|
titulní strana > co píší jiní
A co takhle do české přírody vypustit nosorožce?
5. června 2023 06:30
() - V roce 2015 bylo do 107 ha velkého oploceného výběhu na okraji Milovic vypuštěno stádo zdivočelých koní a zdivočelého skotu, jejichž účelem byla „údržba krajiny“ tak, aby nezarostla náletovými dřevinami a udržela si otevřený „savanový charakter“. Jednalo se o v Čechách první projekt, v němž mají velcí kopytníci přirozeným spásáním vegetace udržovat krajinu odlesněnou a vytvářet a udržovat mikrohabitaty, které jsou důležité pro přežití mnoha často vzácných druhů rostlin a živočichů. A nutno říci, že se jedná o projekt velmi úspěšný a jeho autorům je třeba složit velkou poklonu. Od té doby vzniklo takovýchto rezervací dalších deset.
Z hlediska oněch velkých kopytníků, kteří obývají již jedenáct českých „rezervací“, se jedná o tři druhy, z nichž dva jsou domestikované a zpětně zdivočelé (kůň domácí Equus ferus plemeno exmoorský pony; skot domácí Bos taurus zpětně vyšlechtěný pratur) a jen jeden je původní divoký druh: zubr evropský (Bison bonasus). V případě zubra je jeho vypouštění zpět do přírody jednoznačně ochranářsky prospěšná záležitost. V případě zdivočelého skotu i koní se jedná o lidmi vyšlechtěná plemena divokých druhů, které již člověk bohužel vyhubil. To jejich použití nesnižuje, ale nemělo by se interpretovat jako záchrana divokého druhu. Pro úplnost by bylo vhodné dodat, že s výjimkou losa (Alces alces) a jelena evropského (Cervus elaphus) žádný další původní evropský divoký velký kopytník se dnešních dnů nedožil, takže má-li se pracovat výhradně s evropskými zvířaty, pak jiná cesta není. Otázkou však je, zda-li se má opravdu pracovat pouze s původní evropskou faunou? Dnešní Evropa představuje jeden z civilizačně nejvíce rozvinutých kontinentů. Zároveň se jedná o jeden z kontinentů, kde je ochraně přírody věnována velká pozornost. Ale také se jedná o kontinent, který se stává více a více zahleděný do sebe (a do Severní Ameriky) a problémy dalších částí světa přehlíží. ![]() Banteng je bezpochyby nejkrásnější divoký tur světa. Zoologické zahrady o něj přesto nejeví velký zájem, například žádná česká jej nechová.
Foto | Jan Pluháček Navíc, co se týče biologické rozmanitosti, pak je evropský kontinent přirozeně jedním z nejchudších. Takže kdybychom si měli položit cynickou otázku typu: který jeden kontinent by mělo lidstvo zničit tak, aby to způsobilo biologické rozmanitosti na planetě co nejmenší škody? Odpověď by byla: udělejme to s Evropou. Tlak na evropskou přírodu nesílí, naopak tato se více a více obnovuje a regeneruje. Evropská lidská populace pomaličku vymírá a bez migrace by už i viditelně klesala. Na druhou stranu na ostatních kontinentech, kde velcí kopytníci přežili (zejména Asie a Afrika), je situace naprosto odlišná. Asie se dynamicky rozvíjí, města tam stále rostou, dopravní infrastruktura bují, a i když tam počet obyvatel bude za pár desítek let kulminovat, stále jich tam přibývá (a tím pádem sílí i tlak na přírodu). ![]() Kulan je jedním ze vzácných poddruhů asijského osla obývající střední Asii. Přestože se jedná o chovatelsky snadný druh, evropské zoo jich nechovají ani stovku. Situace jeho íránského příbuzného – onagera – je ještě smutnější.
Foto | Jan Pluháček Naprosto odlišná je situace v Africe. Tam se nyní odehrává největší lidská populační exploze, aglomerace živelně rostou a většina infrastruktury dosud zcela chybí a je třeba ji postavit, a tím pádem tam tlak na přírodu nejen roste, ale bude se v brzké době i dramaticky zvětšovat. Zároveň je to kontinent velké politické nestability, přičemž politická stabilita je pro přežití vzácných druhů velkých savců naprosto klíčová. Otázka tedy zní: máme se tedy zavřít do naší evropské ulity a ochranu velkých zvířat na jiných kontinentech nechat jiným? Anebo se máme pokusit o sdílení problémů celého světa a o pomoc při záchraně velkých savců? A pokud přijmeme druhý scénář, tak jak to máme činit? Prvním, klíčovým a dnes již samozřejmým krokem je pomoc ohroženým druhům v jejich domovině. Tato často nejúspěšnější i nejefektivnější cesta ale nemusí být jediná možná. Řada druhů tak zjevně přes bezprecedentní ochranářská opatření stejně vyhyne, např. sumaterský nosorožec (Dicerorhinus sumatrensis) nebo nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni), u něhož zbývají poslední dvě samice. Jinou situací představují vzácné poddruhy žijící například jen v jednom politickém státě se zvláštním režimem jako je asijský divoký osel onager (Equus hemionus onager) obývající výhradně Írán. Existuje tedy možnost, jak pomáhat velkým kopytníkům mimo jejich domovinu, konkrétně u nás v Evropě? Ano existuje, máme tu přece zoologické zahrady a jejich efektivní chovné programy. Ty mohou udělat mnoho. Avšak na evropské zoologické zahrady roste tlak veřejnosti, aby v nich chovaná zvířata měla větší prostor, takže počty druhů v nich ubývají. Tím pádem jsou celkové velikosti populací řady druhů chovaných v zoologických zahradách poměrně malé. Možnost chovu vzácného druhu v „evropské rezervaci“ by tak mohla jeho populaci výrazně prospět a zvýšit jeho početnost i o desítky procent. Jsme tak v situaci, kdy na jedné straně máme vzácná neevropská zvířata, jichž máme v chovu několik desítek jedinců a na druhé straně máme nově vytvářené rezervace pro velké kopytníky, kam umisťujeme pouze tři druhy (z toho dva domestikované), jejichž stavy se počítají v tisících či desítkách tisíců. Řešení této situace se nabízí relativně jednoduché: začněme využívat neevropské celosvětově vzácné kopytníky „pro údržbu“ naší krajiny. Aby to mělo smysl, bylo by třeba, aby se stáda těchto kopytníků stala součástí Evropských ex-situ programů (EEP) a stala se součástí populace pečlivě udržované evropskými zoologickými zahradami. ![]() Nosorožec indický žije pouze v deseti rezervacích ve dvou státech světa (Indie a Nepál). Ačkoli jich je přes 70 chováno i v evropských zoo, tak jejich kapacita je již vyčerpána. V případě zajištění vytápěného objektu (např. spalováním plynů z míst bývalé důlní činnosti) by bylo možné použít nosorožce k údržbě krajiny v naší zemi. To by pomohlo jak krajině, tak i nosorožcům samotným v posílení záložní evropské populace. Tento návrh možná působí velmi exoticky. Nicméně je třeba si uvědomit, že v době nedávné (15 tisíc let) žil v Evropě jeho příbuzný - nosorožec srstnatý. Snímek z Národního parku Kaziranga, Ásám, východní Indie.
Foto | Jan Pluháček Samozřejmě je možné očekávat argument, že nepůvodní druh do evropské přírody přece nepatří. Na to však lze namítnout, že introdukce (vysazení nepůvodního druhu) druhů s podobnou ekologickou hodnotou jakou měly druhy původní, je dnes brána v celém světě jako standardní ochranářské opatření. Notabene, když je dotyčný (introdukovaný) druh či poddruh ve své domovině ohroženým. Navíc je třeba si uvědomit, jaké druhy velkých kopytníků žily v Evropě a formovaly její krajinu ještě před pár tisíci lety (z hlediska paleontologického tedy včera) – kdy už se zde pohybovali moderní lidé. Mezi ty nejznámější patří mamut (Mammuthus primigenius) či srstnatý nosorožec (Coelodonta antiqutatis). A které neevropské druhy kopytníků by mohly být vhodnými kandidáty na přirozené vypásání přírodních rezervací? Na prvním místě jsou to bezpochyby vzácné podruhy asijského osla (Equus hemionus), zejména kulan (E. h. kulan) a onager (E. h. onager). Dále je to kůň Převalského (Equus przewalskii), který již úspěšně vypásá louky v Praze v rámci projektu tamní zoo. Z jelenovitých lze uvažovat např. o indickém barasingovi (Rucervus duvaucelii) či tibetském jelenovi bělohubém (Cervus albirostris). V případě „teplomilných“ druhů jsou možnosti daleko větší. V rezervacích by uplatnění našli například vzácní tuři z jihovýchodní Asie jako banteng (Bos javanicus) či gaur (Bos gaurus), vzácné africké zebry Grévyho (Equus grevyi) či bezhřívá (Equus quagga borensis), afričtí osli (Equus africanus somaliensis) i řada antilop. V případě dostatku vody by pak bylo možné uvažovat i indickém nosorožci (Rhinoceros unicornis). Přečtěte si také |![]() Problémem u „teplomilných“ druhů je jejich zazimování. Tato zvířata by potřebovala vytápěná zimoviště. Jejich výstavba a provozování je samozřejmě ekonomicky velmi náročné. Avšak za určitých okolností by to nemuselo být zcela nereálné. Například výstavbu zimovišť by bylo možné pokrýt z evropských dotačních titulů. Jiným problémem by bylo vytápění stájí v zimě. To by bylo ve většině oblastí opravdu problematické. Nicméně existují lokality, kde by takové vytápění bylo téměř zadarmo jako například místa bývalé hornické činnosti, kde je třeba tak jako jímat důlní plyny, které je možné spalovat. Je třeba si uvědomit, že populace všech výše uvedených druhů jsou omezeny kapacitou zoologických zahrad, která pozvolna klesá. O tom, jak by populacím některých vzácných druhů možnost zvětšení prostřednictvím vypouštění do evropských rezervací pomohla, svědčí následující tabulka uvádějící jejich stavy v evropských zoologických zahradách (Tabulka 1). ![]() Tabulka 1. Celkové počty vzácných druhů kopytníků chovaných v evropských zoo. Údaje převzaty ze systému ZIMS (Zoological Information Management Software) od společnosti Species360.
Ne každý druh je vhodný do každého prostředí, takže při výběru druhu by bylo nutné zohlednit biotopy dané lokality. A samozřejmě není možné uvažovat do těchto projektů druhy s invazivním potenciálem. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že cílem by rozhodně nemělo být kompletní nahrazení zdivočelých koní a praturů vzácnými druhy. Každý extrém škodí. Na druhou stranu by byla nesmírná škoda, kdyby tyto dva zdivočelé druhy kompletně zabraly všechny české rezervace s velkými kopytníky. To by totiž představovalo jen ukázku našeho evropského, potažmo českého sobectví. Takže otázka zůstává stále otevřená: pomůže česká příroda ohroženým druhům velkých savců naší planety či nikoliv?
Jan Pluháček |
Další články:
30. září 2023 06:15
29. září 2023 08:30
29. září 2023 06:30
26. září 2023 06:30
25. září 2023 06:30
|
PRAHA (Ekolist) - Členové místní organizace ČSOP Bílé Karpaty objevili v roce 2016 v lokalitě Volavec nedaleko obce Louka zarůstající úvoz se zbytky teplomilné vegetace. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin – kosatec trávovitý, hrachor chlumní, černohlávek velkokvětý, vítod větší…
(Celý text)
Turisté se další tři měsíce nedostanou na některá místa v Českém Švýcarsku
30. září 2023 00:54
(ČTK) - Turisté se další tři měsíce nedostanou na některá loňským rozsáhlým požárem zasažená místa v národním parku České Švýcarsko. Opatření obecné povahy platné od 1. října do 31. prosince vydal děčínský magistrát. Zákaz měl původně platit do soboty 30. září. Magistrát ho prodloužil, protože nadále hrozí nebezpečí pádu stromů, kamenů nebo jejich částí, a to nejen kvůli poškození požárem, ale i kvůli kůrovci.
(Celý text)
Muzeum v Roztokách uspoří energii, jako zdroj teplé vody použije čistírnu vod
30. září 2023 00:42
ROZTOKY (ČTK) - Muzeum v Roztokách uspoří energii, jako zdroj teplé vody pro vytápění použije sousední čistírnu odpadních vod. Úspora má oproti současnosti představovat třetinu. Náklady na nový systém dosáhnou včetně projektu kolem 37 milionů korun, většinu pokryje dotace ministerstva životního prostředí, uvedla za středočeské hejtmanství Zuzana Žídková. Kraj je zřizovatelem muzea.
(Celý text)
Pařížská aukční síň nabídne kostru vzácného dinosaura
30. září 2023 00:40
(ČTK) - Pařížská aukční síň nabídne v říjnu téměř kompletní kostru vzácného dinosaura. Očekává, že by se mohla prodat za 1,2 milionu eur (29,3 milionu Kč), uvedl s odvoláním na aukční síň Drouot server BBC News.
(Celý text)
Ministr Šalomoun dostal pokutu za přestupek při chovu včel, neúspěšně se soudil
30. září 2023 00:40
(ČTK) - Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) neuspěl ve sporu se Státní veterinární správou (SVS) kvůli pokutě 3000 korun za přestupek při chovu včel. Dostal ji za to, že nenechal vyšetřit vzorky ze svých úlů na mor včelího plodu. Šalomoun tvrdil, že o povinnosti obsažené v nařízení na úřední desce nevěděl. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že o povinnosti jako včelař vědět mohl a měl, což nyní potvrdil také Nejvyšší správní soud (NSS), když zamítl Šalomounovu kasační stížnost. Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na webu soudu. Šalomoun ČTK sdělil, že se rozhodne o dalším postupu, až rozhodnutí obdrží a seznámí se s ním. Pokutu uhradil, o ni ale podle něj v podstatě nejde.
(Celý text)
Cena olivového oleje stoupla kvůli suchu o více než 100 procent, někde se i krade
30. září 2023 00:33
(ČTK) - Cena olivového oleje se kvůli velkému suchu v zemích největších producentů zvýšila za poslední rok o více než 100 procent a dostala se na rekordní hodnoty. Obecně je ho k dostání méně, proto ho někteří lidé v lisovnách i kradou, píše zpravodajský server CNBC.
(Celý text)
U Skorkova vzniká odpočinková zóna s lesoparkem ze zeminy odtěžené při opravě D1
30. září 2023 00:18
SKORKOV (ČTK) - U Skorkova na Havlíčkobrodsku vzniká odpočinková zóna s lesoparkem z haldy zeminy, která byla uložená v sousedství D1 při modernizaci dálnice. Úpravy pozemku zajišťuje firma, která dálniční úsek u obce opravovala. Nově vytvořený kopec se zelení zlepší ochranu obyvatel před zátěží z dálnice, zároveň získají nové místo pro procházky, řekl ČTK starosta Jaroslav Fejt (nestraník).
(Celý text)
V zoo Dvůr Králové se poprvé vylíhla mláďata hroznýše psohlavého
30. září 2023 00:14
DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM (ČTK) - Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se poprvé podařilo odchovat mláďata vzácných hroznýšů psohlavých. Od dvou samic získali 11 mláďat. Rozmnožování těchto nejedovatých afrických plazů je značně složité. Za poslední rok se rozmnožení hroznýšů psohlavých podařilo čtyřem zoologickým zahradám na světě, uvedl mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný.
(Celý text)
Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna
29. září 2023 19:20
Solenice (Příbramsko) (ČTK) - Na soustavě vodních děl Orlík-Kamýk vznikne nová přečerpávací elektrárna. Projekt za několik miliard korun počítá s využitím energie v době jejího přebytku pro čerpání vody z Kamýku do výše položeného Orlíku. Ve špičce by se pak voda vypustila přes turbíny zpátky do Kamýku. Tendr na dodavatele je již vypsaný a letos by měl být uzavřen, zařízení by mělo zahájit provoz do roku 2030, řekl ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier. O projektu již informovaly Hospodářské noviny a Právo.
(Celý text)
Británie oplakává slavný pokácený strom, na místě nechá vyrašit nový
29. září 2023 19:15
(ČTK) - Lidé v Británii oplakávají slavný strom poblíž Hadriánova valu, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí a který kdosi v noci na středu úmyslně pokácel. Policie kvůli tomu stíhá šestnáctiletého chlapce a odborníci tvrdí, že zničený javor nelze nijak nahradit. Organizace na ochranu památek National Trust nicméně uvedla, že se pokusí strom na stejném místě zachovat a nechá z pařezu vyrašit nové výhonky.
(Celý text)
Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí peníze pro geoparky
29. září 2023 19:02
(ČTK) - Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí jednat s ministerstvem životního prostředí o finanční podpoře pro geoparky. Hejtmani se k tomu zavázali ve společném memorandu. Dohodli se také, že budou spolupracovat na udržitelném rozvoji geoparků s ohledem na jejich význam pro turistický ruch, vzdělávání, vědu a výzkum i ochranu přírody a krajiny, informovala ČTK Zuzana Žádková ze středočeského krajského úřadu.
(Celý text)
Policie prověřuje požár v Jetřichovicích jako obecné ohrožení z nedbalosti
29. září 2023 16:07
(ČTK) - Policisté kvůli požáru v Jetřichovicích na Děčínsku zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. Hořet na území národního parku začalo ve středu, hasiči požár v extrémně nepřístupném terénu zlikvidovali ve čtvrtek. Forma zavinění, tedy zda se mohlo jednat o úmysl, nebo nedbalost, je předmětem vyšetřování. Jednou verzí je i neodborná manipulace s ohněm. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí policie Eliška Kubíčková.
(Celý text)
V noci někdo pokácel zřejmě nejznámější strom v Británii
29. září 2023 10:15
LONDÝN (ČTK) - V noci na dnešek někdo pokácel zřejmě nejznámější strom v Británii. Jednalo se o javor, který rostl nedaleko Hadrianova valu na severu Anglie a který v 90. letech proslavil film Robin Hood: Král zbojníků s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Javoru se z tohoto důvodu přezdívalo Strom Robina Hooda. V souvislosti s činem policie zadržela šestnáctiletého mladíka, píše server BBC News.
(Celý text)
Pro majitele psů či koček ve Španělsku začínají platit přísná pravidla
29. září 2023 10:14
(ČTK) - Miliony Španělů budou muset od pátku dodržovat nová pravidla pro "důstojný život" domácích mazlíčků, která přinesl zákon o lepších životních podmínkách zvířat. Norma, jež nyní vstupuje v platnost, například stanoví, že zvířecího mazlíčka nelze nechat doma samotného déle než tři dny, v případě psů to je maximálně 24 hodin. Informovala o tom španělská média.
(Celý text)
Výzkumníci z Green Docku: Klimaticky aktivní lidé se hlavně potřebují zorientovat v tom, co neziskový sektor nabízí
29. září 2023 06:01
PRAHA (Ekolist) - Čtyři pětiny Čechů ve věku 15-20 let považují změnu klimatu za závažný problém. Jsou nejvíce motivovanou věkovou skupinou, která se chce do ochrany klimatu zapojovat. Ale něco jim brání. Výzkumník Ondřej Kácha se svými kolegy z organizace Green Dock tyto překážky odhalil a popisuje i další poznatky, které v této oblasti nasbírali. Upozorňuje třeba na to, že zapáleným dobrovolníkem může být i aktivní senior, potřebuje však dobré informace.
(Celý text)
Objem švýcarských ledovců se za poslední dva roky zmenšil o deset procent
29. září 2023 01:43
(ČTK) - Objem švýcarských ledovců se za poslední dva roky zmenšil o deset procent, uvedli vědci ze Švýcarské akademie přírodních věd. Stejně ledu odtálo za 30 let do roku 1990. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Nejvíce ledu, a to šest procent, zmizelo ze švýcarských ledovců loni. S odkazem na závěry vědců o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.
(Celý text)
Křetínského LEAG podle Correctivu poškozuje vodní zdroje a platí za mlčení, LEAG to popřel
29. září 2023 01:39
BERLÍN (ČTK) - Těžební činnost lužické těžební a energetické společnosti LEAG, kterou spoluvlastní český podnikatel Daniel Křetínský, poškozuje vodní zdroje Braniborska a Berlína, firma si ale kupuje mlčení německých obcí a měst. Tvrdí to investigativní skupina Correctiv, podle které společnost LEAG uzavřela smlouvu o mlčenlivosti s Frankfurtem nad Odrou. Firma i město v žádosti ČTK o komentář obvinění odmítly. Křetínský v reakci odkázal na prohlášení LEAGu.
(Celý text)
MŽP spustilo tři dotace na úspory energií ve veřejných budovách, vydá pět miliard korun
29. září 2023 01:03
BLOVICE (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) spustilo tento týden tři nové dotace na úspory energií ve veřejných budovách, jako jsou školy, nemocnice, úřady nebo kulturní domy a sportoviště. Do uzávěrky 1. března 2024 rozdělí pět miliard korun z operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Kraj, obce, města, nemocnice, úřady, neziskové organizace i soukromé subjekty poskytující nekomerční veřejnou službu mohou získat 40 až 70 procent nákladů podle výše dosažených úspor. Hlavním cílem je pomoci se zateplením oken, střech a stropů, s instalací fotovoltaických panelů a výměnou vnitřního osvětlení, řekl ČTK ministr Petr Hladík (KDU-ČSL).
(Celý text)
Brtnice ochrání stavbou nádrže ves Jestřebí, kde minulé roky škodily povodně
28. září 2023 23:40
BRTNICE (ČTK) - Brtnice na Jihlavsku ochrání stavbou protipovodňové nádrže ves Jestřebí, která je částí města. Na projekt za 29 milionů korun očekává radnice dotaci z Operačního programu životní prostředí. Stavební firmu na vybudování takzvaného poldru už má vybranou, řekl starosta Jan Přibyl (nestraník).
(Celý text)
Ostravská zoo podpoří ochranu korálových útesů na Filipínách
28. září 2023 19:53
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada finančně podpoří ochranu korálových útesů na Filipínách. Neziskové organizaci Vesna Panglao Conservation, která se věnuje ochraně mořského ekosystému, přispěje přes 230 000 korun. Jde o výtěžek charitativního běhu, do něhož se v zahradě zapojilo bezmála 1000 lidí, řekla ČTK mluvčí zoo Šárka Nováková.
(Celý text)
Ostravská zoo podpoří ochranu korálových útesů na Filipínách
28. září 2023 19:53
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada finančně podpoří ochranu korálových útesů na Filipínách. Neziskové organizaci Vesna Panglao Conservation, která se věnuje ochraně mořského ekosystému, přispěje přes 230 000 korun. Jde o výtěžek charitativního běhu, do něhož se v zahradě zapojilo bezmála 1000 lidí, řekla ČTK mluvčí zoo Šárka Nováková.
(Celý text)