Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Existují ještě i dnes při aplikacích některých pesticidů závažná rizika?
29. března 2023 06:30
() - Je používání pesticidů přes přísnou legislativu a četné pokroky v regulacích přípravků na ochranu rostlin stále rizikové? O jaká rizika se potom případně, vzhledem ke konkrétním poměrům v ČR jedná? I na tyto otázky se pokusila odpovědět nedávno publikovaná metaanalýza. Proces povolování účinných látek přípravků na ochranu rostlin (dále stručně pesticidů) prošel za poslední dekády velkými revizemi. V současnosti je systém povolování pesticidů v rámci celé EU jednotný a účastní se ho Evropská komice, Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA), i schvalovací autority v členských státech. Povolená látka dostává registraci na určité období, před jehož uplynutím se prověřují nové, během aplikací látky nahromaděné poznatky o rizicích. Tento postup vede ke vzniku systému, který přehodnocuje rizika a je schopen se poučit z nových poznatků. Zvláštní pozornost při tomto procesu je navíc věnována reziduím (zbytkům) pesticidů v potravinách. Jaké tento systém přinesl zlepšení? Neboli, existují ještě i dnes při aplikacích některých pesticidů závažná rizika?
Možná jste někde narazili na zmínky o rizicích v minulosti postupně odhalovaných v souvislosti s používáním „starších generací“ pesticidů, například insekticidů DDT a lindanu, či fungicidu hexachlorbenzenu a dalších. V době nejmasivnějšího používání těchto látek (zpravidla okolo poloviny 20. století) byly většinou předmětem všeobecného obdivu a symbolem pokroku. Jejich vedlejší účinky – velmi dlouhé setrvání v životním prostředí (desítky let, i dnes jsou jejich zbytky nalézány v životním prostředí či potravinách), hromadění v organismech (bioakumulace a bioobohacování) směrem k vrcholovým predátorům vyústily s odstupem času v řadu škodlivých efektů na nečekaných místech - ve volné přírodě, často tisíce kilometrů od míst jejich nejmasivnější aplikace (polární oblasti). O prvotních výzkumech dopadů těchto látek si můžete přečíst nyní i v češtině v klasické publikaci Tiché jaro (v originále Carson: Silent Spring, 1962). Ze zmiňované metaanalýzy vyplývá, že i zbytky v současnosti používaných a nebo dokonce již řadu let zakázaných pesticidů jsou v ČR téměř všudypřítomné. Povrchové, podzemní i pitné vody a zemědělská půda jsou v ČR kontaminovány pesticidy. Pesticidy byly nalezeny v trávě dětských hřišť (studie ze Severní Itálie), ve zdrojových oblastech pitných vod (v ČR převládající situace), nebo na území národních parků, kilometry od míst nejbližší aplikace – například nálezy na Studniční hoře v Krkonoších. Nejčastěji se jedná o podlimitní koncentrace, ovšem bohatého mixu pesticidů, objevují se ale i koncentrace nadlimitní. Mezi nalezenými látkami jsou například látky v současnosti hojně používané na polích jako herbicidy metazachlor (nejčastěji do řepky), S-metolachlor (například do kukuřice), terbutylazin a pendimethalin, či fungicid captan, ale i látky již řadu let zakázané, jako například herbicid atrazin, či dokonce DDT a jeho metabolity (stále zaznamenáván v některých potravinách v rámci EU). To, že se zbytky pesticidy nacházejí v prostředí a organismech jako bohaté koktejly reziduí, ještě nemusí znamenat, že tyto látky představují konkrétní riziko. Ostatně analytické metody se neustále zlepšují a dnes jsme schopni zachytit již opravdu stopové koncentrace těchto látek. Záleží tedy na tom, jestli látky v koncentracích, se kterými se setkáváme v životním prostředí, mohou působit akutně, či chronicky negativně na organismy (včetně člověka) a ekosystémy. Důvodná obava, že by tomu tak mohlo být, vyplývá z prostého faktu, že pokud pesticidy poškozují a hubí škodlivé druhy organismů již v nízkých koncentracích, mohly by mít negativní dopady i na ostatní (necílové) organismy, jednoduše proto, že všechny organismy sdílí řadu metabolických drah a obecně principů fyziologického fungování. Ukazuje, že přestože je současný systém hodnocení rizikovosti pesticidů na úrovni EU i ČR jedním z nejdokonalejších systémů hodnocení na světě, kriticky podhodnocuje některá rizika s možným devastujícím efektem na prostředí. Současný systém totiž stále staví převážně na nerealistickém toxikologickém modelu: testujeme jednu látku, a to během jedné aplikace. Standardně se už však testuje alespoň chronické působení (např. při testu se žížalami jsou tyto organismy vystaveny zkoušenému pesticidu po dobu zhruba dvou měsíců). Přesto se jedná o scénář velmi vzdálený skutečnosti: představme si pole s řepkou. Tento agrosystém je ošetřován standardně ročně několika dávkami 3-4 insekticidů, 1-2 fungicidů a dalšími látkami. A v dalších letech opět, byť je zde třeba již jiná plodina. Realita je taková, že například v Německu bylo v roce 2016 v průměru aplikováno na porosty pšenice 6 pesticidů, 7 pesticidů na řepku, 14 na brambory, 22 na vinice a 32 na intenzivní sady. A negativní dopady pesticidů na volně žijící organismy jsou díky monitoringu zdokumentovány řadou studií. Například některé fungicidy a neonikotinoidy se zdály být bezpečné vůči hmyzu či ptákům, informace však vycházely z testů toxicity pro oddělené účinky těchto látek. Jakmile došlo v prostředí k jejich společnému působení, projevil se významný toxický efekt. V rámci ČR byl zdokumentován negativní vliv kombinace insekticid+fungicid, který působil otravu včelstev. Byly zjištěny i případy, kdy otravu způsobila směs 12 pesticidů. Ohroženy jsou i další druhy hmyzu a odborníci se shodnou, že pesticidy jsou jednou z hlavních příčin alarmujícího faktu, že vyhynutím je v současnosti ohroženo více než 40 % (!) druhů hmyzu. Mezi nejohroženější patří řády motýlů, blanokřídlých a některé druhy brouků. Podobně kritická je situace u ptactva. V nedávné době byla identifikována celá řada negativních efektů pesticidů na ptáky: například snížená životaschopnost mláďat, snížení pohyblivosti, snížení velikosti snůšky, dále byly pozorovány abnormality v rozmnožovacím systému, menší embryo, zhoršení navigačních schopností u vrabců, redukce velikosti mláďat u strnadů a snížení hustoty spermií o 50 % u vrabce domácího. Podobně, jako jsou podceňovány rizika pro ekosystémy, mohou být podceňovány i rizika pro lidi. Dnes již máme dost studií, abychom mohli potvrdit, že mezi nejzranitelnější skupiny vzhledem k používání pesticidů patří samotní zemědělci, jejich rodiny a dále těhotné ženy, malé děti a obecně lidi žijící v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech. Příklady efektů pesticidů na tyto skupiny obyvatel jsou uvedeny ve zmíněné mataanalýze. Zvláště silné důkazy existují pro zvýšené riziko Alzheimerovy choroby, srdečních problémů, onemocnění ledvin a některé typy rakoviny v souvislosti s opakovanou expozicí lidí pesticidy. Rizika jsou tedy značná a dobře zdokumentovaná. Jaký je tedy veřejný zájem ohledně spotřeby pesticidů? Omezit jejich spotřebu tak, aby to neohrozilo produkci potravin a jejich cenovou dostupnost. Zde často slýcháváme, že jakékoliv významnější omezení spotřeby pesticidů povede ke kolapsu zemědělství. Dnes již víme, že tento výrok není pravdivý. Je totiž zřejmé, že v současnosti jsou pesticidy v konvenčním zemědělství nadužívány, například ve Francii bylo při analýzách hospodaření na téměř 1000 farmách zjištěno, že 60 % z těchto farem by mohlo bez jakékoliv ztráty na produktivitě a zisku snížit používání pesticidů o 40 %, tedy téměř o polovinu! Existují i další po odborné stránce jasně formulované a podložené způsoby hospodaření vedoucí k omezování spotřeby syntetických pesticidů. Máme k dispozici náhrady ve formě biopesticidů, čili přípravků odvozených z živých organismů, jedná se například o bakterie, které parazitují na škůdcích, nebo extrakty z rostlin. Zatím se u nás běžně využívá několik přípravků a tuto oblast je třeba dále rozvíjet. Hlavní princip omezování závislosti na pesticidech spočívá ve využití celé palety nástrojů, kterou máme k dispozici. Mezi tyto možnosti patří například střídání plodin, pestřejší skladba pěstovaných plodin, biotopové prvky pro přirozené predátory škůdců (travní pásy, meze, remízky atd.), volba vhodných odrůd, například některých rezistentních kultivarů, mechanické odstraňování plevelů, zvyšování odolnosti plodin skrze podporu mykorhiz a podporu zdravé půdy, vhodné načasování ošetření atd. Zdá se to složité, ale tyto nástroje jsou pro jednotlivé plodiny koncepčně rozpracovány, ať v už v ekologickém zemědělství, nebo v systémech integrované produkce, či integrované ochrany, která se úplně nezříká chemických pesticidů, ale používá je až jako poslední možnost a v tomto ohledu sleduje veřejný zájem. Bohužel koncept integrované produkce či ochrany nemá tak pevné legislativní ukotvení jako ekologické zemědělství, a proto je postupně rozmělňován. Touto cestou může dojít k tomu, že se budou za integrovanou produkci či ochranu vydávat i systémy blízké konvenčnímu zemědělství. Integrovaná produkce a ochrana by měla být jasně legislativně definována na úrovni konkrétních povolených postupů a parametrů a měla by se stát základním pilířem naší zemědělské výroby, spolu s ekologickým zemědělstvím. Dále tu máme i směr nazývaný jako precizní zemědělství, který má rovněž velký potenciál přispět k redukci spotřeby pesticidů. Pak tu máme směry jako regenerativní zemědělství, které se naplno snaží vnímat plodinu a její okolí jako jeden ekosystém, řekli bychom snaží se plně využít tzv. biologické automatizace, kdy člověk plně využívá potenciál přírodních procesů a minimalizuje zásahy ve formě dodatkové energie. Známe tedy část existujících rizik v souvislosti s používáním pesticidů a máme cesty, jak tato rizika redukovat: a) snížením spotřeby pesticidů b) zvýšením biologické aktivity v zemědělské půdě c) rozčleněním zemědělské krajiny vegetačními prvky stěžujícími migraci zbytků pesticidů. Veřejný zájem tedy spočívá v maximálním snížení rizik při udržení dostatečné produkce. Tento veřejný zájem by měl hájit stát: nastavením legislativy a vhodně nastavenou dotační politikou, masivní osvětou kampaní mezi samotnými zemědělci a spotřebiteli. Tato kampaň by měla: a) jasně zemědělce informovat o zdravotních rizicích b) nabídnout alternativu pro snížení závislosti na pesticidech šitou na mírou konkrétnímu zemědělskému subjektu c) následnými dotačními nástroji podpořit přechod na tuto alternativu. Pro realizaci tohoto plánu by měly být vybudovány regionální kapacity, a to třeba s pomocí dalšího rozvoje současné státem vlastněné infrastruktury věnující se více, či méně této problematice (ÚKZUZ, VÚMOP, VÚKOZ atd.). Silně by měl být podporován další výzkum a popularizace systému integrované produkce, ekologického zemědělství, regenerativního, či precizního zemědělství. Souběžně by měla běžet spotřebitelská kampaň ohledně rizik spojených s pesticidy, zaměřená na vyvrácení mýtu o tom, že snižování spotřeby pesticidů znamená kolaps, či neúměrné zdražování potravin a taky věnovaná tematice omezování plýtvání potravinami. Toto obrovské téma stále čeká na angažovanou vládu a vizionářské vedení Ministerstva zemědělství. Původní literatura ke všem zmiňovaným skutečnostem odborného charakteru je uvedena v publikované metaanalýze.
Pavel Rotter |
Další články:
26. dubna 2024 06:00
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
|
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)