Použil jsem pouze část článku a doslova a včetně chyb cituji po částech jeho text, ke kterému jsem následně připsal stručné vysvětlení. Smyslem není odborný článek s popisem podrobností našeho projektu, ale vysvětlení některých nepřesností uvedených v článku Provazníkové a Pátíka.
(Poznámka redakce: kurzívou jsou uvedeny citace z textu paní Provazníkové a pana Pátíka).
Výsledkem je, že v Ondřejovicích již proběhly meliorační práce a byl navrtán jeden tzv. inženýrsko- geologický vrt deklarovaný pro tepelné čerpadlo, reálně ale šlo o hydrogeologický vrt. Vodoprávní úřad o povolení hydrogeologických vrtů v oblasti nic neví, ale údajně jde o běžnou praxi „dodatečné změny účelu vrtu“.
Aktuální situace v Ondřejovicích je tedy taková, že minimálně v jedné kopané studni na kopci dochází voda, na území pod plochou s provedenými melioracemi usychají stromy nebo naopak u špatně vyvedených meliorací porost trpí neustálou přítomností odváděných vod. Podle vlastníka studny, která je napájena z podzemní pukliny, dochází k narušení podzemního toku vody. Stručně, co je podle odpůrců hlavním problémem developerského záměru a na něj navazujících studií, žádostí a vrtů:
Meliorační práce, které zmiňuje článek Provazníkové a Pátika se týkaly opravy nefunkčních melioračních kanálů. Jejich nefunkčnost způsobovala podmáčení části pozemků. Nejednalo se tedy o nepovolený zásah, nebo stavební práce, ale o rekonstrukci a výměnu stávajícího melioračního potrubí ve stávajících trasách.
V ploše byl provedený jeden inženýrsko – geologický průzkumný vrt. Každý odborník znalý problematiky stavebnictví ví, že pro výstavbu domů, je z hlediska problematiky zakládání staveb takový průzkum potřebný. Veškeré legislativní požadavky a stanoviska před zahájením průzkumu byly investorem i geologem splněny. Žádný oficiální podnět o vysychání studny v důsledku naší činnosti jsme nezaznamenali my, ani dotčené úřady.
• Koncentrovaná satelitní výstavba je zastaralý trend 90. let 20. stol., který nerespektuje sociální ani urbanistický charakter obce s nízkým počtem obyvatel. Souvislá zástavba nejméně 13 RD v nejvrchnějších partiích Ondřejovického údolí narušuje stávající roztroušenou zástavbu a tím krajinný ráz.
Stávající roztroušená zástavba je typická pro vesnice v regionu Jeseníků, a nejenom tam. V okolí lokality jsou stavební parcely o výměře 1500 m2, 600 m2 , nebo také 2000 - 2300 m2, což jsou největší stavební pozemky v blízkém okolí. Naše pozemky mají velikost od 2000 do 2800 m2. Dřívější zástavba vznikala v minulosti v průběhu desítek let nekoordinovaně. Je tedy logické, že parcelace nové výstavby je urbanisticky řešená jinak, než je ta původní historická. V tomto případě se jedná o parcelaci, nikoliv umístění RD. Developer zatím nezadal architektovi vypracování studie umístění RD na pozemcích, je tedy předčasné a neseriózní tvrdit, že nová výstavba bude narušovat stávající roztroušenou zástavbu a krajinný ráz…
• Formální naplnění zákonných požadavků na novou zástavbu nemůže postačovat pro povolení zástavby ve specifických geologických podmínkách Ondřejovic. Významný hydrogeologický činitel v území je tzv. Ondřejovický zlom. Navržené (a vlastně jediné legální) řešení likvidace odpadních vod a splaškových vod v horní části údolí přímo ohrožuje kvalitu i kvantitu vody jímané obyvateli Ondřejovic v níže položených částech obce (kontaminace a průplachy kolektoru). Při úvaze o dostupnosti vodních zdrojů je potřebné uvědomit si, že plocha, které sbírá srážky, ze kterých je sycena voda v podzemí, je poměrně malá.
Zatravněná plocha našich pozemků o velikosti cca 32 500 m2, do které se mohou vsakovat srážkové vody nyní, bude zmenšená o zastavěnou plochu nových rodinných domů sumárně cca o 2000 m2 (13 x 150 m2), což je zhruba 6% z celkové plochy našich pozemků. Ostatní plochy pro příjezd a parkování automobilů budou provedeny např z vegetačních tvárnic, umožňujících vsakování srážkové vody. Taková je dohoda s úřady a je to uvedeno i v územní studii plochy.
• Vzhledem k převládající praxi je zřejmé, že po instalaci a kolaudaci čtyřstupňového čištění odpadních vod nebude kontrolována a tedy nebude zaručena kvalita vypouštěných odpadních vod. Vypouštění přečištěných odpadních vod v horní části puklinově propustné tektonické poruchy potom přináší významná rizika pro kvalitu vody jímané v níže položených částech obce.
O tom, jak bude odpadní voda čištěna a jak s ní bude dále nakládáno, Provazníková s Pátíkem nic nevědí a je nutno zmínit, že jejich představa je mylná. Věděli by to, kdyby neodmítali spolupráci a komunikaci s námi. V rozhodnutí vodoprávního úřadu bude uvedeno jaké limity musí přečištěná voda splňovat a s jakou frekvencí budou odebírány vzorky, které budou laboratorně vyhodnocovány a předkládány vodoprávnímu úřadu.
Chtěl bych upozornit, že čištění a zbytkové limity znečištění odpadních vod se řeší použitými technologiemi a po konzultacích se správou CHKO a vodoprávním úřadem jsme se snažili tyto limity maximálně vylepšit nad rámec limitů daných platnou legislativou. Ohrožení podzemních ani jiných vod nehrozí. To tvrdím naprosto zodpovědně, protože přesně vím, kolik času a úsilí jsme této záležitosti s projektanty a výrobci technologií věnovali. Navíc jsou do projektu, nad rámec nezbytně potřebného, zařazeny i technologie, které tvoří pojistné mechanismy pro případ havarijní situace.
• Navrhovaná řešení jsou v rámci developerského projektu formalistická – typickým příkladem je návrh veřejného prostranství na okraji plánované zástavby sousedící se stávajícím RD, který je dnes domem zcela na okraji obce.
Polohu veřejného prostranství, navrhnul architekt urbanista v územní studii tak, aby bylo smysluplně využitelné. V tomto případě je to na okraji plochy na rozhraní původní a nové zástavby, v sousedství veřejné komunikace. Paní Provazníkové se architekt neptal, to je pravda. Možná to udělat mohl, ale ze zkušenosti vím, že by pro ni bylo špatně jakékoliv umístění.
• Absence komunikace významného stavebního záměru s obyvateli sousedních domů i s obyvateli Ondřejovic v počátcích záměru poukazuje na skutečnost, že cílem projektu není rozvoj obce a jejich obyvatel. Je s podivem, že vedení města Zlaté Hory automaticky nepreferuje potřeby místních před potřebami ostravského investora bez dlouhodobé vazby na místo.
Není pravda, že se jedná o absenci komunikace ze strany developera. Paní Provazníková a její právní zástupce byly pozváni na schůzku se zastupiteli města Zlaté Hory, a členy místního ondřejovického spolku jako zástupců obyvatel Ondřejovic, na které byli účastníci seznámeni s podrobnostmi projektu. Účast Provazníková odmítla.
Paní Provazníkové, panu Pátíkovi a dalšímu oponentovi našeho projektu byla předložena nabídka spolupráce, informovanost o záležitostech našeho projektu a nabídka připojení na naše inženýrské sítě. Bohužel tato nabídka zůstala bez odpovědi. Provazníková jakoukoliv spolupráci a komunikaci odmítá. Tyto naše návrhy máme písemně doložené.
• Ondřejovice by při plánované výstavbě čekal nárůst obyvatel o 50 % (či razantní nárůst rekreačních kapacit), na což se místních obyvatel nikdo neptal.
Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. V Ondřejovicích nyní žije cca 270 obyvatel. Pokud vzroste počet o 50 nových obyvatel, lze jednoduchým výpočtem dojít k hodnotě navýšení o 18,5 %. Tato hodnota ovšem není v rozporu s platným územním plánem. Nechápu, proč je zmiňována. Bohužel takové zkreslující informace jsou u Provazníkové běžným standardem. Tendenčně informace upravit a zkreslit, a následně velmi emotivně prezentovat …
• Územní studie explicitně pracuje s 13 RD a cca 50 obyvateli, vyhrazuje však možnost výstavby rekreačních kapacit na jednotlivých pozemcích. Okamžitá potřeba pitné vody či zátěž odpadní vodou může být tedy násobně vyšší než avizovaný počet.
Ano, v ploše je vymezeno 13 nových stavebních parcel a mohou na nich být postaveny trvale obydlené, i rekreační domy.
Spotřeba čerpané podzemní vody a množství produkované odpadní vody budou uvedeny v „Povolení k nakládání s vodami“, které vydává vodoprávní úřad. V projektové dokumentaci je předem stanovené a vypočtené její množství. Tyto limity budou podléhat kontrolám VPÚ. Těžko tedy předjímat jejich nedodržení.
Způsob a množství jímané podzemní vody bylo řešeno s ohledem na stav zásob podzemních vod, a byl minimalizován dopad na ostatní zdroje vody v lokalitě a obci. Nebude budováno 13 samostatných zdrojů vody, ale pouze 2 studny na vhodných pozicích, voda z nich bude akumulována a poté vodovodem rozvedena do jednotlivých RD.
V článku je dále uvedeno, že vodoprávní úřad žádné námitky účastníků neakceptoval.
Dovoluji si předložit příklad uvedených námitek sepsaných právníkem Provazníkové, viz následující odstavec. Podobných námitek jsou v každém jimi podaném odvolání desítky, v tomto konkrétním jich bylo 55.
34. Investor v doložených dokumentech nevysvětlil, z jakého důvodu nemůže být nový projekt napojen na stávající vodovod, s jehož realizací se dle aktuálního územního plánu počítá.
Nevím, jak vysvětlit, z jakého důvodu se nemohou nové RD připojit na vodovod, který neexistuje, a v dohledné době existovat nebude.
K výše uvedenému následně dodávám, že práva paní Provazníkové, pana Pátíka, ani nikoho jiného, nebudou našim projektem nikterak dotčena. Pokud jsou přesvědčeni o opaku, mohou svá práva hájit jako účastníci stavebních řízení.
Dále je třeba konstatovat, že výše jmenovaní stěžovatelé nemají výhradní právo na bydlení v této lokalitě.
Přečtěte si také |
Zdeňka Provazníková a Stanislav Pátík: Ondřejovice ve Zlatých Horách bojují o vodu, sucho je drtí
Změna územního plánu na plochu pro bydlení proběhla v roce 2013. My jsme se o prodeji pozemků dozvěděli v roce 2021 a bývalý vlastník je nabízel k prodeji dlouhou dobu. Cca 6 měsíců byla doba, než jsme se všemi dotčenými úřady projednali možnosti a limity výstavby, včetně čištění odpadních vod a nakládání s nimi. Teprve po důkladném projednání a písemných souhlasech všech dotčených úřadů jsme uzavřeli kupní smlouvu a přikročili k realizaci projektu. Všem aspektům tohoto projektu umístěného v CHKO Jeseníky věnujeme náležitou péči i po stránce ochrany přírody a krajiny.
Za společnost Farma Ondřejovice s.r.o., vlastníka pozemků
Aleš Čuhel