu veterinářka. K uhynutí kytovce došlo navzdory bezprecedentní záchranné operaci, která začala v úterý večer.
(Celý text)

Vědci popsali 139 nových druhů zvířat, včetně mravence, který hlídá housenky
10. srpna 2022 11:17

LONDÝN (ČTK) - Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou. Informoval o tom list The Guardian.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství by podle senátní komise mělo omezit lov laní
10. srpna 2022 11:10

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo zemědělství by podle senátní komise pro rozvoj venkova mělo omezit dobu lovu spárkaté zvěře, hlavně mláďat a samic daňků a jelenů. Komise o to požádala ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), oznámil její předseda Jiří Vosecký (SLK). Podnět ke změně vyhlášky dal Václav Chaloupek z klubu Starostů.
(Celý text)

Průzkum: Zářivky a žárovky by ekologicky vyhodila jen polovina lidí z Česka
10. srpna 2022 11:03

PRAHA (ČTK) - Jen 55 procent lidí z Česka by vysloužilé úsporné LED zářivky či wolframové žárovky doneslo do míst k tomu určených. Vyplývá to z průzkumu, o kterém informovala společnost Ekolamp. Průzkum podle ní také ukázal, že lidé jsou ochotni dojít do sběrného místa, pokud je do kilometru od jejich bydliště. Šetření se letos zúčastnilo 1204 respondentů.
(Celý text)

Fond životního prostředí loni proplatil žadatelům přes 17 miliard korun
10. srpna 2022 10:32

PRAHA (ČTK) - Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) loni proplatil žadatelům přes 17 miliard korun. Zhruba 10 miliard šlo na projekty pro zlepšení životního prostředí z evropského Operačního programu Životní prostředí 2014+ (OPŽP), více než 2,7 miliardy pak z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). SFŽP loni také kvůli novému odpadovému zákonu získal výrazně víc peněz z poplatků za odpady, vyplývá ze Zprávy o hospodaření fondu.
(Celý text)

Mongolsko má lesy, ale nemá lesnickou tradici. Snažíme se jim předat tu naši, říká Richard Slabý
10. srpna 2022 10:20

PRAHA (Ekolist) - Mongolsko je obrovská země, s rozlohou 1,5 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší na světě. Země stepí, pouští a pro někoho možná trochu překvapivě i lesů. A to lesů, které trápí problém, kvůli kterému tamní lesy poblíž lidských sídel, kde se pase, nezmlazují a který v českých zemích vyřešila Marie Terezie zákazem lesní pastvy. O lesnické rozvojové pomoci v Mongolsku jsme si povídali s lesníkem Richardem Slabým, který až do své penze působil v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL).
(Celý text)

Nemocná běluha ze Seiny je na cestě kamionem do Normandie, veze se na seně
10. srpna 2022 10:12

PAŘÍŽ (ČTK) - Běluhu severní, která před týdnem zabloudila do řeky Seiny, dnes záchranný tým převáží chlazeným kamionem do Ouisterhamu v Normandii. Naložení kytovce trvalo celou noc, za úsvitu se výprava pomalým tempem vydala na severozápadní pobřeží Francie. Veterináři při prohlídce samce zjistili, že nepřijímá potravu a nefunguje mu trávení. Stav zvířete je podle nich velmi znepokojivý. O vývoji záchranné operace dnes informovala agentura AFP.
(Celý text)

Letošní sezóna byla pro sýčky obecné kritická
10. srpna 2022 08:41

PRAHA (Ekolist) - Výsledky letošní hnízdní sezóny sýčků obecných nejsou povzbudivé. Ornitologové napočítali pouze 62 mláďat u 26 párů. Toto číslo je podobné loňským součtům, což znamená, že se populaci kriticky ohrožené sovy zatím nedaří výrazně posílit a stále v Česku balancuje na hranici přežití.
(Celý text)

Botanici při průzkumu Velké kotliny našli rostliny, které považovali za vyhynulé
10. srpna 2022 02:05

(ČTK) - Odborníci objevili při nedávném mimořádném průzkumu nepřístupných skalnatých částí Velké kotliny v Jeseníkách kriticky ohroženou ostřici vláskovitou. V České republice roste pouze v Krkonoších, v Jeseníkách byla naposledy zaznamenána v roce 1951. Botanici na místě našli také silně ohrožený skalník černoplodý, jehož výskyt se zde potvrdil po více než 60 letech. ČTK to řekl botanik Radek Štencl ze Správy CHKO Jeseníky. Velká kotlina, nazývaná též Velký kotel, patří do Národní přírodní rezervace Praděd a patří mezi botanicky nejcennější lokality v ČR.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1772 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama