titulní strana > co píší jiní
Evropský trh s elektřinou funguje dobře. Co (už) nefunguje, je klima
19. března 2023 06:20
() - Evropský trh s elektřinou je dobrá věc. Umožňuje totiž relativně snadno sehnat elektřinu v situaci, kdy se v domácí výrobě elektřiny něco pokazí. A takové případy máme v Evropě za loňský rok hned dva.

V první řadě je to Francie, kde došlo kvůli kombinaci sucha, horka a technických problémů k odstavení několika desítek jaderných reaktorů. V jednu chvíli jich bylo mimo provoz 32 z celkem 56. Takže do Francie bylo najednou potřeba odněkud dodat celkem asi 17 TWh elektrické energie. Přitom z Francie se ještě rok předtím exportoval trojnásobek.

Francouzské energetické firmy nakoupily elektřinu hlavně z Německa, Belgie, Španělska a Velké Británie. To jsou země, které mají jiný výrobní mix než Francie a také jiné podmínky pro výrobu. V Německu a Velké Británii mají silné zastoupení větrné parky, v Belgii kombinace jádra a plynu, ve Španělsku plyn a obnovitelné zdroje. Evropský trh tu pro Francii zafungoval jako diverzifikace rizika - když už se na domácích elektrárnách něco pokazí, je dost nepravděpodobné, že se to stane ve stejné míře i u elektráren v jiných státech.

A teď se pojďme podívat na druhý příklad, kde vloni trh taky zafungoval, i když jinak než v případě Francie. Loňský rok byl pro velkou část Evropy extrémně suchý a horký. Dopady sucha si klasicky umíme představit v zemědělství – není úroda, množí se škůdci, jsou drahé potraviny i krmivo pro zvířata. Jenže v takových Alpách má sucho i energetické dopady. Tamní výrobní mix totiž tradičně počítá se zapojením vodních a přečerpávacích elektráren.

Jen v italské části Alp vloni sucho způsobilo výpadek asi 15 TWh (to jsou zhruba naše Dukovany). A nedá se vyloučit, že se to letos zopakuje. Na konci roku to sice se zásobami vody vypadalo lépe, teď už ale vodohospodáři opět varují, že v půlce roku může být s vodou problém. Itálie je jedna ze zemí, kde probíhající změna klimatu nejspíš povede k rozsáhlým změnám ve způsobu života. Bude tam totiž opravdu horko, neúrodno a nejspíš i sucho.

V takové situaci si jako stát budou muset vyhodnotit, jak s vodou nakládat, když bude stále vzácnější, a jestli je do budoucna provoz alpských přečerpávaček vůbec udržitelný. Může se stát, že budou potřebovat ve zvýšené míře elektřinu dovážet, než si domácí infrastrukturu přenastaví na nové podmínky. Je to přitom citlivé téma, protože způsob nakládání s vodou v italských Alpách ovlivní i regiony v sousedním Rakousku a Švýcarsku. Společný energetický trh tady nabízí diplomatickou cestu řešení - my budeme chránit vodu a vy nám prodáte elektřinu.

Problém se změnou klimatu je, že se tak nějak nikoho neptá, kde mají státy hranice. Proto má cenu hledat a posilovat nástroje, které státům rozšiřují možnosti, jak řešit domácí problémy prostřednictvím širší spolupráce. Jako třeba společný evropský trh. V loňském roce nám obchod s elektřinou v případě Francie a Itálie celkem dobře zafungoval i proto, že na trhu bylo co koupit – typicky v létě je k mání levná solární elektřina, v zimě zase obvykle mají vrcholnou sezónu větrné parky.

Nepřijde mi jako dobrý nápad omezovat obchody na společném trhu, jak se teď ozývá od některých států v souvislosti s chystanou reformou. Chápu, že určitá část obchodů může mít podobu dlouhodobých kontraktů a přináší to všem stranám větší jistotu. Zároveň ale nejde nevidět, že i v podmínkách velkých centralizovaných zdrojů, které by měly dodávat elektřinu stabilně a předvídatelně, občas dojde k výpadkům. A ty jsou potom bohužel taky velké: vloni -119 TWh v jaderkách a -66 TWh ve vodních elektrárnách, to je dvouapůlnásobek roční spotřeby České republiky. Nemluvě o tom, že kvůli vyschlým vodním cestám se nedařilo pořádně dovážet ani to uhlí (reálně obnovené evropské uhelky jely v roce 2022 jen na 18 %).

Když je na trhu co koupit, dají se relativně v klidu vyřešit i situace vyvolané „vyšší mocí“, jako je třeba to zmíněné sucho. Když budou „regály“ na trhu s elektřinou prázdné, dokáže nás pořádně potrápit i řádově menší výpadek výroby. Doufám, že to bude mít na paměti Komise i jednotliví ministři v Radě, až budou diskutovat o reformě trhu s elektřinou. Řešit se to bude v létě, tak třeba jim pohled na vyschlé řeky a další klimatické reálie současné Evropy pomůžou najít nějaký udržitelný úhel pohledu.

Mikuláš Peksa

Další články:
24. února 2024 06:10
23. února 2024 12:30
23. února 2024 06:30
22. února 2024 06:10
21. února 2024 06:10

Online diskuse
Z lodě poškozené jemenskými rebely unikla ropa, skvrna má téměř 30 kilometrů
24. února 2024 13:49

(ČTK) - Z nákladní lodě Rubymar, kterou v neděli v úžině Báb al-Mandab vážně poškodil útok jemenských povstalců, unikla ropa. Skvrna má délku téměř 30 kilometrů. Navíc je na palubě přes 41 000 tun hnojiv, které by mohly uniknout do Rudého moře. Na X o tom v noci na dnešek informovalo regionální velitelství americké armády CENTCOM, které hovoří o ekologické katastrofě.


(Celý text)

Desítky francouzských farmářů předčasně vnikly na zemědělský veletrh v Paříži
24. února 2024 13:45

PAŘÍŽ (ČTK) - Desítky rozzlobených francouzských zemědělců dnes předčasně vtrhly do areálu zemědělského veletrhu v Paříži, kam jen chvíli poté dorazil prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura AFP, podle které na místě ráno panovala napjatá atmosféra.
(Celý text)

Je modřín opadavý v Nízkém Jeseníku opravdu jesenický?
24. února 2024 06:18

PRAHA (Ekolist) - Modřín opadavý je dřevinou velmi známou, unikátní a významnou jak z pohledu biologického, tak ekonomického. Přesto je stále obestřen mnoha nevyřešenými otázkami. Jeho přirozený výskyt na území České republiky (ČR), který byl dlouho předpokládán v Nízkém Jeseníku a okolí na základě lesnického historického výzkumu, definitivně nezávisle potvrdili vědci až pomocí molekulárně genetických metod.
(Celý text)

Velké kočky umí rozlišovat známé hlasy od neznámých, zjistila studie
24. února 2024 01:00

(ČTK) - Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. S odkazem na studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti, to napsal server listu The Guardian.
(Celý text)

Fiala: Vláda problémy zemědělců řeší i v EU, například omezení byrokracie
24. února 2024 00:59

PRAHA (ČTK) - Vláda problémy zemědělců bere vážně a pracuje na jejich řešení, a to i v rámci Evropské unie. Premiér Petr Fiala (ODS) tak během své návštěvy rodinné farmy Hole ve Velkých Přílepech u Prahy reagoval na protesty českých zemědělců vůči politice EU. Česko podle něj usiluje na evropské úrovni o snížení zbytečné byrokracie pro farmáře nebo o omezení kontrol.Tento týden Evropská komise následně představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí.
(Celý text)

V Gloucestershiru se otevřela nejmodernější vertikální farma v Británii
24. února 2024 00:59

(ČTK) - V anglickém Gloucestershiru se otevřela dosud nejmodernější vertikální farma v Británii, napsal web stanice BBC. Salátové listy nebo bylinky v ní rostou třikrát rychleji než ve venkovních podmínkách.
(Celý text)

Lesy ČR plánují zvýšení investic do cest a vodních staveb na 1,6 miliardy korun
24. února 2024 00:55

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos plánuje zvýšení investic do oprav a obnovy lesních cest a do vodohospodářských staveb o sedm procent na 1,61 miliardy korun. Z toho do obnovy lesních cest, které jsou zničené po mimořádných těžbách kůrovcové kalamity, by mělo jít rekordních 1,22 miliardy korun. Lesy ČR spravují asi polovinu lesů v ČR.
(Celý text)

Liberecká zoo získala do chovu pár vzácných supů afrických, jinde v ČR nejsou
24. února 2024 00:35

LIBEREC (ČTK) - Liberecká zoo získala pár vzácných supů afrických. Patří mezi jedny z nejohroženějších dravců na světě a momentálně je nechová žádná jiná zoo v Česku, informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
(Celý text)

Ústí nad Orlicí obnovuje Vlčí studánku, místo vzniklo ve 40. letech
24. února 2024 00:21

ÚSTÍ NAD ORLICÍ (ČTK) - Přibližně do konce března bude nepřístupná lokalita Vlčí studánka v lesích u Ústí nad Orlicí. Odpočinkové místo tam vzniklo ve 40. letech minulého století. Správa městských lesů tam aktuálně těží dřevo, potom obnoví cesty a studánku.
(Celý text)

Bohumín založil dva lesíky se 170 stromy, vznikly díky náhradní výsadbě
24. února 2024 00:20

BOHUMÍN (ČTK) - Bohumín na Karvinsku založil dva lesíky, které vznikly díky náhradní výsadbě za kácení v průmyslovém areálu jednoho z tamních podniků. V Budovatelské ulici a u rybníku Suchý stav tak přibylo 170 stromů. Jsou mezi nimi duby, lípy a jilmy, sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
(Celý text)

Soukromí lesníci podporují návrh zákona o myslivosti se snížením výměry honiteb
23. února 2024 18:00

PELHŘIMOV (ČTK) - Soukromí vlastníci lesů podporují ministerský návrh zákona o myslivosti se snížením minimální výměry honiteb z 500 na 250 hektarů. Podle lesníků to umožní redukovat stavy zvěře a tím i škody, které působí v lesích. Podporují také připravenou novelu zákona o lesích. Oba zákony spolu souvisejí a bez jednoho nebude dobře fungovat druhý, uvedl předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký.
(Celý text)

Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky
23. února 2024 17:58

(ČTK) - Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky obecné. Zvířata mohl někdo otrávit, jasno by do případu měla vnést expertiza. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z týrání zvířat, pytláctví a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, řekl ČTK policejní mluvčí Pavel Truxa. Na případ upozornil server příbram.cz.
(Celý text)

MZe: Některé dotace budou nově vypláceny na hektar, odpadne byrokracie
23. února 2024 17:49

(ČTK) - Dotace na biologickou ochranu plodin či produkci a zpracování vysokojakostních brambor budou nově vypláceny formou sazby na hektar plodin nebo kilogram brambor. Zemědělci tak už nebudou muset předkládat dokumenty, které by nárok na dotaci potvrzovaly, informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Tyto dotace jsou financovány z národních zdrojů. Změny podle MZe již platí.
(Celý text)

Zubří kulový blesk. Velká výměna zvířat pomůže zvýšit genetickou pestrost chovů
23. února 2024 17:46

PRAHA (Ekolist) - Převozem dvou zubřích býků z bývalého vojenského prostoru Milovice ve středních Čechách do obory Židlov v Libereckém kraji začala včera rozsáhlá výměna a převozy zubrů v českých chovech. Jejich výsledkem bude genetické oživení dvou nejvýznamnějších chovů zubrů v Česku a založení nového chovného stáda na Lipně. Akce se týká celkem čtyř krajů. Informuje o tom Česká krajina.
(Celý text)

Indonéští aktivisté žalují Japonsko kvůli vypouštění upravené radioaktivní vody
23. února 2024 10:51

JAKARTA (ČTK) - Skupina indonéských ekologických aktivistů a ochránců lidských práv podala ve čtvrtek žalobu na Japonsko. Požaduje, aby Japonci přestali s vypouštěním upravené a rozředěné radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó a připomněla, že s vypouštěním se začalo už loni v létě.
(Celý text)

iROZHLAS: Unijní soud snížil ČR pokutu za chyby v zemědělských dotacích
23. února 2024 10:24

PRAHA (ČTK) - Soudní dvůr Evropské unie snížil zhruba o 470 milionů korun více než miliardovou pokutu, kterou Evropská komise uložila českému ministerstvu zemědělství za chyby v zemědělských dotacích po kontrole v roce 2017. O rozhodnutí tribunálu dnes informoval web iROZHLAS.cz. I přes snížení sankce se ministerstvo hodlá pokutě bránit podáním kasační stížnosti.
(Celý text)

Prodejce módy Zalando přestane používat zavádějící etikety o udržitelnosti
23. února 2024 09:59

(ČTK) - Německý internetový prodejce textilu Zalando se zavázal, že ze svého webu odstraní zavádějící etikety a symboly udržitelnosti. Ve čtvrtek to na svém webu uvedla Evropská komise (EK). Od 15. dubna 2024 se tak u nabízených výrobků již nebudou objevovat symboly, jako jsou listy nebo stromy.
(Celý text)

Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
23. února 2024 06:19

PRAHA (Ekolist) - Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, které figurují v červeném seznamu. Výsledky ze 45 lokalit v České republice zveřejnili pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny ve studii, právě vydané ve vědeckém časopisu Forest Ecology and Management.
(Celý text)

Cíle Zelené dohody v zemědělství je třeba rozložit v čase, míní ministr Výborný
23. února 2024 01:26

PRAHA (ČTK) - Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.
(Celý text)

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
23. února 2024 00:55

(ČTK) - Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
23. února 2024 00:55

(ČTK) - Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2098 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama